Britskou společností otřásá debata o návrhu zákona o asistované smrti, který by podle mnohých znamenal nejzásadnější společenskou změnu v novodobé historii země. O týden dříve, než poslanci rozhodnou o osudu tohoto kontroverzního zákona, se naplno rozhořel spor i mezi samotnými lékaři.
Zatímco se Mark Lee, zkušený lékař paliativní péče, staví proti, Jacky Davis, radioložka a dlouholetá zastánkyně asistované smrti, věří, že legislativní změna nabídne důstojné a soucitné řešení pro lidi čelící utrpení na konci života.
„Pracuji v paliativní péči už 25 let a většina úmrtí, kterých jsem byl svědkem, byla klidná a bezbolestná. Systém ale potřebuje víc podpory, ne radikální zákon, který přinese rizika pro pacienty, rodiny i zdravotníky,“ uvedl pro SkyNews Lee.
Dr. Davis s tím částečně souhlasí, ale upozorňuje na bolestivou realitu některých případů: „Ano, většina lidí umírá klidně. Ale co těm, kteří čelí diagnóze, u níž je téměř jisté, že smrt nebude důstojná? Těm stát nenabízí žádnou volbu. A právě proto musí existovat možnost asistované smrti.“
Zatímco veřejná debata nabírá na intenzitě, NHS oficiálně mlčí. Vedoucí představitelé zdravotní služby se vyjadřují zdrženlivě, dokud nebude známo, zda zákon projde. V zákulisí však panují obavy.
„Asistovaná smrt by mohla zlomit NHS,“ varuje Lee. Obává se, že zákon by způsobil odliv personálu z již tak přetíženého systému, zvláště z hospicového sektoru.
Davis ale varování zpochybňuje: „Bavíme se o velmi malém procentu případů. Finančně i logisticky je to zanedbatelné ve srovnání s jinými výzvami, kterým NHS čelí.“
Navzdory rozdílným názorům se oba lékaři shodnou v jednom: žádný člověk by neměl umírat v bolestech nebo bez důstojnosti.
„Je ostudné, že i dnes lidé umírají bez potřebné péče. To je nepřijatelné,“ říká Lee. Davis doplňuje: „Pokud pacient odmítá další utrpení navzdory veškeré dostupné péči, měli bychom mu pomoci – tak jako to dělají jiné civilizované země.“
Debata o asistované smrti rezonuje napříč nemocnicemi, ordinacemi, ale i domácnostmi. Osud End of Life Bill, jak se návrh zákona jmenuje, bude znám během několika dní. V rukou ho nyní mají poslanci – a rozhodnutí, které učiní, bude mít dopad na život a smrt tisíců Britů.
Mezi lidmi i lékaři ale panuje hořkost a nedůvěra. Hluboce zakořeněný hněv vede k tomu, že se obě strany v době před konečným hlasováním příští týden navzájem obviňují z úmyslného šíření dezinformací, „nepravd“ a „manipulací“.
„Je to jako Brexit, ale horší,“ řekl serveru jeden z nejmenovaných lékařů.
Když si Česko v polovině července připomínalo Karla Gotta v den jeho nedožitých 86. narozenin, zmiňovala Ivana Gottová rekonstrukci jeho vily, jejíž zpřístupnění se v posledních letech chystalo. Nic v tu chvíli nenasvědčovalo tomu, co oznámila ve středu ráno na sociálních sítích.
I když se přežití u mnoha druhů rakoviny výrazně zlepšilo, u některých nejzávažnějších typů, jako je rakovina slinivky břišní, plic nebo žaludku, je pokrok minimální. To způsobuje, že se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny neustále zvětšuje.
Novozélandský premiér Christopher Luxon ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Luxon prohlásil, že Netanjahu „ztratil soudnost“ a že plánovaná okupace Gazy je „naprosto nepřijatelná“. Jeho komentáře přicházejí v době, kdy se jeho vláda, podobně jako další členové aliance Five Eyes, rozhoduje, zda uznat palestinský stát.
Vstup Ukrajiny do NATO by mohl zásadně proměnit bezpečnostní architekturu Evropy. Aliance by získala partnera s bezprostřední zkušeností z moderní války proti Rusku, ověřenými taktikami a schopností rychlé adaptace. Pro Kyjev by členství znamenalo historickou záruku bezpečnosti, pro NATO posílení východního křídla a nové know-how v boji proti konvenčním i hybridním hrozbám.
Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Americký prezident Donald Trump je připraven na jednání s evropskými partnery. Na sociální síti Truth Social napsal, že bude brzy hovořit se "skvělými lidmi, kteří chtějí dohodu". Toto vyjádření přichází v klíčové chvíli, kdy se Evropa a Ukrajina snaží koordinovat svůj postoj před Trumpovým setkáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Bílý dům zahájil hloubkovou revizi všech expozic a materiálů v rámci Smithsonova institutu, který spravuje nejvýznamnější americká muzea. Tato iniciativa je reakcí na nedávný prezidentský pokyn, který definuje, jaký obsah by měl být vystavován. Cílem revize je zajistit, aby veškerý obsah muzejí byl v souladu s prezidentskou směrnicí. Prezident Trump chce, aby muzea oslavovala americkou výjimečnost a odstranila veškeré narativy, které označuje za „rozdělující nebo stranické“.