Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s přerušením útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu na 30 dní po telefonátu s Donaldem Trumpem. Americký prezident uvedl na sociálních sítích, že rozhovor byl „velmi dobrý a produktivní“ a že obě strany budou „rychle pracovat na úplném příměří“. Tento optimismus je však podle analytiků serveru The Conversation neopodstatněný.
Bílý dům ve svém vyjádření nezmínil, že Putin k příměří připojil dodatečné podmínky – zejména požadavek na faktické odzbrojení Ukrajiny. Tento požadavek by zemi ponechal zcela bezbrannou vůči ruské agresi a byl by nepřijatelný nejen pro Kyjev, ale i pro evropské spojence Ukrajiny.
Dohody z Minsku z let 2014 a 2015 byly pokusem ukončit konflikt v Donbasu, kde Rusko už před svou plnohodnotnou invazí v roce 2022 podporovalo proruské separatisty. První dohoda stanovila okamžité příměří, stažení „cizích žoldnéřů“ z Ukrajiny a vytvoření demilitarizované zóny pod dohledem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Moskva si však vymohla „dočasný zvláštní status“ pro samozvané Doněckou a Luhanskou lidovou republiku. Tím byla de facto legitimizována ruská kontrola nad těmito regiony. Příměří se zhroutilo během několika dní a boje pokračovaly až do uzavření druhé dohody Minsk-2 v roce 2015.
Ani tato dohoda však nezajistila mír. Podmínky, které Ukrajina musela přijmout, byly pro její suverenitu nepřijatelné – například trvalá autonomie separatistických oblastí, změna ústavy a zákaz vstupu do NATO. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v roce 2023 v rozhovoru pro německý Der Spiegel přiznal, že když dohody Minsk-2 studoval, neviděl v nich „žádnou snahu o zachování ukrajinské nezávislosti“.
Evropští lídři si dnes uvědomují, že kompromisy s Putinem vedou jen k dalšímu posílení ruské agrese. Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová s odstupem času přiznala, že Minsk-2 pouze „koupil Ukrajině čas“ k vyzbrojení, ale konflikt nevyřešil.
Dnes Evropa nechce opakovat stejné chyby. Například finský prezident Alexander Stubb zdůraznil, že Ukrajina „za žádných okolností nesmí přijít o svou suverenitu a území“. Německý parlament zároveň schválil výrazné navýšení výdajů na obranu – což naznačuje, že Evropané již Putina nepovažují za partnera, kterému lze důvěřovat.
Oproti tomu Trumpova administrativa podle kritiků stále podceňuje ruské strategické cíle a nebere v potaz, že Putin jakoukoli mírovou dohodu využije k posílení svého vlivu.
Pro jakoukoli budoucí mírovou dohodu proto platí jediné – nesmí obsahovat žádné kompromisy ohledně ukrajinské suverenity. Evropané už tuto lekci pochopili. Zda se poučí i Spojené státy, je zatím otázkou.
Pomalu se dostáváme do období, kdy podzimní počasí začne naplno úřadovat. Nadále se však můžeme těšit na nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu, který dnes vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.
Babišův milion za druhé dítě cílí na palčivý fatální problém. Česká porodnost se propadá nebývale rychle. V roce 2025 se narodilo jen 77 636 dětí, nejméně od počátku statistického zjišťování v roce 1785, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83. Nejde tedy pouze o to, že do věku rodičovství vstupují slabší populační ročníky. Klesá i samotná ochota či schopnost mít děti.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.