Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Od doby, kdy Izrael v roce 2025 rozpoutal dvanáctidenní válku proti Íránu, blokoval Teherán inspektorům MAAE přístup do míst, kde se obohacuje uran. Podle odhadů tam Islámská republika uchovává dostatek vysoce obohaceného uranu na případnou výrobu až deseti jaderných zbraní, pokud by se pro takový krok rozhodla. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program slouží výhradně mírovým účelům. Přesto zůstává jedinou zemí na světě bez vojenského jaderného programu, která disponuje uranem obohaceným až na 60 procent čistoty.
Grossiho prohlášení přišlo v době, kdy americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Perského zálivu na diplomatické turné po třech zemích. Svou cestu zahájil v Abú Zabí na schůzce za zavřenými dveřmi a pracovním obědem s emirátským prezidentem Muhammadem bin Zajdem Nahjánem. Rubio má během středy a čtvrtka naplánované další cesty do Kuvajtu a Bahrajnu, kde se setká s tamními nejvyššími představiteli.
Šéf jaderné agentury oslovil novináře na tiskové konferenci v japonské jaderné elektrárně Fukušima I, která byla v minulosti zasažena vlnou tsunami. Uvedl, že chápe politická prohlášení obou vlád, ale zdůraznil existenci memoranda o porozumění podepsaného prezidenty obou zemí. Dokument podle něj zcela explicitně a do posledního písmene stanovuje, že jaderné aktivity spojené se zpracováním materiálu budou podléhat dozoru ze strany MAAE. Grossi dodal, že k naplnění této dohody jsou inspekce nezbytné, a ačkoliv přesné načasování v řádu dnů či týdnů hraje roli, podstatné je, že k návštěvám center dojde.
Samotné kontroly jsou pro úspěch dohody klíčové, protože ujednání vyžaduje, aby Írán své zásoby vysoce obohaceného uranu naředil. Teherán na středeční Grossiho slova bezprostředně nereagoval, avšak v úterý mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí novinářům řekl, že inspektoři OSN nemají v plánu zkoumat jaderná pracoviště, která loni vybombardovaly USA. Tímto výrokem odmítl pondělní tvrzení amerického viceprezidenta JD Vancea.
MAAE sice po loňské krátké válce získala přístup do jiných íránských jaderných objektů, jako je například jaderná elektrárna v Búšehru, bez kontroly obohacovacích center však nedokáže ověřit skutečný stav zásob ani zkontrolovat kaskády odstředivek. Obě strany sice tvrdí, že Teherán v současnosti uran neobohacuje, odborníci na nešíření jaderných zbraní se však obávají, že Islámská republika může své zásoby přesouvat do nedeklarovaných oblastí. Minulý týden uzavřená dohoda dává oběma státům 60 dní na vyjednání širších smluv, přičemž USA během této doby pozastavují sankce, avšak křehké příměří již testují spory kolem uzavření Hormuzského průlivu kvůli bojům mezi Izraelem a hnutím Hizballáh v Libanonu.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.