Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Celkový počet obětí války, která začala před necelými dvěma týdny, již dosáhl přibližně 2 000 osob. Organizace UNICEF navíc varovala před tragickými dopady na nejmenší, když uvedla, že více než 1 100 dětí bylo v důsledku bojů zabito nebo zraněno. Navzdory těmto číslům americký prezident Donald Trump na shromáždění v Kentucky prohlásil, že USA válku vyhrály, ale zdůraznil potřebu „dokončit práci“, aby se armáda nemusela do regionu pravidelně vracet.
Trhy na obnovené obavy z přerušení dodávek reagovaly okamžitým růstem cen ropy. Během čtvrtečního obchodování v Asii vyskočila cena zpět nad 100 dolarů za barel, což představuje nárůst o téměř 10 %. Mluvčí íránského vojenského velení adresoval Spojeným státům varování, že by se měly připravit na cenu 200 dolarů za barel, protože stabilita trhu přímo závisí na bezpečnosti regionu, kterou USA podle něj destabilizovaly.
Na situaci reagují i evropští lídři. Britský premiér Keir Starmer přislíbil vládní zásah v případě, že by firmy začaly zneužívat rostoucích cen topného oleje k obohacování na úkor spotřebitelů. Mezitím americké zpravodajské služby naznačují, že íránské vedení zůstává i přes probíhající konflikt jednotné a režimu v Teheránu bezprostředně nehrozí kolaps ani ztráta kontroly nad veřejností.
V Libanonu pokračovaly tvrdé údery na Bejrút, kde izraelský útok na nábřeží v centru města usmrtil nejméně sedm lidí. Izraelská armáda tyto akce označila za odvetu za desítky raket, které na její území vypálilo hnutí Hizballáh. Nálety se soustředily především na hustě obydlená předměstí libanonského hlavního města, kde se mají nacházet pozice ozbrojenců.
V rámci snahy o uklidnění trhů a zmírnění nejhoršího palivového šoku od 70. let nařídila Mezinárodní energetická agentura historicky největší uvolnění vládních rezerv v objemu 400 milionů barelů. Samotné Spojené státy k tomuto kroku přispějí 172 miliony barelů ze svých strategických zásob. I přes tato opatření však komplikace v dopravě pokračují, například v iráckém přístavu Basra musely být kvůli útoku zastaveny operace na všech ropných terminálech.
Napětí se přenáší i do dalších zemí Zálivu. Zprávy hovoří o útocích na palivové nádrže v Bahrajnu, úderech dronů na sklady v ománském přístavu Salála nebo o zasažení kontejnerové lodi poblíž Spojených arabských emirátů. Incidenty s drony hlásí také Kuvajt a Dubaj. Kvůli vážnosti situace svolávají ministři zahraničí zemí ASEAN na pátek mimořádné zasedání.
Klíčovým bodem konfliktu zůstává Hormuzský průliv, který Teherán využívá jako strategickou zbraň k přiškrcení toku ropy. Zatímco se objevily spekulace, že by Írán mohl povolit průjezd tankerům pod indickou vlajkou, íránské zdroje tuto informaci popřely. Energetická krize se tak začíná naplno projevovat v celé Asii, od Pákistánu až po Jižní Koreu.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.
Válečný konflikt v Íránu a s ním spojené uzavření Hormuzského průlivu vyvolávají na světových trzích oprávněné obavy. Většina diskusí se však točí kolem cen ropy a plynu, zatímco se přehlíží riziko, které může být pro lidstvo ještě zásadnější: hrozba „hnojivového šoku“. Hormuzský průliv totiž není jen tepnou pro energetiku, ale je naprosto klíčový pro globální produkci potravin a moderní zemědělství.
Ačkoliv se Írán v současnosti nachází pod drtivým tlakem americko-izraelské ofenzivy, představy o jeho brzkém politickém zhroucení se mohou ukázat jako hluboce mylné. Podle analýzy americké Národní zpravodajské rady (NIC) je totiž nepravděpodobné, že by i rozsáhlá vojenská kampaň vedla k pádu režimu nebo k dosažení politických cílů Washingtonu. Islámská republika prokázala, že disponuje institucionálními mechanismy, které jí umožňují absorbovat externí šoky a zachovat politickou kontinuitu.
Světové trhy s ropou zažívají jeden z nejbouřlivějších týdnů v historii. V důsledku válečného konfliktu mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé došlo k drastickému omezení plynulosti dopravy v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta, oddělující Írán od Ománu, se stala „geografickou zbraní“ v rukou teheránského režimu, který tak reaguje na probíhající údery proti svému území.
Pět let po smrti Jeffreyho Epsteina zůstávají dvě jména v centru pozornosti vyšetřovatelů i obětí: Richard Kahn a Darren Indyke. Přestože tito muži nebyli nikdy veřejně známými tvářemi, jako Epsteinův dlouholetý účetní a právník dnes drží v rukou klíč k jeho zbývajícímu majetku i nejtemnějším tajemstvím. Právě nyní čelí zvýšenému tlaku, neboť byli předvoláni k výpovědi před kontrolní výbor americké Sněmovny reprezentantů.