Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Všechno podle BBC začalo nenápadně. Morgan Birchová, matka čtyřměsíční Kimie z Alberty, si zprvu myslela, že její dcera má jen běžnou reakci na očkování nebo plané neštovice. Ale byla to její babička, kdo okamžitě rozpoznal příznaky – vysokou horečku a vyrážku – jako spalničky. Laboratorní testy potvrdily, že Kimie onemocněla touto nemocí, pravděpodobně po návštěvě nemocnice.
Případ malé Kimie je jen jedním z tisíců, které v letošním roce šokovaly kanadský zdravotnický systém. Od chvíle, kdy byly spalničky v Kanadě v roce 1998 oficiálně prohlášeny za eliminované, nebyla situace tak vážná. Předchozí vrchol v roce 2011 zahrnoval přibližně 750 případů. Letos je jich již více než pětinásobek.
Zvláště dramatický vývoj zažila jihozápadní část Ontaria, kde se virus začal šířit koncem roku 2024 po návratu jedince nakaženého na velkém mennonitském shromáždění v provincii New Brunswick. V těchto komunitách, často Low German mluvících mennonitů, bývá proočkovanost tradičně nižší kvůli kulturním nebo náboženským postojům k medicíně.
Zdravotní pracovnice Catalina Friesenová, která působí v mobilní klinice sloužící právě mennonitské populaci, uvedla, že o prvních případech se dozvěděla v únoru, kdy do její ordinace přišla žena s dítětem a domnělým zánětem ucha. Ukázalo se však, že šlo o spalničky. Od té chvíle se nemoc šířila extrémně rychle a v dubnu dosáhla více než 200 nových případů týdně.
Po dočasném poklesu počtu nových případů v Ontariu se epicentrum přesunulo do Alberty. Tamní zdravotníci už ani nedokázali přesně určit, kde a jak nákaza začala. „Za 18 let v oboru jsem takovou epidemii neviděla,“ říká doktorka Vivien Suttorpová, zdravotnická úřednice pro jižní Albertu.
Hlavní příčinou rychlého šíření epidemie je podle odborníků nízká proočkovanost. V jižní Albertě klesl počet podaných vakcín MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) téměř na polovinu mezi lety 2019 a 2024. Snížená důvěra ve vakcíny je zčásti důsledkem pandemie covidu-19, která vyvolala vlnu dezinformací a vedla k odporu vůči zdravotnickým opatřením.
Zatímco v USA bylo šíření spalniček částečně přičítáno veřejným postavám jako je Robert F. Kennedy Jr., který dlouho vystupoval proti očkování, v Kanadě podobné výrazné osobnosti chybějí. Podle profesora Maxwella Smithe z Western University v Ontariu je kanadská situace „komplexnější“ a vyžaduje hlubší analýzu.
Pandemické narušení očkovacích plánů navíc způsobilo, že řada dětí nebyla očkována včas. Důsledky této mezerovosti se nyní projevují. Čtyřměsíční Kimie například ještě nemohla být očkována proti spalničkám, protože v Albertě se vakcína standardně podává až ve věku 12 měsíců. V reakci na epidemii byl však tento věkový limit snížen, což vedlo k mírnému nárůstu zájmu o vakcinaci.
Zdravotníci napříč zemí spustili informační kampaně a rozhlasové spoty, ale odezva veřejnosti je vlažnější než během pandemie covidu-19. Mezitím odborníci varují, že skutečný počet případů je pravděpodobně ještě vyšší než oficiální statistiky naznačují.
Podle postdoktorandky Janny Shapirové z Univerzity v Torontu lze epidemii zastavit pouze zvýšením proočkovanosti. „Virus bude kolovat, dokud nenarazí na komunitu, která je dostatečně chráněná,“ upozorňuje.
Příběh Kimie ukazuje, jak nebezpečné může být spoléhání se na kolektivní imunitu, když stále více lidí odmítá očkování. Její matka Morgan Birchová říká, že se cítí frustrovaná a naštvaná na ty, kdo se rozhodli své děti neočkovat: „Moje čtyřměsíční dcera neměla v roce 2025 dostat spalničky. Je třeba chránit ty, kteří se nemohou chránit sami.“
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.