Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Bílý dům sice opakuje, že prezident Donald Trump zůstává otevřen rozhovorům bez předběžných podmínek, pro severokorejský režim je však samotné setrvání na dosavadní politice denuklearizace nepřijatelnou překážkou. Pokud má dojít k obnovení diplomacie, Washington bude muset učinit odvážné rozhodnutí a téma úplného odstranění jaderných zbraní z jednacího stolu definitivně stáhnout.
Důvody, proč Kim Čong-un již nemá motivaci k ústupkům, jsou zřejmé. Zatímco v letech 2018 a 2019 byl jeho jaderný program ještě v procesu dokončování a mezinárodní izolace byla citelná, dnes je situace opačná. Severní Korea výrazně pokročila v raketových technologiích a je schopna přímo ohrozit nejen americké základny v regionu, ale potenciálně i samotnou pevninu USA.
Strategickou pozici Pchjongjangu navíc posílilo oživené spojenectví s Ruskem a zlepšené vztahy s Čínou, díky čemuž je země mnohem odolnější vůči mezinárodním sankcím. Kimův režim se dnes cítí bezpečněji než kdy dříve. Navíc americké vojenské operace proti Venezuele a Íránu v letošním roce pravděpodobně jen utvrdily severokorejského vůdce v přesvědčení, že vzdát se jaderného odstrašení by byla fatální chyba.
Před Washingtonem tak stojí dilema, jak k nové realitě přistoupit. Jednou z cest je takzvané tiché uznání jaderného statusu KLDR. To by znamenalo, že USA přestanou veřejně prosazovat denuklearizaci a zaměří se na kontrolu zbrojení a stabilitu, aniž by však Severní Koreu formálně uznaly jako legitimní jadernou mocnost. Formální uznání by totiž vyžadovalo změnu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), což je pro mezinárodní společenství nepřijatelné.
Severokorejská rétorika zůstává záměrně nejednoznačná. Požadavek, aby USA „respektovaly“ ústavní pozici státu, nemusí nutně znamenat právní uznání, ale mohlo by mu stačit právě ono tiché akceptování reality. Pchjongjang má totiž zájem na budování bezpečnostních mechanismů, které by zabránily nechtěnému konfliktu, jenž by mohl přerůst v existenční válku.
Další složitou otázkou je budoucí podoba americké vojenské přítomnosti v Jižní Koreji. Ačkoliv Pchjongjang dlouhodobě usiluje o stažení amerických vojsk, v rámci pragmatických jednání by mohl tolerovat jejich omezenou přítomnost výměnou za bezpečnostní záruky. Vzhledem k tomu, že jihokorejská armáda je dnes v konvenčním smyslu mnohem silnější než severní soused, mohl by být určitý odsun amerických sil proveditelný, aniž by to narušilo stabilitu.
Současný status quo, kdy se USA snaží odstrašit jaderně vyzbrojenou KLDR a zároveň trvají na nereálném cíli denuklearizace, se stává čím dál nebezpečnějším a neudržitelným. Severní Korea vnímá tento postoj jako nepřátelský a je odhodlána mu čelit za každou cenu, což zvyšuje riziko incidentů s katastrofálními následky.
Administrace prezidenta Trumpa je sice plně zaměstnána válkou na Blízkém východě a obchodními spory s Čínou, dříve či později se však bude muset k problému Korejského poloostrova vrátit. Prvním krokem k funkční diplomacii bude muset být bolestivé přiznání, že svět s jadernou Severní Koreou je realitou, se kterou je nutné se naučit pracovat.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.