Jak se Kanada stala epicentrem spalničkové epidemie?

Všechno podle BBC začalo nenápadně. Morgan Birchová, matka čtyřměsíční Kimie z Alberty, si zprvu myslela, že její dcera má jen běžnou reakci na očkování nebo plané neštovice. Ale byla to její babička, kdo okamžitě rozpoznal příznaky – vysokou horečku a vyrážku – jako spalničky. Laboratorní testy potvrdily, že Kimie onemocněla touto nemocí, pravděpodobně po návštěvě nemocnice.

Případ malé Kimie je jen jedním z tisíců, které v letošním roce šokovaly kanadský zdravotnický systém. Od chvíle, kdy byly spalničky v Kanadě v roce 1998 oficiálně prohlášeny za eliminované, nebyla situace tak vážná. Předchozí vrchol v roce 2011 zahrnoval přibližně 750 případů. Letos je jich již více než pětinásobek.

Zvláště dramatický vývoj zažila jihozápadní část Ontaria, kde se virus začal šířit koncem roku 2024 po návratu jedince nakaženého na velkém mennonitském shromáždění v provincii New Brunswick. V těchto komunitách, často Low German mluvících mennonitů, bývá proočkovanost tradičně nižší kvůli kulturním nebo náboženským postojům k medicíně.

Zdravotní pracovnice Catalina Friesenová, která působí v mobilní klinice sloužící právě mennonitské populaci, uvedla, že o prvních případech se dozvěděla v únoru, kdy do její ordinace přišla žena s dítětem a domnělým zánětem ucha. Ukázalo se však, že šlo o spalničky. Od té chvíle se nemoc šířila extrémně rychle a v dubnu dosáhla více než 200 nových případů týdně.

Po dočasném poklesu počtu nových případů v Ontariu se epicentrum přesunulo do Alberty. Tamní zdravotníci už ani nedokázali přesně určit, kde a jak nákaza začala. „Za 18 let v oboru jsem takovou epidemii neviděla,“ říká doktorka Vivien Suttorpová, zdravotnická úřednice pro jižní Albertu.

Hlavní příčinou rychlého šíření epidemie je podle odborníků nízká proočkovanost. V jižní Albertě klesl počet podaných vakcín MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) téměř na polovinu mezi lety 2019 a 2024. Snížená důvěra ve vakcíny je zčásti důsledkem pandemie covidu-19, která vyvolala vlnu dezinformací a vedla k odporu vůči zdravotnickým opatřením.

Zatímco v USA bylo šíření spalniček částečně přičítáno veřejným postavám jako je Robert F. Kennedy Jr., který dlouho vystupoval proti očkování, v Kanadě podobné výrazné osobnosti chybějí. Podle profesora Maxwella Smithe z Western University v Ontariu je kanadská situace „komplexnější“ a vyžaduje hlubší analýzu.

Pandemické narušení očkovacích plánů navíc způsobilo, že řada dětí nebyla očkována včas. Důsledky této mezerovosti se nyní projevují. Čtyřměsíční Kimie například ještě nemohla být očkována proti spalničkám, protože v Albertě se vakcína standardně podává až ve věku 12 měsíců. V reakci na epidemii byl však tento věkový limit snížen, což vedlo k mírnému nárůstu zájmu o vakcinaci.

Zdravotníci napříč zemí spustili informační kampaně a rozhlasové spoty, ale odezva veřejnosti je vlažnější než během pandemie covidu-19. Mezitím odborníci varují, že skutečný počet případů je pravděpodobně ještě vyšší než oficiální statistiky naznačují.

Podle postdoktorandky Janny Shapirové z Univerzity v Torontu lze epidemii zastavit pouze zvýšením proočkovanosti. „Virus bude kolovat, dokud nenarazí na komunitu, která je dostatečně chráněná,“ upozorňuje.

Příběh Kimie ukazuje, jak nebezpečné může být spoléhání se na kolektivní imunitu, když stále více lidí odmítá očkování. Její matka Morgan Birchová říká, že se cítí frustrovaná a naštvaná na ty, kdo se rozhodli své děti neočkovat: „Moje čtyřměsíční dcera neměla v roce 2025 dostat spalničky. Je třeba chránit ty, kteří se nemohou chránit sami.“