Itálie učinila historický a v Evropě bezprecedentní krok, když zákonem uznala obezitu za chronické, progresivní a recidivující onemocnění. Zákon byl schválen 9. října 2025 a vstoupil v platnost 25. října. Dosud žádná jiná evropská země nepřijala národní legislativu, která by obezitu uznávala v takovém rozsahu: jako chronický stav se specifickými zárukami prevence, léčby a následné péče v rámci veřejného zdravotnictví.
Tato nová italská legislativa představuje v Evropě zlomový bod. Jedná se o první zákon, který na nejvyšší úrovni zakotvuje moderní medicínský a společenský pohled na obezitu. Po celá desetiletí bylo totiž abnormální hromadění tuku v těle vnímáno primárně jako důsledek špatných návyků, nedostatku disciplíny nebo nevhodné stravy. Vědecké poznatky však jasně ukázaly, že její původ je komplexní a vyplývá ze vzájemného působení genetických, environmentálních, metabolických a sociálních faktorů.
Přijetí tohoto moderního pohledu bourá stigma, které postihuje miliony lidí. Uznání obezity jako nemoci znamená rovněž přijetí faktu, že vyžaduje specializovanou lékařskou péči, a nikoli morální odsudky.
Světová zdravotnická organizace popisuje obezitu jako „eskalující globální epidemii“, kterou nazvala „globesity“. Odhad Světového atlasu obezity 2025 předpokládá, že její celosvětová prevalence se v letech 2010 až 2030 zvýší o více než 115 %. Bez zlepšené prevence a léčby by ekonomické náklady mohly do roku 2035 dosáhnout 4,32 bilionu dolarů ročně, což představuje téměř 3 % globálního HDP. Tato částka je srovnatelná s dopady pandemie covidu-19 v roce 2020 nebo současnými náklady spojenými se změnou klimatu.
Problém se netýká pouze individuálního zdraví; je spojen s podstatným nárůstem kardiovaskulárních, metabolických a onkologických onemocnění. Vědci dokonce vytvořili nový termín adiponkóza, který popisuje vztah mezi nadměrným tukovým (adipózním) tkání a rozvojem až 13 typů rakoviny.
Uznáním obezity jako chronického onemocnění s dopady na zdraví, společnost a ekonomiku podporuje italský zákon také integrované politiky pro prevenci a léčbu. Přístup kombinuje prevenci, vzdělávání, výzkum a asistenci prostřednictvím zřízení národního programu a specializované observatoře.
Zákon podporuje informační a vzdělávací kampaně o zdravé stravě a fyzické aktivitě, stejně jako komunitní a školní iniciativy zaměřené na vytváření prostředí pro zdravý životní styl. Ačkoli neobsahuje fiskální opatření, jako jsou daně nebo povinné označování potravin, norma pokládá základy pro mezisektorovou národní strategii.
Oficiální uznání obezity za chronickou nemoc představuje důležitý symbolický posun. Postižení jsou nyní považováni za subjekty zdravotních práv, zasluhující si péči a respekt, a nikoli odsuzování a obviňování. Nový standard podporuje vzdělávání, osvětu a odbornou přípravu k potlačení stigmatu a prosazení citlivějšího pohledu na obezitu.
Autoři v časopise The Lancet Diabetes & Endocrinology to uzavírají slovy: „Cílené strategie veřejného zdraví navržené italskou vládou představují zásadní krok ke snížení nákladů na léčbu a potlačení úmrtnosti.“
V době, kdy chronické nemoci ohrožují budoucnost zdravotnických systémů, je uznání obezity za nemoc, která musí být léčena odborníky na výživu, především aktem realismu a zdravotní spravedlnosti.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.