V posledních dnech zažili obyvatelé Íránu téměř úplné přerušení přístupu k internetu. Od mobilních služeb po pevné připojení – většina komunikačních kanálů v zemi náhle ztichla. Tamní vláda obhajovala tento krok jako nutné opatření kvůli kybernetickým hrozbám, avšak důsledky byly dalekosáhlé: lidé zůstali izolováni, bez přístupu k ověřeným informacím a bez možnosti svobodné komunikace.
Zatímco v mnoha demokratických zemích může vláda přistupovat k internetu spíše skrze legislativu – například skrze věková omezení či kontrolu obsahu – autoritářské režimy jako Írán si za poslední desetiletí vybudovaly schopnost přímo a bez zprostředkovatelů kontrolovat veškerou digitální infrastrukturu.
Ale jak přesně lze internet celé zemi vypnout? Podle The Conversation existují dva základní přístupy k tomu, jak zablokovat přístup obyvatel ke globální síti.
1. Hardwarové odpojení: Stát může fyzicky odpojit mezinárodní připojení – jednoduše řečeno „vytáhne kabel“ u vstupního bodu do země. Tento krok sice vyřadí z provozu i samotné vládní složky, pokud nemají vlastní tajné připojení, ale umožňuje snadné opětovné zapojení. Je to sice radikální, ale účinná metoda.
2. Softwarová manipulace: Každé zařízení připojené k internetu má IP adresu. Aby lidé nemuseli používat složité číselné řetězce, existuje doménový systém DNS, který převádí názvy (např. seznam.cz) na IP adresy. Vláda může upravit DNS tak, aby domény nevedly ke správným cílům – což ve výsledku zcela znemožní načtení webu.
Další sofistikovaný způsob blokace je manipulace se směrováním dat pomocí tzv. border gateway protocol (BGP), který je základem směrování internetového provozu. Pokud vláda donutí místní poskytovatele internetu odstranit své BGP trasy, zařízení v zemi se odpojí od zbytku světa – a svět na oplátku přestane „vidět“ do země.
Podobné výpadky internetu jsou častější, než by se mohlo zdát. V červenci 2024 byl v Bangladéši vypnut internet během studentských protestů. Senegal v roce 2023 omezil přístup kvůli násilnostem po odsouzení opozičního politika. V Indii se v roce 2020 odehrálo jedno z nejdelších přerušení přístupu k internetu v regionu Kašmíru. A už v roce 2011 se egyptský režim odpojil od internetu, aby potlačil tehdejší revoluční vlnu.
Autoři článku z The Conversation, odborníci na kybernetickou bezpečnost z australské Edith Cowan University, upozorňují, že ve skutečnosti je nejdůležitějším faktorem pro takový krok politický postoj, nikoliv technologická vyspělost. Každý stát s dostatečnou kontrolou může vypnout internet – otázkou je, zda k tomu najde odvahu a ochotu čelit následkům.
V prostředí s přísnou cenzurou tradičně pomáhají VPN (virtuální privátní sítě), které šifrují komunikaci a umožňují připojení přes servery mimo zemi. V Íránu se však v poslední době zpřísnila kontrola VPN služeb a jejich efektivita klesá.
Pokud je internet zcela fyzicky odpojen, VPN již nepomohou. V takovém případě je nejschůdnější variantou satelitní připojení k internetu – například prostřednictvím služby Starlink od Elona Muska. Tato technologie využívá anténních sad pro připojení k satelitům obíhajícím Zemi a nepotřebuje žádné lokální kabelové nebo bezdrátové připojení.
Podle nezávislých zpráv bylo Starlink v Íránu během blackoutů skutečně aktivováno a v zemi údajně tajně fungují tisíce antén, které lidem umožňují obejít vládní blokády.
Vypnutí internetu není jen technická záležitost – je to nástroj, který může sloužit k potlačování svobody, omezování protestů, ale také jako prostředek kontroly nad veřejným míněním. V moderním světě, kde je digitální připojení klíčové pro vzdělání, zaměstnání i každodenní život, je odpojení od sítě závažný krok s dalekosáhlými důsledky.
Zkušenost Íránu ukazuje, jak zranitelná může být i technologicky vyspělá společnost, pokud stát zneužije svou infrastrukturu ke kontrole informací. A zároveň znovu potvrzuje, že svobodný přístup k internetu dnes patří mezi základní lidská práva.
Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo.
Vědci poprvé objevil atmosféru obklopující kamennou planetu podobnou Zemi, která se nachází v obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Tento objevu poskytuje dosud nejsilnější důkaz, že ve vesmíru mohou existovat světy s podmínkami podobnými těm na naší planetě.
Úspěch bezpilotních letounů při pronikání hluboko nad ruské území odhaluje zásadní limity a strukturální slabiny tamní protivzdušné obrany. Obranný systém byl totiž historicky navržen především pro zachycení konvenčních vojenských letadel, balistických raket nebo křižujících střel, nikoliv pro detekci malých a pomalu letících dronů. Moderní bezpilotní prostředky jsou pro tradiční radarové systémy těžko sledovatelné, což znesnadňuje jejich včasnou identifikaci i zaměření.
Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.
Lidé by měli omezit konzumaci alkoholu na maximálně jeden nápoj denně, vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs. Tento závěr se liší od oficiálních amerických výživových doporučení, která v minulosti radila mužům limit dvou nápojů a ženám jednoho. Nejnovější verze těchto vládních pokynů, kterou vydala Trumpova administrativa, je však méně konkrétní a obecně doporučuje pouze pít méně alkoholu pro dosažení lepšího zdraví.
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Americký viceprezident JD Vance a jeho manželka Usha oznámili narození svého čtvrtého dítěte, chlapce jménem Alec Neel Vance. Jedná se o první případ po více než 150 letech, kdy se úřadujícímu viceprezidentovi narodil potomek.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že se Írán snaží využít Hormuzský průliv jako páku v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu, a vyzval ostatní země k vyvinutí tlaku na ochranu globální námořní dopravy. Před odletem na setkání ministrů zahraničí Sdružení národů jihovýchodní Asie na Filipínách uvedl, že se někteří lidé v Íránu snaží průliv ovládnout.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
