Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s přerušením útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu na 30 dní po telefonátu s Donaldem Trumpem. Americký prezident uvedl na sociálních sítích, že rozhovor byl „velmi dobrý a produktivní“ a že obě strany budou „rychle pracovat na úplném příměří“. Tento optimismus je však podle analytiků serveru The Conversation neopodstatněný.
Bílý dům ve svém vyjádření nezmínil, že Putin k příměří připojil dodatečné podmínky – zejména požadavek na faktické odzbrojení Ukrajiny. Tento požadavek by zemi ponechal zcela bezbrannou vůči ruské agresi a byl by nepřijatelný nejen pro Kyjev, ale i pro evropské spojence Ukrajiny.
Dohody z Minsku z let 2014 a 2015 byly pokusem ukončit konflikt v Donbasu, kde Rusko už před svou plnohodnotnou invazí v roce 2022 podporovalo proruské separatisty. První dohoda stanovila okamžité příměří, stažení „cizích žoldnéřů“ z Ukrajiny a vytvoření demilitarizované zóny pod dohledem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Moskva si však vymohla „dočasný zvláštní status“ pro samozvané Doněckou a Luhanskou lidovou republiku. Tím byla de facto legitimizována ruská kontrola nad těmito regiony. Příměří se zhroutilo během několika dní a boje pokračovaly až do uzavření druhé dohody Minsk-2 v roce 2015.
Ani tato dohoda však nezajistila mír. Podmínky, které Ukrajina musela přijmout, byly pro její suverenitu nepřijatelné – například trvalá autonomie separatistických oblastí, změna ústavy a zákaz vstupu do NATO. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v roce 2023 v rozhovoru pro německý Der Spiegel přiznal, že když dohody Minsk-2 studoval, neviděl v nich „žádnou snahu o zachování ukrajinské nezávislosti“.
Evropští lídři si dnes uvědomují, že kompromisy s Putinem vedou jen k dalšímu posílení ruské agrese. Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová s odstupem času přiznala, že Minsk-2 pouze „koupil Ukrajině čas“ k vyzbrojení, ale konflikt nevyřešil.
Dnes Evropa nechce opakovat stejné chyby. Například finský prezident Alexander Stubb zdůraznil, že Ukrajina „za žádných okolností nesmí přijít o svou suverenitu a území“. Německý parlament zároveň schválil výrazné navýšení výdajů na obranu – což naznačuje, že Evropané již Putina nepovažují za partnera, kterému lze důvěřovat.
Oproti tomu Trumpova administrativa podle kritiků stále podceňuje ruské strategické cíle a nebere v potaz, že Putin jakoukoli mírovou dohodu využije k posílení svého vlivu.
Pro jakoukoli budoucí mírovou dohodu proto platí jediné – nesmí obsahovat žádné kompromisy ohledně ukrajinské suverenity. Evropané už tuto lekci pochopili. Zda se poučí i Spojené státy, je zatím otázkou.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.