Z Číny přicházejí znepokojivé zprávy: v zemi se opět šíří silná vlna covidu a její příznaky jsou děsivější než kdy dřív. Lidé trpí krvácením z nosu, vyčerpáním i závratěmi. Epidemiologové varují, že oficiální čísla z Číny nemusí odpovídat realitě – a hrozí, že se nebezpečná varianta opět rozšíří i do Evropy.
Nová vlna onemocnění covid-19 se v posledních týdnech šíří v několika čínských provinciích. Podle svědectví pacientky z Pekingu, která popsala svůj stav pro čínskou edici deníku Epoch Times, je průběh nemoci extrémně těžký. „Měla jsem horečku, bolest v krku, žluté hleny s krvavými žilkami, krvácení z nosu, kašel, kýchání, rýmu, závratě a naprosté vyčerpání. Jen jsem si kýchla a začal mi téct krev z nosu, hrozně mě to vyděsilo,“ uvedla žena.
Zatímco Čína oficiálně přiznala v březnu jen sedm úmrtí v souvislosti s novou variantou covidu, odborníci zpochybňují, že by počet obětí mohl být tak nízký. „Při běžné epidemii je tak nízké číslo těžko uvěřitelné,“ uvedl pro Epoch Times profesor Jonathan Liu, který působí v Kanadě. Podle něj nelze věřit statistikám země s více než miliardou obyvatel, kde byla vždy snaha data o epidemii kontrolovat.
Profesor Liu srovnal situaci v Číně s údaji z Kanady, která má přísnější hygienické standardy a méně obyvatel. „Kanada, která má řídké osídlení a dobré hygienické podmínky, hlásila od loňského srpna do letošního května 1 915 úmrtí – přes 200 měsíčně. Jak by pak Čína s tak hustým zalidněním mohla mít jen sedm úmrtí za měsíc?“ klade si otázku.
Zdravotní experti v Evropě nyní situaci v Číně bedlivě sledují. Ačkoli se nová varianta zatím mimo Asii výrazněji nerozšířila, není podle nich vyloučeno, že by se mohla během letních měsíců dostat i do Evropy. Evropské státy proto začínají přehodnocovat připravenost svých zdravotních systémů.
Zda bude nutné opět zavádět plošná opatření nebo nošení respirátorů, zatím nikdo oficiálně nepotvrdil. Opatrnost je ale podle odborníků na místě. „Znovu vidíme, že covid nezmizel. Musíme být připraveni, že se může kdykoli vrátit v nové podobě,“ uvedl epidemiolog Tomáš Maďar pro česká média už dříve v souvislosti s vývojem v Asii.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuální situaci na Ukrajině poté, co Rusko provedlo rozsáhlé noční bombardování. Na dotaz reportéra RFE/RL Alexe Raufogla ohledně masivních úderů Trump uvedl, že se Ukrajina posouvá dál, a vyjádřil přání, aby se strany dokázaly dohodnout. Více než 700 bezpilotních letounů a raket zasáhlo v několika vlnách města po celé zemi. Podle místních úřadů šlo o nejsmrtelnější útok za poslední měsíce, který si vyžádal nejméně 18 obětí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.
Energetický šok vyvolaný krizí na Blízkém východě a rostoucí ceny komodit začínají dopadat na největší výrobní ekonomiku světa. Čínská obchodní data z Pekingu i informace přímo od tamních výrobců naznačují, že náklady na produkci se neustále zvyšují. Před vypuknutím otevřeného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem si přitom čínský exportní sektor vedl velmi silně a dokázal se vyrovnat i se zvýšenými cly, která zavedl Donald Trump. Čína se tehdy úspěšně zaměřila na nové trhy a v loňském roce dosáhla rekordního obchodního přebytku.
Australský premiér Anthony Albanese byl nucen reagovat na další kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jádrem sporu je údajná nedostatečná vojenská podpora Austrálie při snahách o znovuotevření Hormuzského průlivu. Trump, který je v současnosti nejvýznamnějším spojencem Austrálie, vyjádřil svou nespokojenost přímo ve Washingtonu v souvislosti s oznámením desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.