Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Tato strategie, kterou Barnea před začátkem války prezentoval Netanjahuovi i Donaldu Trumpovi, sázela na to, že cílené atentáty na íránské lídry a zničení vládní infrastruktury vyvolají masové nepokoje a lidové povstání. Dosavadní průběh bojů však tyto předpoklady nepotvrdil. Přestože byl při úvodních útocích zabit nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, režim v Teheránu se nezhroutil. Naopak, moci se ujal Chameneího syn, který je považován za ještě radikálnějšího zastánce tvrdé linie a má velmi blízko k íránským revolučním gardám.
Odcházející ředitel David Barnea ve svém úterním projevu u příležitosti Dne památky obětí holocaustu přiznal, že mise v Íránu zůstává nedokončená. Zdůraznil, že k naplnění izraelských cílů dojde až ve chvíli, kdy bude extremistický režim v Teheránu zcela nahrazen. Toto prohlášení jen podtrhuje neshody mezi Mossadem a izraelskou armádou (IDF), která byla ve svých prognózách opatrnější a namísto okamžitého svržení režimu usilovala spíše o jeho postupné oslabení.
Devětačtyřicetiletý Roman Gofman přichází do čela rozvědky s netypickým životopisem. Narodil se v Bělorusku a do Izraele imigroval ve čtrnácti letech. Většinu své kariéry strávil u obrněných sborů a nemá téměř žádné zkušenosti s prací v tajných službách, jako je sběr zpravodajských informací nebo vedení speciálních operací. Během teroristických útoků Hamásu ze 7. října 2023 byl Gofman těžce zraněn v boji, po zotavení se však stal jedním z nejbližších Netanjahuových poradců.
Jmenování Gofmana provázely kontroverze a zpoždění. Kromě kritiky jeho chybějící praxe v oboru čelí i stížnosti u Nejvyššího soudu. Ta souvisí s incidentem z roku 2022, kdy měl Gofman využít mladistvého k šíření tajných informací v rámci online vlivové operace. Přestože Gofman tvrdí, že o věku dotyčného nevěděl, nyní již jednadvacetiletý muž proti jeho jmenování do čela Mossadu aktivně bojuje.
Analytici upozorňují, že výběr Gofmana je součástí širší snahy Benjamina Netanjahua o kompletní personální obměnu bezpečnostního aparátu země. Po selhání ze 7. října rezignovala nebo skončila téměř celá špička izraelské obrany a tajných služeb, včetně ministra obrany a náčelníka generálního štábu. Po nástupu Gofmana do čela Mossadu zůstane Netanjahu prakticky posledním vysokým představitelem, který ve své funkci setrvává od tragických událostí podzimu 2023.
Kritici, jako například bezpečnostní analytik Amir Oren, naznačují, že Gofman byl vybrán především pro svou absolutní loajalitu k premiérovi, nikoliv pro své odborné předpoklady. Gofman také slouží jako klíčová spojka s Kremlem, neboť mluví plynně rusky, což je pro Netanjahua v současné geopolitické situaci důležitý kanál. Jeho pětileté funkční období začne v červnu a bude bezpochyby definováno snahou dokončit válku s Íránem, jejíž konec je navzdory původním nadějím Mossadu stále v nedohlednu.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Ruské rakety brzy ráno zasáhly Kyjev, přičemž hlasité exploze otřásly ukrajinským hlavním městem jen několik hodin před plánovaným příjezdem odstupujícího britského premiéra Keira Starmera, který se má setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události útok zasáhl dvě kyjevské čtvrti a vyžádal si dva lidské životy, včetně jednoho teenagera. Úder navíc způsobil požáry ve skladech a zapálil okolní vozidla.