Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.
Analýza DNA z těl nalezených v hromadném pohřebišti v jordánském městě Džaraš prokázala, že toto místo vzniklo jako výsledek jediné tragické události. Nešlo tedy o běžný hřbitov, který by se postupně rozrůstal v čase. Tým výzkumníků již v loňském roce identifikoval jako původce nákazy bakterii Yersinia pestis, avšak aktuální studie se zaměřila především na samotné oběti. Odborníci zkoumali, jak tito lidé žili, proč byli náchylní k onemocnění a co je přivedlo právě do Džaraše, tehdejšího obchodního centra a epicentra nákazy.
Podle vedoucí autorky studie Rays Jiangové z University of South Florida pomáhá tento nález proměnit pouhý genetický signál v lidský příběh o krizi, kterou město zažívalo. Pandemie podle ní nejsou pouze biologickými jevy, ale především událostmi společenskými. Propojením biologických důkazů z těl s archeologickým kontextem lze lépe pochopit, jak nemoc zasáhla konkrétní lidi v jejich tehdejším prostředí. Historické pandemie tak díky tomu přestávají být jen strohým textem v kronikách a stávají se prožitou zdravotní krizí.
Multidisciplinární tým složený z archeologů, historiků a genetiků zkoumal DNA extrahovanou ze zubů obětí. Výzkum odhalil, že složení mrtvých bylo demograficky velmi rozmanité, což naznačuje, že šlo o velmi mobilní populaci. Tito lidé, kteří byli běžně v pohybu, zůstali kvůli propuknutí nemoci uvězněni na jednom místě. Vědci v tom vidí paralelu s pandemií covidu-19, kdy se cestování po celém světě prakticky zastavilo a lidé z různých koutů světa uvízli v místech, kde je nákaza zastihla.
Vykopávky v Džaraši, kterému se pro jeho zachovalé řecko-římské památky přezdívá Pompeje Blízkého východu, odhalily v prostorách místního hipodromu pozůstatky více než 200 osob. Mezi mrtvými byli muži i ženy, staří lidé i dospívající v rozpuků sil. Data potvrzují, že šlo o různorodou skupinu, která pravděpodobně zahrnovala otroky, žoldnéře i obchodníky. Tato směsice lidí odpovídá charakteru tranzitní populace, která byla pro tehdejší hustě osídlená obchodní centra typická.
Studie rovněž reaguje na určité proudy v historické vědě, které existenci první morové pandemie zpochybňují. Popírači argumentují tím, že tehdejší sčítání lidu nebo ekonomické ukazatele nevykazují tak drastický kolaps jako v případě pozdější černé smrti ve 13. století. Jiangová však zdůrazňuje, že Justiniánův mor je dnes díky pevným důkazům v podobě hromadného hrobu a identifikovaného mikrobů mnohem snáze prokazatelný než moderní pandemie.
Podle vědců nemusí každé řádění nemoci nutně vést k revoluci, rozpadu institucí nebo změně režimu, aby bylo možné dokázat, že k němu skutečně došlo. Hromadný hrob v Jordánsku slouží jako jasný důkaz o ničivém dopadu nákazy na tehdejší společnost bez ohledu na to, zda došlo k totálnímu společenskému rozvratu. Výzkum tak definitivně potvrzuje, že první doložená pandemie byla reálnou a tragickou zkušeností tisíců jednotlivců, jejichž osudy byly až dosud skryty pod zemí.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.