Itálie učinila historický a v Evropě bezprecedentní krok, když zákonem uznala obezitu za chronické, progresivní a recidivující onemocnění. Zákon byl schválen 9. října 2025 a vstoupil v platnost 25. října. Dosud žádná jiná evropská země nepřijala národní legislativu, která by obezitu uznávala v takovém rozsahu: jako chronický stav se specifickými zárukami prevence, léčby a následné péče v rámci veřejného zdravotnictví.
Tato nová italská legislativa představuje v Evropě zlomový bod. Jedná se o první zákon, který na nejvyšší úrovni zakotvuje moderní medicínský a společenský pohled na obezitu. Po celá desetiletí bylo totiž abnormální hromadění tuku v těle vnímáno primárně jako důsledek špatných návyků, nedostatku disciplíny nebo nevhodné stravy. Vědecké poznatky však jasně ukázaly, že její původ je komplexní a vyplývá ze vzájemného působení genetických, environmentálních, metabolických a sociálních faktorů.
Přijetí tohoto moderního pohledu bourá stigma, které postihuje miliony lidí. Uznání obezity jako nemoci znamená rovněž přijetí faktu, že vyžaduje specializovanou lékařskou péči, a nikoli morální odsudky.
Světová zdravotnická organizace popisuje obezitu jako „eskalující globální epidemii“, kterou nazvala „globesity“. Odhad Světového atlasu obezity 2025 předpokládá, že její celosvětová prevalence se v letech 2010 až 2030 zvýší o více než 115 %. Bez zlepšené prevence a léčby by ekonomické náklady mohly do roku 2035 dosáhnout 4,32 bilionu dolarů ročně, což představuje téměř 3 % globálního HDP. Tato částka je srovnatelná s dopady pandemie covidu-19 v roce 2020 nebo současnými náklady spojenými se změnou klimatu.
Problém se netýká pouze individuálního zdraví; je spojen s podstatným nárůstem kardiovaskulárních, metabolických a onkologických onemocnění. Vědci dokonce vytvořili nový termín adiponkóza, který popisuje vztah mezi nadměrným tukovým (adipózním) tkání a rozvojem až 13 typů rakoviny.
Uznáním obezity jako chronického onemocnění s dopady na zdraví, společnost a ekonomiku podporuje italský zákon také integrované politiky pro prevenci a léčbu. Přístup kombinuje prevenci, vzdělávání, výzkum a asistenci prostřednictvím zřízení národního programu a specializované observatoře.
Zákon podporuje informační a vzdělávací kampaně o zdravé stravě a fyzické aktivitě, stejně jako komunitní a školní iniciativy zaměřené na vytváření prostředí pro zdravý životní styl. Ačkoli neobsahuje fiskální opatření, jako jsou daně nebo povinné označování potravin, norma pokládá základy pro mezisektorovou národní strategii.
Oficiální uznání obezity za chronickou nemoc představuje důležitý symbolický posun. Postižení jsou nyní považováni za subjekty zdravotních práv, zasluhující si péči a respekt, a nikoli odsuzování a obviňování. Nový standard podporuje vzdělávání, osvětu a odbornou přípravu k potlačení stigmatu a prosazení citlivějšího pohledu na obezitu.
Autoři v časopise The Lancet Diabetes & Endocrinology to uzavírají slovy: „Cílené strategie veřejného zdraví navržené italskou vládou představují zásadní krok ke snížení nákladů na léčbu a potlačení úmrtnosti.“
V době, kdy chronické nemoci ohrožují budoucnost zdravotnických systémů, je uznání obezity za nemoc, která musí být léčena odborníky na výživu, především aktem realismu a zdravotní spravedlnosti.
Každoroční „cirkus“ klimatických jednání OSN, známý jako COP (Konference smluvních stran), je často terčem kritiky. Vzhledem k tomu, že se delegáti scházejí na COP30 v brazilském Belému, se objevují obvyklé stížnosti: summity jsou příliš byrokratické a nedosahují dostatečného pokroku. Po třech desetiletích ročních konferencí globální emise stále rostou, a kritici tvrdí, že proces selhává.
Itálie učinila historický a v Evropě bezprecedentní krok, když zákonem uznala obezitu za chronické, progresivní a recidivující onemocnění. Zákon byl schválen 9. října 2025 a vstoupil v platnost 25. října. Dosud žádná jiná evropská země nepřijala národní legislativu, která by obezitu uznávala v takovém rozsahu: jako chronický stav se specifickými zárukami prevence, léčby a následné péče v rámci veřejného zdravotnictví.
Mořský biolog Mauricio Hoyos, který se studiu žraloků věnuje přes třicet let, přežil v září v kostarických vodách útok galapážského žraloka , který ho kousl do hlavy. Přestože má Hoyos na tváři a hlavě jizvy, popisuje své uzdravení jako „neuvěřitelné“ a doufá, že se s více než třímetrovou samicí setká znovu. Útok, který se odehrál u Kokosového ostrova, biolog vnímá jako projev normálního chování zvířete, které se cítilo být ohroženo.
V Mali došlo k veřejné popravě influencerky Mariam Cissé, kterou unesli a zabili pravděpodobně džihádisté. Tato brutální událost podtrhuje rozklad státní kontroly v západoafrické zemi a ukazuje na prudké zhoršování bezpečnostní situace.
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové připravuje v Bruselu půdu pro zřízení nové koordinační zpravodajské buňky. Tento plán je součástí širšího úsilí o posílení bezpečnostních a zpravodajských funkcí evropské exekutivy.
Klimatičtí aktivisté se v Belému ostře postavili proti lobbistům z průmyslového zemědělství. K protestu došlo v takzvané AgriZone, což je prostor mimo hlavní jednání summitu COP30, který sponzorují korporátní giganti jako Nestlé a Bayer a který je věnovaný zájmům agribusinessu. Aktivisté kritizují rozhodnutí Brazílie umožnit těmto společnostem zřídit si na summitu vlastní prostor.
Tsunami jsou na otevřeném oceánu notoricky obtížně zjistitelné, protože se k pobřeží řítí obrovskou rychlostí. V létě 2025 ale vědci sledovali jednu vlnu téměř v reálném čase. Umožnil jim to nový systém, který funguje na základě detekce vlnění ve vysokých vrstvách atmosféry.
Zatímco se vláda Donalda Trumpa soustředí na ukončení války na Ukrajině, Čína Moskvu podporuje a zároveň vyhlíží poválečnou obnovu Ukrajiny jako prostředek k posílení svých ekonomických a strategických zájmů v Evropě. Je nezbytné, aby se zabránilo zapojení Číny do hospodářské a bezpečnostní budoucnosti Kyjeva, a to kvůli udržení stability evropského operačního prostoru a zamezení dalšímu sblížení Ruska a Číny.
Britská veřejnoprávní televize BBC čelí největší krizi za poslední desetiletí, která přichází v nejméně vhodnou dobu. Spory o nestrannost zpravodajství eskalovaly rezignacemi dvou vrcholných manažerů a hrozbou právních kroků ze strany Donalda Trumpa. Celá situace nastává právě ve chvíli, kdy se BBC připravuje na klíčová jednání s britskou vládou o obnovení své Královské charty, která určí její pravidla a především model financování.
Evropské snahy o využití zmrazených ruských aktiv k zajištění finanční půjčky pro Ukrajinu čelí vážným překážkám, které sahají za počáteční námitky Belgie. Zatímco Belgie, kde je ve finančním depozitáři Euroclear uložena většina (přibližně $140 miliard) zmrazených ruských státních aktiv, požaduje od ostatních členských zemí finanční záruky proti právním a finančním rizikům, nově se ozývá i Slovensko.
Austrálie a Turecko se dostaly do patové situace ohledně hostování nadcházející klimatické konference COP31 a ani jedna strana zatím nehodlá ustoupit. Tato záležitost musí být vyřešena do konce příštího týdne, kdy končí současný summit v Belému. Pokud by k dohodě nedošlo, role hostitele by automaticky připadla německému Bonnu, kde sídlí Rámcová úmluva OSN o změně klimatu.
Evropská komise, v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou, byla nucena udělat významné ústupky Evropskému parlamentu, aby odvrátila hrozící zamítnutí jejího návrhu nového dlouhodobého rozpočtu EU. Přestože je teprve listopad, v Bruselu dorazila sezóna „dávání dárků“, kdy von der Leyenová ustoupila požadavkům, aby získala podporu středových skupin v Parlamentu, aniž by rozhněvala členské státy.