Itálie učinila historický a v Evropě bezprecedentní krok, když zákonem uznala obezitu za chronické, progresivní a recidivující onemocnění. Zákon byl schválen 9. října 2025 a vstoupil v platnost 25. října. Dosud žádná jiná evropská země nepřijala národní legislativu, která by obezitu uznávala v takovém rozsahu: jako chronický stav se specifickými zárukami prevence, léčby a následné péče v rámci veřejného zdravotnictví.
Tato nová italská legislativa představuje v Evropě zlomový bod. Jedná se o první zákon, který na nejvyšší úrovni zakotvuje moderní medicínský a společenský pohled na obezitu. Po celá desetiletí bylo totiž abnormální hromadění tuku v těle vnímáno primárně jako důsledek špatných návyků, nedostatku disciplíny nebo nevhodné stravy. Vědecké poznatky však jasně ukázaly, že její původ je komplexní a vyplývá ze vzájemného působení genetických, environmentálních, metabolických a sociálních faktorů.
Přijetí tohoto moderního pohledu bourá stigma, které postihuje miliony lidí. Uznání obezity jako nemoci znamená rovněž přijetí faktu, že vyžaduje specializovanou lékařskou péči, a nikoli morální odsudky.
Světová zdravotnická organizace popisuje obezitu jako „eskalující globální epidemii“, kterou nazvala „globesity“. Odhad Světového atlasu obezity 2025 předpokládá, že její celosvětová prevalence se v letech 2010 až 2030 zvýší o více než 115 %. Bez zlepšené prevence a léčby by ekonomické náklady mohly do roku 2035 dosáhnout 4,32 bilionu dolarů ročně, což představuje téměř 3 % globálního HDP. Tato částka je srovnatelná s dopady pandemie covidu-19 v roce 2020 nebo současnými náklady spojenými se změnou klimatu.
Problém se netýká pouze individuálního zdraví; je spojen s podstatným nárůstem kardiovaskulárních, metabolických a onkologických onemocnění. Vědci dokonce vytvořili nový termín adiponkóza, který popisuje vztah mezi nadměrným tukovým (adipózním) tkání a rozvojem až 13 typů rakoviny.
Uznáním obezity jako chronického onemocnění s dopady na zdraví, společnost a ekonomiku podporuje italský zákon také integrované politiky pro prevenci a léčbu. Přístup kombinuje prevenci, vzdělávání, výzkum a asistenci prostřednictvím zřízení národního programu a specializované observatoře.
Zákon podporuje informační a vzdělávací kampaně o zdravé stravě a fyzické aktivitě, stejně jako komunitní a školní iniciativy zaměřené na vytváření prostředí pro zdravý životní styl. Ačkoli neobsahuje fiskální opatření, jako jsou daně nebo povinné označování potravin, norma pokládá základy pro mezisektorovou národní strategii.
Oficiální uznání obezity za chronickou nemoc představuje důležitý symbolický posun. Postižení jsou nyní považováni za subjekty zdravotních práv, zasluhující si péči a respekt, a nikoli odsuzování a obviňování. Nový standard podporuje vzdělávání, osvětu a odbornou přípravu k potlačení stigmatu a prosazení citlivějšího pohledu na obezitu.
Autoři v časopise The Lancet Diabetes & Endocrinology to uzavírají slovy: „Cílené strategie veřejného zdraví navržené italskou vládou představují zásadní krok ke snížení nákladů na léčbu a potlačení úmrtnosti.“
V době, kdy chronické nemoci ohrožují budoucnost zdravotnických systémů, je uznání obezity za nemoc, která musí být léčena odborníky na výživu, především aktem realismu a zdravotní spravedlnosti.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.