Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Pro Spojené státy a Evropu se tak podle webu National Interest otevírá nová příležitost, jak využít slabin v současné ruské vojenské strategii, která se opírá o raketové údery, jež lze při správné obraně eliminovat. Slibným krokem tímto směrem je i výsledek nedávného summitu NATO, zejména pak závazek amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině licenční dohodu na výrobu střel do systému Patriot.
Jedním z nejvýraznějších signálů nespokojenosti uvnitř Ruska je rozsáhlý rozhovor v týdeníku The Economist s nejvýznamnějším ruským průmyslníkem a hnojivovým králem Andrejem Melničenkem. Jeho rozhodnutí veřejně promluvit doprovází chmurné scénáře, které pro Rusko předpovídá, pokud bude válka pokračovat a v zemi nedojde k vnitřním změnám. Melničenko se sice vyhýbá výzvám ke změně režimu, ale varuje, že bez politiky zaměřené na blahobyt občanů a předvídatelnější tvář vůči světu může země sklouznout do chaosu, případně se dostat do pozice bezmocného vazala Číny či Západu.
Na to navazuje dřívější esej bývalého vysoce postaveného ruského úředníka publikovaná pod anonymní identitou, podle níž si Rusové začínají představovat budoucnost bez Putina. Autor poukazuje na rostoucí náklady konfliktu, tání zisků loňských loajálních elit a pocit represe bez jasného účelu, který umocnil i loňský březnový pokus státu vyvlastnit majetek prominentního agrárního podnikatele.
Podobné informace přinášejí i nezávislá média jako lotyšská Meduza, která s odkazem na vládní a regionální zdroje popisuje únavu z vleklé války a zklamání z toho, že konflikt neskončil už v roce 2024. Část ruské společnosti navíc kritizuje Putina z opačného spektra. Tito lidé požadují agresivnější vedení války, novou mobilizaci a plné převedení země na válečnou ekonomiku. Široký hněv napříč obyvatelstvem vyvolalo také zablokování aplikace Telegram a tvrdé omezení internetu, které Rusové vnímají jako přípravu na severokorejský model fungování sítě. Průzkumy nezávislého centra Levada potvrzují, že podpora pokračování války klesla na historické minimum 24 %, a dokonce i interní průzkumy pro Kreml vykazují nejnižší důvěru v prezidenta od roku 2022.
Situace na bojišti přitom nenaznačuje rychlý průlom ani pro jednu stranu. Přestože ukrajinské útoky pokročilými drony vyřadily z provozu zhruba 20 % ruské rafinérské kapacity, územní zisky zůstávají sporné. Kvůli taktice infiltrace na obou stranách vznikla nestálá šedá zóna, která stírá tradiční pojetí frontové linie. Data za poslední tři měsíce ukazují, že žádná ze stran nemá sílu změnit mapu v globálním měřítku. Ukrajina však získává strategickou výhodu tím, že zvyšuje ekonomický a politický tlak na Rusko, byť sama čelí vážnému nedostatku lidských sil, který by se s délkou konfliktu mohl stát její největší slabinou.
Stále zřetelněji se ukazuje, že v Rusku začínají negativa represivních opatření převažovat nad jejich přínosy. Ruský prezident na slábnoucí domácí podporu obvykle reaguje eskalací útoků na Ukrajinu, aby domácímu publiku demonstroval sílu. Cílem západní politiky by proto mělo být tuto jeho schopnost neutralizovat, k čemuž jsou klíčové dva prvky: posílení ukrajinské protivzdušné obrany a navýšení kapacit pro údery středního dosahu. Právě protivzdušná obrana v čele se systémy Patriot představuje pro Kyjev nejvyšší prioritu, přičemž prezident Volodymyr Zelenskyj jich pro dostatečné pokrytí země požaduje celkem 25 namísto současných osmi.
Trumpův příslib licenční výroby střel Patriot pro Ukrajinu je sice silným politickým signálem podpory, ale bezprostřední krizi s nedostatkem munice v roce 2026 nevyřeší. Spotřeba střel během intenzivních útoků totiž dosahuje zhruba 100 kusů měsíčně. Navíc není zcela jasné, zda se licenční dohoda vztahuje pouze na rakety, nebo na celý komplexní systém, jehož výroba integruje komponenty od společností Lockheed, RTX a Boeing. To znamená, že období do spuštění ukrajinské produkce bude muset Západ pokrýt přímými transfery a nákupy stávajících systémů od spojenců.
Samo o sobě to sice nedonutí Putina vzdát se svých cílů ani to nepovede ke změně režimu, může to však výrazně zúžit jeho manévrovací prostor a dotlačit ho k jednání o ukončení války. Následná diplomatická vyjednávání pak budou muset vyřešit neméně složitý úkol, kterým je zajištění budoucí územní celistvosti Ukrajiny prostřednictvím silných bezpečnostních záruk a odstrašení.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.