Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Bílý dům sice opakuje, že prezident Donald Trump zůstává otevřen rozhovorům bez předběžných podmínek, pro severokorejský režim je však samotné setrvání na dosavadní politice denuklearizace nepřijatelnou překážkou. Pokud má dojít k obnovení diplomacie, Washington bude muset učinit odvážné rozhodnutí a téma úplného odstranění jaderných zbraní z jednacího stolu definitivně stáhnout.
Důvody, proč Kim Čong-un již nemá motivaci k ústupkům, jsou zřejmé. Zatímco v letech 2018 a 2019 byl jeho jaderný program ještě v procesu dokončování a mezinárodní izolace byla citelná, dnes je situace opačná. Severní Korea výrazně pokročila v raketových technologiích a je schopna přímo ohrozit nejen americké základny v regionu, ale potenciálně i samotnou pevninu USA.
Strategickou pozici Pchjongjangu navíc posílilo oživené spojenectví s Ruskem a zlepšené vztahy s Čínou, díky čemuž je země mnohem odolnější vůči mezinárodním sankcím. Kimův režim se dnes cítí bezpečněji než kdy dříve. Navíc americké vojenské operace proti Venezuele a Íránu v letošním roce pravděpodobně jen utvrdily severokorejského vůdce v přesvědčení, že vzdát se jaderného odstrašení by byla fatální chyba.
Před Washingtonem tak stojí dilema, jak k nové realitě přistoupit. Jednou z cest je takzvané tiché uznání jaderného statusu KLDR. To by znamenalo, že USA přestanou veřejně prosazovat denuklearizaci a zaměří se na kontrolu zbrojení a stabilitu, aniž by však Severní Koreu formálně uznaly jako legitimní jadernou mocnost. Formální uznání by totiž vyžadovalo změnu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), což je pro mezinárodní společenství nepřijatelné.
Severokorejská rétorika zůstává záměrně nejednoznačná. Požadavek, aby USA „respektovaly“ ústavní pozici státu, nemusí nutně znamenat právní uznání, ale mohlo by mu stačit právě ono tiché akceptování reality. Pchjongjang má totiž zájem na budování bezpečnostních mechanismů, které by zabránily nechtěnému konfliktu, jenž by mohl přerůst v existenční válku.
Další složitou otázkou je budoucí podoba americké vojenské přítomnosti v Jižní Koreji. Ačkoliv Pchjongjang dlouhodobě usiluje o stažení amerických vojsk, v rámci pragmatických jednání by mohl tolerovat jejich omezenou přítomnost výměnou za bezpečnostní záruky. Vzhledem k tomu, že jihokorejská armáda je dnes v konvenčním smyslu mnohem silnější než severní soused, mohl by být určitý odsun amerických sil proveditelný, aniž by to narušilo stabilitu.
Současný status quo, kdy se USA snaží odstrašit jaderně vyzbrojenou KLDR a zároveň trvají na nereálném cíli denuklearizace, se stává čím dál nebezpečnějším a neudržitelným. Severní Korea vnímá tento postoj jako nepřátelský a je odhodlána mu čelit za každou cenu, což zvyšuje riziko incidentů s katastrofálními následky.
Administrace prezidenta Trumpa je sice plně zaměstnána válkou na Blízkém východě a obchodními spory s Čínou, dříve či později se však bude muset k problému Korejského poloostrova vrátit. Prvním krokem k funkční diplomacii bude muset být bolestivé přiznání, že svět s jadernou Severní Koreou je realitou, se kterou je nutné se naučit pracovat.
Demokratická republika Kongo čelí historicky nejrychleji se šířící epidemii eboly na svém území. Podle nejnovějších vládních údajů si nákaza vyžádala již přes dva tisíce lidských životů, přičemž celkový počet potvrzených případů přesáhl hranici čtyř tisíc. Zdravotnické úřady i mezinárodní organizace svádějí boj s časem, který výrazně komplikují ozbrojené konflikty s rebely, špatně přístupný terén i stávky zdravotníků.
Nadcházející úplné zatmění Slunce vyvolalo v Evropě obrovský turistický zájem, který se výrazně promítl do cen ubytování. Stovky tisíc lidí míří do oblastí s nejlepším výhledem na tento vzácný astronomický úkaz, přičemž největší nápor zaznamenávají vyhledávané lokality na Islandu a ve Španělsku. Právě tam ceny hotelových pokojů vyletěly na mnohonásobek běžných částek.
Francouzská jaderná elektrárna Gravelines na severu země se potýká s neobvyklým a opakujícím se problémem. Obrovská hejna medúz u pobřeží Severního moře ucpala čerpací systémy zařízeni, což provozovatele prinutilo k dočasnému odstavení části reaktorů. K přesně stejné situaci přitom na stejném místě došlo na den přesně i v loňském roce.
Zastaralá elektrická síť v Řecku stojí podle dosavadních výsledků vyšetřování za většinou nejničivějších požárů, které v zemi v poslední době vzplály. Přestože technické poruchy na elektrickém vedení tvoří pouze malé procento z celkového počtu vzniklých požárů, jiskry ze sítě většinou vznikají za extrémních povětrnostních podmínek, jako je silný vítr spojený s vysokou spotřebou elektřiny. Takto vzniklé požáry se pak šíří mimořádně rychle a způsobují nejrozsáhlejší škody.
Lotyšské bezpečnostní složky odhalily podzemní tunel na hranici s Běloruskem, který sloužil k nelegálnímu přechodu do Evropské unie.
Mimořádně horké letní počasí a přetrvávající sucho v letošním roce zásadním způsobem zasahují evropskou ekonomiku. Podle nejnovější analýzy finančního ústavu Triodos Bank mohou hospodářské škody v Evropské unii dosáhnout přibližně 180 miliard eur, což odpovídá zhruba jednomu procentu hrubého domácího produktu. Tímto výpadkem by se prakticky vymazal veškerý celoroční hospodářský růst, který unijní ekonomika pro tento rok očekávala.
Americký prezident Donald Trump veřejně podpořil předsedu Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) Gianniho Infantina a varoval, že jeho případné odvolání z čela světového fotbalu by bylo obrovskou chybou. Infantino se dostal pod drtivý tlak ze strany fotbalových funkcionářů i veřejnosti po neúspěšném a kontroverzním záměru prodat část komerčních práv na mistrovství světa soukromým investorům.
Spojené státy a Írán se ocitly v další fázi ostrého rétorického i vojenského střetu, jehož centrem je strategicky klíčový Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že americké námořnictvo úspěšně vyčistilo celou vodní cestu od námořních min a získalo nad ní absolutní kontrolu. Z Oválné pracovny vzkázal, že průliv je opět otevřený a pod stoprocentním dohledem Spojených států. Tento krok má garantovat bezpečnost tranzitních tras, přes které proudí podstatná část světové ropy.
Experti na infekční onemocnění vnímají každodenní hygienická rizika zcela jinak než běžná populace. Odborníci pro magazín Time upozorňují, že to, co lidem připadá odpudivé, nemusí nezbytně představovat reálnou hrozbu pro lidské zdraví. Zatímco veřejnost často podléhá obavám z mikrobů na nečekaných místech, epidemiologové doporučují rozlišovat mezi pouhou špínou a skutečnými zdroji nákazy, což může lidem ušetřit spoustu zbytečného stresu.
Česko má před sebou měsíc charakterizovaný pokračujícími vysokými teplotami a přetrvávajícím nedostatkem srážek. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu meteorologů se teplá vlna z uplynulých dvou týdnů promítne i do nadcházejících dnů a nadprůměrné hodnoty se udrží až do konce první zářijové dekády.
Pohled na pondělní dění v Bílém domě ukazuje, jak dramaticky se mění styl výkonu prezidentského úřadu ve Spojených státech. Akce a prohlášení Donalda Trumpa během jediného dne by podle analýzy CNN u kteréhokoli z jeho předchůdců vyvolaly skandál historických rozměrů. Místo toho jsme svědky systematického naplňování Trumpovy vize neomezené prezidentské moci, při níž jsou obcházeny tradiční demokratické instituce a prostor dostává čistý populismus. Neustálá smršť nečekaných rozhodnutí a kontroverzních kroků přitom působí jako záměrná strategie, která má veřejnost zahltit a odvést její pozornost od hlubokých systémových změn.
Generální ředitelé významných technologických společností stále častěji uvažují o tom, do jaké míry by v budoucnu mohla umělá inteligence nahradit vrcholové vedení firem. Šéf společnosti OpenAI Sam Altman se v podcastu Conversations with Tyler z podzimu roku 2025 nechal slyšet, že by považoval za osobní nezdar, pokud by jeho organizace nebyla první velkou korporací řízenou algoritmy. S obdobnými vizemi pracují i další vlivné osobnosti oboru, jako je zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg, který již zahájil testování virtuálních asistentů určených k částečné automatizaci své vlastní manažerské agendy.