Do íránského přístavního města Bandar Abbás na břehu Hormuzského průlivu se po měsících bojů vrací křehký klid. Místní rybáři opět vyplouvají na moře a na doky přivážejí své úlovky, mezi nimiž nechybí ani malí žraloci, kteří v oblasti platí za vyhledávanou delikatesu. Hormuzský průliv, klíčová námořní cesta pro globální obchod a energetiku, se stal hlavním ohniskem americko-izraelské války s Íránem, přičemž mezinárodní novináři dostali možnost navštívit íránskou stranu této strategické úžiny poprvé od vypuknutí konfliktu.
Když Spojené státy a Izrael zahájily 28. února útoky, Írán reagoval údery na Izrael i sousední státy Perského zálivu, které hostí americké síly. Íránské revoluční gardy navíc začaly ostřelovat obchodní lodě proplouvající bez povolení, čímž průliv v podstatě uzavřely. To vedlo k uvíznutí námořníků z celého světa, prudkému nárůstu cen ropy a následnému zdražení energií a přepravovaného zboží. USA na situaci reagovaly vlastní blokádou íránských přístavů, kvůli čemuž byly zdejší vody po dlouhé měsíce pro rybolov příliš nebezpečné.
Současné uklidnění situace přišlo až s dohodou o příměří mezi USA a Íránem, která zatím většinově platí a umožnila částečné otevření průlivu. Zdejší vody však stále nesou jasné stopy uplynulých bojů. Přímo v průlivu zůstávají zakotveny dvě kontejnerové lodě plující pod panamskou a liberijskou vlajkou, MSC Francesca a Epaminondas, které revoluční gardy zadržely v dubnu s odvoláním na ohrožení námořní bezpečnosti. Desítky dalších nákladních plavidel pak na moři čekají na oficiální povolení íránských úřadů k průjezdu.
Poblíž pobřeží leží ostrov Hormuz se starou pevností z 16. století, která připomíná, že kontrola nad touto úžinou byla předmětem bojů už v dobách portugalské nadvlády, než Portugalce v roce 1622 vyhnal šáh Abbás I. Samotné město Bandar Abbás má mimořádný strategický význam, protože v době míru tudy prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Sídlí zde íránské námořnictvo i námořní křídlo revolučních gard. Americký prezident Donald Trump opakovaně hrozil eskalací, pokud Írán průliv plně neotevře, avšak Teherán si omezení průjezdu ponechává jako zásadní páku při probíhajících mírových rozhovorech.
V samotném městě se život pomalu vrací do normálních kolejí, rodiny se vracejí domů, otevírají se obchody a místní trh opět ožil. Stopy války jsou však stále patrné. V ulici Chušnúdí za hlavní univerzitou stojí ruiny obytného domu, který zasáhl izraelský útok 26. března. Izraelská armáda tehdy cílila na velitele námořnictva revolučních gard Alírezu Tangsírího, jehož smrt Írán následně potvrdil. Podle oficiálních zpráv při zásahu dvěma raketami zahynuli tři lidé a sedm jich bylo zraněno.
Podle údajů Červeného půlměsíce bylo v celé provincii Hormozgán zabito 261 lidí, včetně civilistů a vojenského personálu. Monitorovací organizace Acled navíc zaznamenala mezi 28. únorem a vyhlášením příměří 8. dubna celkem 96 samostatných amerických úderů v okolí Bandar Abbásu. Více než třetina z nich mířila na vojenskou infrastrukturu, raketová stanoviště či základnu na mezinárodním letišti, přičemž řada těchto objektů se nachází v těsné blízkosti rezidenčních čtvrtí.
Americko-izraelské údery během konfliktu sice zlikvidovaly klíčové představitele země včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, zničily infrastrukturu a poškodily jaderný program, starosta města Mehdí Nobání však odmítá, že by Írán z války odešel oslabený. Podle něj protivníci nedosáhli svých vojenských cílů ani změny režimu a jmenování nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího zemi naopak sjednotilo. Pokud by příměří selhalo, Írán podle starosty Hormuzský průliv bezpochyby znovu kompletně uzavře.
Na místním trhu panuje mezi lidmi obezřetnost a mnozí se odmítají s novináři bavit, často kvůli nedůvěře vůči západním médiím. Ti, kteří promluvili, popisují těžké dopady na rodinné rozpočty a všudypřítomný strach z bombardování. Pětapadesátiletá prodejkyně broskví Fatemeh uvedla, že její syn během války přišel o práci a celá rodina je nyní závislá na jejím stánku. Lidé v Bandar Abbásu se shodují, že si válku nepřáli, a přestože konflikt přinesl obrovské ekonomické problémy a strach o život, nezbývá jim než doufat, že křehké příměří vydrží.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.