Sněmovna reprezentantů USA se ve středu chystá na klíčové hlasování o balíčku, který by měl ukončit historicky nejdelší shutdown, tedy platební neschopnost federální vlády. Úřadům přestalo financování plynout 1. října a nyní trvá 42. den. Zástupci se vracejí do Washingtonu, aby rozhodli o schválení balíčku, který již prošel Senátem a měl by zajistit financování federálních agentur na dva měsíce.
Republikánské vedení vyjádřilo přesvědčení, že plán výdajů projde i přes jejich těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů. Nicméně špičky Demokratické strany slíbily, že se postaví proti němu. Prezident Donald Trump naopak naznačil, že zákon podepíše, a v úterý prohlásil: „Otevíráme naši zemi. Nikdy neměla být zavřená.“
Shutdown zanechal zhruba milion federálních zaměstnanců bez výplaty, pozastavil potravinové poukázky pro nízkopříjmové Američany a způsobil zpoždění letecké dopravy před svátkem Dne díkůvzdání. V úterý bylo zrušeno téměř 1 200 letů, jelikož dispečeři řízení letového provozu, kteří pracují bez platu, hlásili nemoc. Někteří zákonodárci museli do Washingtonu cestovat neobvyklými způsoby. Například kongresman Rick Crawford z Arkansasu jel autem se spolustraníkem a kongresman Derrick Van Orden jel na motocyklu Harley Davidson z Wisconsinu.
Sněmovní výbor pro pravidla (House Rules Committee) posunul návrh zákona dál v procedurálním hlasování po stranické linii poměrem 8:4 v ranních hodinách. Republikáni ve výboru odmítli demokratické pozměňovací návrhy, které požadovaly prodloužení vypršujících dotací na zdravotní pojištění, což byl hlavní požadavek Demokratů během krize. Očekává se, že Sněmovna zahájí debatu a následné hlasování kolem 16:00 EST (21:00 GMT).
Menšinový lídr Demokratů ve Sněmovně, Hakeem Jeffries z New Yorku, slíbil, že bude proti zákonu bojovat. Jeffries vyjádřil frustraci i nad demokratickými senátory, kteří se v pondělí večer připojili k Republikánům a podpořili balíček. Klíčovým požadavkem Demokratů bylo připojit k zákonu ustanovení o prodloužení daňových kreditů, které zlevňují zdravotní pojištění pro 24 milionů Američanů. Republikáni však setrvali na svém a souhlasili pouze s tím, že se bude o dotacích hlasovat v prosinci, ovšem bez jakékoli záruky schválení. Předseda Sněmovny Mike Johnson se dosud nezavázal, že by o daňových kreditech hlasovala i jeho komora.
Před středečním hlasováním složí přísahu nově zvolená kongresmanka Adelita Grijalva z Arizony, čímž se republikánská většina ve Sněmovně zúží na pouhých 219 ku 214 hlasům. Předseda Johnson si tak může dovolit ztratit jen dva hlasy z řad Republikánů při jakémkoli stranickém hlasování. I kdyby někteří Republikáni hlasovali proti, mohl by zákon projít s pomocí umírněných Demokratů.
Rozpočtový balíček ponechává federální vládu na cestě k ročnímu navyšování dluhu o zhruba 1,8 bilionu dolarů (1,4 bilionu liber) k již existujícímu dluhu ve výši 38 bilionů dolarů. Nicméně ani jedna strana z této legislativní šlamastiky nevyšla politicky nepoškozena. Průzkumy naznačují, že voliči přisuzují o něco větší vinu Republikánům, zatímco Demokraté byli kvůli tomuto taktizování ostře rozděleni. Jakmile shutdown skončí, budou mít zákonodárci jen dva měsíce na odvrácení dalšího, jelikož financování vlády vyprší již 30. ledna.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.