Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Bílý dům sice opakuje, že prezident Donald Trump zůstává otevřen rozhovorům bez předběžných podmínek, pro severokorejský režim je však samotné setrvání na dosavadní politice denuklearizace nepřijatelnou překážkou. Pokud má dojít k obnovení diplomacie, Washington bude muset učinit odvážné rozhodnutí a téma úplného odstranění jaderných zbraní z jednacího stolu definitivně stáhnout.
Důvody, proč Kim Čong-un již nemá motivaci k ústupkům, jsou zřejmé. Zatímco v letech 2018 a 2019 byl jeho jaderný program ještě v procesu dokončování a mezinárodní izolace byla citelná, dnes je situace opačná. Severní Korea výrazně pokročila v raketových technologiích a je schopna přímo ohrozit nejen americké základny v regionu, ale potenciálně i samotnou pevninu USA.
Strategickou pozici Pchjongjangu navíc posílilo oživené spojenectví s Ruskem a zlepšené vztahy s Čínou, díky čemuž je země mnohem odolnější vůči mezinárodním sankcím. Kimův režim se dnes cítí bezpečněji než kdy dříve. Navíc americké vojenské operace proti Venezuele a Íránu v letošním roce pravděpodobně jen utvrdily severokorejského vůdce v přesvědčení, že vzdát se jaderného odstrašení by byla fatální chyba.
Před Washingtonem tak stojí dilema, jak k nové realitě přistoupit. Jednou z cest je takzvané tiché uznání jaderného statusu KLDR. To by znamenalo, že USA přestanou veřejně prosazovat denuklearizaci a zaměří se na kontrolu zbrojení a stabilitu, aniž by však Severní Koreu formálně uznaly jako legitimní jadernou mocnost. Formální uznání by totiž vyžadovalo změnu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), což je pro mezinárodní společenství nepřijatelné.
Severokorejská rétorika zůstává záměrně nejednoznačná. Požadavek, aby USA „respektovaly“ ústavní pozici státu, nemusí nutně znamenat právní uznání, ale mohlo by mu stačit právě ono tiché akceptování reality. Pchjongjang má totiž zájem na budování bezpečnostních mechanismů, které by zabránily nechtěnému konfliktu, jenž by mohl přerůst v existenční válku.
Další složitou otázkou je budoucí podoba americké vojenské přítomnosti v Jižní Koreji. Ačkoliv Pchjongjang dlouhodobě usiluje o stažení amerických vojsk, v rámci pragmatických jednání by mohl tolerovat jejich omezenou přítomnost výměnou za bezpečnostní záruky. Vzhledem k tomu, že jihokorejská armáda je dnes v konvenčním smyslu mnohem silnější než severní soused, mohl by být určitý odsun amerických sil proveditelný, aniž by to narušilo stabilitu.
Současný status quo, kdy se USA snaží odstrašit jaderně vyzbrojenou KLDR a zároveň trvají na nereálném cíli denuklearizace, se stává čím dál nebezpečnějším a neudržitelným. Severní Korea vnímá tento postoj jako nepřátelský a je odhodlána mu čelit za každou cenu, což zvyšuje riziko incidentů s katastrofálními následky.
Administrace prezidenta Trumpa je sice plně zaměstnána válkou na Blízkém východě a obchodními spory s Čínou, dříve či později se však bude muset k problému Korejského poloostrova vrátit. Prvním krokem k funkční diplomacii bude muset být bolestivé přiznání, že svět s jadernou Severní Koreou je realitou, se kterou je nutné se naučit pracovat.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.