Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Pro Spojené státy a Evropu se tak podle webu National Interest otevírá nová příležitost, jak využít slabin v současné ruské vojenské strategii, která se opírá o raketové údery, jež lze při správné obraně eliminovat. Slibným krokem tímto směrem je i výsledek nedávného summitu NATO, zejména pak závazek amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině licenční dohodu na výrobu střel do systému Patriot.
Jedním z nejvýraznějších signálů nespokojenosti uvnitř Ruska je rozsáhlý rozhovor v týdeníku The Economist s nejvýznamnějším ruským průmyslníkem a hnojivovým králem Andrejem Melničenkem. Jeho rozhodnutí veřejně promluvit doprovází chmurné scénáře, které pro Rusko předpovídá, pokud bude válka pokračovat a v zemi nedojde k vnitřním změnám. Melničenko se sice vyhýbá výzvám ke změně režimu, ale varuje, že bez politiky zaměřené na blahobyt občanů a předvídatelnější tvář vůči světu může země sklouznout do chaosu, případně se dostat do pozice bezmocného vazala Číny či Západu.
Na to navazuje dřívější esej bývalého vysoce postaveného ruského úředníka publikovaná pod anonymní identitou, podle níž si Rusové začínají představovat budoucnost bez Putina. Autor poukazuje na rostoucí náklady konfliktu, tání zisků loňských loajálních elit a pocit represe bez jasného účelu, který umocnil i loňský březnový pokus státu vyvlastnit majetek prominentního agrárního podnikatele.
Podobné informace přinášejí i nezávislá média jako lotyšská Meduza, která s odkazem na vládní a regionální zdroje popisuje únavu z vleklé války a zklamání z toho, že konflikt neskončil už v roce 2024. Část ruské společnosti navíc kritizuje Putina z opačného spektra. Tito lidé požadují agresivnější vedení války, novou mobilizaci a plné převedení země na válečnou ekonomiku. Široký hněv napříč obyvatelstvem vyvolalo také zablokování aplikace Telegram a tvrdé omezení internetu, které Rusové vnímají jako přípravu na severokorejský model fungování sítě. Průzkumy nezávislého centra Levada potvrzují, že podpora pokračování války klesla na historické minimum 24 %, a dokonce i interní průzkumy pro Kreml vykazují nejnižší důvěru v prezidenta od roku 2022.
Situace na bojišti přitom nenaznačuje rychlý průlom ani pro jednu stranu. Přestože ukrajinské útoky pokročilými drony vyřadily z provozu zhruba 20 % ruské rafinérské kapacity, územní zisky zůstávají sporné. Kvůli taktice infiltrace na obou stranách vznikla nestálá šedá zóna, která stírá tradiční pojetí frontové linie. Data za poslední tři měsíce ukazují, že žádná ze stran nemá sílu změnit mapu v globálním měřítku. Ukrajina však získává strategickou výhodu tím, že zvyšuje ekonomický a politický tlak na Rusko, byť sama čelí vážnému nedostatku lidských sil, který by se s délkou konfliktu mohl stát její největší slabinou.
Stále zřetelněji se ukazuje, že v Rusku začínají negativa represivních opatření převažovat nad jejich přínosy. Ruský prezident na slábnoucí domácí podporu obvykle reaguje eskalací útoků na Ukrajinu, aby domácímu publiku demonstroval sílu. Cílem západní politiky by proto mělo být tuto jeho schopnost neutralizovat, k čemuž jsou klíčové dva prvky: posílení ukrajinské protivzdušné obrany a navýšení kapacit pro údery středního dosahu. Právě protivzdušná obrana v čele se systémy Patriot představuje pro Kyjev nejvyšší prioritu, přičemž prezident Volodymyr Zelenskyj jich pro dostatečné pokrytí země požaduje celkem 25 namísto současných osmi.
Trumpův příslib licenční výroby střel Patriot pro Ukrajinu je sice silným politickým signálem podpory, ale bezprostřední krizi s nedostatkem munice v roce 2026 nevyřeší. Spotřeba střel během intenzivních útoků totiž dosahuje zhruba 100 kusů měsíčně. Navíc není zcela jasné, zda se licenční dohoda vztahuje pouze na rakety, nebo na celý komplexní systém, jehož výroba integruje komponenty od společností Lockheed, RTX a Boeing. To znamená, že období do spuštění ukrajinské produkce bude muset Západ pokrýt přímými transfery a nákupy stávajících systémů od spojenců.
Samo o sobě to sice nedonutí Putina vzdát se svých cílů ani to nepovede ke změně režimu, může to však výrazně zúžit jeho manévrovací prostor a dotlačit ho k jednání o ukončení války. Následná diplomatická vyjednávání pak budou muset vyřešit neméně složitý úkol, kterým je zajištění budoucí územní celistvosti Ukrajiny prostřednictvím silných bezpečnostních záruk a odstrašení.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.