Zatímco legendární komik George Carlin v roce 1972 identifikoval sedm slov, která nelze vysílat v televizi, současná Trumpova administrativa podle deníku The New York Times přišla s mnohem obsáhlejším seznamem – 199 výrazy a frázemi, které jsou na vládních webových stránkách a v oficiálních dokumentech zakázány. Mezi nimi nechybí výrazy jako „klimatická změna“, „ženy“, „socioekonomický“, „kulturní dědictví“ nebo dokonce „institucionální“.
Omezení jazykového projevu ve federální administrativě se za vlády Donalda Trumpa stává stále drastičtější. Zákaz se týká nejen explicitně progresivních výrazů, ale i těch, které jsou běžnou součástí odborné a politické komunikace. Například termín „rovnost“ či jeho opak „nerovnost“ jsou nyní neakceptovatelné, přestože princip rovnosti tvoří základ americké ústavy.
Absurdity v seznamu jdou ale podle webu New Republica ještě dál. Výraz „prostitutka“ je nyní také zakázán, přestože konzervativci sami v minulosti brojili proti termínu „sexuální pracovnice“, který prosazovala liberální část společnosti. Dalším nepochopitelným omezením je zákaz slova „advokát“.
Zvlášť problematické jsou zákazy slov souvisejících s klimatologií a vědou obecně. Výrazy jako „klimatická věda“ nebo „klimatická změna“ jsou nyní tabu, což výrazně omezuje možnosti odborníků komunikovat výsledky výzkumů. To přichází v době, kdy jsou Spojené státy i celý svět vystaveny extrémním klimatickým jevům, od rekordních teplot oceánů po ničivé hurikány.
Omezování jazykových možností má i praktické dopady. Například zákaz termínu „genderová diverzita“ je součástí širšího tažení proti LGBTQ+ komunitě. Termín „LGBTQ“ byl zkrácen pouze na „LGB“, čímž administrativa v podstatě maže transgender osoby ze slovníku.
Vládní agentury se ocitly v situaci, kdy jejich vlastní terminologie podléhá přísné politické kontrole. Zaměstnanci jsou pod tlakem, aby pečlivě volili slova, která používají v interní i veřejné komunikaci, aby se vyhnuli postihu.
Přesto však podle některých zpráv existuje ve federálních úřadech tichý odpor. Někteří úředníci dál používají zakázané termíny v interních dokumentech nebo je nenápadně ponechávají na svých webových stránkách.
V době, kdy je svoboda slova jedním z nejcennějších principů demokratických společností, se USA pod Trumpovým vedením vydávají cestou omezení a cenzury, která v mnohém připomíná autoritářské režimy. Jak dlouho tento jazykový dohled vydrží a jak hluboko pronikne do veřejné debaty, zůstává otázkou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.