Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.
Analýza DNA z těl nalezených v hromadném pohřebišti v jordánském městě Džaraš prokázala, že toto místo vzniklo jako výsledek jediné tragické události. Nešlo tedy o běžný hřbitov, který by se postupně rozrůstal v čase. Tým výzkumníků již v loňském roce identifikoval jako původce nákazy bakterii Yersinia pestis, avšak aktuální studie se zaměřila především na samotné oběti. Odborníci zkoumali, jak tito lidé žili, proč byli náchylní k onemocnění a co je přivedlo právě do Džaraše, tehdejšího obchodního centra a epicentra nákazy.
Podle vedoucí autorky studie Rays Jiangové z University of South Florida pomáhá tento nález proměnit pouhý genetický signál v lidský příběh o krizi, kterou město zažívalo. Pandemie podle ní nejsou pouze biologickými jevy, ale především událostmi společenskými. Propojením biologických důkazů z těl s archeologickým kontextem lze lépe pochopit, jak nemoc zasáhla konkrétní lidi v jejich tehdejším prostředí. Historické pandemie tak díky tomu přestávají být jen strohým textem v kronikách a stávají se prožitou zdravotní krizí.
Multidisciplinární tým složený z archeologů, historiků a genetiků zkoumal DNA extrahovanou ze zubů obětí. Výzkum odhalil, že složení mrtvých bylo demograficky velmi rozmanité, což naznačuje, že šlo o velmi mobilní populaci. Tito lidé, kteří byli běžně v pohybu, zůstali kvůli propuknutí nemoci uvězněni na jednom místě. Vědci v tom vidí paralelu s pandemií covidu-19, kdy se cestování po celém světě prakticky zastavilo a lidé z různých koutů světa uvízli v místech, kde je nákaza zastihla.
Vykopávky v Džaraši, kterému se pro jeho zachovalé řecko-římské památky přezdívá Pompeje Blízkého východu, odhalily v prostorách místního hipodromu pozůstatky více než 200 osob. Mezi mrtvými byli muži i ženy, staří lidé i dospívající v rozpuků sil. Data potvrzují, že šlo o různorodou skupinu, která pravděpodobně zahrnovala otroky, žoldnéře i obchodníky. Tato směsice lidí odpovídá charakteru tranzitní populace, která byla pro tehdejší hustě osídlená obchodní centra typická.
Studie rovněž reaguje na určité proudy v historické vědě, které existenci první morové pandemie zpochybňují. Popírači argumentují tím, že tehdejší sčítání lidu nebo ekonomické ukazatele nevykazují tak drastický kolaps jako v případě pozdější černé smrti ve 13. století. Jiangová však zdůrazňuje, že Justiniánův mor je dnes díky pevným důkazům v podobě hromadného hrobu a identifikovaného mikrobů mnohem snáze prokazatelný než moderní pandemie.
Podle vědců nemusí každé řádění nemoci nutně vést k revoluci, rozpadu institucí nebo změně režimu, aby bylo možné dokázat, že k němu skutečně došlo. Hromadný hrob v Jordánsku slouží jako jasný důkaz o ničivém dopadu nákazy na tehdejší společnost bez ohledu na to, zda došlo k totálnímu společenskému rozvratu. Výzkum tak definitivně potvrzuje, že první doložená pandemie byla reálnou a tragickou zkušeností tisíců jednotlivců, jejichž osudy byly až dosud skryty pod zemí.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?