Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Nejde přitom o sofistikované stíhačky, rakety nebo radary. Řeč je o elektromotorech, bateriích, permanentních magnetech, kamerových modulech, řídicí elektronice či optických vláknech. Právě u těchto relativně standardizovaných součástek se ukazuje, že Evropská unie postrádá výrobní ekosystém, který si Čína budovala dvě desetiletí.
Brusel tak formálně posvěcuje stav, kdy čínský průmysl zásobuje komponenty obě strany rusko-ukrajinské války. Rozdíl je v tom, že zatímco Rusko čínské dodávky využívá dlouhodobě a systematicky, nově bude možné část ukrajinských nákupů čínských dílů financovat přímo z evropského obranného úvěru. To je mimořádně výmluvný paradox evropské průmyslové politiky.
Jde o smutnou vizitku stavu evropského průmyslu. Kontinent, který hovoří o strategické autonomii a geopolitické síle, není schopen dostatečně rychle rozšířit výrobu ani v segmentu relativně levných součástek spotřební elektroniky, jež se staly jednou z rozhodujících zbraní současné války. Evropská komise tak musí udělit výjimku z vlastních pravidel, protože evropské kapacity jednoduše nestačí.
Na této situaci se podepsala řada faktorů. Evropský průmysl dlouhodobě zatěžují vysoké ceny energií, drahý kapitál, složité povolovací procesy i přeregulovanost. Zároveň Evropa po desetiletí přesouvala část standardizované výroby do Asie a soustředila se na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Tento model fungoval v době míru. V době války se však ukazuje jako strategická slabina.
Symbolickým příběhem je bankrot švédského Northvoltu, který měl být výkladní skříní Green Dealu EU a představovat evropskou odpověď na čínskou dominanci ve výrobě baterií. Místo aby pečetil evropské technologické soběstačnosti, se stal důkazem, jak obtížné je bez kompletního dodavatelského řetězce konkurovat asijskému průmyslovému ekosystému.
Evropská unie tak dnes čelí nepříjemné realitě. Chce snižovat strategickou závislost na Číně, ale současně přiznává, že bez čínských komponent zatím nedokáže zajistit ani výrobu prostředků, které jsou pro obranu Ukrajiny naprosto zásadní. Pokud Evropa nedokáže pružně reagovat ani v podmínkách největšího ozbrojeného konfliktu na kontinentu od druhé světové války, je to varování daleko přesahující samotnou oblast obrany.
Česko se uvedené půjčce v rozsahu 90 miliard eur finančně nepodílí. Neručí za část jistiny odpovídající jeho podílu na financování rozpočtu EU. Pokud by Ukrajina úvěr v budoucnu nesplatila a bylo nutné aktivovat rozpočtovou záruku – což vzhledem k nejistotě ohledně budoucích ruských reparací lze považovat za poměrně pravděpodobný scénář –, náklady podle dohodnutého mechanismu neponesou Česká republika, Slovensko ani Maďarsko, které si na konci loňského roku vyjednaly z tohoto systému výjimku.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
