Britská veřejnoprávní televize BBC čelí největší krizi za poslední desetiletí, která přichází v nejméně vhodnou dobu. Spory o nestrannost zpravodajství eskalovaly rezignacemi dvou vrcholných manažerů a hrozbou právních kroků ze strany Donalda Trumpa. Celá situace nastává právě ve chvíli, kdy se BBC připravuje na klíčová jednání s britskou vládou o obnovení své Královské charty, která určí její pravidla a především model financování.
Krize byla spuštěna zveřejněním interního auditu, který upozornil na údajné selhání ve zpravodajství, včetně upraveného záznamu projevu tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa z ledna 2021. Nejkritizovanější bylo sestříhání záběrů z pořadu Panorama, které vynechalo část, v níž Trump vyzval své příznivce k tomu, aby demonstrovali „pokojně a vlastenecky“. Předseda BBC Samir Shah se za „chybu v úsudku“ veřejně omluvil.
Zároveň s tímto skandálem, který zachytila i britská politická pravice, Donald Trump pohrozil BBC žalobou. Tuto situaci okamžitě využil i Nigel Farage, lídr strany Reform UK a Trumpův spojenec, který požaduje překonání „kulturních problémů“ hluboko zakořeněných v BBC a vyzval k přezkumu modelu financování. Farage, jehož strana se těší vysoké voličské podpoře, tvrdí, že Trump je jen „poslední kapkou“ v problémech, které trvají desítky let.
Jádrem sporu je Královská charta BBC, která stanovuje, že televize musí zůstat nezaujatá a musí se vyhýbat „zvýhodňování jedné strany před druhou“. Charta, která běží do konce roku 2027, také definuje financování BBC z povinných licenčních poplatků placených domácnostmi. Toto financování je dlouhodobě kritizováno a ministři, jako je ministryně kultury Lisa Nandy, se „radikálně“ zabývají alternativami, včetně možnosti předplatného modelu.
Finanční otázky dominují v současných raných fázích vyjednávání, protože vláda nehodlá zvýšit daně. Kritici, včetně Nigela Farage, který je moderátorem na pravicové televizi GB News, tvrdí, že pokud se BBC „nezačne kontrolovat“, miliony lidí odmítnou licenční poplatek platit. I konzervativní stínový ministr kultury Nigel Huddleston varoval, že BBC musí věnovat pozornost tomu, proč lidé nechtějí platit, a to kvůli nedostatečné hodnotě nebo nespokojenosti s obsahem.
Bývalý konzervativní ministr kultury John Whittingdale však varoval, že debata o financování musí být striktně oddělena od redakčních záležitostí, jelikož nezávislost BBC je klíčová. I když jak Konzervativci, tak Reform UK tvrdí, že nechtějí BBC zničit, trvají na tom, že si musí udržet důvěru a dodržovat nestrannost.
Zastánci BBC často argumentují její důležitou rolí ve „soft power“ Spojeného království, kterou představuje například BBC World Service, vysílající zprávy ve více než 40 jazycích. Přestože v této divizi probíhalo šetření a propouštění, Whittingdale trvá na tom, že „BBC potřebujeme“ a její pověst je jejím největším aktivem. Krize, jako ta s Trumpem, tuto pověst podkopává.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.