Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.
Analýza DNA z těl nalezených v hromadném pohřebišti v jordánském městě Džaraš prokázala, že toto místo vzniklo jako výsledek jediné tragické události. Nešlo tedy o běžný hřbitov, který by se postupně rozrůstal v čase. Tým výzkumníků již v loňském roce identifikoval jako původce nákazy bakterii Yersinia pestis, avšak aktuální studie se zaměřila především na samotné oběti. Odborníci zkoumali, jak tito lidé žili, proč byli náchylní k onemocnění a co je přivedlo právě do Džaraše, tehdejšího obchodního centra a epicentra nákazy.
Podle vedoucí autorky studie Rays Jiangové z University of South Florida pomáhá tento nález proměnit pouhý genetický signál v lidský příběh o krizi, kterou město zažívalo. Pandemie podle ní nejsou pouze biologickými jevy, ale především událostmi společenskými. Propojením biologických důkazů z těl s archeologickým kontextem lze lépe pochopit, jak nemoc zasáhla konkrétní lidi v jejich tehdejším prostředí. Historické pandemie tak díky tomu přestávají být jen strohým textem v kronikách a stávají se prožitou zdravotní krizí.
Multidisciplinární tým složený z archeologů, historiků a genetiků zkoumal DNA extrahovanou ze zubů obětí. Výzkum odhalil, že složení mrtvých bylo demograficky velmi rozmanité, což naznačuje, že šlo o velmi mobilní populaci. Tito lidé, kteří byli běžně v pohybu, zůstali kvůli propuknutí nemoci uvězněni na jednom místě. Vědci v tom vidí paralelu s pandemií covidu-19, kdy se cestování po celém světě prakticky zastavilo a lidé z různých koutů světa uvízli v místech, kde je nákaza zastihla.
Vykopávky v Džaraši, kterému se pro jeho zachovalé řecko-římské památky přezdívá Pompeje Blízkého východu, odhalily v prostorách místního hipodromu pozůstatky více než 200 osob. Mezi mrtvými byli muži i ženy, staří lidé i dospívající v rozpuků sil. Data potvrzují, že šlo o různorodou skupinu, která pravděpodobně zahrnovala otroky, žoldnéře i obchodníky. Tato směsice lidí odpovídá charakteru tranzitní populace, která byla pro tehdejší hustě osídlená obchodní centra typická.
Studie rovněž reaguje na určité proudy v historické vědě, které existenci první morové pandemie zpochybňují. Popírači argumentují tím, že tehdejší sčítání lidu nebo ekonomické ukazatele nevykazují tak drastický kolaps jako v případě pozdější černé smrti ve 13. století. Jiangová však zdůrazňuje, že Justiniánův mor je dnes díky pevným důkazům v podobě hromadného hrobu a identifikovaného mikrobů mnohem snáze prokazatelný než moderní pandemie.
Podle vědců nemusí každé řádění nemoci nutně vést k revoluci, rozpadu institucí nebo změně režimu, aby bylo možné dokázat, že k němu skutečně došlo. Hromadný hrob v Jordánsku slouží jako jasný důkaz o ničivém dopadu nákazy na tehdejší společnost bez ohledu na to, zda došlo k totálnímu společenskému rozvratu. Výzkum tak definitivně potvrzuje, že první doložená pandemie byla reálnou a tragickou zkušeností tisíců jednotlivců, jejichž osudy byly až dosud skryty pod zemí.
S klesajícím vlivem Spojených států se čínský obchodní přebytek stává faktorem, který drtí průmyslovou výrobu po celém světě. Zatímco se pozornost často upírá k celní politice Donalda Trumpa, skutečné nebezpečí pro globální stabilitu představuje obří nerovnováha v čínském exportu. Ten v roce 2025 vzrostl o pětinu na rekordních 1,2 bilionu dolarů, což je částka srovnatelná s výkonem celých velkých ekonomik. Čína tak zaplavuje svět levným zbožím, od oceli až po elektroniku, čímž bere prostor výrobcům v Evropě, Latinské Americe i Asii.
Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.
Izraelská armáda uznala, že údaje o počtu obětí v Pásmu Gazy, které sestavují tamní úřady, jsou v zásadě přesné. Tento krok představuje zásadní obrat po letech, kdy Izrael tyto statistiky označoval za propagandu hnutí Hamás. Vysoce postavený bezpečnostní představitel informoval izraelské novináře, že od října 2023 bylo v důsledku izraelských útoků zabito přibližně 70 000 Palestinců, přičemž toto číslo nezahrnuje pohřešované osoby.
Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Vědci ohlásili objev dosud největší organické molekuly obsahující síru, která byla kdy identifikována v mezihvězdném prostoru. Tento nález je označován za „chybějící článek“ v našem chápání toho, jak ve vesmíru vznikaly chemické základy nezbytné pro život. Síra je desátým nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru a na Zemi tvoří kritickou složku aminokyselin, bílkovin a enzymů.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů z vyšetřování finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle náměstka generálního prokurátora Todda Blanche jde o zásadní krok k naplnění zákona o transparentnosti, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo uvolněno přes tři miliony stran textu, které doplňuje více než 2 000 videí a 180 000 fotografií.
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.