V posledních dnech zažili obyvatelé Íránu téměř úplné přerušení přístupu k internetu. Od mobilních služeb po pevné připojení – většina komunikačních kanálů v zemi náhle ztichla. Tamní vláda obhajovala tento krok jako nutné opatření kvůli kybernetickým hrozbám, avšak důsledky byly dalekosáhlé: lidé zůstali izolováni, bez přístupu k ověřeným informacím a bez možnosti svobodné komunikace.
Zatímco v mnoha demokratických zemích může vláda přistupovat k internetu spíše skrze legislativu – například skrze věková omezení či kontrolu obsahu – autoritářské režimy jako Írán si za poslední desetiletí vybudovaly schopnost přímo a bez zprostředkovatelů kontrolovat veškerou digitální infrastrukturu.
Ale jak přesně lze internet celé zemi vypnout? Podle The Conversation existují dva základní přístupy k tomu, jak zablokovat přístup obyvatel ke globální síti.
1. Hardwarové odpojení: Stát může fyzicky odpojit mezinárodní připojení – jednoduše řečeno „vytáhne kabel“ u vstupního bodu do země. Tento krok sice vyřadí z provozu i samotné vládní složky, pokud nemají vlastní tajné připojení, ale umožňuje snadné opětovné zapojení. Je to sice radikální, ale účinná metoda.
2. Softwarová manipulace: Každé zařízení připojené k internetu má IP adresu. Aby lidé nemuseli používat složité číselné řetězce, existuje doménový systém DNS, který převádí názvy (např. seznam.cz) na IP adresy. Vláda může upravit DNS tak, aby domény nevedly ke správným cílům – což ve výsledku zcela znemožní načtení webu.
Další sofistikovaný způsob blokace je manipulace se směrováním dat pomocí tzv. border gateway protocol (BGP), který je základem směrování internetového provozu. Pokud vláda donutí místní poskytovatele internetu odstranit své BGP trasy, zařízení v zemi se odpojí od zbytku světa – a svět na oplátku přestane „vidět“ do země.
Podobné výpadky internetu jsou častější, než by se mohlo zdát. V červenci 2024 byl v Bangladéši vypnut internet během studentských protestů. Senegal v roce 2023 omezil přístup kvůli násilnostem po odsouzení opozičního politika. V Indii se v roce 2020 odehrálo jedno z nejdelších přerušení přístupu k internetu v regionu Kašmíru. A už v roce 2011 se egyptský režim odpojil od internetu, aby potlačil tehdejší revoluční vlnu.
Autoři článku z The Conversation, odborníci na kybernetickou bezpečnost z australské Edith Cowan University, upozorňují, že ve skutečnosti je nejdůležitějším faktorem pro takový krok politický postoj, nikoliv technologická vyspělost. Každý stát s dostatečnou kontrolou může vypnout internet – otázkou je, zda k tomu najde odvahu a ochotu čelit následkům.
V prostředí s přísnou cenzurou tradičně pomáhají VPN (virtuální privátní sítě), které šifrují komunikaci a umožňují připojení přes servery mimo zemi. V Íránu se však v poslední době zpřísnila kontrola VPN služeb a jejich efektivita klesá.
Pokud je internet zcela fyzicky odpojen, VPN již nepomohou. V takovém případě je nejschůdnější variantou satelitní připojení k internetu – například prostřednictvím služby Starlink od Elona Muska. Tato technologie využívá anténních sad pro připojení k satelitům obíhajícím Zemi a nepotřebuje žádné lokální kabelové nebo bezdrátové připojení.
Podle nezávislých zpráv bylo Starlink v Íránu během blackoutů skutečně aktivováno a v zemi údajně tajně fungují tisíce antén, které lidem umožňují obejít vládní blokády.
Vypnutí internetu není jen technická záležitost – je to nástroj, který může sloužit k potlačování svobody, omezování protestů, ale také jako prostředek kontroly nad veřejným míněním. V moderním světě, kde je digitální připojení klíčové pro vzdělání, zaměstnání i každodenní život, je odpojení od sítě závažný krok s dalekosáhlými důsledky.
Zkušenost Íránu ukazuje, jak zranitelná může být i technologicky vyspělá společnost, pokud stát zneužije svou infrastrukturu ke kontrole informací. A zároveň znovu potvrzuje, že svobodný přístup k internetu dnes patří mezi základní lidská práva.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.