Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s přerušením útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu na 30 dní po telefonátu s Donaldem Trumpem. Americký prezident uvedl na sociálních sítích, že rozhovor byl „velmi dobrý a produktivní“ a že obě strany budou „rychle pracovat na úplném příměří“. Tento optimismus je však podle analytiků serveru The Conversation neopodstatněný.
Bílý dům ve svém vyjádření nezmínil, že Putin k příměří připojil dodatečné podmínky – zejména požadavek na faktické odzbrojení Ukrajiny. Tento požadavek by zemi ponechal zcela bezbrannou vůči ruské agresi a byl by nepřijatelný nejen pro Kyjev, ale i pro evropské spojence Ukrajiny.
Dohody z Minsku z let 2014 a 2015 byly pokusem ukončit konflikt v Donbasu, kde Rusko už před svou plnohodnotnou invazí v roce 2022 podporovalo proruské separatisty. První dohoda stanovila okamžité příměří, stažení „cizích žoldnéřů“ z Ukrajiny a vytvoření demilitarizované zóny pod dohledem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Moskva si však vymohla „dočasný zvláštní status“ pro samozvané Doněckou a Luhanskou lidovou republiku. Tím byla de facto legitimizována ruská kontrola nad těmito regiony. Příměří se zhroutilo během několika dní a boje pokračovaly až do uzavření druhé dohody Minsk-2 v roce 2015.
Ani tato dohoda však nezajistila mír. Podmínky, které Ukrajina musela přijmout, byly pro její suverenitu nepřijatelné – například trvalá autonomie separatistických oblastí, změna ústavy a zákaz vstupu do NATO. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v roce 2023 v rozhovoru pro německý Der Spiegel přiznal, že když dohody Minsk-2 studoval, neviděl v nich „žádnou snahu o zachování ukrajinské nezávislosti“.
Evropští lídři si dnes uvědomují, že kompromisy s Putinem vedou jen k dalšímu posílení ruské agrese. Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová s odstupem času přiznala, že Minsk-2 pouze „koupil Ukrajině čas“ k vyzbrojení, ale konflikt nevyřešil.
Dnes Evropa nechce opakovat stejné chyby. Například finský prezident Alexander Stubb zdůraznil, že Ukrajina „za žádných okolností nesmí přijít o svou suverenitu a území“. Německý parlament zároveň schválil výrazné navýšení výdajů na obranu – což naznačuje, že Evropané již Putina nepovažují za partnera, kterému lze důvěřovat.
Oproti tomu Trumpova administrativa podle kritiků stále podceňuje ruské strategické cíle a nebere v potaz, že Putin jakoukoli mírovou dohodu využije k posílení svého vlivu.
Pro jakoukoli budoucí mírovou dohodu proto platí jediné – nesmí obsahovat žádné kompromisy ohledně ukrajinské suverenity. Evropané už tuto lekci pochopili. Zda se poučí i Spojené státy, je zatím otázkou.
Podzimní prázdniny jsou v plném proudu a vyvrcholí během nadcházejícího víkendu na přelomu října a listopadu. Pozor by si lidé měli dát především na horách, kde je mohou překvapit sněhové vločky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská spolupráce na posilování civilní ochrany, její financování a další posilování vnitřní bezpečnosti. Zástupci ministerstev vnitra zemí Salcburského fóra jednali v Polsku. Nechyběl tam ani zástupce Česka.
Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.