Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Lavrovovy poznámky naznačují, že Kreml neustoupil ze svých maximalistických pozic. Podle nich by se z Ukrajiny měl stát neutrální, zmenšený stát, který by drasticky snížil svou vojenskou sílu a vzdal se svých aspirací na členství v NATO.
„Moskva nebude souhlasit s kolektivními bezpečnostními zárukami, které by byly vyjednány bez Ruska,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci po setkání s jordánským ministrem zahraničí. „Rusko je přijme pouze v případě, že budou poskytnuty na rovném základě za účasti zemí jako je Čína, Spojené státy, Velká Británie a Francie,“ dodal.
To, aby Peking a Moskva měly slovo v tom, jak by měly bezpečnostní záruky fungovat, je pro západní spojence nepřijatelné. Lavrovovy komentáře navíc naznačují, že setkání Putina s Volodymyrem Zelenským je jen vzdálenou vyhlídkou. Vrátil se tak k myšlence, jež byla navržena během istanbulských mírových jednání v dubnu 2022. Tehdy se hovořilo o koalici garantů, která by Ukrajině poskytla bezpečnostní záruky.
Tato myšlenka však u západních zemí neprošla, protože Moskva požadovala jednomyslnou klauzuli, aby se záruky mohly spustit. To by Rusku umožnilo tyto záruky vetovat. „Jsem si jist, že na Západě, a především ve Spojených státech, dokonale chápou, že diskutovat o otázce bezpečnosti bez Ruské federace je utopie, cesta do nikam,“ řekl Lavrov.
Trump, který označil nedávná setkání s Putinem a poté se Zelenským a evropskými lídry za úspěch, sdělil ukrajinskému prezidentovi, že Ukrajina získá ochranu podobnou Článku 5 NATO. Vynechal však jakékoli podrobnosti a později se zapřisáhl, že na Ukrajinu nepošle americké vojáky. Evropští lídři se nicméně domnívají, že Putin nejedná upřímně, a Lavrovovy výroky to jen podporují.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.