Jak donutit Putina usednout k jednacímu stolu?

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Kremlin Pool
Klára Marková 15. července 2026 16:04
Sdílej:

Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu. 

Pro Spojené státy a Evropu se tak podle webu National Interest otevírá nová příležitost, jak využít slabin v současné ruské vojenské strategii, která se opírá o raketové údery, jež lze při správné obraně eliminovat. Slibným krokem tímto směrem je i výsledek nedávného summitu NATO, zejména pak závazek amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině licenční dohodu na výrobu střel do systému Patriot.

Jedním z nejvýraznějších signálů nespokojenosti uvnitř Ruska je rozsáhlý rozhovor v týdeníku The Economist s nejvýznamnějším ruským průmyslníkem a hnojivovým králem Andrejem Melničenkem. Jeho rozhodnutí veřejně promluvit doprovází chmurné scénáře, které pro Rusko předpovídá, pokud bude válka pokračovat a v zemi nedojde k vnitřním změnám. Melničenko se sice vyhýbá výzvám ke změně režimu, ale varuje, že bez politiky zaměřené na blahobyt občanů a předvídatelnější tvář vůči světu může země sklouznout do chaosu, případně se dostat do pozice bezmocného vazala Číny či Západu.

Na to navazuje dřívější esej bývalého vysoce postaveného ruského úředníka publikovaná pod anonymní identitou, podle níž si Rusové začínají představovat budoucnost bez Putina. Autor poukazuje na rostoucí náklady konfliktu, tání zisků loňských loajálních elit a pocit represe bez jasného účelu, který umocnil i loňský březnový pokus státu vyvlastnit majetek prominentního agrárního podnikatele.

Podobné informace přinášejí i nezávislá média jako lotyšská Meduza, která s odkazem na vládní a regionální zdroje popisuje únavu z vleklé války a zklamání z toho, že konflikt neskončil už v roce 2024. Část ruské společnosti navíc kritizuje Putina z opačného spektra. Tito lidé požadují agresivnější vedení války, novou mobilizaci a plné převedení země na válečnou ekonomiku. Široký hněv napříč obyvatelstvem vyvolalo také zablokování aplikace Telegram a tvrdé omezení internetu, které Rusové vnímají jako přípravu na severokorejský model fungování sítě. Průzkumy nezávislého centra Levada potvrzují, že podpora pokračování války klesla na historické minimum 24 %, a dokonce i interní průzkumy pro Kreml vykazují nejnižší důvěru v prezidenta od roku 2022.

Situace na bojišti přitom nenaznačuje rychlý průlom ani pro jednu stranu. Přestože ukrajinské útoky pokročilými drony vyřadily z provozu zhruba 20 % ruské rafinérské kapacity, územní zisky zůstávají sporné. Kvůli taktice infiltrace na obou stranách vznikla nestálá šedá zóna, která stírá tradiční pojetí frontové linie. Data za poslední tři měsíce ukazují, že žádná ze stran nemá sílu změnit mapu v globálním měřítku. Ukrajina však získává strategickou výhodu tím, že zvyšuje ekonomický a politický tlak na Rusko, byť sama čelí vážnému nedostatku lidských sil, který by se s délkou konfliktu mohl stát její největší slabinou.

Stále zřetelněji se ukazuje, že v Rusku začínají negativa represivních opatření převažovat nad jejich přínosy. Ruský prezident na slábnoucí domácí podporu obvykle reaguje eskalací útoků na Ukrajinu, aby domácímu publiku demonstroval sílu. Cílem západní politiky by proto mělo být tuto jeho schopnost neutralizovat, k čemuž jsou klíčové dva prvky: posílení ukrajinské protivzdušné obrany a navýšení kapacit pro údery středního dosahu. Právě protivzdušná obrana v čele se systémy Patriot představuje pro Kyjev nejvyšší prioritu, přičemž prezident Volodymyr Zelenskyj jich pro dostatečné pokrytí země požaduje celkem 25 namísto současných osmi.

Trumpův příslib licenční výroby střel Patriot pro Ukrajinu je sice silným politickým signálem podpory, ale bezprostřední krizi s nedostatkem munice v roce 2026 nevyřeší. Spotřeba střel během intenzivních útoků totiž dosahuje zhruba 100 kusů měsíčně. Navíc není zcela jasné, zda se licenční dohoda vztahuje pouze na rakety, nebo na celý komplexní systém, jehož výroba integruje komponenty od společností Lockheed, RTX a Boeing. To znamená, že období do spuštění ukrajinské produkce bude muset Západ pokrýt přímými transfery a nákupy stávajících systémů od spojenců.

Samo o sobě to sice nedonutí Putina vzdát se svých cílů ani to nepovede ke změně režimu, může to však výrazně zúžit jeho manévrovací prostor a dotlačit ho k jednání o ukončení války. Následná diplomatická vyjednávání pak budou muset vyřešit neméně složitý úkol, kterým je zajištění budoucí územní celistvosti Ukrajiny prostřednictvím silných bezpečnostních záruk a odstrašení.

Stalo se
Novinky
Import a export

Za obchodní válku nejvíc zaplatí občané. Za co si Američané a Kanaďané připlatí nejvíc?

Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.

Novinky
Jaderné elektrárny

Svět stojí na prahu nové komerční jaderné revoluce

Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.

Novinky
Donald Trump

USA uzavřely s Venezuelou historickou dohodu. Zdvojnásobí americké ropné rezervy

Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.

Novinky
Miloš Zeman

Co se mu honí hlavou? Exprezident Zeman promluvil o další kandidatuře!

Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.