V prosincovém projevu z Bílého domu Donald Trump prohlásil, že jeho administrativa přinesla za uplynulých 11 měsíců více pozitivních změn než kterákoli jiná vláda v historii USA. Druhé funkční období devětasedmdesátiletého prezidenta je však v mnoha ohledech neobvyklé a provázejí ho množící se otázky ohledně jeho duševní i fyzické kondice. Během roku 2025 se totiž podle webu The Guardian opakovaně dopouštěl nevyzpytatelného a zmateného jednání, které plní titulky novin.
Prezident byl spatřen, jak během důležitých schůzek usíná, nebo náhle odbíhá od tématu k bizarním úvahám o interiérovém designu, velrybách či ptácích. V červenci například vyprávěl detailní, ale zcela smyšlený příběh o tom, jak jeho strýc vyučoval na MIT známého atentátníka Unabombera.
Problémem je, že strýc zemřel dříve, než byl pachatel identifikován, a dotyčný na zmíněné univerzitě nikdy nestudoval. Podobně zmateně působil i při jednání s předsedkyní Evropské komise, kdy místo migrace dvě minuty bez vyzvání hovořil o větrných elektrárnách, které podle něj dohánějí velryby k šílenství.
Bílý dům tyto incidenty opakovaně zlehčuje a tvrdí, že prezidentova mentální bystrost je nepřekonatelná. Samotný Trump se chlubí výsledky kognitivních testů, avšak realita veřejných vystoupení nabízí jiný obraz. V září před vojenskými veliteli dlouze rozebíral, jak opatrně musí chodit ze schodů, aby neupadl jako jeho předchůdci, a kritizoval Baracka Obamu za to, že po schodech „poskakoval“ bez držení. Tyto výstupy podle odborníků naznačují potíže s udržením souvislé myšlenky a sklon k doplňování reálných vzpomínek smyšlenými detaily.
Pochybnosti vyvolává i prezidentův omezený pracovní rozvrh, který podle analýz začíná kolem poledne a končí už v pět hodin odpoledne. Počet jeho oficiálních vystoupení klesl téměř o čtyřicet procent ve srovnání s prvním funkčním obdobím. Listopadový průzkum navíc ukázal, že polovina Američanů považuje Trumpa za příliš starého pro výkon funkce a jeho popularita dosáhla letošního minima. Demokraté již nyní plánují udělat z prezidentova zdravotního stavu hlavní téma nadcházejících voleb do Kongresu.
Navzdory agresivní obraně ze strany tiskového oddělení Bílého domu, které útoky na prezidentovo zdraví označuje za levicovou propagandu, spekulace neutichají. Trump, který v červnu oslaví osmdesátiny, se potýká s nedůvěrou veřejnosti i vlastními přeřeky, jako když si spletl Albánii s Arménií. S přibývajícími měsíci v úřadu se tak otázka na jeho schopnost kompetentně vést zemi stává stále naléhavější.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.