Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Všechno podle BBC začalo nenápadně. Morgan Birchová, matka čtyřměsíční Kimie z Alberty, si zprvu myslela, že její dcera má jen běžnou reakci na očkování nebo plané neštovice. Ale byla to její babička, kdo okamžitě rozpoznal příznaky – vysokou horečku a vyrážku – jako spalničky. Laboratorní testy potvrdily, že Kimie onemocněla touto nemocí, pravděpodobně po návštěvě nemocnice.
Případ malé Kimie je jen jedním z tisíců, které v letošním roce šokovaly kanadský zdravotnický systém. Od chvíle, kdy byly spalničky v Kanadě v roce 1998 oficiálně prohlášeny za eliminované, nebyla situace tak vážná. Předchozí vrchol v roce 2011 zahrnoval přibližně 750 případů. Letos je jich již více než pětinásobek.
Zvláště dramatický vývoj zažila jihozápadní část Ontaria, kde se virus začal šířit koncem roku 2024 po návratu jedince nakaženého na velkém mennonitském shromáždění v provincii New Brunswick. V těchto komunitách, často Low German mluvících mennonitů, bývá proočkovanost tradičně nižší kvůli kulturním nebo náboženským postojům k medicíně.
Zdravotní pracovnice Catalina Friesenová, která působí v mobilní klinice sloužící právě mennonitské populaci, uvedla, že o prvních případech se dozvěděla v únoru, kdy do její ordinace přišla žena s dítětem a domnělým zánětem ucha. Ukázalo se však, že šlo o spalničky. Od té chvíle se nemoc šířila extrémně rychle a v dubnu dosáhla více než 200 nových případů týdně.
Po dočasném poklesu počtu nových případů v Ontariu se epicentrum přesunulo do Alberty. Tamní zdravotníci už ani nedokázali přesně určit, kde a jak nákaza začala. „Za 18 let v oboru jsem takovou epidemii neviděla,“ říká doktorka Vivien Suttorpová, zdravotnická úřednice pro jižní Albertu.
Hlavní příčinou rychlého šíření epidemie je podle odborníků nízká proočkovanost. V jižní Albertě klesl počet podaných vakcín MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) téměř na polovinu mezi lety 2019 a 2024. Snížená důvěra ve vakcíny je zčásti důsledkem pandemie covidu-19, která vyvolala vlnu dezinformací a vedla k odporu vůči zdravotnickým opatřením.
Zatímco v USA bylo šíření spalniček částečně přičítáno veřejným postavám jako je Robert F. Kennedy Jr., který dlouho vystupoval proti očkování, v Kanadě podobné výrazné osobnosti chybějí. Podle profesora Maxwella Smithe z Western University v Ontariu je kanadská situace „komplexnější“ a vyžaduje hlubší analýzu.
Pandemické narušení očkovacích plánů navíc způsobilo, že řada dětí nebyla očkována včas. Důsledky této mezerovosti se nyní projevují. Čtyřměsíční Kimie například ještě nemohla být očkována proti spalničkám, protože v Albertě se vakcína standardně podává až ve věku 12 měsíců. V reakci na epidemii byl však tento věkový limit snížen, což vedlo k mírnému nárůstu zájmu o vakcinaci.
Zdravotníci napříč zemí spustili informační kampaně a rozhlasové spoty, ale odezva veřejnosti je vlažnější než během pandemie covidu-19. Mezitím odborníci varují, že skutečný počet případů je pravděpodobně ještě vyšší než oficiální statistiky naznačují.
Podle postdoktorandky Janny Shapirové z Univerzity v Torontu lze epidemii zastavit pouze zvýšením proočkovanosti. „Virus bude kolovat, dokud nenarazí na komunitu, která je dostatečně chráněná,“ upozorňuje.
Příběh Kimie ukazuje, jak nebezpečné může být spoléhání se na kolektivní imunitu, když stále více lidí odmítá očkování. Její matka Morgan Birchová říká, že se cítí frustrovaná a naštvaná na ty, kdo se rozhodli své děti neočkovat: „Moje čtyřměsíční dcera neměla v roce 2025 dostat spalničky. Je třeba chránit ty, kteří se nemohou chránit sami.“
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.