Britská veřejnoprávní televize BBC čelí největší krizi za poslední desetiletí, která přichází v nejméně vhodnou dobu. Spory o nestrannost zpravodajství eskalovaly rezignacemi dvou vrcholných manažerů a hrozbou právních kroků ze strany Donalda Trumpa. Celá situace nastává právě ve chvíli, kdy se BBC připravuje na klíčová jednání s britskou vládou o obnovení své Královské charty, která určí její pravidla a především model financování.
Krize byla spuštěna zveřejněním interního auditu, který upozornil na údajné selhání ve zpravodajství, včetně upraveného záznamu projevu tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa z ledna 2021. Nejkritizovanější bylo sestříhání záběrů z pořadu Panorama, které vynechalo část, v níž Trump vyzval své příznivce k tomu, aby demonstrovali „pokojně a vlastenecky“. Předseda BBC Samir Shah se za „chybu v úsudku“ veřejně omluvil.
Zároveň s tímto skandálem, který zachytila i britská politická pravice, Donald Trump pohrozil BBC žalobou. Tuto situaci okamžitě využil i Nigel Farage, lídr strany Reform UK a Trumpův spojenec, který požaduje překonání „kulturních problémů“ hluboko zakořeněných v BBC a vyzval k přezkumu modelu financování. Farage, jehož strana se těší vysoké voličské podpoře, tvrdí, že Trump je jen „poslední kapkou“ v problémech, které trvají desítky let.
Jádrem sporu je Královská charta BBC, která stanovuje, že televize musí zůstat nezaujatá a musí se vyhýbat „zvýhodňování jedné strany před druhou“. Charta, která běží do konce roku 2027, také definuje financování BBC z povinných licenčních poplatků placených domácnostmi. Toto financování je dlouhodobě kritizováno a ministři, jako je ministryně kultury Lisa Nandy, se „radikálně“ zabývají alternativami, včetně možnosti předplatného modelu.
Finanční otázky dominují v současných raných fázích vyjednávání, protože vláda nehodlá zvýšit daně. Kritici, včetně Nigela Farage, který je moderátorem na pravicové televizi GB News, tvrdí, že pokud se BBC „nezačne kontrolovat“, miliony lidí odmítnou licenční poplatek platit. I konzervativní stínový ministr kultury Nigel Huddleston varoval, že BBC musí věnovat pozornost tomu, proč lidé nechtějí platit, a to kvůli nedostatečné hodnotě nebo nespokojenosti s obsahem.
Bývalý konzervativní ministr kultury John Whittingdale však varoval, že debata o financování musí být striktně oddělena od redakčních záležitostí, jelikož nezávislost BBC je klíčová. I když jak Konzervativci, tak Reform UK tvrdí, že nechtějí BBC zničit, trvají na tom, že si musí udržet důvěru a dodržovat nestrannost.
Zastánci BBC často argumentují její důležitou rolí ve „soft power“ Spojeného království, kterou představuje například BBC World Service, vysílající zprávy ve více než 40 jazycích. Přestože v této divizi probíhalo šetření a propouštění, Whittingdale trvá na tom, že „BBC potřebujeme“ a její pověst je jejím největším aktivem. Krize, jako ta s Trumpem, tuto pověst podkopává.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.