Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Tato strategie, kterou Barnea před začátkem války prezentoval Netanjahuovi i Donaldu Trumpovi, sázela na to, že cílené atentáty na íránské lídry a zničení vládní infrastruktury vyvolají masové nepokoje a lidové povstání. Dosavadní průběh bojů však tyto předpoklady nepotvrdil. Přestože byl při úvodních útocích zabit nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, režim v Teheránu se nezhroutil. Naopak, moci se ujal Chameneího syn, který je považován za ještě radikálnějšího zastánce tvrdé linie a má velmi blízko k íránským revolučním gardám.
Odcházející ředitel David Barnea ve svém úterním projevu u příležitosti Dne památky obětí holocaustu přiznal, že mise v Íránu zůstává nedokončená. Zdůraznil, že k naplnění izraelských cílů dojde až ve chvíli, kdy bude extremistický režim v Teheránu zcela nahrazen. Toto prohlášení jen podtrhuje neshody mezi Mossadem a izraelskou armádou (IDF), která byla ve svých prognózách opatrnější a namísto okamžitého svržení režimu usilovala spíše o jeho postupné oslabení.
Devětačtyřicetiletý Roman Gofman přichází do čela rozvědky s netypickým životopisem. Narodil se v Bělorusku a do Izraele imigroval ve čtrnácti letech. Většinu své kariéry strávil u obrněných sborů a nemá téměř žádné zkušenosti s prací v tajných službách, jako je sběr zpravodajských informací nebo vedení speciálních operací. Během teroristických útoků Hamásu ze 7. října 2023 byl Gofman těžce zraněn v boji, po zotavení se však stal jedním z nejbližších Netanjahuových poradců.
Jmenování Gofmana provázely kontroverze a zpoždění. Kromě kritiky jeho chybějící praxe v oboru čelí i stížnosti u Nejvyššího soudu. Ta souvisí s incidentem z roku 2022, kdy měl Gofman využít mladistvého k šíření tajných informací v rámci online vlivové operace. Přestože Gofman tvrdí, že o věku dotyčného nevěděl, nyní již jednadvacetiletý muž proti jeho jmenování do čela Mossadu aktivně bojuje.
Analytici upozorňují, že výběr Gofmana je součástí širší snahy Benjamina Netanjahua o kompletní personální obměnu bezpečnostního aparátu země. Po selhání ze 7. října rezignovala nebo skončila téměř celá špička izraelské obrany a tajných služeb, včetně ministra obrany a náčelníka generálního štábu. Po nástupu Gofmana do čela Mossadu zůstane Netanjahu prakticky posledním vysokým představitelem, který ve své funkci setrvává od tragických událostí podzimu 2023.
Kritici, jako například bezpečnostní analytik Amir Oren, naznačují, že Gofman byl vybrán především pro svou absolutní loajalitu k premiérovi, nikoliv pro své odborné předpoklady. Gofman také slouží jako klíčová spojka s Kremlem, neboť mluví plynně rusky, což je pro Netanjahua v současné geopolitické situaci důležitý kanál. Jeho pětileté funkční období začne v červnu a bude bezpochyby definováno snahou dokončit válku s Íránem, jejíž konec je navzdory původním nadějím Mossadu stále v nedohlednu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.