Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s přerušením útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu na 30 dní po telefonátu s Donaldem Trumpem. Americký prezident uvedl na sociálních sítích, že rozhovor byl „velmi dobrý a produktivní“ a že obě strany budou „rychle pracovat na úplném příměří“. Tento optimismus je však podle analytiků serveru The Conversation neopodstatněný.
Bílý dům ve svém vyjádření nezmínil, že Putin k příměří připojil dodatečné podmínky – zejména požadavek na faktické odzbrojení Ukrajiny. Tento požadavek by zemi ponechal zcela bezbrannou vůči ruské agresi a byl by nepřijatelný nejen pro Kyjev, ale i pro evropské spojence Ukrajiny.
Dohody z Minsku z let 2014 a 2015 byly pokusem ukončit konflikt v Donbasu, kde Rusko už před svou plnohodnotnou invazí v roce 2022 podporovalo proruské separatisty. První dohoda stanovila okamžité příměří, stažení „cizích žoldnéřů“ z Ukrajiny a vytvoření demilitarizované zóny pod dohledem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Moskva si však vymohla „dočasný zvláštní status“ pro samozvané Doněckou a Luhanskou lidovou republiku. Tím byla de facto legitimizována ruská kontrola nad těmito regiony. Příměří se zhroutilo během několika dní a boje pokračovaly až do uzavření druhé dohody Minsk-2 v roce 2015.
Ani tato dohoda však nezajistila mír. Podmínky, které Ukrajina musela přijmout, byly pro její suverenitu nepřijatelné – například trvalá autonomie separatistických oblastí, změna ústavy a zákaz vstupu do NATO. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v roce 2023 v rozhovoru pro německý Der Spiegel přiznal, že když dohody Minsk-2 studoval, neviděl v nich „žádnou snahu o zachování ukrajinské nezávislosti“.
Evropští lídři si dnes uvědomují, že kompromisy s Putinem vedou jen k dalšímu posílení ruské agrese. Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová s odstupem času přiznala, že Minsk-2 pouze „koupil Ukrajině čas“ k vyzbrojení, ale konflikt nevyřešil.
Dnes Evropa nechce opakovat stejné chyby. Například finský prezident Alexander Stubb zdůraznil, že Ukrajina „za žádných okolností nesmí přijít o svou suverenitu a území“. Německý parlament zároveň schválil výrazné navýšení výdajů na obranu – což naznačuje, že Evropané již Putina nepovažují za partnera, kterému lze důvěřovat.
Oproti tomu Trumpova administrativa podle kritiků stále podceňuje ruské strategické cíle a nebere v potaz, že Putin jakoukoli mírovou dohodu využije k posílení svého vlivu.
Pro jakoukoli budoucí mírovou dohodu proto platí jediné – nesmí obsahovat žádné kompromisy ohledně ukrajinské suverenity. Evropané už tuto lekci pochopili. Zda se poučí i Spojené státy, je zatím otázkou.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů z vyšetřování finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle náměstka generálního prokurátora Todda Blanche jde o zásadní krok k naplnění zákona o transparentnosti, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo uvolněno přes tři miliony stran textu, které doplňuje více než 2 000 videí a 180 000 fotografií.
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.