Dlouho se zdálo, že americký prezident Donald Trump je vstřícnější k Rusku než k Ukrajině. Avšak nyní se situace dramaticky mění. Po jednáních v Saúdské Arábii, kde Ukrajina souhlasila s 30denním příměřím, se tlak přesunul na Vladimira Putina. Pokud odmítne, stane se z něj v očích Trumpovy administrativy hlavní překážka míru.
Trump je hrdý na své schopnosti uzavírat dohody, a když se mu někdo postaví do cesty, nebere to dobře. Už jednou na Volodymyra Zelenského vybuchl, když ukrajinského prezidenta obvinil z neochoty uzavřít mír, a dokonce pozastavil vojenskou pomoc Kyjevu. Teď se ale role obrátily. Americký ministr zahraničí Marco Rubio dal jasně najevo, že pokud Moskva příměří odmítne, bude to ona, kdo brání mírovému řešení.
Trump obnovil vojenskou pomoc Ukrajině a zároveň podle Politica vyslal varování Kremlu: pokud Rusko příměří neakceptuje, „prostě budeme pokračovat dál“ a konflikt si vyžádá další oběti.
První ruské reakce: tvrdý postoj a útoky na Ukrajinu
Moskva zatím na novou situaci reaguje odmítavě. Krátce po oznámení příměří podnikly ruské síly letecké údery na Zelenského rodné město Kryvyj Rih, kde přišla o život 47letá žena. Další útoky zasáhly Kyjev, Charkov a Oděsu, kde raketa zasáhla nákladní loď a zabila čtyři lidi.
Putin zatím oficiálně neodpověděl, ale mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že telefonát mezi ruským a americkým prezidentem je možný „pokud bude potřeba“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová už ovšem naznačila, že Moskva se rozhodne podle svého, a nikoli podle toho, co bylo dohodnuto ve Washingtonu a Kyjevě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dal najevo, že Rusko očekává širší dohodu mezi Moskvou a Washingtonem a příměří zatím nepovažuje za reálné. „Nelze se spoléhat na dobrou vůli protivníků, kteří deklarovali, že chtějí Rusku uštědřit strategickou porážku,“ řekl Lavrov.
Strategická porážka? Putin čelí dilematu
Putin čelí zásadnímu problému: jak přijmout příměří, aniž by to vypadalo jako jeho porážka? Kreml stále trvá na tom, že jeho cílem je oslabit ukrajinský stát, nikoli pouze ukončit boje. Moskva žádá nové územní zisky, omezení ukrajinské armády a vyloučení zahraničních mírových jednotek.
Ruský senátor Konstantin Kosačov mezitím prohlásil, že Rusko nehodlá bojovat méně intenzivně. „Skutečné dohody se stále píší na frontě,“ uvedl na Telegramu s tím, že Rusko se posouvá vpřed.
Moskva se nechce vzdát výhodné pozice
Vojensky si Moskva nyní věří. Ruské síly postupují pomalu, ale jistě v Doněcké oblasti a přibližují se k Dněpropetrovsku. Nedávno dosáhly výrazného úspěchu v Kurské oblasti, kde téměř obklíčily 10 000 elitních ukrajinských vojáků.
Ukrajinská rozvědka varuje, že Rusko chystá masivní raketové a dronové útoky, což znamená, že generálové v Kremlu nebudou chtít zpomalit.
Putin dává najevo, že krátkodobé příměří je pro něj nepřijatelné. V lednu řekl, že dohoda by měla vést k dlouhodobému míru, nikoli pouze k pauze, během níž by se Ukrajina mohla přeskupit a znovu vyzbrojit.
Trump mění strategii: Ukrajina hraje na čas
Změna v přístupu Bílého domu je výsledkem dlouhé snahy Ukrajiny a jejích evropských spojenců. Zelenskyj musel zmírnit své dřívější požadavky, aby nevypadal jako ten, kdo brání míru. Dokonce nechal vyjednávání v Saúdské Arábii na svém šéfovi kanceláře Andriji Jermakovi a sám se neúčastnil.
Trumpovi poradci už v lednu doporučili, aby se americký prezident sám přesvědčil o tom, že Putin nehodlá dělat ústupky. Pokud Moskva příměří odmítne, Trump to vyhodnotí jako osobní překážku pro svou vyjednávací schopnost, což by mohlo vést ke zpřísnění jeho postoje vůči Rusku.
Zatím se zdá, že Putin bude taktizovat. Podle ruského deníku Kommersant bude postoj Kremlu jasnější po návštěvě Trumpova zvláštního vyslance Stevea Witkoffa v Moskvě. Datum jeho cesty však zatím není známo.
Pokud se Putin bude snažit jednání natahovat a přicházet s matoucími protinávrhy, riskuje, že Trump ztratí trpělivost. A to by pro Moskvu mohlo mít vážné důsledky. Americký prezident chce dohodu, a kdo mu ji překazí, ten si zadělává na velké problémy.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).