Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Nejhlasitějším spojencem Donalda Trumpa v Evropě zůstává německá AfD. Její mluvčí pro zahraniční politiku Markus Frohnmaier minulý týden oznámil, že strana plně podporuje americkou vizi a společně s „mezinárodními přáteli“ bojuje za konzervativní obrození.
Frohnmaier se vydal do Washingtonu a New Yorku, kde se setkal se špičkami hnutí MAGA. Jako čestný host vystoupil na galavečeru klubu New York City Young Republicans – organizace, která byla nedávno vyšetřována kvůli uniklým zprávám oslavujícím nacismus. AfD, která v německých průzkumech sahá po vítězství, vidí v Trumpově podpoře klíč k prolomení mezinárodní izolace i domácí „politické karantény“.
Nová americká strategie, zveřejněná předminulý týden, vykresluje Evropu v nejtemnějších barvách. Podle dokumentu čelí starý kontinent „kulturnímu kolapsu“ kvůli migraci a unijní integraci. Trump v nedávném rozhovoru přitvrdil, když označil Evropu za „slabou“ a „v rozkladu“ a některé evropské lídry nazval „opravdu hloupými“.
Strategie otevřeně slibuje podporu „vlasteneckým stranám“ a chce „pěstovat odpor vůči současnému směřování Evropy“. To, co zní pro AfD jako hudba budoucnosti, je však pro jiné národovce varovným signálem.
Francouzské Národní sdružení (RN) pod vedením Jordana Bardelly zvolilo mnohem opatrnější tón. Bardella sice přiznává, že masová imigrace narušuje rovnováhu evropských společností, odmítá však, aby mu Washington diktoval, co má dělat.
„Jsem Francouz, takže mě netěší stav vazalství. Nepotřebuji velkého bratra, jako je Trump, aby rozhodoval o osudu mé země,“ prohlásil Bardella pro Daily Telegraph.
Podobně zdrženlivá je i italská premiérka Giorgia Meloni. Přestože má k Trumpovi ideologicky blízko, jeho novou strategii označila za „budíček“, který Evropu nutí k jedinému: přestat se spoléhat na USA a začít budovat vlastní obranu.
Analytici poukazují na základní paradox: Trumpova politika je založena na heslu „Amerika na prvním místě“. Pro evropské nacionalisty, kteří prosazují „Francii na prvním místě“ nebo „Itálii na prvním místě“, je proto obtížné přijmout vedení od někoho, kdo vidí Evropu jako upadajícího konkurenta.
Zatímco AfD sází na to, že jí spojenectví s Trumpem a Elonem Muskem pomůže k moci, strany jako RN nebo Bratři Itálie si uvědomují, že Trumpova nepopularita u většiny evropských voličů by pro ně mohla být u volebních uren spíše přítěží.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.