Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s přerušením útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu na 30 dní po telefonátu s Donaldem Trumpem. Americký prezident uvedl na sociálních sítích, že rozhovor byl „velmi dobrý a produktivní“ a že obě strany budou „rychle pracovat na úplném příměří“. Tento optimismus je však podle analytiků serveru The Conversation neopodstatněný.
Bílý dům ve svém vyjádření nezmínil, že Putin k příměří připojil dodatečné podmínky – zejména požadavek na faktické odzbrojení Ukrajiny. Tento požadavek by zemi ponechal zcela bezbrannou vůči ruské agresi a byl by nepřijatelný nejen pro Kyjev, ale i pro evropské spojence Ukrajiny.
Dohody z Minsku z let 2014 a 2015 byly pokusem ukončit konflikt v Donbasu, kde Rusko už před svou plnohodnotnou invazí v roce 2022 podporovalo proruské separatisty. První dohoda stanovila okamžité příměří, stažení „cizích žoldnéřů“ z Ukrajiny a vytvoření demilitarizované zóny pod dohledem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Moskva si však vymohla „dočasný zvláštní status“ pro samozvané Doněckou a Luhanskou lidovou republiku. Tím byla de facto legitimizována ruská kontrola nad těmito regiony. Příměří se zhroutilo během několika dní a boje pokračovaly až do uzavření druhé dohody Minsk-2 v roce 2015.
Ani tato dohoda však nezajistila mír. Podmínky, které Ukrajina musela přijmout, byly pro její suverenitu nepřijatelné – například trvalá autonomie separatistických oblastí, změna ústavy a zákaz vstupu do NATO. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v roce 2023 v rozhovoru pro německý Der Spiegel přiznal, že když dohody Minsk-2 studoval, neviděl v nich „žádnou snahu o zachování ukrajinské nezávislosti“.
Evropští lídři si dnes uvědomují, že kompromisy s Putinem vedou jen k dalšímu posílení ruské agrese. Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová s odstupem času přiznala, že Minsk-2 pouze „koupil Ukrajině čas“ k vyzbrojení, ale konflikt nevyřešil.
Dnes Evropa nechce opakovat stejné chyby. Například finský prezident Alexander Stubb zdůraznil, že Ukrajina „za žádných okolností nesmí přijít o svou suverenitu a území“. Německý parlament zároveň schválil výrazné navýšení výdajů na obranu – což naznačuje, že Evropané již Putina nepovažují za partnera, kterému lze důvěřovat.
Oproti tomu Trumpova administrativa podle kritiků stále podceňuje ruské strategické cíle a nebere v potaz, že Putin jakoukoli mírovou dohodu využije k posílení svého vlivu.
Pro jakoukoli budoucí mírovou dohodu proto platí jediné – nesmí obsahovat žádné kompromisy ohledně ukrajinské suverenity. Evropané už tuto lekci pochopili. Zda se poučí i Spojené státy, je zatím otázkou.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.