Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Izraelská armáda uvedla, že cílem úderu byla teroristická infrastruktura hnutí Hizballáh. Podle prohlášení izraelských sil šlo o přímou reakci na předchozí akci namířenou proti izraelským vojákům. Útoky v jižním Libanonu během noci výrazně zesílily a zasáhly několik různých lokalit.
Další vlna náletů zasáhla dopoledne město Dajr az-Zahrání. Libanonské ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že při tomto úderu zemřeli dva lidé a dalších devět utrpělo zranění. Záběry šířené na sociálních sítích zachycují husté oblaky šedého dýmu stoupající nad ulicemi obce za zvuku sirén.
Libanonský premiér Naváf Salám útoky ostrými slovy odsoudil a zdůraznil, že zabití civilisté nepředstavovali žádnou vojenskou infrastrukturu. Salám prohlásil, že Izrael musí tuto eskalaci okamžitě zastavit. Dodal také, že bezpečnost obyvatel a jejich právo na život v vlastní zemi nejsou předmětem žádného vyjednávání ani obchodování.
Izraelské obranné síly upřesnily, že incident, který vedl k náletu na Ansár, se odehrál v oblasti hřebene Alí at-Tahir. Tento strategicky významný výškový bod přehlíží rozsáhlé oblasti jihovýchodního Libanonu a patří k nejvíce zasaženým místům celého konfliktu. Libanonská státní tisková agentura NNA rovněž informovala o sérii dalších úderů v okolí tohoto hřebene.
Těžké zasazení zaznamenaly i hraniční oblasti. V obci Bint Džbejl bylo podle zpráv agentury NNA zničeno několik obytných domů. Izraelské jednotky v místě zároveň zahájily intenzivní palbu z těžkých kulometů směrem k dalším civilním objektům.
K zatažení Libanonu do širšího konfliktu došlo 2. března, kdy hnutí Hizballáh odpálilo rakety na izraelské území v odvetě za úder, při kterém byl zabit íránský nejvyšší vůdce. Izrael následně reagoval masivní bombardovací kampaní po celém Libanonu a pozemní invazí do jižní části země, kde jeho síly stále okupují přibližně pět procent území.
Červnový rámec dohod o příměří počítá s odzbrojením Hizballáhu, postupným stažením izraelských vojsk z jihu země a rozmístěním libanonské armády v celém regionu. Libanonský prezident Joseph Aoun nálet na Ansár odsoudil a označil jej za závažné porušení dohody, které vysílá negativní signál směrem k vyjednáváním vedeným pod záštitou Spojených států. Hnutí Hizballáh se samotných dohod neúčastnilo a přímé rozhovory odmítá.
Izraelská armáda deklaruje, že bude i nadále pokračovat v likvidaci hrozeb pro své občany v bezpečnostní zóně, což je deset kilometrů hluboké nárazníkové pásmo na jihu Libanonu. Navzdory celkovému poklesu intenzity bojů po červnových ujednáních tak izraelské údery a demolice na jižním území pokračují.
Vůdce Hizballáhu Naím Kásim v pátek kritizoval libanonské úřady za způsob provádění dohodnutého rámce. Obvinil je, že vystavují libanonskou armádu tlaku a bombardování, místo aby jí poskytly řádnou ochranu. Zástupci Libanonu a Izraele by se měli sejít k osmému kolu vyjednávání v září, přesné datum však zatím stanoveno nebylo.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.