Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Bílý dům sice opakuje, že prezident Donald Trump zůstává otevřen rozhovorům bez předběžných podmínek, pro severokorejský režim je však samotné setrvání na dosavadní politice denuklearizace nepřijatelnou překážkou. Pokud má dojít k obnovení diplomacie, Washington bude muset učinit odvážné rozhodnutí a téma úplného odstranění jaderných zbraní z jednacího stolu definitivně stáhnout.
Důvody, proč Kim Čong-un již nemá motivaci k ústupkům, jsou zřejmé. Zatímco v letech 2018 a 2019 byl jeho jaderný program ještě v procesu dokončování a mezinárodní izolace byla citelná, dnes je situace opačná. Severní Korea výrazně pokročila v raketových technologiích a je schopna přímo ohrozit nejen americké základny v regionu, ale potenciálně i samotnou pevninu USA.
Strategickou pozici Pchjongjangu navíc posílilo oživené spojenectví s Ruskem a zlepšené vztahy s Čínou, díky čemuž je země mnohem odolnější vůči mezinárodním sankcím. Kimův režim se dnes cítí bezpečněji než kdy dříve. Navíc americké vojenské operace proti Venezuele a Íránu v letošním roce pravděpodobně jen utvrdily severokorejského vůdce v přesvědčení, že vzdát se jaderného odstrašení by byla fatální chyba.
Před Washingtonem tak stojí dilema, jak k nové realitě přistoupit. Jednou z cest je takzvané tiché uznání jaderného statusu KLDR. To by znamenalo, že USA přestanou veřejně prosazovat denuklearizaci a zaměří se na kontrolu zbrojení a stabilitu, aniž by však Severní Koreu formálně uznaly jako legitimní jadernou mocnost. Formální uznání by totiž vyžadovalo změnu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), což je pro mezinárodní společenství nepřijatelné.
Severokorejská rétorika zůstává záměrně nejednoznačná. Požadavek, aby USA „respektovaly“ ústavní pozici státu, nemusí nutně znamenat právní uznání, ale mohlo by mu stačit právě ono tiché akceptování reality. Pchjongjang má totiž zájem na budování bezpečnostních mechanismů, které by zabránily nechtěnému konfliktu, jenž by mohl přerůst v existenční válku.
Další složitou otázkou je budoucí podoba americké vojenské přítomnosti v Jižní Koreji. Ačkoliv Pchjongjang dlouhodobě usiluje o stažení amerických vojsk, v rámci pragmatických jednání by mohl tolerovat jejich omezenou přítomnost výměnou za bezpečnostní záruky. Vzhledem k tomu, že jihokorejská armáda je dnes v konvenčním smyslu mnohem silnější než severní soused, mohl by být určitý odsun amerických sil proveditelný, aniž by to narušilo stabilitu.
Současný status quo, kdy se USA snaží odstrašit jaderně vyzbrojenou KLDR a zároveň trvají na nereálném cíli denuklearizace, se stává čím dál nebezpečnějším a neudržitelným. Severní Korea vnímá tento postoj jako nepřátelský a je odhodlána mu čelit za každou cenu, což zvyšuje riziko incidentů s katastrofálními následky.
Administrace prezidenta Trumpa je sice plně zaměstnána válkou na Blízkém východě a obchodními spory s Čínou, dříve či později se však bude muset k problému Korejského poloostrova vrátit. Prvním krokem k funkční diplomacii bude muset být bolestivé přiznání, že svět s jadernou Severní Koreou je realitou, se kterou je nutné se naučit pracovat.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.