Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.
Analýza DNA z těl nalezených v hromadném pohřebišti v jordánském městě Džaraš prokázala, že toto místo vzniklo jako výsledek jediné tragické události. Nešlo tedy o běžný hřbitov, který by se postupně rozrůstal v čase. Tým výzkumníků již v loňském roce identifikoval jako původce nákazy bakterii Yersinia pestis, avšak aktuální studie se zaměřila především na samotné oběti. Odborníci zkoumali, jak tito lidé žili, proč byli náchylní k onemocnění a co je přivedlo právě do Džaraše, tehdejšího obchodního centra a epicentra nákazy.
Podle vedoucí autorky studie Rays Jiangové z University of South Florida pomáhá tento nález proměnit pouhý genetický signál v lidský příběh o krizi, kterou město zažívalo. Pandemie podle ní nejsou pouze biologickými jevy, ale především událostmi společenskými. Propojením biologických důkazů z těl s archeologickým kontextem lze lépe pochopit, jak nemoc zasáhla konkrétní lidi v jejich tehdejším prostředí. Historické pandemie tak díky tomu přestávají být jen strohým textem v kronikách a stávají se prožitou zdravotní krizí.
Multidisciplinární tým složený z archeologů, historiků a genetiků zkoumal DNA extrahovanou ze zubů obětí. Výzkum odhalil, že složení mrtvých bylo demograficky velmi rozmanité, což naznačuje, že šlo o velmi mobilní populaci. Tito lidé, kteří byli běžně v pohybu, zůstali kvůli propuknutí nemoci uvězněni na jednom místě. Vědci v tom vidí paralelu s pandemií covidu-19, kdy se cestování po celém světě prakticky zastavilo a lidé z různých koutů světa uvízli v místech, kde je nákaza zastihla.
Vykopávky v Džaraši, kterému se pro jeho zachovalé řecko-římské památky přezdívá Pompeje Blízkého východu, odhalily v prostorách místního hipodromu pozůstatky více než 200 osob. Mezi mrtvými byli muži i ženy, staří lidé i dospívající v rozpuků sil. Data potvrzují, že šlo o různorodou skupinu, která pravděpodobně zahrnovala otroky, žoldnéře i obchodníky. Tato směsice lidí odpovídá charakteru tranzitní populace, která byla pro tehdejší hustě osídlená obchodní centra typická.
Studie rovněž reaguje na určité proudy v historické vědě, které existenci první morové pandemie zpochybňují. Popírači argumentují tím, že tehdejší sčítání lidu nebo ekonomické ukazatele nevykazují tak drastický kolaps jako v případě pozdější černé smrti ve 13. století. Jiangová však zdůrazňuje, že Justiniánův mor je dnes díky pevným důkazům v podobě hromadného hrobu a identifikovaného mikrobů mnohem snáze prokazatelný než moderní pandemie.
Podle vědců nemusí každé řádění nemoci nutně vést k revoluci, rozpadu institucí nebo změně režimu, aby bylo možné dokázat, že k němu skutečně došlo. Hromadný hrob v Jordánsku slouží jako jasný důkaz o ničivém dopadu nákazy na tehdejší společnost bez ohledu na to, zda došlo k totálnímu společenskému rozvratu. Výzkum tak definitivně potvrzuje, že první doložená pandemie byla reálnou a tragickou zkušeností tisíců jednotlivců, jejichž osudy byly až dosud skryty pod zemí.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.