Britskou společností otřásá debata o návrhu zákona o asistované smrti, který by podle mnohých znamenal nejzásadnější společenskou změnu v novodobé historii země. O týden dříve, než poslanci rozhodnou o osudu tohoto kontroverzního zákona, se naplno rozhořel spor i mezi samotnými lékaři.
Zatímco se Mark Lee, zkušený lékař paliativní péče, staví proti, Jacky Davis, radioložka a dlouholetá zastánkyně asistované smrti, věří, že legislativní změna nabídne důstojné a soucitné řešení pro lidi čelící utrpení na konci života.
„Pracuji v paliativní péči už 25 let a většina úmrtí, kterých jsem byl svědkem, byla klidná a bezbolestná. Systém ale potřebuje víc podpory, ne radikální zákon, který přinese rizika pro pacienty, rodiny i zdravotníky,“ uvedl pro SkyNews Lee.
Dr. Davis s tím částečně souhlasí, ale upozorňuje na bolestivou realitu některých případů: „Ano, většina lidí umírá klidně. Ale co těm, kteří čelí diagnóze, u níž je téměř jisté, že smrt nebude důstojná? Těm stát nenabízí žádnou volbu. A právě proto musí existovat možnost asistované smrti.“
Zatímco veřejná debata nabírá na intenzitě, NHS oficiálně mlčí. Vedoucí představitelé zdravotní služby se vyjadřují zdrženlivě, dokud nebude známo, zda zákon projde. V zákulisí však panují obavy.
„Asistovaná smrt by mohla zlomit NHS,“ varuje Lee. Obává se, že zákon by způsobil odliv personálu z již tak přetíženého systému, zvláště z hospicového sektoru.
Davis ale varování zpochybňuje: „Bavíme se o velmi malém procentu případů. Finančně i logisticky je to zanedbatelné ve srovnání s jinými výzvami, kterým NHS čelí.“
Navzdory rozdílným názorům se oba lékaři shodnou v jednom: žádný člověk by neměl umírat v bolestech nebo bez důstojnosti.
„Je ostudné, že i dnes lidé umírají bez potřebné péče. To je nepřijatelné,“ říká Lee. Davis doplňuje: „Pokud pacient odmítá další utrpení navzdory veškeré dostupné péči, měli bychom mu pomoci – tak jako to dělají jiné civilizované země.“
Debata o asistované smrti rezonuje napříč nemocnicemi, ordinacemi, ale i domácnostmi. Osud End of Life Bill, jak se návrh zákona jmenuje, bude znám během několika dní. V rukou ho nyní mají poslanci – a rozhodnutí, které učiní, bude mít dopad na život a smrt tisíců Britů.
Mezi lidmi i lékaři ale panuje hořkost a nedůvěra. Hluboce zakořeněný hněv vede k tomu, že se obě strany v době před konečným hlasováním příští týden navzájem obviňují z úmyslného šíření dezinformací, „nepravd“ a „manipulací“.
„Je to jako Brexit, ale horší,“ řekl serveru jeden z nejmenovaných lékařů.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.