V posledních dnech zažili obyvatelé Íránu téměř úplné přerušení přístupu k internetu. Od mobilních služeb po pevné připojení – většina komunikačních kanálů v zemi náhle ztichla. Tamní vláda obhajovala tento krok jako nutné opatření kvůli kybernetickým hrozbám, avšak důsledky byly dalekosáhlé: lidé zůstali izolováni, bez přístupu k ověřeným informacím a bez možnosti svobodné komunikace.
Zatímco v mnoha demokratických zemích může vláda přistupovat k internetu spíše skrze legislativu – například skrze věková omezení či kontrolu obsahu – autoritářské režimy jako Írán si za poslední desetiletí vybudovaly schopnost přímo a bez zprostředkovatelů kontrolovat veškerou digitální infrastrukturu.
Ale jak přesně lze internet celé zemi vypnout? Podle The Conversation existují dva základní přístupy k tomu, jak zablokovat přístup obyvatel ke globální síti.
1. Hardwarové odpojení: Stát může fyzicky odpojit mezinárodní připojení – jednoduše řečeno „vytáhne kabel“ u vstupního bodu do země. Tento krok sice vyřadí z provozu i samotné vládní složky, pokud nemají vlastní tajné připojení, ale umožňuje snadné opětovné zapojení. Je to sice radikální, ale účinná metoda.
2. Softwarová manipulace: Každé zařízení připojené k internetu má IP adresu. Aby lidé nemuseli používat složité číselné řetězce, existuje doménový systém DNS, který převádí názvy (např. seznam.cz) na IP adresy. Vláda může upravit DNS tak, aby domény nevedly ke správným cílům – což ve výsledku zcela znemožní načtení webu.
Další sofistikovaný způsob blokace je manipulace se směrováním dat pomocí tzv. border gateway protocol (BGP), který je základem směrování internetového provozu. Pokud vláda donutí místní poskytovatele internetu odstranit své BGP trasy, zařízení v zemi se odpojí od zbytku světa – a svět na oplátku přestane „vidět“ do země.
Podobné výpadky internetu jsou častější, než by se mohlo zdát. V červenci 2024 byl v Bangladéši vypnut internet během studentských protestů. Senegal v roce 2023 omezil přístup kvůli násilnostem po odsouzení opozičního politika. V Indii se v roce 2020 odehrálo jedno z nejdelších přerušení přístupu k internetu v regionu Kašmíru. A už v roce 2011 se egyptský režim odpojil od internetu, aby potlačil tehdejší revoluční vlnu.
Autoři článku z The Conversation, odborníci na kybernetickou bezpečnost z australské Edith Cowan University, upozorňují, že ve skutečnosti je nejdůležitějším faktorem pro takový krok politický postoj, nikoliv technologická vyspělost. Každý stát s dostatečnou kontrolou může vypnout internet – otázkou je, zda k tomu najde odvahu a ochotu čelit následkům.
V prostředí s přísnou cenzurou tradičně pomáhají VPN (virtuální privátní sítě), které šifrují komunikaci a umožňují připojení přes servery mimo zemi. V Íránu se však v poslední době zpřísnila kontrola VPN služeb a jejich efektivita klesá.
Pokud je internet zcela fyzicky odpojen, VPN již nepomohou. V takovém případě je nejschůdnější variantou satelitní připojení k internetu – například prostřednictvím služby Starlink od Elona Muska. Tato technologie využívá anténních sad pro připojení k satelitům obíhajícím Zemi a nepotřebuje žádné lokální kabelové nebo bezdrátové připojení.
Podle nezávislých zpráv bylo Starlink v Íránu během blackoutů skutečně aktivováno a v zemi údajně tajně fungují tisíce antén, které lidem umožňují obejít vládní blokády.
Vypnutí internetu není jen technická záležitost – je to nástroj, který může sloužit k potlačování svobody, omezování protestů, ale také jako prostředek kontroly nad veřejným míněním. V moderním světě, kde je digitální připojení klíčové pro vzdělání, zaměstnání i každodenní život, je odpojení od sítě závažný krok s dalekosáhlými důsledky.
Zkušenost Íránu ukazuje, jak zranitelná může být i technologicky vyspělá společnost, pokud stát zneužije svou infrastrukturu ke kontrole informací. A zároveň znovu potvrzuje, že svobodný přístup k internetu dnes patří mezi základní lidská práva.
Felix Slováček nemohl chybět v Karlových Varech, ale manželku Dádu Patrasovou nechal doma, ačkoliv se spolu před časem objevili mezi lidmi, kterým se ona po smrti jejich milované dcery Aničky vyhýbala. Co říká jeho žena na Slováčkovu přítomnost na filmovém festivalu?
Vypnutí přepínačů paliva během vzletu zřejmě způsobilo tragickou červnovou nehodu letounu společnosti Air India v indickém Ahmedabádu, kterou přežil jediný člověk. Vyplývá to z předběžných závěrů vyšetřování, které bude pokračovat. Informovala o tom CNN.
Dnes skončí v Karlových Varech letošní 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. V jeho závěru si švédský herec Stellan Skarsgård převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Napilno měl ale už v pátek, přičemž dorazil ještě o den dříve.
Žhavé letní počasí si v posledních dnech vzalo prázdniny a přinejmenším v sobotu to ještě bude platit. V neděli už se maximální teploty přiblíží tropické třicítce, vyplývá z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pod 20 procent klesly preference koalice Spolu v červnovém volebním modelu agentury Median. Volby by vyhrálo opoziční hnutí ANO, hlas by mu dala téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů.
V Moskvě ve čtvrtek proběhl pohřeb exministra Romana Starovojta, který údajně spáchal sebevraždu krátce poté, co jej prezident Vladimir Putin odvolal z funkce. Šéf Kremlu na smutečním obřadu chyběl a neposlal ani věnec.
Jiřina Bohdalová se nadále zotavuje z červnové operace srdce, takže dokonce vynechává letošní ročník karlovarského filmového festivalu. Jednou věcí si ale může být jistá. Kamarádi na ni myslí. Například exprezident Miloš Zeman.
Je to dnes týden, kdy Česko postihl rozsáhlý blackout. Společnost ČEPS ve čtvrtek odhalila, jaké jsou dosavadní závěry vyšetřování události, které nadále pokračuje. Podle předsedy představenstva Martina Durčáka došlo k násobení poruch. Soustava pak nápor nevydržela.
Letošní ročník karlovarského filmového festivalu, který je prvním po květnové smrti prezidenta Jiřího Bartošky, se chýlí ke konci. Vyvrcholí předáním cen v sobotu večer. Na poslední chvíli dorazil do Varů i nejvyšší představitel české vlády.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) naznačil, že se neplánuje osobně účastnit soudního procesu ve věci atentátu na svou osobu. Prohlásil také, že střelci odpustil. Zaútočil naopak na opoziční politiky a média.
Přání pevného zdraví je tentokrát opravdu namístě. Jiří Krampol slaví právě dnes 87. narozeniny, ale podle nejnovějších informací rozhodně nemá náladu se bavit. Údajně ho totiž opět zradilo zdraví.
Americký prezident Donald Trumpa opět vyjádřil zklamání z přístupu Ruska vedeného šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Trump se na začátku příštího týdne chystá vyrukovat se zásadním prohlášením k Moskvě. Vysvětlil také, jak nyní fungují dodávky amerických zbraní na Ukrajinu.