Dlouho se zdálo, že americký prezident Donald Trump je vstřícnější k Rusku než k Ukrajině. Avšak nyní se situace dramaticky mění. Po jednáních v Saúdské Arábii, kde Ukrajina souhlasila s 30denním příměřím, se tlak přesunul na Vladimira Putina. Pokud odmítne, stane se z něj v očích Trumpovy administrativy hlavní překážka míru.
Trump je hrdý na své schopnosti uzavírat dohody, a když se mu někdo postaví do cesty, nebere to dobře. Už jednou na Volodymyra Zelenského vybuchl, když ukrajinského prezidenta obvinil z neochoty uzavřít mír, a dokonce pozastavil vojenskou pomoc Kyjevu. Teď se ale role obrátily. Americký ministr zahraničí Marco Rubio dal jasně najevo, že pokud Moskva příměří odmítne, bude to ona, kdo brání mírovému řešení.
Trump obnovil vojenskou pomoc Ukrajině a zároveň podle Politica vyslal varování Kremlu: pokud Rusko příměří neakceptuje, „prostě budeme pokračovat dál“ a konflikt si vyžádá další oběti.
První ruské reakce: tvrdý postoj a útoky na Ukrajinu
Moskva zatím na novou situaci reaguje odmítavě. Krátce po oznámení příměří podnikly ruské síly letecké údery na Zelenského rodné město Kryvyj Rih, kde přišla o život 47letá žena. Další útoky zasáhly Kyjev, Charkov a Oděsu, kde raketa zasáhla nákladní loď a zabila čtyři lidi.
Putin zatím oficiálně neodpověděl, ale mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že telefonát mezi ruským a americkým prezidentem je možný „pokud bude potřeba“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová už ovšem naznačila, že Moskva se rozhodne podle svého, a nikoli podle toho, co bylo dohodnuto ve Washingtonu a Kyjevě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dal najevo, že Rusko očekává širší dohodu mezi Moskvou a Washingtonem a příměří zatím nepovažuje za reálné. „Nelze se spoléhat na dobrou vůli protivníků, kteří deklarovali, že chtějí Rusku uštědřit strategickou porážku,“ řekl Lavrov.
Strategická porážka? Putin čelí dilematu
Putin čelí zásadnímu problému: jak přijmout příměří, aniž by to vypadalo jako jeho porážka? Kreml stále trvá na tom, že jeho cílem je oslabit ukrajinský stát, nikoli pouze ukončit boje. Moskva žádá nové územní zisky, omezení ukrajinské armády a vyloučení zahraničních mírových jednotek.
Ruský senátor Konstantin Kosačov mezitím prohlásil, že Rusko nehodlá bojovat méně intenzivně. „Skutečné dohody se stále píší na frontě,“ uvedl na Telegramu s tím, že Rusko se posouvá vpřed.
Moskva se nechce vzdát výhodné pozice
Vojensky si Moskva nyní věří. Ruské síly postupují pomalu, ale jistě v Doněcké oblasti a přibližují se k Dněpropetrovsku. Nedávno dosáhly výrazného úspěchu v Kurské oblasti, kde téměř obklíčily 10 000 elitních ukrajinských vojáků.
Ukrajinská rozvědka varuje, že Rusko chystá masivní raketové a dronové útoky, což znamená, že generálové v Kremlu nebudou chtít zpomalit.
Putin dává najevo, že krátkodobé příměří je pro něj nepřijatelné. V lednu řekl, že dohoda by měla vést k dlouhodobému míru, nikoli pouze k pauze, během níž by se Ukrajina mohla přeskupit a znovu vyzbrojit.
Trump mění strategii: Ukrajina hraje na čas
Změna v přístupu Bílého domu je výsledkem dlouhé snahy Ukrajiny a jejích evropských spojenců. Zelenskyj musel zmírnit své dřívější požadavky, aby nevypadal jako ten, kdo brání míru. Dokonce nechal vyjednávání v Saúdské Arábii na svém šéfovi kanceláře Andriji Jermakovi a sám se neúčastnil.
Trumpovi poradci už v lednu doporučili, aby se americký prezident sám přesvědčil o tom, že Putin nehodlá dělat ústupky. Pokud Moskva příměří odmítne, Trump to vyhodnotí jako osobní překážku pro svou vyjednávací schopnost, což by mohlo vést ke zpřísnění jeho postoje vůči Rusku.
Zatím se zdá, že Putin bude taktizovat. Podle ruského deníku Kommersant bude postoj Kremlu jasnější po návštěvě Trumpova zvláštního vyslance Stevea Witkoffa v Moskvě. Datum jeho cesty však zatím není známo.
Pokud se Putin bude snažit jednání natahovat a přicházet s matoucími protinávrhy, riskuje, že Trump ztratí trpělivost. A to by pro Moskvu mohlo mít vážné důsledky. Americký prezident chce dohodu, a kdo mu ji překazí, ten si zadělává na velké problémy.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.