Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Všechno podle BBC začalo nenápadně. Morgan Birchová, matka čtyřměsíční Kimie z Alberty, si zprvu myslela, že její dcera má jen běžnou reakci na očkování nebo plané neštovice. Ale byla to její babička, kdo okamžitě rozpoznal příznaky – vysokou horečku a vyrážku – jako spalničky. Laboratorní testy potvrdily, že Kimie onemocněla touto nemocí, pravděpodobně po návštěvě nemocnice.
Případ malé Kimie je jen jedním z tisíců, které v letošním roce šokovaly kanadský zdravotnický systém. Od chvíle, kdy byly spalničky v Kanadě v roce 1998 oficiálně prohlášeny za eliminované, nebyla situace tak vážná. Předchozí vrchol v roce 2011 zahrnoval přibližně 750 případů. Letos je jich již více než pětinásobek.
Zvláště dramatický vývoj zažila jihozápadní část Ontaria, kde se virus začal šířit koncem roku 2024 po návratu jedince nakaženého na velkém mennonitském shromáždění v provincii New Brunswick. V těchto komunitách, často Low German mluvících mennonitů, bývá proočkovanost tradičně nižší kvůli kulturním nebo náboženským postojům k medicíně.
Zdravotní pracovnice Catalina Friesenová, která působí v mobilní klinice sloužící právě mennonitské populaci, uvedla, že o prvních případech se dozvěděla v únoru, kdy do její ordinace přišla žena s dítětem a domnělým zánětem ucha. Ukázalo se však, že šlo o spalničky. Od té chvíle se nemoc šířila extrémně rychle a v dubnu dosáhla více než 200 nových případů týdně.
Po dočasném poklesu počtu nových případů v Ontariu se epicentrum přesunulo do Alberty. Tamní zdravotníci už ani nedokázali přesně určit, kde a jak nákaza začala. „Za 18 let v oboru jsem takovou epidemii neviděla,“ říká doktorka Vivien Suttorpová, zdravotnická úřednice pro jižní Albertu.
Hlavní příčinou rychlého šíření epidemie je podle odborníků nízká proočkovanost. V jižní Albertě klesl počet podaných vakcín MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) téměř na polovinu mezi lety 2019 a 2024. Snížená důvěra ve vakcíny je zčásti důsledkem pandemie covidu-19, která vyvolala vlnu dezinformací a vedla k odporu vůči zdravotnickým opatřením.
Zatímco v USA bylo šíření spalniček částečně přičítáno veřejným postavám jako je Robert F. Kennedy Jr., který dlouho vystupoval proti očkování, v Kanadě podobné výrazné osobnosti chybějí. Podle profesora Maxwella Smithe z Western University v Ontariu je kanadská situace „komplexnější“ a vyžaduje hlubší analýzu.
Pandemické narušení očkovacích plánů navíc způsobilo, že řada dětí nebyla očkována včas. Důsledky této mezerovosti se nyní projevují. Čtyřměsíční Kimie například ještě nemohla být očkována proti spalničkám, protože v Albertě se vakcína standardně podává až ve věku 12 měsíců. V reakci na epidemii byl však tento věkový limit snížen, což vedlo k mírnému nárůstu zájmu o vakcinaci.
Zdravotníci napříč zemí spustili informační kampaně a rozhlasové spoty, ale odezva veřejnosti je vlažnější než během pandemie covidu-19. Mezitím odborníci varují, že skutečný počet případů je pravděpodobně ještě vyšší než oficiální statistiky naznačují.
Podle postdoktorandky Janny Shapirové z Univerzity v Torontu lze epidemii zastavit pouze zvýšením proočkovanosti. „Virus bude kolovat, dokud nenarazí na komunitu, která je dostatečně chráněná,“ upozorňuje.
Příběh Kimie ukazuje, jak nebezpečné může být spoléhání se na kolektivní imunitu, když stále více lidí odmítá očkování. Její matka Morgan Birchová říká, že se cítí frustrovaná a naštvaná na ty, kdo se rozhodli své děti neočkovat: „Moje čtyřměsíční dcera neměla v roce 2025 dostat spalničky. Je třeba chránit ty, kteří se nemohou chránit sami.“
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.