Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Lavrovovy poznámky naznačují, že Kreml neustoupil ze svých maximalistických pozic. Podle nich by se z Ukrajiny měl stát neutrální, zmenšený stát, který by drasticky snížil svou vojenskou sílu a vzdal se svých aspirací na členství v NATO.
„Moskva nebude souhlasit s kolektivními bezpečnostními zárukami, které by byly vyjednány bez Ruska,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci po setkání s jordánským ministrem zahraničí. „Rusko je přijme pouze v případě, že budou poskytnuty na rovném základě za účasti zemí jako je Čína, Spojené státy, Velká Británie a Francie,“ dodal.
To, aby Peking a Moskva měly slovo v tom, jak by měly bezpečnostní záruky fungovat, je pro západní spojence nepřijatelné. Lavrovovy komentáře navíc naznačují, že setkání Putina s Volodymyrem Zelenským je jen vzdálenou vyhlídkou. Vrátil se tak k myšlence, jež byla navržena během istanbulských mírových jednání v dubnu 2022. Tehdy se hovořilo o koalici garantů, která by Ukrajině poskytla bezpečnostní záruky.
Tato myšlenka však u západních zemí neprošla, protože Moskva požadovala jednomyslnou klauzuli, aby se záruky mohly spustit. To by Rusku umožnilo tyto záruky vetovat. „Jsem si jist, že na Západě, a především ve Spojených státech, dokonale chápou, že diskutovat o otázce bezpečnosti bez Ruské federace je utopie, cesta do nikam,“ řekl Lavrov.
Trump, který označil nedávná setkání s Putinem a poté se Zelenským a evropskými lídry za úspěch, sdělil ukrajinskému prezidentovi, že Ukrajina získá ochranu podobnou Článku 5 NATO. Vynechal však jakékoli podrobnosti a později se zapřisáhl, že na Ukrajinu nepošle americké vojáky. Evropští lídři se nicméně domnívají, že Putin nejedná upřímně, a Lavrovovy výroky to jen podporují.
Karel Šíp výjimečně promluvil o vztahu se svou manželkou, která je výrazně mladší než on. Na jejich společném životě se to podepisuje. Paní Iva chce, aby se známý moderátor udržoval v kondici. Nemá to s ním ale jednoduché.
Žádné překvapení se nekoná. Předsedou vládního hnutí ANO bude i nadále premiér Andrej Babiš, zvolilo jej 196 z 209 hlasujících delegátů. Babiš se nyní hodlá soustředit na vládní angažmá, lidem chce podle svých slov zlepšovat životy.
Česko si v týdnu opět připomnělo moderátora Patrika Hezuckého, protože proběhl benefiční koncert pro pozůstalé. Rodinu na show zastupovala vdova Nikola, která se objevila se synem i na pódiu. Manželka zesnulé hvězdy Evropy 2 se po akci podělila o své pocity na sociální síti.
Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům.
Česko zasáhla jen krátce před začátkem letošních olympijských her smutná zpráva. Odešel totiž jeden z našich olympijských vítězů. Ve věku 68 let zemřel vzpěrač Ota Zaremba, držitel zlaté medaile z Moskvy 1980.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.