Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Tato strategie, kterou Barnea před začátkem války prezentoval Netanjahuovi i Donaldu Trumpovi, sázela na to, že cílené atentáty na íránské lídry a zničení vládní infrastruktury vyvolají masové nepokoje a lidové povstání. Dosavadní průběh bojů však tyto předpoklady nepotvrdil. Přestože byl při úvodních útocích zabit nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, režim v Teheránu se nezhroutil. Naopak, moci se ujal Chameneího syn, který je považován za ještě radikálnějšího zastánce tvrdé linie a má velmi blízko k íránským revolučním gardám.
Odcházející ředitel David Barnea ve svém úterním projevu u příležitosti Dne památky obětí holocaustu přiznal, že mise v Íránu zůstává nedokončená. Zdůraznil, že k naplnění izraelských cílů dojde až ve chvíli, kdy bude extremistický režim v Teheránu zcela nahrazen. Toto prohlášení jen podtrhuje neshody mezi Mossadem a izraelskou armádou (IDF), která byla ve svých prognózách opatrnější a namísto okamžitého svržení režimu usilovala spíše o jeho postupné oslabení.
Devětačtyřicetiletý Roman Gofman přichází do čela rozvědky s netypickým životopisem. Narodil se v Bělorusku a do Izraele imigroval ve čtrnácti letech. Většinu své kariéry strávil u obrněných sborů a nemá téměř žádné zkušenosti s prací v tajných službách, jako je sběr zpravodajských informací nebo vedení speciálních operací. Během teroristických útoků Hamásu ze 7. října 2023 byl Gofman těžce zraněn v boji, po zotavení se však stal jedním z nejbližších Netanjahuových poradců.
Jmenování Gofmana provázely kontroverze a zpoždění. Kromě kritiky jeho chybějící praxe v oboru čelí i stížnosti u Nejvyššího soudu. Ta souvisí s incidentem z roku 2022, kdy měl Gofman využít mladistvého k šíření tajných informací v rámci online vlivové operace. Přestože Gofman tvrdí, že o věku dotyčného nevěděl, nyní již jednadvacetiletý muž proti jeho jmenování do čela Mossadu aktivně bojuje.
Analytici upozorňují, že výběr Gofmana je součástí širší snahy Benjamina Netanjahua o kompletní personální obměnu bezpečnostního aparátu země. Po selhání ze 7. října rezignovala nebo skončila téměř celá špička izraelské obrany a tajných služeb, včetně ministra obrany a náčelníka generálního štábu. Po nástupu Gofmana do čela Mossadu zůstane Netanjahu prakticky posledním vysokým představitelem, který ve své funkci setrvává od tragických událostí podzimu 2023.
Kritici, jako například bezpečnostní analytik Amir Oren, naznačují, že Gofman byl vybrán především pro svou absolutní loajalitu k premiérovi, nikoliv pro své odborné předpoklady. Gofman také slouží jako klíčová spojka s Kremlem, neboť mluví plynně rusky, což je pro Netanjahua v současné geopolitické situaci důležitý kanál. Jeho pětileté funkční období začne v červnu a bude bezpochyby definováno snahou dokončit válku s Íránem, jejíž konec je navzdory původním nadějím Mossadu stále v nedohlednu.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.