Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Celkový počet obětí války, která začala před necelými dvěma týdny, již dosáhl přibližně 2 000 osob. Organizace UNICEF navíc varovala před tragickými dopady na nejmenší, když uvedla, že více než 1 100 dětí bylo v důsledku bojů zabito nebo zraněno. Navzdory těmto číslům americký prezident Donald Trump na shromáždění v Kentucky prohlásil, že USA válku vyhrály, ale zdůraznil potřebu „dokončit práci“, aby se armáda nemusela do regionu pravidelně vracet.
Trhy na obnovené obavy z přerušení dodávek reagovaly okamžitým růstem cen ropy. Během čtvrtečního obchodování v Asii vyskočila cena zpět nad 100 dolarů za barel, což představuje nárůst o téměř 10 %. Mluvčí íránského vojenského velení adresoval Spojeným státům varování, že by se měly připravit na cenu 200 dolarů za barel, protože stabilita trhu přímo závisí na bezpečnosti regionu, kterou USA podle něj destabilizovaly.
Na situaci reagují i evropští lídři. Britský premiér Keir Starmer přislíbil vládní zásah v případě, že by firmy začaly zneužívat rostoucích cen topného oleje k obohacování na úkor spotřebitelů. Mezitím americké zpravodajské služby naznačují, že íránské vedení zůstává i přes probíhající konflikt jednotné a režimu v Teheránu bezprostředně nehrozí kolaps ani ztráta kontroly nad veřejností.
V Libanonu pokračovaly tvrdé údery na Bejrút, kde izraelský útok na nábřeží v centru města usmrtil nejméně sedm lidí. Izraelská armáda tyto akce označila za odvetu za desítky raket, které na její území vypálilo hnutí Hizballáh. Nálety se soustředily především na hustě obydlená předměstí libanonského hlavního města, kde se mají nacházet pozice ozbrojenců.
V rámci snahy o uklidnění trhů a zmírnění nejhoršího palivového šoku od 70. let nařídila Mezinárodní energetická agentura historicky největší uvolnění vládních rezerv v objemu 400 milionů barelů. Samotné Spojené státy k tomuto kroku přispějí 172 miliony barelů ze svých strategických zásob. I přes tato opatření však komplikace v dopravě pokračují, například v iráckém přístavu Basra musely být kvůli útoku zastaveny operace na všech ropných terminálech.
Napětí se přenáší i do dalších zemí Zálivu. Zprávy hovoří o útocích na palivové nádrže v Bahrajnu, úderech dronů na sklady v ománském přístavu Salála nebo o zasažení kontejnerové lodi poblíž Spojených arabských emirátů. Incidenty s drony hlásí také Kuvajt a Dubaj. Kvůli vážnosti situace svolávají ministři zahraničí zemí ASEAN na pátek mimořádné zasedání.
Klíčovým bodem konfliktu zůstává Hormuzský průliv, který Teherán využívá jako strategickou zbraň k přiškrcení toku ropy. Zatímco se objevily spekulace, že by Írán mohl povolit průjezd tankerům pod indickou vlajkou, íránské zdroje tuto informaci popřely. Energetická krize se tak začíná naplno projevovat v celé Asii, od Pákistánu až po Jižní Koreu.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
Miliardář a spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates má ve středu předstoupit před sněmovní výbor pro dohled a reformu. Zákonodárci ho budou vyslýchat v rámci vyšetřování, které se týká odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Výslech se uskuteční za zavřenými dveřemi a jeho hlavním tématem budou dřívější vazby mezi oběma muži. Přepis z tohoto jednání plánuje výbor zveřejnit později.
V rozhovoru pro pořad Meet the Press na stanici NBC se americký prezident Donald Trump ohradil proti tvrzení, že by v minulosti garantoval úplné vyhýbání se novým vojenským střetům. Svůj postoj obhajoval tím, že se zaměřil na vytvoření extrémně silné armády.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.
Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
