Itálie učinila historický a v Evropě bezprecedentní krok, když zákonem uznala obezitu za chronické, progresivní a recidivující onemocnění. Zákon byl schválen 9. října 2025 a vstoupil v platnost 25. října. Dosud žádná jiná evropská země nepřijala národní legislativu, která by obezitu uznávala v takovém rozsahu: jako chronický stav se specifickými zárukami prevence, léčby a následné péče v rámci veřejného zdravotnictví.
Tato nová italská legislativa představuje v Evropě zlomový bod. Jedná se o první zákon, který na nejvyšší úrovni zakotvuje moderní medicínský a společenský pohled na obezitu. Po celá desetiletí bylo totiž abnormální hromadění tuku v těle vnímáno primárně jako důsledek špatných návyků, nedostatku disciplíny nebo nevhodné stravy. Vědecké poznatky však jasně ukázaly, že její původ je komplexní a vyplývá ze vzájemného působení genetických, environmentálních, metabolických a sociálních faktorů.
Přijetí tohoto moderního pohledu bourá stigma, které postihuje miliony lidí. Uznání obezity jako nemoci znamená rovněž přijetí faktu, že vyžaduje specializovanou lékařskou péči, a nikoli morální odsudky.
Světová zdravotnická organizace popisuje obezitu jako „eskalující globální epidemii“, kterou nazvala „globesity“. Odhad Světového atlasu obezity 2025 předpokládá, že její celosvětová prevalence se v letech 2010 až 2030 zvýší o více než 115 %. Bez zlepšené prevence a léčby by ekonomické náklady mohly do roku 2035 dosáhnout 4,32 bilionu dolarů ročně, což představuje téměř 3 % globálního HDP. Tato částka je srovnatelná s dopady pandemie covidu-19 v roce 2020 nebo současnými náklady spojenými se změnou klimatu.
Problém se netýká pouze individuálního zdraví; je spojen s podstatným nárůstem kardiovaskulárních, metabolických a onkologických onemocnění. Vědci dokonce vytvořili nový termín adiponkóza, který popisuje vztah mezi nadměrným tukovým (adipózním) tkání a rozvojem až 13 typů rakoviny.
Uznáním obezity jako chronického onemocnění s dopady na zdraví, společnost a ekonomiku podporuje italský zákon také integrované politiky pro prevenci a léčbu. Přístup kombinuje prevenci, vzdělávání, výzkum a asistenci prostřednictvím zřízení národního programu a specializované observatoře.
Zákon podporuje informační a vzdělávací kampaně o zdravé stravě a fyzické aktivitě, stejně jako komunitní a školní iniciativy zaměřené na vytváření prostředí pro zdravý životní styl. Ačkoli neobsahuje fiskální opatření, jako jsou daně nebo povinné označování potravin, norma pokládá základy pro mezisektorovou národní strategii.
Oficiální uznání obezity za chronickou nemoc představuje důležitý symbolický posun. Postižení jsou nyní považováni za subjekty zdravotních práv, zasluhující si péči a respekt, a nikoli odsuzování a obviňování. Nový standard podporuje vzdělávání, osvětu a odbornou přípravu k potlačení stigmatu a prosazení citlivějšího pohledu na obezitu.
Autoři v časopise The Lancet Diabetes & Endocrinology to uzavírají slovy: „Cílené strategie veřejného zdraví navržené italskou vládou představují zásadní krok ke snížení nákladů na léčbu a potlačení úmrtnosti.“
V době, kdy chronické nemoci ohrožují budoucnost zdravotnických systémů, je uznání obezity za nemoc, která musí být léčena odborníky na výživu, především aktem realismu a zdravotní spravedlnosti.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.
Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví 95. narozeniny, ale i někteří mladší lidé jí mohou závidět, jak je stále aktivní. Není ani vyloučeno, že jedna z nejslavnějších českých hereček natočí další celovečerní film. Je už nějaký projekt v procesu?
Meteorologická zima pokračuje až do konce února, ale sníh se z nížin vytratil již v posledních dnech. Na horách se ale místy drží desítky centimetrů sněhové pokrývky. Další nadílky se na některých místech v Česku dočkáme snad o víkendu.
Lucie Vondráčková je už nějaký čas zdánlivě opět k mání, protože vztah se zápasníkem Zdeňkem Polívkou skončil rozchodem. Ctitelé oblíbené herečky a zpěvačky ale obdrželi špatnou zprávu přímo z jejích úst.
Česko bude na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se v Německu uskuteční o nadcházejícím víkendu, reprezentovat prezident Petr Pavel. Potvrdil to Pražský hrad, který odhalil program hlavy státu na této události.
Smutná zpráva zasáhla Bena Cristovaa, který je jednou z největších hvězd české hudební scény. Kořeny má ale díky otci v Africe. S tatínkem už se ale neuvidí. Fanouškům totiž prozradil, že táta přišel o život při dopravní nehodě.
V USA se objevil dokument, podle kterého řekl americký prezident Donald Trump před dvaceti lety policistovi, že každý ví, co dělá sexuální delikvent Jeffrey Epstein. Jde o dokument FBI zveřejněný ministerstvem spravedlnosti, upozornila britská stanice BBC.
Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.
Česko v uplynulém týdnu zasáhla smutná zpráva. Zemřela legendární herečka Jana Brejchová, bylo jí 86 let. Lidé se s ní budou moci rozloučit během příštího týdne. Rodina už totiž rozhodla o podobě posledního rozloučení.