Až do 90. let 20. století se na čínské zbraňové systémy pohlíželo jako na pouhé kopie starých sovětských a ruských systémů. Čína byla závislá na dovozu z Moskvy a chyběla jí vlastní kapacita na vývoj a výrobu zbraní. V současné době se však situace zásadně změnila. Díky ekonomickému a technologickému rozvoji se čínské státní zbrojovky staly významnými hráči na globální scéně.
Podle odborníků disponuje Čína výrazně pokročilejšími zbraňovými systémy. Jako příklad posloužil v červnu roku 2025 stíhací letoun J-20, který proletěl cušimským průlivem v dosahu amerických, japonských a jihokorejských radarových systémů. Tuto událost lze vnímat jako jasný signál, jak si Čína v militarizaci věří.
Rostoucí význam v konfliktech, například na Ukrajině, hraje dronová válka. Čína v této oblasti dosáhla značného pokroku a její dronová technologie je stále sofistikovanější. Podobně se jí daří i ve vývoji hypersonických střel a stealth technologie.
Neoznámená námořní cvičení u pobřeží Austrálie, která způsobila značné narušení letů v Tasmanově moři, zase názorně ukázala čínskou vojenskou sílu. Čínská flotila plula v blízkosti citlivých vojenských lokalit Austrálie, což naznačuje, jak jsou strategická zařízení v dosahu čínských sil.
Čínské zbraně se postupně začínají objevovat v největších konfliktních zónách světa, což podtrhuje její technologický pokrok. Příkladem je indicko-pákistánský konflikt z června 2025, kde Pákistán údajně použil stíhačky čínské výroby J-10C, aby sestřelil několik indických letounů, včetně francouzského stíhacího letounu Rafale. Tyto události vzbudily zájem o čínské stíhačky v Egyptě a Nigérii.
O rok dříve, na čínské letecké show v Ču-chaji, nakoupily blízkovýchodní státy, včetně Spojených arabských emirátů, významné množství čínských zbraňových systémů. K dalším potenciálním klientům se řadí také Írán. Na ču-chajské letecké show byli vyfotografováni íránští vojenští představitelé v kokpitu stíhačky J-10.
Důvodem čínských investic do vojenské techniky jsou zejména zkušenosti z minulosti. Čínské vojenské slabiny se ukázaly během války v Zálivu a třetí tchajwanské krize v roce 1996. V té době provedla Čína testy raket v Tchajwanském průlivu, což mělo být signálem pro Tchaj-pej, která se přikláněla k nezávislosti.
V reakci na to vyslal Washington dvě letadlové lodě, které Čínu výrazně převyšovaly palebnou silou a technologiemi. Peking tehdy spoléhal na vybavení sovětské výroby a jeho omezení se projevila neschopností detekovat americké ponorky v Tchajwanském průlivu.
Z potřeby modernizovat armádu vzešlo nepřetržité 10% zvyšování čínského obranného rozpočtu a rozsáhlé vojenské reformy, které probíhaly za Ťianga Ce-mina (předsedy Ústřední vojenské komise v letech 1989-2004 a prezidenta Číny v letech 1993-2003). Tyto reformy položily základy dnešního moderního čínského vojenského systému.
Čínská vojenská modernizace jde ruku v ruce s celkovými investicemi do technologií. Některé čínské technologie, například chatbot s umělou inteligencí DeepSeek, již začínají konkurovat západním systémům. Experti se shodují, že ekonomická síla přispívá k větší vojenské moci a významnější globální roli.
Vzhledem k tomu, že konflikty na Ukrajině, v jižní Asii a na Blízkém východě ukazují limity zavedené evropské a ruské techniky, se pro čínské zbraňové technologie otevírají nové příležitosti. Lze očekávat, že čínské zbraně si najdou zákazníky především mezi zeměmi, které nejsou na seznamu oblíbených spojenců Donalda Trumpa, jako je například Írán. Pokud by se Írán vybavil čínskými systémy, byl by lépe připraven utkat se s Izraelem.
Všechny tyto vojenské pokroky dodaly Pekingu větší sebevědomí a zároveň učinily strategickou pozici Spojených států a jejich spojenců v Asii křehčí. Zatímco stíhačka J-20 demonstrovala zranitelnost prvního řetězce ostrovů, nejnovější inovace, J-36, by mohla změnit leteckou válku v celém regionu.
S integrací umělé inteligence a propojením s roji dronů by tento systém mohl sloužit jako létající server, který vytvoří integrovaný systém s ještě pokročilejšími technologiemi, než jaký nedávno použil Pákistán. Čína se tak stává významným hráčem v globálních konfliktech, což jí dává větší sílu pro zpochybnění současného světového řádu.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.