Britskou společností otřásá debata o návrhu zákona o asistované smrti, který by podle mnohých znamenal nejzásadnější společenskou změnu v novodobé historii země. O týden dříve, než poslanci rozhodnou o osudu tohoto kontroverzního zákona, se naplno rozhořel spor i mezi samotnými lékaři.
Zatímco se Mark Lee, zkušený lékař paliativní péče, staví proti, Jacky Davis, radioložka a dlouholetá zastánkyně asistované smrti, věří, že legislativní změna nabídne důstojné a soucitné řešení pro lidi čelící utrpení na konci života.
„Pracuji v paliativní péči už 25 let a většina úmrtí, kterých jsem byl svědkem, byla klidná a bezbolestná. Systém ale potřebuje víc podpory, ne radikální zákon, který přinese rizika pro pacienty, rodiny i zdravotníky,“ uvedl pro SkyNews Lee.
Dr. Davis s tím částečně souhlasí, ale upozorňuje na bolestivou realitu některých případů: „Ano, většina lidí umírá klidně. Ale co těm, kteří čelí diagnóze, u níž je téměř jisté, že smrt nebude důstojná? Těm stát nenabízí žádnou volbu. A právě proto musí existovat možnost asistované smrti.“
Zatímco veřejná debata nabírá na intenzitě, NHS oficiálně mlčí. Vedoucí představitelé zdravotní služby se vyjadřují zdrženlivě, dokud nebude známo, zda zákon projde. V zákulisí však panují obavy.
„Asistovaná smrt by mohla zlomit NHS,“ varuje Lee. Obává se, že zákon by způsobil odliv personálu z již tak přetíženého systému, zvláště z hospicového sektoru.
Davis ale varování zpochybňuje: „Bavíme se o velmi malém procentu případů. Finančně i logisticky je to zanedbatelné ve srovnání s jinými výzvami, kterým NHS čelí.“
Navzdory rozdílným názorům se oba lékaři shodnou v jednom: žádný člověk by neměl umírat v bolestech nebo bez důstojnosti.
„Je ostudné, že i dnes lidé umírají bez potřebné péče. To je nepřijatelné,“ říká Lee. Davis doplňuje: „Pokud pacient odmítá další utrpení navzdory veškeré dostupné péči, měli bychom mu pomoci – tak jako to dělají jiné civilizované země.“
Debata o asistované smrti rezonuje napříč nemocnicemi, ordinacemi, ale i domácnostmi. Osud End of Life Bill, jak se návrh zákona jmenuje, bude znám během několika dní. V rukou ho nyní mají poslanci – a rozhodnutí, které učiní, bude mít dopad na život a smrt tisíců Britů.
Mezi lidmi i lékaři ale panuje hořkost a nedůvěra. Hluboce zakořeněný hněv vede k tomu, že se obě strany v době před konečným hlasováním příští týden navzájem obviňují z úmyslného šíření dezinformací, „nepravd“ a „manipulací“.
„Je to jako Brexit, ale horší,“ řekl serveru jeden z nejmenovaných lékařů.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.