Až do 90. let 20. století se na čínské zbraňové systémy pohlíželo jako na pouhé kopie starých sovětských a ruských systémů. Čína byla závislá na dovozu z Moskvy a chyběla jí vlastní kapacita na vývoj a výrobu zbraní. V současné době se však situace zásadně změnila. Díky ekonomickému a technologickému rozvoji se čínské státní zbrojovky staly významnými hráči na globální scéně.
Podle odborníků disponuje Čína výrazně pokročilejšími zbraňovými systémy. Jako příklad posloužil v červnu roku 2025 stíhací letoun J-20, který proletěl cušimským průlivem v dosahu amerických, japonských a jihokorejských radarových systémů. Tuto událost lze vnímat jako jasný signál, jak si Čína v militarizaci věří.
Rostoucí význam v konfliktech, například na Ukrajině, hraje dronová válka. Čína v této oblasti dosáhla značného pokroku a její dronová technologie je stále sofistikovanější. Podobně se jí daří i ve vývoji hypersonických střel a stealth technologie.
Neoznámená námořní cvičení u pobřeží Austrálie, která způsobila značné narušení letů v Tasmanově moři, zase názorně ukázala čínskou vojenskou sílu. Čínská flotila plula v blízkosti citlivých vojenských lokalit Austrálie, což naznačuje, jak jsou strategická zařízení v dosahu čínských sil.
Čínské zbraně se postupně začínají objevovat v největších konfliktních zónách světa, což podtrhuje její technologický pokrok. Příkladem je indicko-pákistánský konflikt z června 2025, kde Pákistán údajně použil stíhačky čínské výroby J-10C, aby sestřelil několik indických letounů, včetně francouzského stíhacího letounu Rafale. Tyto události vzbudily zájem o čínské stíhačky v Egyptě a Nigérii.
O rok dříve, na čínské letecké show v Ču-chaji, nakoupily blízkovýchodní státy, včetně Spojených arabských emirátů, významné množství čínských zbraňových systémů. K dalším potenciálním klientům se řadí také Írán. Na ču-chajské letecké show byli vyfotografováni íránští vojenští představitelé v kokpitu stíhačky J-10.
Důvodem čínských investic do vojenské techniky jsou zejména zkušenosti z minulosti. Čínské vojenské slabiny se ukázaly během války v Zálivu a třetí tchajwanské krize v roce 1996. V té době provedla Čína testy raket v Tchajwanském průlivu, což mělo být signálem pro Tchaj-pej, která se přikláněla k nezávislosti.
V reakci na to vyslal Washington dvě letadlové lodě, které Čínu výrazně převyšovaly palebnou silou a technologiemi. Peking tehdy spoléhal na vybavení sovětské výroby a jeho omezení se projevila neschopností detekovat americké ponorky v Tchajwanském průlivu.
Z potřeby modernizovat armádu vzešlo nepřetržité 10% zvyšování čínského obranného rozpočtu a rozsáhlé vojenské reformy, které probíhaly za Ťianga Ce-mina (předsedy Ústřední vojenské komise v letech 1989-2004 a prezidenta Číny v letech 1993-2003). Tyto reformy položily základy dnešního moderního čínského vojenského systému.
Čínská vojenská modernizace jde ruku v ruce s celkovými investicemi do technologií. Některé čínské technologie, například chatbot s umělou inteligencí DeepSeek, již začínají konkurovat západním systémům. Experti se shodují, že ekonomická síla přispívá k větší vojenské moci a významnější globální roli.
Vzhledem k tomu, že konflikty na Ukrajině, v jižní Asii a na Blízkém východě ukazují limity zavedené evropské a ruské techniky, se pro čínské zbraňové technologie otevírají nové příležitosti. Lze očekávat, že čínské zbraně si najdou zákazníky především mezi zeměmi, které nejsou na seznamu oblíbených spojenců Donalda Trumpa, jako je například Írán. Pokud by se Írán vybavil čínskými systémy, byl by lépe připraven utkat se s Izraelem.
Všechny tyto vojenské pokroky dodaly Pekingu větší sebevědomí a zároveň učinily strategickou pozici Spojených států a jejich spojenců v Asii křehčí. Zatímco stíhačka J-20 demonstrovala zranitelnost prvního řetězce ostrovů, nejnovější inovace, J-36, by mohla změnit leteckou válku v celém regionu.
S integrací umělé inteligence a propojením s roji dronů by tento systém mohl sloužit jako létající server, který vytvoří integrovaný systém s ještě pokročilejšími technologiemi, než jaký nedávno použil Pákistán. Čína se tak stává významným hráčem v globálních konfliktech, což jí dává větší sílu pro zpochybnění současného světového řádu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Na pátek připadají nedožité 30. narozeniny Aničky Slováčkové, která si před dubnovou smrtí jistě přála, aby se z problémů dostala alespoň její maminka Dáda Patrasová. Podle nejnovějšího vyjádření Felixe Slováčka se to ale vůbec nedaří.
Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům.
V případu předloňské smrti populárního herce Matthewa Perryho nastává další zvrat. Žena, která je jednou z pětice obviněných, souhlasila s přiznáním viny. Informoval o tom web DW. Perry, jehož celosvětově proslavil sitcom Přátelé, zemřel předloni na podzim.
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.
Veronika Khek Kubařová dnes odtajnila, že se v srpnu po deseti letech manželství konečně stala maminkou. Na svět přivedla chlapečka, jehož jméno zatím není veřejnosti známé. Bezpečně naopak víme, jak se známá herečka dala dohromady se svým mužem, uznávaným režisérem.
Příští ročník celosvětově oblíbené soutěže Eurovision Song Contest, známé jako Eurovize, má stanovené místo konání. Potřetí v historii jej bude hostit rakouské hlavní město Vídeň, informoval web DW.