Britská veřejnoprávní televize BBC čelí největší krizi za poslední desetiletí, která přichází v nejméně vhodnou dobu. Spory o nestrannost zpravodajství eskalovaly rezignacemi dvou vrcholných manažerů a hrozbou právních kroků ze strany Donalda Trumpa. Celá situace nastává právě ve chvíli, kdy se BBC připravuje na klíčová jednání s britskou vládou o obnovení své Královské charty, která určí její pravidla a především model financování.
Krize byla spuštěna zveřejněním interního auditu, který upozornil na údajné selhání ve zpravodajství, včetně upraveného záznamu projevu tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa z ledna 2021. Nejkritizovanější bylo sestříhání záběrů z pořadu Panorama, které vynechalo část, v níž Trump vyzval své příznivce k tomu, aby demonstrovali „pokojně a vlastenecky“. Předseda BBC Samir Shah se za „chybu v úsudku“ veřejně omluvil.
Zároveň s tímto skandálem, který zachytila i britská politická pravice, Donald Trump pohrozil BBC žalobou. Tuto situaci okamžitě využil i Nigel Farage, lídr strany Reform UK a Trumpův spojenec, který požaduje překonání „kulturních problémů“ hluboko zakořeněných v BBC a vyzval k přezkumu modelu financování. Farage, jehož strana se těší vysoké voličské podpoře, tvrdí, že Trump je jen „poslední kapkou“ v problémech, které trvají desítky let.
Jádrem sporu je Královská charta BBC, která stanovuje, že televize musí zůstat nezaujatá a musí se vyhýbat „zvýhodňování jedné strany před druhou“. Charta, která běží do konce roku 2027, také definuje financování BBC z povinných licenčních poplatků placených domácnostmi. Toto financování je dlouhodobě kritizováno a ministři, jako je ministryně kultury Lisa Nandy, se „radikálně“ zabývají alternativami, včetně možnosti předplatného modelu.
Finanční otázky dominují v současných raných fázích vyjednávání, protože vláda nehodlá zvýšit daně. Kritici, včetně Nigela Farage, který je moderátorem na pravicové televizi GB News, tvrdí, že pokud se BBC „nezačne kontrolovat“, miliony lidí odmítnou licenční poplatek platit. I konzervativní stínový ministr kultury Nigel Huddleston varoval, že BBC musí věnovat pozornost tomu, proč lidé nechtějí platit, a to kvůli nedostatečné hodnotě nebo nespokojenosti s obsahem.
Bývalý konzervativní ministr kultury John Whittingdale však varoval, že debata o financování musí být striktně oddělena od redakčních záležitostí, jelikož nezávislost BBC je klíčová. I když jak Konzervativci, tak Reform UK tvrdí, že nechtějí BBC zničit, trvají na tom, že si musí udržet důvěru a dodržovat nestrannost.
Zastánci BBC často argumentují její důležitou rolí ve „soft power“ Spojeného království, kterou představuje například BBC World Service, vysílající zprávy ve více než 40 jazycích. Přestože v této divizi probíhalo šetření a propouštění, Whittingdale trvá na tom, že „BBC potřebujeme“ a její pověst je jejím největším aktivem. Krize, jako ta s Trumpem, tuto pověst podkopává.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.