Jihokorejská vláda začne řešit údajné zásilky paliva směřujících do Ruska

Jižní Korea
Jižní Korea, foto: Pixabay
Klára Marková 8. října 2026 12:14
Sdílej:

Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel ukázala, že v červenci a srpnu bylo v jihokorejských přístavech naloženo palivo na sedm tankerů, které následně uskutečnily čtrnáct plaveb na ruský Dálný východ. Tři ze zmíněných lodí se přitom nacházejí na sankčních seznamech Velké Británie a Evropské unie. Jedno ze sankcionovaných plavidel navíc převzalo zhruba 26 tisíc tun nafty prostřednictvím překládky z lodi na loď na kotvišti nedaleko jihokorejského přístavu Jeosu.

Dovoz pohonných hmot z Jižní Koreje přichází v době, kdy se ruský rafinační průmysl potýká se závažnými problémy způsobenými opakovanými útoky ukrajinských dronů. Podle údajů Mezinárodní energetické agentury klesl objem zpracování ropy v ruských rafineriích na nejnižší úroveň za více než dvacet let a výroba nafty propadla o téměř třicet procent oproti předchozímu roku. Obchodníci a analytici upozorňují, že tyto dodávky přímo narušují sankční režim i deklarovanou podporu, kterou Soul poskytuje napadené Ukrajině.

Jihokorejské ministerstvo zahraničí, ministerstvo obchodu a celní správa ve společném prohlášení uvedly, že zpracované ropné produkty nespadají pod stávající jihokorejské vývozní kontroly vůči Rusku, které se zaměřují především na průmyslové stroje, elektroniku a vozila. Úřady zároveň zdůraznily, že samotné nakládání paliva v jihokorejských přístavech nepředstavuje porušení tamních zákonů a že nebylo oficiálně potvrzeno, zda vyvezená nafta či benzín pocházely přímo z jihokorejské produkce, neboť zboží neprošlo standardním vývozním celním řízením.

Kabinet v Soulu rovněž upozornil, že samotná skutečnost, kdy plavidlo nezamíří přímo do deklarované cílové země a místo toho změní směr do jiného státu, automaticky neznamená podvodné uvedení cíle. Podle úřadů uvedly tři sankcionované tankery jihokorejským orgánům jako cílové destinace Japonsko nebo Singapur, načež zamířily do Vladivostoku. Podobně postupoval i tanker Aram Chačaturjan plující pod ruskou vlajkou, který se na západních sankčních seznamech nenachází a po naložení v přístavu Ulsan rovněž uvedl jiný cílový přístav než Rusko.

Případ vyvolal diplomatické napětí mezi Soulem a Kyjevem. Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského uvedl, že lodní zásilky paliva jsou v ostrém kontrastu s oficiální sankční politikou Jižní Koreje. Jihokorejská prezidentská kancelář označila tato vyjádření za nepřesná a nevhodná a požádala ukrajinskou stranu, aby se zdržela veřejných výroků, které by mohly poškodit mezinárodní důvěryhodnost země. Ukrajinské ministerstvo zahraničí následně potvrdilo, že téma dodávek paliva bude řešit s jihokorejskými partnery prostřednictvím uzavřených diplomatických kanálů s cílem získat oficiální vysvětlení.

Stalo se
Novinky
Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci

Nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je členství v NATO, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.

Novinky
Donald Tusk a Ozbrojené síly Polské republiky

Polsko vyrábí švédskou minometnou munici na obranu proti Rusku

Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.

Novinky
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Na 130 států se dohodlo na jednáních o regulaci „zabijáckých robotů“

Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.

Novinky
Klimatická konference COP31

Klimatická konference COP31 se prodlužuje. Hrozí, že skončí fiaskem

Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.