Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, chce vyhnat cenu na 200 dolarů za barel

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 12. března 2026 08:53
Sdílej:

Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.

Celkový počet obětí války, která začala před necelými dvěma týdny, již dosáhl přibližně 2 000 osob. Organizace UNICEF navíc varovala před tragickými dopady na nejmenší, když uvedla, že více než 1 100 dětí bylo v důsledku bojů zabito nebo zraněno. Navzdory těmto číslům americký prezident Donald Trump na shromáždění v Kentucky prohlásil, že USA válku vyhrály, ale zdůraznil potřebu „dokončit práci“, aby se armáda nemusela do regionu pravidelně vracet.

Trhy na obnovené obavy z přerušení dodávek reagovaly okamžitým růstem cen ropy. Během čtvrtečního obchodování v Asii vyskočila cena zpět nad 100 dolarů za barel, což představuje nárůst o téměř 10 %. Mluvčí íránského vojenského velení adresoval Spojeným státům varování, že by se měly připravit na cenu 200 dolarů za barel, protože stabilita trhu přímo závisí na bezpečnosti regionu, kterou USA podle něj destabilizovaly.

Na situaci reagují i evropští lídři. Britský premiér Keir Starmer přislíbil vládní zásah v případě, že by firmy začaly zneužívat rostoucích cen topného oleje k obohacování na úkor spotřebitelů. Mezitím americké zpravodajské služby naznačují, že íránské vedení zůstává i přes probíhající konflikt jednotné a režimu v Teheránu bezprostředně nehrozí kolaps ani ztráta kontroly nad veřejností.

V Libanonu pokračovaly tvrdé údery na Bejrút, kde izraelský útok na nábřeží v centru města usmrtil nejméně sedm lidí. Izraelská armáda tyto akce označila za odvetu za desítky raket, které na její území vypálilo hnutí Hizballáh. Nálety se soustředily především na hustě obydlená předměstí libanonského hlavního města, kde se mají nacházet pozice ozbrojenců.

V rámci snahy o uklidnění trhů a zmírnění nejhoršího palivového šoku od 70. let nařídila Mezinárodní energetická agentura historicky největší uvolnění vládních rezerv v objemu 400 milionů barelů. Samotné Spojené státy k tomuto kroku přispějí 172 miliony barelů ze svých strategických zásob. I přes tato opatření však komplikace v dopravě pokračují, například v iráckém přístavu Basra musely být kvůli útoku zastaveny operace na všech ropných terminálech.

Napětí se přenáší i do dalších zemí Zálivu. Zprávy hovoří o útocích na palivové nádrže v Bahrajnu, úderech dronů na sklady v ománském přístavu Salála nebo o zasažení kontejnerové lodi poblíž Spojených arabských emirátů. Incidenty s drony hlásí také Kuvajt a Dubaj. Kvůli vážnosti situace svolávají ministři zahraničí zemí ASEAN na pátek mimořádné zasedání.

Klíčovým bodem konfliktu zůstává Hormuzský průliv, který Teherán využívá jako strategickou zbraň k přiškrcení toku ropy. Zatímco se objevily spekulace, že by Írán mohl povolit průjezd tankerům pod indickou vlajkou, íránské zdroje tuto informaci popřely. Energetická krize se tak začíná naplno projevovat v celé Asii, od Pákistánu až po Jižní Koreu.

Stalo se