Dlouho se zdálo, že americký prezident Donald Trump je vstřícnější k Rusku než k Ukrajině. Avšak nyní se situace dramaticky mění. Po jednáních v Saúdské Arábii, kde Ukrajina souhlasila s 30denním příměřím, se tlak přesunul na Vladimira Putina. Pokud odmítne, stane se z něj v očích Trumpovy administrativy hlavní překážka míru.
Trump je hrdý na své schopnosti uzavírat dohody, a když se mu někdo postaví do cesty, nebere to dobře. Už jednou na Volodymyra Zelenského vybuchl, když ukrajinského prezidenta obvinil z neochoty uzavřít mír, a dokonce pozastavil vojenskou pomoc Kyjevu. Teď se ale role obrátily. Americký ministr zahraničí Marco Rubio dal jasně najevo, že pokud Moskva příměří odmítne, bude to ona, kdo brání mírovému řešení.
Trump obnovil vojenskou pomoc Ukrajině a zároveň podle Politica vyslal varování Kremlu: pokud Rusko příměří neakceptuje, „prostě budeme pokračovat dál“ a konflikt si vyžádá další oběti.
První ruské reakce: tvrdý postoj a útoky na Ukrajinu
Moskva zatím na novou situaci reaguje odmítavě. Krátce po oznámení příměří podnikly ruské síly letecké údery na Zelenského rodné město Kryvyj Rih, kde přišla o život 47letá žena. Další útoky zasáhly Kyjev, Charkov a Oděsu, kde raketa zasáhla nákladní loď a zabila čtyři lidi.
Putin zatím oficiálně neodpověděl, ale mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že telefonát mezi ruským a americkým prezidentem je možný „pokud bude potřeba“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová už ovšem naznačila, že Moskva se rozhodne podle svého, a nikoli podle toho, co bylo dohodnuto ve Washingtonu a Kyjevě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dal najevo, že Rusko očekává širší dohodu mezi Moskvou a Washingtonem a příměří zatím nepovažuje za reálné. „Nelze se spoléhat na dobrou vůli protivníků, kteří deklarovali, že chtějí Rusku uštědřit strategickou porážku,“ řekl Lavrov.
Strategická porážka? Putin čelí dilematu
Putin čelí zásadnímu problému: jak přijmout příměří, aniž by to vypadalo jako jeho porážka? Kreml stále trvá na tom, že jeho cílem je oslabit ukrajinský stát, nikoli pouze ukončit boje. Moskva žádá nové územní zisky, omezení ukrajinské armády a vyloučení zahraničních mírových jednotek.
Ruský senátor Konstantin Kosačov mezitím prohlásil, že Rusko nehodlá bojovat méně intenzivně. „Skutečné dohody se stále píší na frontě,“ uvedl na Telegramu s tím, že Rusko se posouvá vpřed.
Moskva se nechce vzdát výhodné pozice
Vojensky si Moskva nyní věří. Ruské síly postupují pomalu, ale jistě v Doněcké oblasti a přibližují se k Dněpropetrovsku. Nedávno dosáhly výrazného úspěchu v Kurské oblasti, kde téměř obklíčily 10 000 elitních ukrajinských vojáků.
Ukrajinská rozvědka varuje, že Rusko chystá masivní raketové a dronové útoky, což znamená, že generálové v Kremlu nebudou chtít zpomalit.
Putin dává najevo, že krátkodobé příměří je pro něj nepřijatelné. V lednu řekl, že dohoda by měla vést k dlouhodobému míru, nikoli pouze k pauze, během níž by se Ukrajina mohla přeskupit a znovu vyzbrojit.
Trump mění strategii: Ukrajina hraje na čas
Změna v přístupu Bílého domu je výsledkem dlouhé snahy Ukrajiny a jejích evropských spojenců. Zelenskyj musel zmírnit své dřívější požadavky, aby nevypadal jako ten, kdo brání míru. Dokonce nechal vyjednávání v Saúdské Arábii na svém šéfovi kanceláře Andriji Jermakovi a sám se neúčastnil.
Trumpovi poradci už v lednu doporučili, aby se americký prezident sám přesvědčil o tom, že Putin nehodlá dělat ústupky. Pokud Moskva příměří odmítne, Trump to vyhodnotí jako osobní překážku pro svou vyjednávací schopnost, což by mohlo vést ke zpřísnění jeho postoje vůči Rusku.
Zatím se zdá, že Putin bude taktizovat. Podle ruského deníku Kommersant bude postoj Kremlu jasnější po návštěvě Trumpova zvláštního vyslance Stevea Witkoffa v Moskvě. Datum jeho cesty však zatím není známo.
Pokud se Putin bude snažit jednání natahovat a přicházet s matoucími protinávrhy, riskuje, že Trump ztratí trpělivost. A to by pro Moskvu mohlo mít vážné důsledky. Americký prezident chce dohodu, a kdo mu ji překazí, ten si zadělává na velké problémy.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.