Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Všechno podle BBC začalo nenápadně. Morgan Birchová, matka čtyřměsíční Kimie z Alberty, si zprvu myslela, že její dcera má jen běžnou reakci na očkování nebo plané neštovice. Ale byla to její babička, kdo okamžitě rozpoznal příznaky – vysokou horečku a vyrážku – jako spalničky. Laboratorní testy potvrdily, že Kimie onemocněla touto nemocí, pravděpodobně po návštěvě nemocnice.
Případ malé Kimie je jen jedním z tisíců, které v letošním roce šokovaly kanadský zdravotnický systém. Od chvíle, kdy byly spalničky v Kanadě v roce 1998 oficiálně prohlášeny za eliminované, nebyla situace tak vážná. Předchozí vrchol v roce 2011 zahrnoval přibližně 750 případů. Letos je jich již více než pětinásobek.
Zvláště dramatický vývoj zažila jihozápadní část Ontaria, kde se virus začal šířit koncem roku 2024 po návratu jedince nakaženého na velkém mennonitském shromáždění v provincii New Brunswick. V těchto komunitách, často Low German mluvících mennonitů, bývá proočkovanost tradičně nižší kvůli kulturním nebo náboženským postojům k medicíně.
Zdravotní pracovnice Catalina Friesenová, která působí v mobilní klinice sloužící právě mennonitské populaci, uvedla, že o prvních případech se dozvěděla v únoru, kdy do její ordinace přišla žena s dítětem a domnělým zánětem ucha. Ukázalo se však, že šlo o spalničky. Od té chvíle se nemoc šířila extrémně rychle a v dubnu dosáhla více než 200 nových případů týdně.
Po dočasném poklesu počtu nových případů v Ontariu se epicentrum přesunulo do Alberty. Tamní zdravotníci už ani nedokázali přesně určit, kde a jak nákaza začala. „Za 18 let v oboru jsem takovou epidemii neviděla,“ říká doktorka Vivien Suttorpová, zdravotnická úřednice pro jižní Albertu.
Hlavní příčinou rychlého šíření epidemie je podle odborníků nízká proočkovanost. V jižní Albertě klesl počet podaných vakcín MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) téměř na polovinu mezi lety 2019 a 2024. Snížená důvěra ve vakcíny je zčásti důsledkem pandemie covidu-19, která vyvolala vlnu dezinformací a vedla k odporu vůči zdravotnickým opatřením.
Zatímco v USA bylo šíření spalniček částečně přičítáno veřejným postavám jako je Robert F. Kennedy Jr., který dlouho vystupoval proti očkování, v Kanadě podobné výrazné osobnosti chybějí. Podle profesora Maxwella Smithe z Western University v Ontariu je kanadská situace „komplexnější“ a vyžaduje hlubší analýzu.
Pandemické narušení očkovacích plánů navíc způsobilo, že řada dětí nebyla očkována včas. Důsledky této mezerovosti se nyní projevují. Čtyřměsíční Kimie například ještě nemohla být očkována proti spalničkám, protože v Albertě se vakcína standardně podává až ve věku 12 měsíců. V reakci na epidemii byl však tento věkový limit snížen, což vedlo k mírnému nárůstu zájmu o vakcinaci.
Zdravotníci napříč zemí spustili informační kampaně a rozhlasové spoty, ale odezva veřejnosti je vlažnější než během pandemie covidu-19. Mezitím odborníci varují, že skutečný počet případů je pravděpodobně ještě vyšší než oficiální statistiky naznačují.
Podle postdoktorandky Janny Shapirové z Univerzity v Torontu lze epidemii zastavit pouze zvýšením proočkovanosti. „Virus bude kolovat, dokud nenarazí na komunitu, která je dostatečně chráněná,“ upozorňuje.
Příběh Kimie ukazuje, jak nebezpečné může být spoléhání se na kolektivní imunitu, když stále více lidí odmítá očkování. Její matka Morgan Birchová říká, že se cítí frustrovaná a naštvaná na ty, kdo se rozhodli své děti neočkovat: „Moje čtyřměsíční dcera neměla v roce 2025 dostat spalničky. Je třeba chránit ty, kteří se nemohou chránit sami.“
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.