Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Od doby, kdy Izrael v roce 2025 rozpoutal dvanáctidenní válku proti Íránu, blokoval Teherán inspektorům MAAE přístup do míst, kde se obohacuje uran. Podle odhadů tam Islámská republika uchovává dostatek vysoce obohaceného uranu na případnou výrobu až deseti jaderných zbraní, pokud by se pro takový krok rozhodla. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program slouží výhradně mírovým účelům. Přesto zůstává jedinou zemí na světě bez vojenského jaderného programu, která disponuje uranem obohaceným až na 60 procent čistoty.
Grossiho prohlášení přišlo v době, kdy americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Perského zálivu na diplomatické turné po třech zemích. Svou cestu zahájil v Abú Zabí na schůzce za zavřenými dveřmi a pracovním obědem s emirátským prezidentem Muhammadem bin Zajdem Nahjánem. Rubio má během středy a čtvrtka naplánované další cesty do Kuvajtu a Bahrajnu, kde se setká s tamními nejvyššími představiteli.
Šéf jaderné agentury oslovil novináře na tiskové konferenci v japonské jaderné elektrárně Fukušima I, která byla v minulosti zasažena vlnou tsunami. Uvedl, že chápe politická prohlášení obou vlád, ale zdůraznil existenci memoranda o porozumění podepsaného prezidenty obou zemí. Dokument podle něj zcela explicitně a do posledního písmene stanovuje, že jaderné aktivity spojené se zpracováním materiálu budou podléhat dozoru ze strany MAAE. Grossi dodal, že k naplnění této dohody jsou inspekce nezbytné, a ačkoliv přesné načasování v řádu dnů či týdnů hraje roli, podstatné je, že k návštěvám center dojde.
Samotné kontroly jsou pro úspěch dohody klíčové, protože ujednání vyžaduje, aby Írán své zásoby vysoce obohaceného uranu naředil. Teherán na středeční Grossiho slova bezprostředně nereagoval, avšak v úterý mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí novinářům řekl, že inspektoři OSN nemají v plánu zkoumat jaderná pracoviště, která loni vybombardovaly USA. Tímto výrokem odmítl pondělní tvrzení amerického viceprezidenta JD Vancea.
MAAE sice po loňské krátké válce získala přístup do jiných íránských jaderných objektů, jako je například jaderná elektrárna v Búšehru, bez kontroly obohacovacích center však nedokáže ověřit skutečný stav zásob ani zkontrolovat kaskády odstředivek. Obě strany sice tvrdí, že Teherán v současnosti uran neobohacuje, odborníci na nešíření jaderných zbraní se však obávají, že Islámská republika může své zásoby přesouvat do nedeklarovaných oblastí. Minulý týden uzavřená dohoda dává oběma státům 60 dní na vyjednání širších smluv, přičemž USA během této doby pozastavují sankce, avšak křehké příměří již testují spory kolem uzavření Hormuzského průlivu kvůli bojům mezi Izraelem a hnutím Hizballáh v Libanonu.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.