Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Další video odhalilo incident, při němž ruská obranná raketa minula svůj cíl a zasáhla nádrž v ropném skladu na okraji metropole, což vedlo k obřímu výbuchu. Odborníci ze Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru tento moment označili za vlastní gól a poukázali na nespolehlivost starších ruských systémů.
Tento úder na Moskvu představoval největší vzdušný útok od začátku plné invaze a potvrdil úspěšnost ukrajinské taktiky zaměřené na zahlcení protivzdušné obrany. Podle analytiků z McKenzie Intelligence Services je odpalování raket v blízkosti civilních aut bez jakéhokoliv řízení dopravy jasným důkazem narychlo organizované a neprofesionální reakce. Kyjev záměrně útočí na velké množství rozličných lokalit v Rusku i na okupovaných územích. Moskva je kvůli tomu nucena rozmísťovat své kapacity na obrovskou plochu, což její obrannou síť oslabuje a činí zranitelnější.
Ukrajinská armáda navíc dlouhodobě cílí na samotné radary a odpalovací zařízení. Podle jejích oficiálních údajů se od začátku letošního roku podařilo zničit 166 prvků ruské protivzdušné ochrany, přičemž od začátku konfliktu toto číslo přesáhlo 1 432 kusů. Zástupci londýnského Královského institutu spojených služeb upozorňují, že ruská obrana byla původně vyvinuta pro likvidaci konvenčních letadel či křižovacích a balistických střel, nikoliv pro boj s drony. Současná technika tak není adekvátně uzpůsobena k detekci a sledování těchto specifických hrozeb.
Mezinárodní sankce navíc Moskvě výrazně komplikují přístup k moderním technologiím, které jsou nezbytné pro vývoj nových zařízení. I případné navýšení výroby by tak vedlo pouze k produkci starších raketových systémů, které na zvládnutí tohoto úkolu nestačí. Moderní bezpilotní letouny jsou pro radary obtížně sledovatelné. Pokud jich navíc přilétají stovky z různých směrů, vyžaduje to vysokou míru koordinace, která v ruské integrované obraně v současné době nefunguje správně.
Sílící nebezpečí ze strany dronů vedlo Kreml v květnu k výraznému omezení tradiční vojenské přehlídky ke Dni vítězství na Rudém náměstí. Kvůli aktuální operační situaci se na ní neobjevila žádná vojenská technika a Moskva se během oslav dokonce snažila o dočasné příměří. Experti odhadují, že ruská armáda stále dokáže sestřelit velké procento útočících aparátů, přičemž v pátek ráno ruské úřady tvrdily, že nad celým územím zlikvidovaly 216 bezpilotních strojů.
Velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů Robert Brovdy v polovině května odhadoval, že ruské hlavní město má stále k dispozici více než 100 odpalovacích zařízení a přes 50 mobilních systémů Pancir. Pokud však Ukrajina vyšle přes 100 dronů v jediném úderu, část z nich dokáže obranou proniknout. Časté a masivní útoky navíc vyvolávají spekulace o tom, že Rusku mohou začít docházet zásoby obranné munice, což staví tamní armádní velení před situaci, kdy musí volit z pouze špatných řešení.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.