Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Pro Spojené státy a Evropu se tak podle webu National Interest otevírá nová příležitost, jak využít slabin v současné ruské vojenské strategii, která se opírá o raketové údery, jež lze při správné obraně eliminovat. Slibným krokem tímto směrem je i výsledek nedávného summitu NATO, zejména pak závazek amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině licenční dohodu na výrobu střel do systému Patriot.
Jedním z nejvýraznějších signálů nespokojenosti uvnitř Ruska je rozsáhlý rozhovor v týdeníku The Economist s nejvýznamnějším ruským průmyslníkem a hnojivovým králem Andrejem Melničenkem. Jeho rozhodnutí veřejně promluvit doprovází chmurné scénáře, které pro Rusko předpovídá, pokud bude válka pokračovat a v zemi nedojde k vnitřním změnám. Melničenko se sice vyhýbá výzvám ke změně režimu, ale varuje, že bez politiky zaměřené na blahobyt občanů a předvídatelnější tvář vůči světu může země sklouznout do chaosu, případně se dostat do pozice bezmocného vazala Číny či Západu.
Na to navazuje dřívější esej bývalého vysoce postaveného ruského úředníka publikovaná pod anonymní identitou, podle níž si Rusové začínají představovat budoucnost bez Putina. Autor poukazuje na rostoucí náklady konfliktu, tání zisků loňských loajálních elit a pocit represe bez jasného účelu, který umocnil i loňský březnový pokus státu vyvlastnit majetek prominentního agrárního podnikatele.
Podobné informace přinášejí i nezávislá média jako lotyšská Meduza, která s odkazem na vládní a regionální zdroje popisuje únavu z vleklé války a zklamání z toho, že konflikt neskončil už v roce 2024. Část ruské společnosti navíc kritizuje Putina z opačného spektra. Tito lidé požadují agresivnější vedení války, novou mobilizaci a plné převedení země na válečnou ekonomiku. Široký hněv napříč obyvatelstvem vyvolalo také zablokování aplikace Telegram a tvrdé omezení internetu, které Rusové vnímají jako přípravu na severokorejský model fungování sítě. Průzkumy nezávislého centra Levada potvrzují, že podpora pokračování války klesla na historické minimum 24 %, a dokonce i interní průzkumy pro Kreml vykazují nejnižší důvěru v prezidenta od roku 2022.
Situace na bojišti přitom nenaznačuje rychlý průlom ani pro jednu stranu. Přestože ukrajinské útoky pokročilými drony vyřadily z provozu zhruba 20 % ruské rafinérské kapacity, územní zisky zůstávají sporné. Kvůli taktice infiltrace na obou stranách vznikla nestálá šedá zóna, která stírá tradiční pojetí frontové linie. Data za poslední tři měsíce ukazují, že žádná ze stran nemá sílu změnit mapu v globálním měřítku. Ukrajina však získává strategickou výhodu tím, že zvyšuje ekonomický a politický tlak na Rusko, byť sama čelí vážnému nedostatku lidských sil, který by se s délkou konfliktu mohl stát její největší slabinou.
Stále zřetelněji se ukazuje, že v Rusku začínají negativa represivních opatření převažovat nad jejich přínosy. Ruský prezident na slábnoucí domácí podporu obvykle reaguje eskalací útoků na Ukrajinu, aby domácímu publiku demonstroval sílu. Cílem západní politiky by proto mělo být tuto jeho schopnost neutralizovat, k čemuž jsou klíčové dva prvky: posílení ukrajinské protivzdušné obrany a navýšení kapacit pro údery středního dosahu. Právě protivzdušná obrana v čele se systémy Patriot představuje pro Kyjev nejvyšší prioritu, přičemž prezident Volodymyr Zelenskyj jich pro dostatečné pokrytí země požaduje celkem 25 namísto současných osmi.
Trumpův příslib licenční výroby střel Patriot pro Ukrajinu je sice silným politickým signálem podpory, ale bezprostřední krizi s nedostatkem munice v roce 2026 nevyřeší. Spotřeba střel během intenzivních útoků totiž dosahuje zhruba 100 kusů měsíčně. Navíc není zcela jasné, zda se licenční dohoda vztahuje pouze na rakety, nebo na celý komplexní systém, jehož výroba integruje komponenty od společností Lockheed, RTX a Boeing. To znamená, že období do spuštění ukrajinské produkce bude muset Západ pokrýt přímými transfery a nákupy stávajících systémů od spojenců.
Samo o sobě to sice nedonutí Putina vzdát se svých cílů ani to nepovede ke změně režimu, může to však výrazně zúžit jeho manévrovací prostor a dotlačit ho k jednání o ukončení války. Následná diplomatická vyjednávání pak budou muset vyřešit neméně složitý úkol, kterým je zajištění budoucí územní celistvosti Ukrajiny prostřednictvím silných bezpečnostních záruk a odstrašení.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
