Až do 90. let 20. století se na čínské zbraňové systémy pohlíželo jako na pouhé kopie starých sovětských a ruských systémů. Čína byla závislá na dovozu z Moskvy a chyběla jí vlastní kapacita na vývoj a výrobu zbraní. V současné době se však situace zásadně změnila. Díky ekonomickému a technologickému rozvoji se čínské státní zbrojovky staly významnými hráči na globální scéně.
Podle odborníků disponuje Čína výrazně pokročilejšími zbraňovými systémy. Jako příklad posloužil v červnu roku 2025 stíhací letoun J-20, který proletěl cušimským průlivem v dosahu amerických, japonských a jihokorejských radarových systémů. Tuto událost lze vnímat jako jasný signál, jak si Čína v militarizaci věří.
Rostoucí význam v konfliktech, například na Ukrajině, hraje dronová válka. Čína v této oblasti dosáhla značného pokroku a její dronová technologie je stále sofistikovanější. Podobně se jí daří i ve vývoji hypersonických střel a stealth technologie.
Neoznámená námořní cvičení u pobřeží Austrálie, která způsobila značné narušení letů v Tasmanově moři, zase názorně ukázala čínskou vojenskou sílu. Čínská flotila plula v blízkosti citlivých vojenských lokalit Austrálie, což naznačuje, jak jsou strategická zařízení v dosahu čínských sil.
Čínské zbraně se postupně začínají objevovat v největších konfliktních zónách světa, což podtrhuje její technologický pokrok. Příkladem je indicko-pákistánský konflikt z června 2025, kde Pákistán údajně použil stíhačky čínské výroby J-10C, aby sestřelil několik indických letounů, včetně francouzského stíhacího letounu Rafale. Tyto události vzbudily zájem o čínské stíhačky v Egyptě a Nigérii.
O rok dříve, na čínské letecké show v Ču-chaji, nakoupily blízkovýchodní státy, včetně Spojených arabských emirátů, významné množství čínských zbraňových systémů. K dalším potenciálním klientům se řadí také Írán. Na ču-chajské letecké show byli vyfotografováni íránští vojenští představitelé v kokpitu stíhačky J-10.
Důvodem čínských investic do vojenské techniky jsou zejména zkušenosti z minulosti. Čínské vojenské slabiny se ukázaly během války v Zálivu a třetí tchajwanské krize v roce 1996. V té době provedla Čína testy raket v Tchajwanském průlivu, což mělo být signálem pro Tchaj-pej, která se přikláněla k nezávislosti.
V reakci na to vyslal Washington dvě letadlové lodě, které Čínu výrazně převyšovaly palebnou silou a technologiemi. Peking tehdy spoléhal na vybavení sovětské výroby a jeho omezení se projevila neschopností detekovat americké ponorky v Tchajwanském průlivu.
Z potřeby modernizovat armádu vzešlo nepřetržité 10% zvyšování čínského obranného rozpočtu a rozsáhlé vojenské reformy, které probíhaly za Ťianga Ce-mina (předsedy Ústřední vojenské komise v letech 1989-2004 a prezidenta Číny v letech 1993-2003). Tyto reformy položily základy dnešního moderního čínského vojenského systému.
Čínská vojenská modernizace jde ruku v ruce s celkovými investicemi do technologií. Některé čínské technologie, například chatbot s umělou inteligencí DeepSeek, již začínají konkurovat západním systémům. Experti se shodují, že ekonomická síla přispívá k větší vojenské moci a významnější globální roli.
Vzhledem k tomu, že konflikty na Ukrajině, v jižní Asii a na Blízkém východě ukazují limity zavedené evropské a ruské techniky, se pro čínské zbraňové technologie otevírají nové příležitosti. Lze očekávat, že čínské zbraně si najdou zákazníky především mezi zeměmi, které nejsou na seznamu oblíbených spojenců Donalda Trumpa, jako je například Írán. Pokud by se Írán vybavil čínskými systémy, byl by lépe připraven utkat se s Izraelem.
Všechny tyto vojenské pokroky dodaly Pekingu větší sebevědomí a zároveň učinily strategickou pozici Spojených států a jejich spojenců v Asii křehčí. Zatímco stíhačka J-20 demonstrovala zranitelnost prvního řetězce ostrovů, nejnovější inovace, J-36, by mohla změnit leteckou válku v celém regionu.
S integrací umělé inteligence a propojením s roji dronů by tento systém mohl sloužit jako létající server, který vytvoří integrovaný systém s ještě pokročilejšími technologiemi, než jaký nedávno použil Pákistán. Čína se tak stává významným hráčem v globálních konfliktech, což jí dává větší sílu pro zpochybnění současného světového řádu.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.