Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Další video odhalilo incident, při němž ruská obranná raketa minula svůj cíl a zasáhla nádrž v ropném skladu na okraji metropole, což vedlo k obřímu výbuchu. Odborníci ze Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru tento moment označili za vlastní gól a poukázali na nespolehlivost starších ruských systémů.
Tento úder na Moskvu představoval největší vzdušný útok od začátku plné invaze a potvrdil úspěšnost ukrajinské taktiky zaměřené na zahlcení protivzdušné obrany. Podle analytiků z McKenzie Intelligence Services je odpalování raket v blízkosti civilních aut bez jakéhokoliv řízení dopravy jasným důkazem narychlo organizované a neprofesionální reakce. Kyjev záměrně útočí na velké množství rozličných lokalit v Rusku i na okupovaných územích. Moskva je kvůli tomu nucena rozmísťovat své kapacity na obrovskou plochu, což její obrannou síť oslabuje a činí zranitelnější.
Ukrajinská armáda navíc dlouhodobě cílí na samotné radary a odpalovací zařízení. Podle jejích oficiálních údajů se od začátku letošního roku podařilo zničit 166 prvků ruské protivzdušné ochrany, přičemž od začátku konfliktu toto číslo přesáhlo 1 432 kusů. Zástupci londýnského Královského institutu spojených služeb upozorňují, že ruská obrana byla původně vyvinuta pro likvidaci konvenčních letadel či křižovacích a balistických střel, nikoliv pro boj s drony. Současná technika tak není adekvátně uzpůsobena k detekci a sledování těchto specifických hrozeb.
Mezinárodní sankce navíc Moskvě výrazně komplikují přístup k moderním technologiím, které jsou nezbytné pro vývoj nových zařízení. I případné navýšení výroby by tak vedlo pouze k produkci starších raketových systémů, které na zvládnutí tohoto úkolu nestačí. Moderní bezpilotní letouny jsou pro radary obtížně sledovatelné. Pokud jich navíc přilétají stovky z různých směrů, vyžaduje to vysokou míru koordinace, která v ruské integrované obraně v současné době nefunguje správně.
Sílící nebezpečí ze strany dronů vedlo Kreml v květnu k výraznému omezení tradiční vojenské přehlídky ke Dni vítězství na Rudém náměstí. Kvůli aktuální operační situaci se na ní neobjevila žádná vojenská technika a Moskva se během oslav dokonce snažila o dočasné příměří. Experti odhadují, že ruská armáda stále dokáže sestřelit velké procento útočících aparátů, přičemž v pátek ráno ruské úřady tvrdily, že nad celým územím zlikvidovaly 216 bezpilotních strojů.
Velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů Robert Brovdy v polovině května odhadoval, že ruské hlavní město má stále k dispozici více než 100 odpalovacích zařízení a přes 50 mobilních systémů Pancir. Pokud však Ukrajina vyšle přes 100 dronů v jediném úderu, část z nich dokáže obranou proniknout. Časté a masivní útoky navíc vyvolávají spekulace o tom, že Rusku mohou začít docházet zásoby obranné munice, což staví tamní armádní velení před situaci, kdy musí volit z pouze špatných řešení.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.