Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Útok, který byl cílen na židovskou komunitu slavící svátek Chanuka, je pro exprezidentku a její blízké obzvláště bolestný kvůli ztrátě dlouholeté kamarádky. Čaputová sdílela vzpomínky, jak ji Marika s láskou oslovovala "Moje Susan", a jak jí vyprávěla o svém životě, který byl poznamenán přežitím holocaustu. Z její rožňavské rodiny se z koncentračního tábora vrátili pouze její matka a strýc.
Sydney se pro Mariku stalo novým domovem, který jí poskytl bezpečí daleko od fašismu a komunismu. Po roce 1989 se pravidelně vracela do své rodné země a nechyběla na žádné významné události v životě Zuzany Čaputové. Marika tragicky zahynula na své oblíbené pláži, kterou před lety Čaputové ukázala.
Exprezidentka popsala Mariku jako výjimečně aktivní a plně žijící ženu, která si uměla užívat života. Těžkosti, které v životě zažila, ji naučily nevzdávat se a statečně čelit všem výzvám. Připomněla vzkaz, v němž Marika psala, že "Život je boj a musíš ho brát takový, jaký je."
Čaputová vyjádřila upřímnou soustrast rodině Mariky a rodinám ostatních obětí, stejně jako zasaženým židovským komunitám. Zdůraznila symboliku Chanuky jako svátku naděje, kterou bychom neměli ztrácet ani v těchto smutných časech.
Austrálii otřásl nedělní teroristický útok na pláži Bondi, při němž se cílem stala židovská komunita. O život přišlo patnáct lidí a čin odsoudil i australský premiér Anthony Albanese. Policie identifikovala podezřelé jako otce Sajida Akrama (50) a syna Naveeda Akrama (24).
Otec, který měl licenci na šest střelných zbraní, byl zastřelen policií, zatímco jeho syn zůstává pod dohledem v nemocnici. Kvůli zjevnému antisemitskému motivu byl čin úřady označen za teroristický útok, což umožňuje nasazení dodatečných zdrojů pro vyšetřování.
Zatím nebyly zjištěny žádné důkazy o tom, že by za útokem stála širší organizovaná síť. Vzhledem k rodinnému vztahu pachatelů, otce a syna, událost odpovídá profilu útoku "osamělého aktéra", podobně jako tomu bylo při obležení Lindt Café v roce 2014 nebo masakru v Christchurchi v roce 2019. Úřady se shodují, že je velmi obtížné předcházet útokům osamělých aktérů na veřejných místech.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.