Z Číny přicházejí znepokojivé zprávy: v zemi se opět šíří silná vlna covidu a její příznaky jsou děsivější než kdy dřív. Lidé trpí krvácením z nosu, vyčerpáním i závratěmi. Epidemiologové varují, že oficiální čísla z Číny nemusí odpovídat realitě – a hrozí, že se nebezpečná varianta opět rozšíří i do Evropy.
Nová vlna onemocnění covid-19 se v posledních týdnech šíří v několika čínských provinciích. Podle svědectví pacientky z Pekingu, která popsala svůj stav pro čínskou edici deníku Epoch Times, je průběh nemoci extrémně těžký. „Měla jsem horečku, bolest v krku, žluté hleny s krvavými žilkami, krvácení z nosu, kašel, kýchání, rýmu, závratě a naprosté vyčerpání. Jen jsem si kýchla a začal mi téct krev z nosu, hrozně mě to vyděsilo,“ uvedla žena.
Zatímco Čína oficiálně přiznala v březnu jen sedm úmrtí v souvislosti s novou variantou covidu, odborníci zpochybňují, že by počet obětí mohl být tak nízký. „Při běžné epidemii je tak nízké číslo těžko uvěřitelné,“ uvedl pro Epoch Times profesor Jonathan Liu, který působí v Kanadě. Podle něj nelze věřit statistikám země s více než miliardou obyvatel, kde byla vždy snaha data o epidemii kontrolovat.
Profesor Liu srovnal situaci v Číně s údaji z Kanady, která má přísnější hygienické standardy a méně obyvatel. „Kanada, která má řídké osídlení a dobré hygienické podmínky, hlásila od loňského srpna do letošního května 1 915 úmrtí – přes 200 měsíčně. Jak by pak Čína s tak hustým zalidněním mohla mít jen sedm úmrtí za měsíc?“ klade si otázku.
Zdravotní experti v Evropě nyní situaci v Číně bedlivě sledují. Ačkoli se nová varianta zatím mimo Asii výrazněji nerozšířila, není podle nich vyloučeno, že by se mohla během letních měsíců dostat i do Evropy. Evropské státy proto začínají přehodnocovat připravenost svých zdravotních systémů.
Zda bude nutné opět zavádět plošná opatření nebo nošení respirátorů, zatím nikdo oficiálně nepotvrdil. Opatrnost je ale podle odborníků na místě. „Znovu vidíme, že covid nezmizel. Musíme být připraveni, že se může kdykoli vrátit v nové podobě,“ uvedl epidemiolog Tomáš Maďar pro česká média už dříve v souvislosti s vývojem v Asii.
Na nedávném summitu o příměří v Gaze předvedl Pákistán, jak mistrně jednat s administrativou Donalda Trumpa. Zatímco americký prezident oslavoval příměří před světovými lídry, veřejně vyzdvihl pákistánského nejvyššího vojenského představitele, kterého nazval svým „oblíbeným polním maršálem“.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě odcházel z jednání v Bílém domě s prázdnou, neboť americký prezident Donald Trump naznačil, že není připraven dodat Ukrajině žádané střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Po přátelském bilaterálním jednání Zelenskyj sice potvrdil, že se s Trumpem o raketách dlouhého doletu bavili, ale rozhodli se k tématu nevydávat žádná prohlášení. Důvodem je, že „Spojené státy si nepřejí eskalaci“.
Ukrajinská armáda zřejmě rakety Tomahawk od Američanů nezíská. Naznačují to vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jednání s Volodymyrem Zelenským, který v pátek opět dorazil do Bílého domu. Zelenskyj přitom konstatoval, že on a Trump už si navzájem porozuměli.
Policie i v pátek pokračuje v prověřování okolností čtvrteční tragické události ve Smržovce na Jablonecku. Podezřelým v případu střelby je senior, který měl nelegálně drženou zbraň. Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Každým dnem se krátí podzim, blíží se zima a jasnější jsou i výhledy meteorologů na další roční období. Ani letos to v Česku podle nich nevypadá na kruté mrazy a vydatnou sněhovou nadílku. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Hollywoodem během uplynulého víkendu otřásla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřela slavná herečka Diane Keatonová, která během kariéry získala i Oscara. Rodina zesnulé hvězdy světové kinematografie se nyní rozhodla odhalit příčinu smrti.
Bývalý prezident Miloš Zeman se opět potýká s poměrně vážnými zdravotními problémy. Podle dostupných informací podstoupil operaci v blíže nespecifikované pražské nemocnici. Zeman se v uplynulých týdnech zúčastnil předvolebních akcí hnutí Stačilo.
Rychlé zhoršení vztahů mezi Afghánistánem a Pákistánem mohlo mnohé pozorovatele zaskočit. Zdá se to obzvláště překvapivé, protože pákistánská armáda, skutečné centrum moci v zemi, byla porodní bábou hnutí Tálibán v 90. letech. Podporovala také jeho vzestup k moci a tajně ho podporovala i v prvních dvou desetiletích tohoto století, kdy bojoval proti vládě podporované USA v Kábulu. Islámábád v roce 2021 otevřeně jásal nad převzetím moci Tálibánem v Afghánistánu.
Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Svět s úlevou přivítal příměří mezi Izraelem a Hamásem, ale euforie netrvala dlouho. Válka utichla, konflikt však pokračuje, jen v jiné podobě. Hamás znovu upevňuje moc, Gaza zůstává v troskách a naděje na mír se rozplývá. Přesto právě v této chvíli dorazil šéf Bílého domu Donald Trump, aby se stylizoval do role mírotvůrce. Jeho nerealistické požadavky i okázalá touha po Nobelově ceně za mír však jen potvrzují, že americká politická reprezentace stále nechápe, jak odlišná je blízkovýchodní realita od jejích představ.
Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.