Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Nejde přitom o sofistikované stíhačky, rakety nebo radary. Řeč je o elektromotorech, bateriích, permanentních magnetech, kamerových modulech, řídicí elektronice či optických vláknech. Právě u těchto relativně standardizovaných součástek se ukazuje, že Evropská unie postrádá výrobní ekosystém, který si Čína budovala dvě desetiletí.
Brusel tak formálně posvěcuje stav, kdy čínský průmysl zásobuje komponenty obě strany rusko-ukrajinské války. Rozdíl je v tom, že zatímco Rusko čínské dodávky využívá dlouhodobě a systematicky, nově bude možné část ukrajinských nákupů čínských dílů financovat přímo z evropského obranného úvěru. To je mimořádně výmluvný paradox evropské průmyslové politiky.
Jde o smutnou vizitku stavu evropského průmyslu. Kontinent, který hovoří o strategické autonomii a geopolitické síle, není schopen dostatečně rychle rozšířit výrobu ani v segmentu relativně levných součástek spotřební elektroniky, jež se staly jednou z rozhodujících zbraní současné války. Evropská komise tak musí udělit výjimku z vlastních pravidel, protože evropské kapacity jednoduše nestačí.
Na této situaci se podepsala řada faktorů. Evropský průmysl dlouhodobě zatěžují vysoké ceny energií, drahý kapitál, složité povolovací procesy i přeregulovanost. Zároveň Evropa po desetiletí přesouvala část standardizované výroby do Asie a soustředila se na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Tento model fungoval v době míru. V době války se však ukazuje jako strategická slabina.
Symbolickým příběhem je bankrot švédského Northvoltu, který měl být výkladní skříní Green Dealu EU a představovat evropskou odpověď na čínskou dominanci ve výrobě baterií. Místo aby pečetil evropské technologické soběstačnosti, se stal důkazem, jak obtížné je bez kompletního dodavatelského řetězce konkurovat asijskému průmyslovému ekosystému.
Evropská unie tak dnes čelí nepříjemné realitě. Chce snižovat strategickou závislost na Číně, ale současně přiznává, že bez čínských komponent zatím nedokáže zajistit ani výrobu prostředků, které jsou pro obranu Ukrajiny naprosto zásadní. Pokud Evropa nedokáže pružně reagovat ani v podmínkách největšího ozbrojeného konfliktu na kontinentu od druhé světové války, je to varování daleko přesahující samotnou oblast obrany.
Česko se uvedené půjčce v rozsahu 90 miliard eur finančně nepodílí. Neručí za část jistiny odpovídající jeho podílu na financování rozpočtu EU. Pokud by Ukrajina úvěr v budoucnu nesplatila a bylo nutné aktivovat rozpočtovou záruku – což vzhledem k nejistotě ohledně budoucích ruských reparací lze považovat za poměrně pravděpodobný scénář –, náklady podle dohodnutého mechanismu neponesou Česká republika, Slovensko ani Maďarsko, které si na konci loňského roku vyjednaly z tohoto systému výjimku.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
