Britskou společností otřásá debata o návrhu zákona o asistované smrti, který by podle mnohých znamenal nejzásadnější společenskou změnu v novodobé historii země. O týden dříve, než poslanci rozhodnou o osudu tohoto kontroverzního zákona, se naplno rozhořel spor i mezi samotnými lékaři.
Zatímco se Mark Lee, zkušený lékař paliativní péče, staví proti, Jacky Davis, radioložka a dlouholetá zastánkyně asistované smrti, věří, že legislativní změna nabídne důstojné a soucitné řešení pro lidi čelící utrpení na konci života.
„Pracuji v paliativní péči už 25 let a většina úmrtí, kterých jsem byl svědkem, byla klidná a bezbolestná. Systém ale potřebuje víc podpory, ne radikální zákon, který přinese rizika pro pacienty, rodiny i zdravotníky,“ uvedl pro SkyNews Lee.
Dr. Davis s tím částečně souhlasí, ale upozorňuje na bolestivou realitu některých případů: „Ano, většina lidí umírá klidně. Ale co těm, kteří čelí diagnóze, u níž je téměř jisté, že smrt nebude důstojná? Těm stát nenabízí žádnou volbu. A právě proto musí existovat možnost asistované smrti.“
Zatímco veřejná debata nabírá na intenzitě, NHS oficiálně mlčí. Vedoucí představitelé zdravotní služby se vyjadřují zdrženlivě, dokud nebude známo, zda zákon projde. V zákulisí však panují obavy.
„Asistovaná smrt by mohla zlomit NHS,“ varuje Lee. Obává se, že zákon by způsobil odliv personálu z již tak přetíženého systému, zvláště z hospicového sektoru.
Davis ale varování zpochybňuje: „Bavíme se o velmi malém procentu případů. Finančně i logisticky je to zanedbatelné ve srovnání s jinými výzvami, kterým NHS čelí.“
Navzdory rozdílným názorům se oba lékaři shodnou v jednom: žádný člověk by neměl umírat v bolestech nebo bez důstojnosti.
„Je ostudné, že i dnes lidé umírají bez potřebné péče. To je nepřijatelné,“ říká Lee. Davis doplňuje: „Pokud pacient odmítá další utrpení navzdory veškeré dostupné péči, měli bychom mu pomoci – tak jako to dělají jiné civilizované země.“
Debata o asistované smrti rezonuje napříč nemocnicemi, ordinacemi, ale i domácnostmi. Osud End of Life Bill, jak se návrh zákona jmenuje, bude znám během několika dní. V rukou ho nyní mají poslanci – a rozhodnutí, které učiní, bude mít dopad na život a smrt tisíců Britů.
Mezi lidmi i lékaři ale panuje hořkost a nedůvěra. Hluboce zakořeněný hněv vede k tomu, že se obě strany v době před konečným hlasováním příští týden navzájem obviňují z úmyslného šíření dezinformací, „nepravd“ a „manipulací“.
„Je to jako Brexit, ale horší,“ řekl serveru jeden z nejmenovaných lékařů.
Zapomeňte na barové maratony – knižní výpravy jsou novým hitem mezi lidmi. Trend, který odstartoval na TikToku především ve Spojených státech, si rychle získává příznivce po celém světě. Místo putování po hospodách se účastníci vydávají z knihkupectví do knihkupectví, často nezávislých, aby objevili nové tituly, kouzelná zákoutí a především – opravdové literární poklady.
Známý americký televizní moderátor Mike Jerrick zažil během živého vysílání nečekaný šok – dermatoložka přímo během natáčení odhalila, že má bazocelulární karcinom, nejčastější formu rakoviny kůže.
Pouhých 10 minut zpoždění rozhodlo o životě. Bhoomi Chauhan, 28letá studentka podnikové administrativy z Bristolu, zmeškala svůj let společnosti Air India z Ahmedábádu do Londýna. Tehdy byla rozzlobená a frustrovaná. Dnes ví, že jí městská dopravní zácpa zachránila život.
Americký prezident Donald Trump v pátek prozradil, že Írán měl od Spojených států 60denní ultimátum na uzavření nové jaderné dohody. To vypršelo právě den předtím, než Izrael zahájil masivní vojenské útoky na íránské cíle. Trump zároveň naznačil, že Írán teď může dostat „druhou šanci“, než bude pozdě.
Americký prezident Donald Trump opět apeloval na íránské vedení, aby přistoupilo na jadernou dohodu, a varoval před dalším krveprolitím. Ve výbušném příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že čas na diplomatické řešení stále existuje, ale varoval, že příští útoky budou ještě ničivější.
Izraelské letecké útoky na íránském území nadále pokračují a podle íránských státních médií míří na více strategických lokalit včetně klíčového jaderného komplexu v Natanzu. Jak informuje CNN, íránská státní televize IRIB potvrdila, že areál, jenž hraje zásadní roli v íránském jaderném programu, byl opět zasažen raketovým útokem. Terčem se staly také oblasti u měst Tabríz a Šíráz.
Evropští lídři s rostoucím znepokojením reagují na nejnovější vývoj na Blízkém východě, kde Izrael v pátek provedl rozsáhlý letecký úder na území Íránu. Vlnu diplomatických výzev ke zdrženlivosti a deeskalaci doprovází i konkrétní opatření v letecké dopravě.
Páteční letecký úder Izraele na vojenské a jaderné cíle na území Íránu vyvolal ostrou reakci Teheránu. Írán označil útok za „vyhlášení války“ a obrátil se na Radu bezpečnosti OSN s požadavkem, aby se incidentem neprodleně zabývala.
Páteční izraelský letecký úder na íránské území zasáhl mimo jiné také nejdůležitější jaderné zařízení v zemi — obohacovací komplex Natanz. Informaci potvrdila jak Íránská organizace pro atomovou energii, tak Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přestože rozsah škod zatím není zcela jasný, podle dosavadních zpráv nedošlo k úniku radiace ani ke ztrátám na životech.
Jordánská armáda dnes ráno oznámila, že sestřelila několik střel a bezpilotních letounů, které pronikly do vzdušného prostoru země. Informovala o tom státní tisková agentura Petra s odvoláním na armádní zdroje. Podle nich byly proti vzdušným hrozbám nasazeny stíhací letouny i pozemní obranné systémy.
Írán formálně požádal o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli bezprecedentním izraelským útokům na jeho území. Informovala o tom íránská mise při OSN, kterou cituje stanice CNN.
Po izraelském leteckém úderu na íránské území se řada světových zemí vyjádřila znepokojeně a volá po zdrženlivosti. Reakce se pohybují od přímého odsouzení až po varování před možnou destabilizací celého regionu.