V posledních dnech zažili obyvatelé Íránu téměř úplné přerušení přístupu k internetu. Od mobilních služeb po pevné připojení – většina komunikačních kanálů v zemi náhle ztichla. Tamní vláda obhajovala tento krok jako nutné opatření kvůli kybernetickým hrozbám, avšak důsledky byly dalekosáhlé: lidé zůstali izolováni, bez přístupu k ověřeným informacím a bez možnosti svobodné komunikace.
Zatímco v mnoha demokratických zemích může vláda přistupovat k internetu spíše skrze legislativu – například skrze věková omezení či kontrolu obsahu – autoritářské režimy jako Írán si za poslední desetiletí vybudovaly schopnost přímo a bez zprostředkovatelů kontrolovat veškerou digitální infrastrukturu.
Ale jak přesně lze internet celé zemi vypnout? Podle The Conversation existují dva základní přístupy k tomu, jak zablokovat přístup obyvatel ke globální síti.
1. Hardwarové odpojení: Stát může fyzicky odpojit mezinárodní připojení – jednoduše řečeno „vytáhne kabel“ u vstupního bodu do země. Tento krok sice vyřadí z provozu i samotné vládní složky, pokud nemají vlastní tajné připojení, ale umožňuje snadné opětovné zapojení. Je to sice radikální, ale účinná metoda.
2. Softwarová manipulace: Každé zařízení připojené k internetu má IP adresu. Aby lidé nemuseli používat složité číselné řetězce, existuje doménový systém DNS, který převádí názvy (např. seznam.cz) na IP adresy. Vláda může upravit DNS tak, aby domény nevedly ke správným cílům – což ve výsledku zcela znemožní načtení webu.
Další sofistikovaný způsob blokace je manipulace se směrováním dat pomocí tzv. border gateway protocol (BGP), který je základem směrování internetového provozu. Pokud vláda donutí místní poskytovatele internetu odstranit své BGP trasy, zařízení v zemi se odpojí od zbytku světa – a svět na oplátku přestane „vidět“ do země.
Podobné výpadky internetu jsou častější, než by se mohlo zdát. V červenci 2024 byl v Bangladéši vypnut internet během studentských protestů. Senegal v roce 2023 omezil přístup kvůli násilnostem po odsouzení opozičního politika. V Indii se v roce 2020 odehrálo jedno z nejdelších přerušení přístupu k internetu v regionu Kašmíru. A už v roce 2011 se egyptský režim odpojil od internetu, aby potlačil tehdejší revoluční vlnu.
Autoři článku z The Conversation, odborníci na kybernetickou bezpečnost z australské Edith Cowan University, upozorňují, že ve skutečnosti je nejdůležitějším faktorem pro takový krok politický postoj, nikoliv technologická vyspělost. Každý stát s dostatečnou kontrolou může vypnout internet – otázkou je, zda k tomu najde odvahu a ochotu čelit následkům.
V prostředí s přísnou cenzurou tradičně pomáhají VPN (virtuální privátní sítě), které šifrují komunikaci a umožňují připojení přes servery mimo zemi. V Íránu se však v poslední době zpřísnila kontrola VPN služeb a jejich efektivita klesá.
Pokud je internet zcela fyzicky odpojen, VPN již nepomohou. V takovém případě je nejschůdnější variantou satelitní připojení k internetu – například prostřednictvím služby Starlink od Elona Muska. Tato technologie využívá anténních sad pro připojení k satelitům obíhajícím Zemi a nepotřebuje žádné lokální kabelové nebo bezdrátové připojení.
Podle nezávislých zpráv bylo Starlink v Íránu během blackoutů skutečně aktivováno a v zemi údajně tajně fungují tisíce antén, které lidem umožňují obejít vládní blokády.
Vypnutí internetu není jen technická záležitost – je to nástroj, který může sloužit k potlačování svobody, omezování protestů, ale také jako prostředek kontroly nad veřejným míněním. V moderním světě, kde je digitální připojení klíčové pro vzdělání, zaměstnání i každodenní život, je odpojení od sítě závažný krok s dalekosáhlými důsledky.
Zkušenost Íránu ukazuje, jak zranitelná může být i technologicky vyspělá společnost, pokud stát zneužije svou infrastrukturu ke kontrole informací. A zároveň znovu potvrzuje, že svobodný přístup k internetu dnes patří mezi základní lidská práva.
Rusko podle ukrajinských informací poprvé od počátku války vstoupilo do Dnipropetrovské oblasti, která dosud nebyla cílem masivních útoků. Tamní ukrajinské ozbrojené složky potvrdily, že v centrální části země probíhají intenzivní boje. Mluvčí ukrajinských sil Viktor Tregubov sice sdělil, že Rusové do oblasti pronikli, ovšem zároveň popřel, že by Moskva plně ovládla vesnice Zaporizke a Novogeorgiivka, jak tvrdí ruská strana. Nezávislá monitorovací skupina DeepState však potvrdila, že Rusko vesnice obsadilo a upevňuje tam své pozice.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
