Dlouho se zdálo, že americký prezident Donald Trump je vstřícnější k Rusku než k Ukrajině. Avšak nyní se situace dramaticky mění. Po jednáních v Saúdské Arábii, kde Ukrajina souhlasila s 30denním příměřím, se tlak přesunul na Vladimira Putina. Pokud odmítne, stane se z něj v očích Trumpovy administrativy hlavní překážka míru.
Trump je hrdý na své schopnosti uzavírat dohody, a když se mu někdo postaví do cesty, nebere to dobře. Už jednou na Volodymyra Zelenského vybuchl, když ukrajinského prezidenta obvinil z neochoty uzavřít mír, a dokonce pozastavil vojenskou pomoc Kyjevu. Teď se ale role obrátily. Americký ministr zahraničí Marco Rubio dal jasně najevo, že pokud Moskva příměří odmítne, bude to ona, kdo brání mírovému řešení.
Trump obnovil vojenskou pomoc Ukrajině a zároveň podle Politica vyslal varování Kremlu: pokud Rusko příměří neakceptuje, „prostě budeme pokračovat dál“ a konflikt si vyžádá další oběti.
První ruské reakce: tvrdý postoj a útoky na Ukrajinu
Moskva zatím na novou situaci reaguje odmítavě. Krátce po oznámení příměří podnikly ruské síly letecké údery na Zelenského rodné město Kryvyj Rih, kde přišla o život 47letá žena. Další útoky zasáhly Kyjev, Charkov a Oděsu, kde raketa zasáhla nákladní loď a zabila čtyři lidi.
Putin zatím oficiálně neodpověděl, ale mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že telefonát mezi ruským a americkým prezidentem je možný „pokud bude potřeba“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová už ovšem naznačila, že Moskva se rozhodne podle svého, a nikoli podle toho, co bylo dohodnuto ve Washingtonu a Kyjevě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dal najevo, že Rusko očekává širší dohodu mezi Moskvou a Washingtonem a příměří zatím nepovažuje za reálné. „Nelze se spoléhat na dobrou vůli protivníků, kteří deklarovali, že chtějí Rusku uštědřit strategickou porážku,“ řekl Lavrov.
Strategická porážka? Putin čelí dilematu
Putin čelí zásadnímu problému: jak přijmout příměří, aniž by to vypadalo jako jeho porážka? Kreml stále trvá na tom, že jeho cílem je oslabit ukrajinský stát, nikoli pouze ukončit boje. Moskva žádá nové územní zisky, omezení ukrajinské armády a vyloučení zahraničních mírových jednotek.
Ruský senátor Konstantin Kosačov mezitím prohlásil, že Rusko nehodlá bojovat méně intenzivně. „Skutečné dohody se stále píší na frontě,“ uvedl na Telegramu s tím, že Rusko se posouvá vpřed.
Moskva se nechce vzdát výhodné pozice
Vojensky si Moskva nyní věří. Ruské síly postupují pomalu, ale jistě v Doněcké oblasti a přibližují se k Dněpropetrovsku. Nedávno dosáhly výrazného úspěchu v Kurské oblasti, kde téměř obklíčily 10 000 elitních ukrajinských vojáků.
Ukrajinská rozvědka varuje, že Rusko chystá masivní raketové a dronové útoky, což znamená, že generálové v Kremlu nebudou chtít zpomalit.
Putin dává najevo, že krátkodobé příměří je pro něj nepřijatelné. V lednu řekl, že dohoda by měla vést k dlouhodobému míru, nikoli pouze k pauze, během níž by se Ukrajina mohla přeskupit a znovu vyzbrojit.
Trump mění strategii: Ukrajina hraje na čas
Změna v přístupu Bílého domu je výsledkem dlouhé snahy Ukrajiny a jejích evropských spojenců. Zelenskyj musel zmírnit své dřívější požadavky, aby nevypadal jako ten, kdo brání míru. Dokonce nechal vyjednávání v Saúdské Arábii na svém šéfovi kanceláře Andriji Jermakovi a sám se neúčastnil.
Trumpovi poradci už v lednu doporučili, aby se americký prezident sám přesvědčil o tom, že Putin nehodlá dělat ústupky. Pokud Moskva příměří odmítne, Trump to vyhodnotí jako osobní překážku pro svou vyjednávací schopnost, což by mohlo vést ke zpřísnění jeho postoje vůči Rusku.
Zatím se zdá, že Putin bude taktizovat. Podle ruského deníku Kommersant bude postoj Kremlu jasnější po návštěvě Trumpova zvláštního vyslance Stevea Witkoffa v Moskvě. Datum jeho cesty však zatím není známo.
Pokud se Putin bude snažit jednání natahovat a přicházet s matoucími protinávrhy, riskuje, že Trump ztratí trpělivost. A to by pro Moskvu mohlo mít vážné důsledky. Americký prezident chce dohodu, a kdo mu ji překazí, ten si zadělává na velké problémy.
Prezident Spojených států Donald Trump nařídil v sobotu večer nasazení dvou tisíc příslušníků národní gardy do Los Angeles. Důvodem jsou rozsáhlé demonstrace, které vypukly v reakci na imigrační zásahy ve městě a které během víkendu přerostly v ostré střety s policií. Ta proti protestujícím použila slzný plyn a zadržela několik osob.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.