Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Další video odhalilo incident, při němž ruská obranná raketa minula svůj cíl a zasáhla nádrž v ropném skladu na okraji metropole, což vedlo k obřímu výbuchu. Odborníci ze Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru tento moment označili za vlastní gól a poukázali na nespolehlivost starších ruských systémů.
Tento úder na Moskvu představoval největší vzdušný útok od začátku plné invaze a potvrdil úspěšnost ukrajinské taktiky zaměřené na zahlcení protivzdušné obrany. Podle analytiků z McKenzie Intelligence Services je odpalování raket v blízkosti civilních aut bez jakéhokoliv řízení dopravy jasným důkazem narychlo organizované a neprofesionální reakce. Kyjev záměrně útočí na velké množství rozličných lokalit v Rusku i na okupovaných územích. Moskva je kvůli tomu nucena rozmísťovat své kapacity na obrovskou plochu, což její obrannou síť oslabuje a činí zranitelnější.
Ukrajinská armáda navíc dlouhodobě cílí na samotné radary a odpalovací zařízení. Podle jejích oficiálních údajů se od začátku letošního roku podařilo zničit 166 prvků ruské protivzdušné ochrany, přičemž od začátku konfliktu toto číslo přesáhlo 1 432 kusů. Zástupci londýnského Královského institutu spojených služeb upozorňují, že ruská obrana byla původně vyvinuta pro likvidaci konvenčních letadel či křižovacích a balistických střel, nikoliv pro boj s drony. Současná technika tak není adekvátně uzpůsobena k detekci a sledování těchto specifických hrozeb.
Mezinárodní sankce navíc Moskvě výrazně komplikují přístup k moderním technologiím, které jsou nezbytné pro vývoj nových zařízení. I případné navýšení výroby by tak vedlo pouze k produkci starších raketových systémů, které na zvládnutí tohoto úkolu nestačí. Moderní bezpilotní letouny jsou pro radary obtížně sledovatelné. Pokud jich navíc přilétají stovky z různých směrů, vyžaduje to vysokou míru koordinace, která v ruské integrované obraně v současné době nefunguje správně.
Sílící nebezpečí ze strany dronů vedlo Kreml v květnu k výraznému omezení tradiční vojenské přehlídky ke Dni vítězství na Rudém náměstí. Kvůli aktuální operační situaci se na ní neobjevila žádná vojenská technika a Moskva se během oslav dokonce snažila o dočasné příměří. Experti odhadují, že ruská armáda stále dokáže sestřelit velké procento útočících aparátů, přičemž v pátek ráno ruské úřady tvrdily, že nad celým územím zlikvidovaly 216 bezpilotních strojů.
Velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů Robert Brovdy v polovině května odhadoval, že ruské hlavní město má stále k dispozici více než 100 odpalovacích zařízení a přes 50 mobilních systémů Pancir. Pokud však Ukrajina vyšle přes 100 dronů v jediném úderu, část z nich dokáže obranou proniknout. Časté a masivní útoky navíc vyvolávají spekulace o tom, že Rusku mohou začít docházet zásoby obranné munice, což staví tamní armádní velení před situaci, kdy musí volit z pouze špatných řešení.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.