Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Izraelská armáda uvedla, že cílem úderu byla teroristická infrastruktura hnutí Hizballáh. Podle prohlášení izraelských sil šlo o přímou reakci na předchozí akci namířenou proti izraelským vojákům. Útoky v jižním Libanonu během noci výrazně zesílily a zasáhly několik různých lokalit.
Další vlna náletů zasáhla dopoledne město Dajr az-Zahrání. Libanonské ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že při tomto úderu zemřeli dva lidé a dalších devět utrpělo zranění. Záběry šířené na sociálních sítích zachycují husté oblaky šedého dýmu stoupající nad ulicemi obce za zvuku sirén.
Libanonský premiér Naváf Salám útoky ostrými slovy odsoudil a zdůraznil, že zabití civilisté nepředstavovali žádnou vojenskou infrastrukturu. Salám prohlásil, že Izrael musí tuto eskalaci okamžitě zastavit. Dodal také, že bezpečnost obyvatel a jejich právo na život v vlastní zemi nejsou předmětem žádného vyjednávání ani obchodování.
Izraelské obranné síly upřesnily, že incident, který vedl k náletu na Ansár, se odehrál v oblasti hřebene Alí at-Tahir. Tento strategicky významný výškový bod přehlíží rozsáhlé oblasti jihovýchodního Libanonu a patří k nejvíce zasaženým místům celého konfliktu. Libanonská státní tisková agentura NNA rovněž informovala o sérii dalších úderů v okolí tohoto hřebene.
Těžké zasazení zaznamenaly i hraniční oblasti. V obci Bint Džbejl bylo podle zpráv agentury NNA zničeno několik obytných domů. Izraelské jednotky v místě zároveň zahájily intenzivní palbu z těžkých kulometů směrem k dalším civilním objektům.
K zatažení Libanonu do širšího konfliktu došlo 2. března, kdy hnutí Hizballáh odpálilo rakety na izraelské území v odvetě za úder, při kterém byl zabit íránský nejvyšší vůdce. Izrael následně reagoval masivní bombardovací kampaní po celém Libanonu a pozemní invazí do jižní části země, kde jeho síly stále okupují přibližně pět procent území.
Červnový rámec dohod o příměří počítá s odzbrojením Hizballáhu, postupným stažením izraelských vojsk z jihu země a rozmístěním libanonské armády v celém regionu. Libanonský prezident Joseph Aoun nálet na Ansár odsoudil a označil jej za závažné porušení dohody, které vysílá negativní signál směrem k vyjednáváním vedeným pod záštitou Spojených států. Hnutí Hizballáh se samotných dohod neúčastnilo a přímé rozhovory odmítá.
Izraelská armáda deklaruje, že bude i nadále pokračovat v likvidaci hrozeb pro své občany v bezpečnostní zóně, což je deset kilometrů hluboké nárazníkové pásmo na jihu Libanonu. Navzdory celkovému poklesu intenzity bojů po červnových ujednáních tak izraelské údery a demolice na jižním území pokračují.
Vůdce Hizballáhu Naím Kásim v pátek kritizoval libanonské úřady za způsob provádění dohodnutého rámce. Obvinil je, že vystavují libanonskou armádu tlaku a bombardování, místo aby jí poskytly řádnou ochranu. Zástupci Libanonu a Izraele by se měli sejít k osmému kolu vyjednávání v září, přesné datum však zatím stanoveno nebylo.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.