Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Nejhlasitějším spojencem Donalda Trumpa v Evropě zůstává německá AfD. Její mluvčí pro zahraniční politiku Markus Frohnmaier minulý týden oznámil, že strana plně podporuje americkou vizi a společně s „mezinárodními přáteli“ bojuje za konzervativní obrození.
Frohnmaier se vydal do Washingtonu a New Yorku, kde se setkal se špičkami hnutí MAGA. Jako čestný host vystoupil na galavečeru klubu New York City Young Republicans – organizace, která byla nedávno vyšetřována kvůli uniklým zprávám oslavujícím nacismus. AfD, která v německých průzkumech sahá po vítězství, vidí v Trumpově podpoře klíč k prolomení mezinárodní izolace i domácí „politické karantény“.
Nová americká strategie, zveřejněná předminulý týden, vykresluje Evropu v nejtemnějších barvách. Podle dokumentu čelí starý kontinent „kulturnímu kolapsu“ kvůli migraci a unijní integraci. Trump v nedávném rozhovoru přitvrdil, když označil Evropu za „slabou“ a „v rozkladu“ a některé evropské lídry nazval „opravdu hloupými“.
Strategie otevřeně slibuje podporu „vlasteneckým stranám“ a chce „pěstovat odpor vůči současnému směřování Evropy“. To, co zní pro AfD jako hudba budoucnosti, je však pro jiné národovce varovným signálem.
Francouzské Národní sdružení (RN) pod vedením Jordana Bardelly zvolilo mnohem opatrnější tón. Bardella sice přiznává, že masová imigrace narušuje rovnováhu evropských společností, odmítá však, aby mu Washington diktoval, co má dělat.
„Jsem Francouz, takže mě netěší stav vazalství. Nepotřebuji velkého bratra, jako je Trump, aby rozhodoval o osudu mé země,“ prohlásil Bardella pro Daily Telegraph.
Podobně zdrženlivá je i italská premiérka Giorgia Meloni. Přestože má k Trumpovi ideologicky blízko, jeho novou strategii označila za „budíček“, který Evropu nutí k jedinému: přestat se spoléhat na USA a začít budovat vlastní obranu.
Analytici poukazují na základní paradox: Trumpova politika je založena na heslu „Amerika na prvním místě“. Pro evropské nacionalisty, kteří prosazují „Francii na prvním místě“ nebo „Itálii na prvním místě“, je proto obtížné přijmout vedení od někoho, kdo vidí Evropu jako upadajícího konkurenta.
Zatímco AfD sází na to, že jí spojenectví s Trumpem a Elonem Muskem pomůže k moci, strany jako RN nebo Bratři Itálie si uvědomují, že Trumpova nepopularita u většiny evropských voličů by pro ně mohla být u volebních uren spíše přítěží.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.