Do íránského přístavního města Bandar Abbás na břehu Hormuzského průlivu se po měsících bojů vrací křehký klid. Místní rybáři opět vyplouvají na moře a na doky přivážejí své úlovky, mezi nimiž nechybí ani malí žraloci, kteří v oblasti platí za vyhledávanou delikatesu. Hormuzský průliv, klíčová námořní cesta pro globální obchod a energetiku, se stal hlavním ohniskem americko-izraelské války s Íránem, přičemž mezinárodní novináři dostali možnost navštívit íránskou stranu této strategické úžiny poprvé od vypuknutí konfliktu.
Když Spojené státy a Izrael zahájily 28. února útoky, Írán reagoval údery na Izrael i sousední státy Perského zálivu, které hostí americké síly. Íránské revoluční gardy navíc začaly ostřelovat obchodní lodě proplouvající bez povolení, čímž průliv v podstatě uzavřely. To vedlo k uvíznutí námořníků z celého světa, prudkému nárůstu cen ropy a následnému zdražení energií a přepravovaného zboží. USA na situaci reagovaly vlastní blokádou íránských přístavů, kvůli čemuž byly zdejší vody po dlouhé měsíce pro rybolov příliš nebezpečné.
Současné uklidnění situace přišlo až s dohodou o příměří mezi USA a Íránem, která zatím většinově platí a umožnila částečné otevření průlivu. Zdejší vody však stále nesou jasné stopy uplynulých bojů. Přímo v průlivu zůstávají zakotveny dvě kontejnerové lodě plující pod panamskou a liberijskou vlajkou, MSC Francesca a Epaminondas, které revoluční gardy zadržely v dubnu s odvoláním na ohrožení námořní bezpečnosti. Desítky dalších nákladních plavidel pak na moři čekají na oficiální povolení íránských úřadů k průjezdu.
Poblíž pobřeží leží ostrov Hormuz se starou pevností z 16. století, která připomíná, že kontrola nad touto úžinou byla předmětem bojů už v dobách portugalské nadvlády, než Portugalce v roce 1622 vyhnal šáh Abbás I. Samotné město Bandar Abbás má mimořádný strategický význam, protože v době míru tudy prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Sídlí zde íránské námořnictvo i námořní křídlo revolučních gard. Americký prezident Donald Trump opakovaně hrozil eskalací, pokud Írán průliv plně neotevře, avšak Teherán si omezení průjezdu ponechává jako zásadní páku při probíhajících mírových rozhovorech.
V samotném městě se život pomalu vrací do normálních kolejí, rodiny se vracejí domů, otevírají se obchody a místní trh opět ožil. Stopy války jsou však stále patrné. V ulici Chušnúdí za hlavní univerzitou stojí ruiny obytného domu, který zasáhl izraelský útok 26. března. Izraelská armáda tehdy cílila na velitele námořnictva revolučních gard Alírezu Tangsírího, jehož smrt Írán následně potvrdil. Podle oficiálních zpráv při zásahu dvěma raketami zahynuli tři lidé a sedm jich bylo zraněno.
Podle údajů Červeného půlměsíce bylo v celé provincii Hormozgán zabito 261 lidí, včetně civilistů a vojenského personálu. Monitorovací organizace Acled navíc zaznamenala mezi 28. únorem a vyhlášením příměří 8. dubna celkem 96 samostatných amerických úderů v okolí Bandar Abbásu. Více než třetina z nich mířila na vojenskou infrastrukturu, raketová stanoviště či základnu na mezinárodním letišti, přičemž řada těchto objektů se nachází v těsné blízkosti rezidenčních čtvrtí.
Americko-izraelské údery během konfliktu sice zlikvidovaly klíčové představitele země včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, zničily infrastrukturu a poškodily jaderný program, starosta města Mehdí Nobání však odmítá, že by Írán z války odešel oslabený. Podle něj protivníci nedosáhli svých vojenských cílů ani změny režimu a jmenování nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího zemi naopak sjednotilo. Pokud by příměří selhalo, Írán podle starosty Hormuzský průliv bezpochyby znovu kompletně uzavře.
Na místním trhu panuje mezi lidmi obezřetnost a mnozí se odmítají s novináři bavit, často kvůli nedůvěře vůči západním médiím. Ti, kteří promluvili, popisují těžké dopady na rodinné rozpočty a všudypřítomný strach z bombardování. Pětapadesátiletá prodejkyně broskví Fatemeh uvedla, že její syn během války přišel o práci a celá rodina je nyní závislá na jejím stánku. Lidé v Bandar Abbásu se shodují, že si válku nepřáli, a přestože konflikt přinesl obrovské ekonomické problémy a strach o život, nezbývá jim než doufat, že křehké příměří vydrží.
Komunikační aplikace WhatsApp zavádí nové volitelné prvky rodičovské kontroly zaměřené na dospívající uživatele. Tento krok přichází v době, kdy technologické společnosti čelí rostoucímu tlaku úřadů i veřejnosti na zajištění bezpečnějšího prostředí pro děti. Nové funkce mají rodičům poskytnout lepší přehled o aktivitách jejich dětí a umožnit správu soukromí. Zástupci platformy zdůrazňují, že cílem je podpořit otevřenou debatu v rodinách o bezpečném využívání technologií.
První údaje z předčasného hlasování před nadcházejícími průběžnými volbami ve Spojených státech ukazují na počáteční převahu v motivaci voličů Demokratické strany. Ve téměř třiceti amerických státech již své hlasy odevzdalo nebo o korespondenční lístky požádalo přes šest set devadesát tisíc lidí. Zvýšený zájem ze strany příznivců demokratů odpovídá trendům, které naznačovaly již letní průzkumy veřejného mínění.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle webu Kyiv Post prohlásil, že je zatím předčasné hovořit o možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami. Ruská strana tak mírní své předchozí prohlášení, v němž americkou pozvánku původně přivítala. Podle Peskova zatím nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí a Moskva nabídku nejprve důkladně prostuduje prostřednictvím diplomatických kanálů. Mluvčí zároveň zdůraznil, že oficiální odpověď ruské strany bude formulována až po vyhodnocení všech okolností.
Evropská unie odmítá nové požadavky Ukrajiny na poskytnutí dodatečné finanční pomoci a vyzývá Kyjev ke splnění odkládaných reforem. Brusel zdůrazňuje, že hlavní prioritou je v současné době uvolnění miliard eur z již schváleného úvěrového balíku. Bez zavedení požadovaných reforem ze strany ukrajinských orgánů totiž nelze další finanční prostředky vyplácet. Unijní představitelé dělají vše pro to, aby se pomoc dostala k cíli řádným způsobem.
Švýcarské ledovce ztratily během pouhých pěti let téměř pětinu svého celkového objemu ledu. Místní alpská krajina se v důsledku extrémního tání proměňuje v kamenitou měsíční krajinu bez souvislé sněhové pokrývky. Vědci upozorňují, že takto prudký úbytek ledové hmoty představuje dramatickou proměnu celého horského ekosystému. Podle výzkumníků si přitom mnoho lidí plně neuvědomuje, jak rychlým tempem ledovce z povrchu mizí.
Ruská armáda podnikla rozsáhlý letecký útok na ukrajinskou energetickou síť a zasáhla zařízení v okolí Kyjeva i v dalších regionech. Podle ukrajinských představitelů si údery zaměřené na energetickou infrastrukturu vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Jednalo se o nejmasivnější kombinovaný útok na energetické objekty za poslední měsíce. Útoky následovaly po několika dnech intenzivních dronových náletů zaměřených především na ukrajinskou metropoli.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se prvním přidruženým členem Evropské unie. Návrh zazněl během jejího projevu o stavu Unie ve Štrasburku jako reakce na rostoucí napětí v globální politice a sílící vliv Číny. Cílem této iniciativy je prohloubit vazby mezi demokratickými spojenci v časech nestabilních mezinárodních vztahů. Projev sklidil v Evropském parlamentu potlesk ve stoje a vyvolal debatu o dalším směřování unijní zahraniční politiky.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.