Z Číny přicházejí znepokojivé zprávy: v zemi se opět šíří silná vlna covidu a její příznaky jsou děsivější než kdy dřív. Lidé trpí krvácením z nosu, vyčerpáním i závratěmi. Epidemiologové varují, že oficiální čísla z Číny nemusí odpovídat realitě – a hrozí, že se nebezpečná varianta opět rozšíří i do Evropy.
Nová vlna onemocnění covid-19 se v posledních týdnech šíří v několika čínských provinciích. Podle svědectví pacientky z Pekingu, která popsala svůj stav pro čínskou edici deníku Epoch Times, je průběh nemoci extrémně těžký. „Měla jsem horečku, bolest v krku, žluté hleny s krvavými žilkami, krvácení z nosu, kašel, kýchání, rýmu, závratě a naprosté vyčerpání. Jen jsem si kýchla a začal mi téct krev z nosu, hrozně mě to vyděsilo,“ uvedla žena.
Zatímco Čína oficiálně přiznala v březnu jen sedm úmrtí v souvislosti s novou variantou covidu, odborníci zpochybňují, že by počet obětí mohl být tak nízký. „Při běžné epidemii je tak nízké číslo těžko uvěřitelné,“ uvedl pro Epoch Times profesor Jonathan Liu, který působí v Kanadě. Podle něj nelze věřit statistikám země s více než miliardou obyvatel, kde byla vždy snaha data o epidemii kontrolovat.
Profesor Liu srovnal situaci v Číně s údaji z Kanady, která má přísnější hygienické standardy a méně obyvatel. „Kanada, která má řídké osídlení a dobré hygienické podmínky, hlásila od loňského srpna do letošního května 1 915 úmrtí – přes 200 měsíčně. Jak by pak Čína s tak hustým zalidněním mohla mít jen sedm úmrtí za měsíc?“ klade si otázku.
Zdravotní experti v Evropě nyní situaci v Číně bedlivě sledují. Ačkoli se nová varianta zatím mimo Asii výrazněji nerozšířila, není podle nich vyloučeno, že by se mohla během letních měsíců dostat i do Evropy. Evropské státy proto začínají přehodnocovat připravenost svých zdravotních systémů.
Zda bude nutné opět zavádět plošná opatření nebo nošení respirátorů, zatím nikdo oficiálně nepotvrdil. Opatrnost je ale podle odborníků na místě. „Znovu vidíme, že covid nezmizel. Musíme být připraveni, že se může kdykoli vrátit v nové podobě,“ uvedl epidemiolog Tomáš Maďar pro česká média už dříve v souvislosti s vývojem v Asii.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Českou hudební scénou otřásla v uplynulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, někdejší člen legendární kapely Olympic. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Rodina se nyní zabývá tím, jak bude vypadat smuteční obřad.
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.