Itálie se pravděpodobně rozhodla poskytnout Ukrajině stíhače tanků B1 Centauro. I když se podobné spekulace v minulosti nepotvrdily, nyní se tato možnost zdá být velmi reálná. Podle serveru Army Recognition by první vozidla mohla dorazit na Ukrajinu již v následujících dnech. Očitý svědek zachytil stroj při převozu.
Před téměř dvěma lety se objevily spekulace o možných dodávkách italských stíhačů tanků B1 Centauro Ukrajině, které vycházely z pozorování pohybů těchto vozidel v Itálii. Chyběly však konkrétní důkazy, které by potvrzovaly, že by byly určeny právě pro Ukrajinu.
Dnes je situace jiná – sociálními sítěmi již kolují fotografie, které ukazují, jak jsou tyto tanky skutečně nakládány. Analytický účet A-129 Mangusta na síti X potvrdil, že jedna z těchto fotografií zobrazuje B1 Centauro na cestě na Ukrajinu, což naznačuje, že dodávky jsou nyní velmi reálné.
Itálie v současnosti disponuje 259 kusy obrněných vozidel B1 Centauro, přičemž dalších 141 jednotek již dříve vyřadila a převedla do výzbroje jordánské armády.
B1 Centauro je kolové bojové vozidlo vyvinuté konsorciem Iveco Fiat a OTO Melara na konci studené války. Vozidlo je vybaveno kanonem ráže 105 mm a je kompatibilní s náboji NATO, což zvyšuje jeho operační flexibilitu a činí ho srovnatelným s německým Leopardem I a francouzským AMX-10RC.
Francouzské AMX-10RC, která byla nasazena během ukrajinské ofenzivy v Kurské oblasti, prokázala schopnost ničit nepřátelskou obrněnou techniku. B1 Centauro by tak mohl být významnou posilou pro ukrajinskou obranu a ofenzivní operace. Pokud by dodávky těchto vozidel na Ukrajinu byly potvrzeny, znamenalo by to zásadní zpevnění ukrajinské schopnosti čelit ruské agresi.
Italské rozhodnutí dodávat stíhače tanků B1 Centauro je v přímém kontrastu s politikou administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která omezila vojenskou a zpravodajskou pomoc Ukrajině. Tento krok podtrhuje rozdílné přístupy mezi Evropou a Spojenými státy a ukazuje, že Itálie pokračuje v podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské invazi, přičemž se nehodlá řídit izolacionistickým postojem, který Washington zaujímá.
Měsíc dnes zbývá do zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Ten už proběhne bez osobní přítomnosti prezidenta Jiřího Bartošky, který před necelým měsícem zemřel. Na tuto výraznou osobnost se pochopitelně bude v lázeňském městě na západě Čech vzpomínat.
Jaromír Soukup se ve sporu s Agátou Hanychovou snaží dosáhnout svého, tedy aby dcera Rozárka nadále mohla trávit čas i s otcem. Naposledy si u soudu vyslechl i svědectví Ornelly Koktové. Nyní prozradil, co kamarádka Hanychové říkala.
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rusové podle Trumpa připravují odvetu za víkendovou speciální operaci ukrajinských tajných služeb, při které drony útočily na letadla na ruských leteckých základnách.
Jakub Prachař si podle očitých svědků neudělal vůbec dobrou reklamu na palubě letadla, které letělo z Česka do Spojených arabských emirátů. Údajně se choval tak, že mu po přistání asistovali s vystupováním policisté. Co se stalo?
Uznávaný britský bezpečnostní a obranný analytik, profesor Michael Clarke, odpověděl na otázky veřejnosti týkající se války na Ukrajině. Tento týden se zaměřil na dvě zásadní témata: možnost ruského použití jaderných zbraní a aktuální vývoj ruské letní ofenzivy na východní frontě.
Počet ruských vojáků zabitých nebo zraněných od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se podle nové studie blíží jednomu milionu. Analýzu zveřejnilo washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), které upozorňuje na mimořádně vysokou lidskou cenu, jakou ruský prezident Vladimir Putin platí za vedení tříleté války.
Minneapolis, největší město amerického státu Minnesota, se v žebříčku Happy Cities Index 2025 zařadilo mezi nejšťastnější místa na světě. Jako jediné město v USA (kromě New Yorku), které získalo nejvyšší hodnocení "Gold", se může chlubit výjimečnou kombinací skandinávského odkazu, kreativity, komunitního ducha a propojení s přírodou.
Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.