Až do 90. let 20. století se na čínské zbraňové systémy pohlíželo jako na pouhé kopie starých sovětských a ruských systémů. Čína byla závislá na dovozu z Moskvy a chyběla jí vlastní kapacita na vývoj a výrobu zbraní. V současné době se však situace zásadně změnila. Díky ekonomickému a technologickému rozvoji se čínské státní zbrojovky staly významnými hráči na globální scéně.
Podle odborníků disponuje Čína výrazně pokročilejšími zbraňovými systémy. Jako příklad posloužil v červnu roku 2025 stíhací letoun J-20, který proletěl cušimským průlivem v dosahu amerických, japonských a jihokorejských radarových systémů. Tuto událost lze vnímat jako jasný signál, jak si Čína v militarizaci věří.
Rostoucí význam v konfliktech, například na Ukrajině, hraje dronová válka. Čína v této oblasti dosáhla značného pokroku a její dronová technologie je stále sofistikovanější. Podobně se jí daří i ve vývoji hypersonických střel a stealth technologie.
Neoznámená námořní cvičení u pobřeží Austrálie, která způsobila značné narušení letů v Tasmanově moři, zase názorně ukázala čínskou vojenskou sílu. Čínská flotila plula v blízkosti citlivých vojenských lokalit Austrálie, což naznačuje, jak jsou strategická zařízení v dosahu čínských sil.
Čínské zbraně se postupně začínají objevovat v největších konfliktních zónách světa, což podtrhuje její technologický pokrok. Příkladem je indicko-pákistánský konflikt z června 2025, kde Pákistán údajně použil stíhačky čínské výroby J-10C, aby sestřelil několik indických letounů, včetně francouzského stíhacího letounu Rafale. Tyto události vzbudily zájem o čínské stíhačky v Egyptě a Nigérii.
O rok dříve, na čínské letecké show v Ču-chaji, nakoupily blízkovýchodní státy, včetně Spojených arabských emirátů, významné množství čínských zbraňových systémů. K dalším potenciálním klientům se řadí také Írán. Na ču-chajské letecké show byli vyfotografováni íránští vojenští představitelé v kokpitu stíhačky J-10.
Důvodem čínských investic do vojenské techniky jsou zejména zkušenosti z minulosti. Čínské vojenské slabiny se ukázaly během války v Zálivu a třetí tchajwanské krize v roce 1996. V té době provedla Čína testy raket v Tchajwanském průlivu, což mělo být signálem pro Tchaj-pej, která se přikláněla k nezávislosti.
V reakci na to vyslal Washington dvě letadlové lodě, které Čínu výrazně převyšovaly palebnou silou a technologiemi. Peking tehdy spoléhal na vybavení sovětské výroby a jeho omezení se projevila neschopností detekovat americké ponorky v Tchajwanském průlivu.
Z potřeby modernizovat armádu vzešlo nepřetržité 10% zvyšování čínského obranného rozpočtu a rozsáhlé vojenské reformy, které probíhaly za Ťianga Ce-mina (předsedy Ústřední vojenské komise v letech 1989-2004 a prezidenta Číny v letech 1993-2003). Tyto reformy položily základy dnešního moderního čínského vojenského systému.
Čínská vojenská modernizace jde ruku v ruce s celkovými investicemi do technologií. Některé čínské technologie, například chatbot s umělou inteligencí DeepSeek, již začínají konkurovat západním systémům. Experti se shodují, že ekonomická síla přispívá k větší vojenské moci a významnější globální roli.
Vzhledem k tomu, že konflikty na Ukrajině, v jižní Asii a na Blízkém východě ukazují limity zavedené evropské a ruské techniky, se pro čínské zbraňové technologie otevírají nové příležitosti. Lze očekávat, že čínské zbraně si najdou zákazníky především mezi zeměmi, které nejsou na seznamu oblíbených spojenců Donalda Trumpa, jako je například Írán. Pokud by se Írán vybavil čínskými systémy, byl by lépe připraven utkat se s Izraelem.
Všechny tyto vojenské pokroky dodaly Pekingu větší sebevědomí a zároveň učinily strategickou pozici Spojených států a jejich spojenců v Asii křehčí. Zatímco stíhačka J-20 demonstrovala zranitelnost prvního řetězce ostrovů, nejnovější inovace, J-36, by mohla změnit leteckou válku v celém regionu.
S integrací umělé inteligence a propojením s roji dronů by tento systém mohl sloužit jako létající server, který vytvoří integrovaný systém s ještě pokročilejšími technologiemi, než jaký nedávno použil Pákistán. Čína se tak stává významným hráčem v globálních konfliktech, což jí dává větší sílu pro zpochybnění současného světového řádu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.