Dlouho se zdálo, že americký prezident Donald Trump je vstřícnější k Rusku než k Ukrajině. Avšak nyní se situace dramaticky mění. Po jednáních v Saúdské Arábii, kde Ukrajina souhlasila s 30denním příměřím, se tlak přesunul na Vladimira Putina. Pokud odmítne, stane se z něj v očích Trumpovy administrativy hlavní překážka míru.
Trump je hrdý na své schopnosti uzavírat dohody, a když se mu někdo postaví do cesty, nebere to dobře. Už jednou na Volodymyra Zelenského vybuchl, když ukrajinského prezidenta obvinil z neochoty uzavřít mír, a dokonce pozastavil vojenskou pomoc Kyjevu. Teď se ale role obrátily. Americký ministr zahraničí Marco Rubio dal jasně najevo, že pokud Moskva příměří odmítne, bude to ona, kdo brání mírovému řešení.
Trump obnovil vojenskou pomoc Ukrajině a zároveň podle Politica vyslal varování Kremlu: pokud Rusko příměří neakceptuje, „prostě budeme pokračovat dál“ a konflikt si vyžádá další oběti.
První ruské reakce: tvrdý postoj a útoky na Ukrajinu
Moskva zatím na novou situaci reaguje odmítavě. Krátce po oznámení příměří podnikly ruské síly letecké údery na Zelenského rodné město Kryvyj Rih, kde přišla o život 47letá žena. Další útoky zasáhly Kyjev, Charkov a Oděsu, kde raketa zasáhla nákladní loď a zabila čtyři lidi.
Putin zatím oficiálně neodpověděl, ale mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že telefonát mezi ruským a americkým prezidentem je možný „pokud bude potřeba“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová už ovšem naznačila, že Moskva se rozhodne podle svého, a nikoli podle toho, co bylo dohodnuto ve Washingtonu a Kyjevě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dal najevo, že Rusko očekává širší dohodu mezi Moskvou a Washingtonem a příměří zatím nepovažuje za reálné. „Nelze se spoléhat na dobrou vůli protivníků, kteří deklarovali, že chtějí Rusku uštědřit strategickou porážku,“ řekl Lavrov.
Strategická porážka? Putin čelí dilematu
Putin čelí zásadnímu problému: jak přijmout příměří, aniž by to vypadalo jako jeho porážka? Kreml stále trvá na tom, že jeho cílem je oslabit ukrajinský stát, nikoli pouze ukončit boje. Moskva žádá nové územní zisky, omezení ukrajinské armády a vyloučení zahraničních mírových jednotek.
Ruský senátor Konstantin Kosačov mezitím prohlásil, že Rusko nehodlá bojovat méně intenzivně. „Skutečné dohody se stále píší na frontě,“ uvedl na Telegramu s tím, že Rusko se posouvá vpřed.
Moskva se nechce vzdát výhodné pozice
Vojensky si Moskva nyní věří. Ruské síly postupují pomalu, ale jistě v Doněcké oblasti a přibližují se k Dněpropetrovsku. Nedávno dosáhly výrazného úspěchu v Kurské oblasti, kde téměř obklíčily 10 000 elitních ukrajinských vojáků.
Ukrajinská rozvědka varuje, že Rusko chystá masivní raketové a dronové útoky, což znamená, že generálové v Kremlu nebudou chtít zpomalit.
Putin dává najevo, že krátkodobé příměří je pro něj nepřijatelné. V lednu řekl, že dohoda by měla vést k dlouhodobému míru, nikoli pouze k pauze, během níž by se Ukrajina mohla přeskupit a znovu vyzbrojit.
Trump mění strategii: Ukrajina hraje na čas
Změna v přístupu Bílého domu je výsledkem dlouhé snahy Ukrajiny a jejích evropských spojenců. Zelenskyj musel zmírnit své dřívější požadavky, aby nevypadal jako ten, kdo brání míru. Dokonce nechal vyjednávání v Saúdské Arábii na svém šéfovi kanceláře Andriji Jermakovi a sám se neúčastnil.
Trumpovi poradci už v lednu doporučili, aby se americký prezident sám přesvědčil o tom, že Putin nehodlá dělat ústupky. Pokud Moskva příměří odmítne, Trump to vyhodnotí jako osobní překážku pro svou vyjednávací schopnost, což by mohlo vést ke zpřísnění jeho postoje vůči Rusku.
Zatím se zdá, že Putin bude taktizovat. Podle ruského deníku Kommersant bude postoj Kremlu jasnější po návštěvě Trumpova zvláštního vyslance Stevea Witkoffa v Moskvě. Datum jeho cesty však zatím není známo.
Pokud se Putin bude snažit jednání natahovat a přicházet s matoucími protinávrhy, riskuje, že Trump ztratí trpělivost. A to by pro Moskvu mohlo mít vážné důsledky. Americký prezident chce dohodu, a kdo mu ji překazí, ten si zadělává na velké problémy.
Evropská unie se v reakci na nestabilní globální situaci obrací ke vesmírné těžbě. V nové zprávě, kterou zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že EU by měla začít těžit suroviny na Měsíci kvůli své energetické bezpečnosti, uvedl server Politico.
Fosilní paliva a cement, které produkují velké společnosti, přispívají k nárůstu počtu i intenzity vln veder způsobených klimatickou změnou. Vyplývá to ze studie, kterou ve středu zveřejnil časopis Nature. Mezinárodní tým vědců analyzoval více než 200 vln veder po celém světě v letech 2000 až 2023.
Elon Musk ztratil titul nejbohatšího člověka světa. Na první místo se posunul spoluzakladatel společnosti Oracle, Larry Ellison. Hodnota jeho majetku vzrostla o 101 miliard dolarů na 393 miliard. Elon Musk má podle agentury Bloomberg majetek v hodnotě 385 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump o sobě prohlašuje, že je de facto prezidentem Evropské unie, a argumentuje tím, že ho tak někteří evropští lídři sami oslovují. I když se v Bruselu tomuto tvrzení zpočátku vysmívali, postupem času se podle webu Politico ukázalo, že Trump má pravdu. Od jeho znovuzvolení má americký prezident na evropské dění větší vliv než kdy dříve, a to dokonce i na vnitřní konflikty v EU.
V reakci na události s ruskými drony v polském vzdušném prostoru bude polský premiér Donald Tusk v brzké době hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a britským premiérem Keirem Starmerem. Americký prezident Donald Trump už dříve vyjádřil úmysl promluvit si s polským prezidentem Karolem Nawrockim.
Britský ministr obrany John Healey na setkání E5 (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a Polsko) v Londýně reagoval na noční vpád ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Prohlásil, že Evropa čelí „nové éře hrozeb“, protože válka se vrátila na kontinent a Putin „dosáhl nové úrovně nepřátelství vůči Evropě“. Podle něj došlo k vážnému porušení vzdušného prostoru NATO, což si vyžádalo uzavření varšavského letiště a sestřelení ruských dronů spojeneckými letouny.
Ruská armáda ve středu oznámila, že neměla v úmyslu mířit na polské cíle během nočního útoku drony na Ukrajinu. Polsko přitom dříve informovalo, že sestřelilo několik ruských dronů, které vnikly do jeho vzdušného prostoru.
Na žádost Polska, jehož vzdušný prostor v noci narušilo téměř dvacet dronů, aktivovalo NATO článek 4. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu odpoledne na sociální síti X napsal, že tento krok jasně ukazuje, že jakákoli hrozba pro členskou zemi povede ke kolektivním konzultacím a následné akci. Podle něj je aliance jednotná a připravená se bránit.
Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou osud pořádně zkouší. Po úmrtí milované dcery Aničky potkaly zdravotní potíže i jejich syna Felixe juniora. Známý hudebník, který se vydal v otcových šlépějích, se musel podrobit náhlé operaci.
V Česku začne ve středu odpoledne pršet. Meteorologové dokonce vydali výstrahu na vydatný déšť, která se týká značné části území republiky. Spadnout může místy i více než 60 milimetrů srážek.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.