Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Nejde přitom o sofistikované stíhačky, rakety nebo radary. Řeč je o elektromotorech, bateriích, permanentních magnetech, kamerových modulech, řídicí elektronice či optických vláknech. Právě u těchto relativně standardizovaných součástek se ukazuje, že Evropská unie postrádá výrobní ekosystém, který si Čína budovala dvě desetiletí.
Brusel tak formálně posvěcuje stav, kdy čínský průmysl zásobuje komponenty obě strany rusko-ukrajinské války. Rozdíl je v tom, že zatímco Rusko čínské dodávky využívá dlouhodobě a systematicky, nově bude možné část ukrajinských nákupů čínských dílů financovat přímo z evropského obranného úvěru. To je mimořádně výmluvný paradox evropské průmyslové politiky.
Jde o smutnou vizitku stavu evropského průmyslu. Kontinent, který hovoří o strategické autonomii a geopolitické síle, není schopen dostatečně rychle rozšířit výrobu ani v segmentu relativně levných součástek spotřební elektroniky, jež se staly jednou z rozhodujících zbraní současné války. Evropská komise tak musí udělit výjimku z vlastních pravidel, protože evropské kapacity jednoduše nestačí.
Na této situaci se podepsala řada faktorů. Evropský průmysl dlouhodobě zatěžují vysoké ceny energií, drahý kapitál, složité povolovací procesy i přeregulovanost. Zároveň Evropa po desetiletí přesouvala část standardizované výroby do Asie a soustředila se na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Tento model fungoval v době míru. V době války se však ukazuje jako strategická slabina.
Symbolickým příběhem je bankrot švédského Northvoltu, který měl být výkladní skříní Green Dealu EU a představovat evropskou odpověď na čínskou dominanci ve výrobě baterií. Místo aby pečetil evropské technologické soběstačnosti, se stal důkazem, jak obtížné je bez kompletního dodavatelského řetězce konkurovat asijskému průmyslovému ekosystému.
Evropská unie tak dnes čelí nepříjemné realitě. Chce snižovat strategickou závislost na Číně, ale současně přiznává, že bez čínských komponent zatím nedokáže zajistit ani výrobu prostředků, které jsou pro obranu Ukrajiny naprosto zásadní. Pokud Evropa nedokáže pružně reagovat ani v podmínkách největšího ozbrojeného konfliktu na kontinentu od druhé světové války, je to varování daleko přesahující samotnou oblast obrany.
Česko se uvedené půjčce v rozsahu 90 miliard eur finančně nepodílí. Neručí za část jistiny odpovídající jeho podílu na financování rozpočtu EU. Pokud by Ukrajina úvěr v budoucnu nesplatila a bylo nutné aktivovat rozpočtovou záruku – což vzhledem k nejistotě ohledně budoucích ruských reparací lze považovat za poměrně pravděpodobný scénář –, náklady podle dohodnutého mechanismu neponesou Česká republika, Slovensko ani Maďarsko, které si na konci loňského roku vyjednaly z tohoto systému výjimku.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.