Až do 90. let 20. století se na čínské zbraňové systémy pohlíželo jako na pouhé kopie starých sovětských a ruských systémů. Čína byla závislá na dovozu z Moskvy a chyběla jí vlastní kapacita na vývoj a výrobu zbraní. V současné době se však situace zásadně změnila. Díky ekonomickému a technologickému rozvoji se čínské státní zbrojovky staly významnými hráči na globální scéně.
Podle odborníků disponuje Čína výrazně pokročilejšími zbraňovými systémy. Jako příklad posloužil v červnu roku 2025 stíhací letoun J-20, který proletěl cušimským průlivem v dosahu amerických, japonských a jihokorejských radarových systémů. Tuto událost lze vnímat jako jasný signál, jak si Čína v militarizaci věří.
Rostoucí význam v konfliktech, například na Ukrajině, hraje dronová válka. Čína v této oblasti dosáhla značného pokroku a její dronová technologie je stále sofistikovanější. Podobně se jí daří i ve vývoji hypersonických střel a stealth technologie.
Neoznámená námořní cvičení u pobřeží Austrálie, která způsobila značné narušení letů v Tasmanově moři, zase názorně ukázala čínskou vojenskou sílu. Čínská flotila plula v blízkosti citlivých vojenských lokalit Austrálie, což naznačuje, jak jsou strategická zařízení v dosahu čínských sil.
Čínské zbraně se postupně začínají objevovat v největších konfliktních zónách světa, což podtrhuje její technologický pokrok. Příkladem je indicko-pákistánský konflikt z června 2025, kde Pákistán údajně použil stíhačky čínské výroby J-10C, aby sestřelil několik indických letounů, včetně francouzského stíhacího letounu Rafale. Tyto události vzbudily zájem o čínské stíhačky v Egyptě a Nigérii.
O rok dříve, na čínské letecké show v Ču-chaji, nakoupily blízkovýchodní státy, včetně Spojených arabských emirátů, významné množství čínských zbraňových systémů. K dalším potenciálním klientům se řadí také Írán. Na ču-chajské letecké show byli vyfotografováni íránští vojenští představitelé v kokpitu stíhačky J-10.
Důvodem čínských investic do vojenské techniky jsou zejména zkušenosti z minulosti. Čínské vojenské slabiny se ukázaly během války v Zálivu a třetí tchajwanské krize v roce 1996. V té době provedla Čína testy raket v Tchajwanském průlivu, což mělo být signálem pro Tchaj-pej, která se přikláněla k nezávislosti.
V reakci na to vyslal Washington dvě letadlové lodě, které Čínu výrazně převyšovaly palebnou silou a technologiemi. Peking tehdy spoléhal na vybavení sovětské výroby a jeho omezení se projevila neschopností detekovat americké ponorky v Tchajwanském průlivu.
Z potřeby modernizovat armádu vzešlo nepřetržité 10% zvyšování čínského obranného rozpočtu a rozsáhlé vojenské reformy, které probíhaly za Ťianga Ce-mina (předsedy Ústřední vojenské komise v letech 1989-2004 a prezidenta Číny v letech 1993-2003). Tyto reformy položily základy dnešního moderního čínského vojenského systému.
Čínská vojenská modernizace jde ruku v ruce s celkovými investicemi do technologií. Některé čínské technologie, například chatbot s umělou inteligencí DeepSeek, již začínají konkurovat západním systémům. Experti se shodují, že ekonomická síla přispívá k větší vojenské moci a významnější globální roli.
Vzhledem k tomu, že konflikty na Ukrajině, v jižní Asii a na Blízkém východě ukazují limity zavedené evropské a ruské techniky, se pro čínské zbraňové technologie otevírají nové příležitosti. Lze očekávat, že čínské zbraně si najdou zákazníky především mezi zeměmi, které nejsou na seznamu oblíbených spojenců Donalda Trumpa, jako je například Írán. Pokud by se Írán vybavil čínskými systémy, byl by lépe připraven utkat se s Izraelem.
Všechny tyto vojenské pokroky dodaly Pekingu větší sebevědomí a zároveň učinily strategickou pozici Spojených států a jejich spojenců v Asii křehčí. Zatímco stíhačka J-20 demonstrovala zranitelnost prvního řetězce ostrovů, nejnovější inovace, J-36, by mohla změnit leteckou válku v celém regionu.
S integrací umělé inteligence a propojením s roji dronů by tento systém mohl sloužit jako létající server, který vytvoří integrovaný systém s ještě pokročilejšími technologiemi, než jaký nedávno použil Pákistán. Čína se tak stává významným hráčem v globálních konfliktech, což jí dává větší sílu pro zpochybnění současného světového řádu.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
