Z Číny přicházejí znepokojivé zprávy: v zemi se opět šíří silná vlna covidu a její příznaky jsou děsivější než kdy dřív. Lidé trpí krvácením z nosu, vyčerpáním i závratěmi. Epidemiologové varují, že oficiální čísla z Číny nemusí odpovídat realitě – a hrozí, že se nebezpečná varianta opět rozšíří i do Evropy.
Nová vlna onemocnění covid-19 se v posledních týdnech šíří v několika čínských provinciích. Podle svědectví pacientky z Pekingu, která popsala svůj stav pro čínskou edici deníku Epoch Times, je průběh nemoci extrémně těžký. „Měla jsem horečku, bolest v krku, žluté hleny s krvavými žilkami, krvácení z nosu, kašel, kýchání, rýmu, závratě a naprosté vyčerpání. Jen jsem si kýchla a začal mi téct krev z nosu, hrozně mě to vyděsilo,“ uvedla žena.
Zatímco Čína oficiálně přiznala v březnu jen sedm úmrtí v souvislosti s novou variantou covidu, odborníci zpochybňují, že by počet obětí mohl být tak nízký. „Při běžné epidemii je tak nízké číslo těžko uvěřitelné,“ uvedl pro Epoch Times profesor Jonathan Liu, který působí v Kanadě. Podle něj nelze věřit statistikám země s více než miliardou obyvatel, kde byla vždy snaha data o epidemii kontrolovat.
Profesor Liu srovnal situaci v Číně s údaji z Kanady, která má přísnější hygienické standardy a méně obyvatel. „Kanada, která má řídké osídlení a dobré hygienické podmínky, hlásila od loňského srpna do letošního května 1 915 úmrtí – přes 200 měsíčně. Jak by pak Čína s tak hustým zalidněním mohla mít jen sedm úmrtí za měsíc?“ klade si otázku.
Zdravotní experti v Evropě nyní situaci v Číně bedlivě sledují. Ačkoli se nová varianta zatím mimo Asii výrazněji nerozšířila, není podle nich vyloučeno, že by se mohla během letních měsíců dostat i do Evropy. Evropské státy proto začínají přehodnocovat připravenost svých zdravotních systémů.
Zda bude nutné opět zavádět plošná opatření nebo nošení respirátorů, zatím nikdo oficiálně nepotvrdil. Opatrnost je ale podle odborníků na místě. „Znovu vidíme, že covid nezmizel. Musíme být připraveni, že se může kdykoli vrátit v nové podobě,“ uvedl epidemiolog Tomáš Maďar pro česká média už dříve v souvislosti s vývojem v Asii.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.