Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Tato strategie, kterou Barnea před začátkem války prezentoval Netanjahuovi i Donaldu Trumpovi, sázela na to, že cílené atentáty na íránské lídry a zničení vládní infrastruktury vyvolají masové nepokoje a lidové povstání. Dosavadní průběh bojů však tyto předpoklady nepotvrdil. Přestože byl při úvodních útocích zabit nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, režim v Teheránu se nezhroutil. Naopak, moci se ujal Chameneího syn, který je považován za ještě radikálnějšího zastánce tvrdé linie a má velmi blízko k íránským revolučním gardám.
Odcházející ředitel David Barnea ve svém úterním projevu u příležitosti Dne památky obětí holocaustu přiznal, že mise v Íránu zůstává nedokončená. Zdůraznil, že k naplnění izraelských cílů dojde až ve chvíli, kdy bude extremistický režim v Teheránu zcela nahrazen. Toto prohlášení jen podtrhuje neshody mezi Mossadem a izraelskou armádou (IDF), která byla ve svých prognózách opatrnější a namísto okamžitého svržení režimu usilovala spíše o jeho postupné oslabení.
Devětačtyřicetiletý Roman Gofman přichází do čela rozvědky s netypickým životopisem. Narodil se v Bělorusku a do Izraele imigroval ve čtrnácti letech. Většinu své kariéry strávil u obrněných sborů a nemá téměř žádné zkušenosti s prací v tajných službách, jako je sběr zpravodajských informací nebo vedení speciálních operací. Během teroristických útoků Hamásu ze 7. října 2023 byl Gofman těžce zraněn v boji, po zotavení se však stal jedním z nejbližších Netanjahuových poradců.
Jmenování Gofmana provázely kontroverze a zpoždění. Kromě kritiky jeho chybějící praxe v oboru čelí i stížnosti u Nejvyššího soudu. Ta souvisí s incidentem z roku 2022, kdy měl Gofman využít mladistvého k šíření tajných informací v rámci online vlivové operace. Přestože Gofman tvrdí, že o věku dotyčného nevěděl, nyní již jednadvacetiletý muž proti jeho jmenování do čela Mossadu aktivně bojuje.
Analytici upozorňují, že výběr Gofmana je součástí širší snahy Benjamina Netanjahua o kompletní personální obměnu bezpečnostního aparátu země. Po selhání ze 7. října rezignovala nebo skončila téměř celá špička izraelské obrany a tajných služeb, včetně ministra obrany a náčelníka generálního štábu. Po nástupu Gofmana do čela Mossadu zůstane Netanjahu prakticky posledním vysokým představitelem, který ve své funkci setrvává od tragických událostí podzimu 2023.
Kritici, jako například bezpečnostní analytik Amir Oren, naznačují, že Gofman byl vybrán především pro svou absolutní loajalitu k premiérovi, nikoliv pro své odborné předpoklady. Gofman také slouží jako klíčová spojka s Kremlem, neboť mluví plynně rusky, což je pro Netanjahua v současné geopolitické situaci důležitý kanál. Jeho pětileté funkční období začne v červnu a bude bezpochyby definováno snahou dokončit válku s Íránem, jejíž konec je navzdory původním nadějím Mossadu stále v nedohlednu.
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuální situaci na Ukrajině poté, co Rusko provedlo rozsáhlé noční bombardování. Na dotaz reportéra RFE/RL Alexe Raufogla ohledně masivních úderů Trump uvedl, že se Ukrajina posouvá dál, a vyjádřil přání, aby se strany dokázaly dohodnout. Více než 700 bezpilotních letounů a raket zasáhlo v několika vlnách města po celé zemi. Podle místních úřadů šlo o nejsmrtelnější útok za poslední měsíce, který si vyžádal nejméně 18 obětí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.
Energetický šok vyvolaný krizí na Blízkém východě a rostoucí ceny komodit začínají dopadat na největší výrobní ekonomiku světa. Čínská obchodní data z Pekingu i informace přímo od tamních výrobců naznačují, že náklady na produkci se neustále zvyšují. Před vypuknutím otevřeného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem si přitom čínský exportní sektor vedl velmi silně a dokázal se vyrovnat i se zvýšenými cly, která zavedl Donald Trump. Čína se tehdy úspěšně zaměřila na nové trhy a v loňském roce dosáhla rekordního obchodního přebytku.
Australský premiér Anthony Albanese byl nucen reagovat na další kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jádrem sporu je údajná nedostatečná vojenská podpora Austrálie při snahách o znovuotevření Hormuzského průlivu. Trump, který je v současnosti nejvýznamnějším spojencem Austrálie, vyjádřil svou nespokojenost přímo ve Washingtonu v souvislosti s oznámením desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.