Itálie se pravděpodobně rozhodla poskytnout Ukrajině stíhače tanků B1 Centauro. I když se podobné spekulace v minulosti nepotvrdily, nyní se tato možnost zdá být velmi reálná. Podle serveru Army Recognition by první vozidla mohla dorazit na Ukrajinu již v následujících dnech. Očitý svědek zachytil stroj při převozu.
Před téměř dvěma lety se objevily spekulace o možných dodávkách italských stíhačů tanků B1 Centauro Ukrajině, které vycházely z pozorování pohybů těchto vozidel v Itálii. Chyběly však konkrétní důkazy, které by potvrzovaly, že by byly určeny právě pro Ukrajinu.
Dnes je situace jiná – sociálními sítěmi již kolují fotografie, které ukazují, jak jsou tyto tanky skutečně nakládány. Analytický účet A-129 Mangusta na síti X potvrdil, že jedna z těchto fotografií zobrazuje B1 Centauro na cestě na Ukrajinu, což naznačuje, že dodávky jsou nyní velmi reálné.
Itálie v současnosti disponuje 259 kusy obrněných vozidel B1 Centauro, přičemž dalších 141 jednotek již dříve vyřadila a převedla do výzbroje jordánské armády.
B1 Centauro je kolové bojové vozidlo vyvinuté konsorciem Iveco Fiat a OTO Melara na konci studené války. Vozidlo je vybaveno kanonem ráže 105 mm a je kompatibilní s náboji NATO, což zvyšuje jeho operační flexibilitu a činí ho srovnatelným s německým Leopardem I a francouzským AMX-10RC.
Francouzské AMX-10RC, která byla nasazena během ukrajinské ofenzivy v Kurské oblasti, prokázala schopnost ničit nepřátelskou obrněnou techniku. B1 Centauro by tak mohl být významnou posilou pro ukrajinskou obranu a ofenzivní operace. Pokud by dodávky těchto vozidel na Ukrajinu byly potvrzeny, znamenalo by to zásadní zpevnění ukrajinské schopnosti čelit ruské agresi.
Italské rozhodnutí dodávat stíhače tanků B1 Centauro je v přímém kontrastu s politikou administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která omezila vojenskou a zpravodajskou pomoc Ukrajině. Tento krok podtrhuje rozdílné přístupy mezi Evropou a Spojenými státy a ukazuje, že Itálie pokračuje v podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské invazi, přičemž se nehodlá řídit izolacionistickým postojem, který Washington zaujímá.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.