Do íránského přístavního města Bandar Abbás na břehu Hormuzského průlivu se po měsících bojů vrací křehký klid. Místní rybáři opět vyplouvají na moře a na doky přivážejí své úlovky, mezi nimiž nechybí ani malí žraloci, kteří v oblasti platí za vyhledávanou delikatesu. Hormuzský průliv, klíčová námořní cesta pro globální obchod a energetiku, se stal hlavním ohniskem americko-izraelské války s Íránem, přičemž mezinárodní novináři dostali možnost navštívit íránskou stranu této strategické úžiny poprvé od vypuknutí konfliktu.
Když Spojené státy a Izrael zahájily 28. února útoky, Írán reagoval údery na Izrael i sousední státy Perského zálivu, které hostí americké síly. Íránské revoluční gardy navíc začaly ostřelovat obchodní lodě proplouvající bez povolení, čímž průliv v podstatě uzavřely. To vedlo k uvíznutí námořníků z celého světa, prudkému nárůstu cen ropy a následnému zdražení energií a přepravovaného zboží. USA na situaci reagovaly vlastní blokádou íránských přístavů, kvůli čemuž byly zdejší vody po dlouhé měsíce pro rybolov příliš nebezpečné.
Současné uklidnění situace přišlo až s dohodou o příměří mezi USA a Íránem, která zatím většinově platí a umožnila částečné otevření průlivu. Zdejší vody však stále nesou jasné stopy uplynulých bojů. Přímo v průlivu zůstávají zakotveny dvě kontejnerové lodě plující pod panamskou a liberijskou vlajkou, MSC Francesca a Epaminondas, které revoluční gardy zadržely v dubnu s odvoláním na ohrožení námořní bezpečnosti. Desítky dalších nákladních plavidel pak na moři čekají na oficiální povolení íránských úřadů k průjezdu.
Poblíž pobřeží leží ostrov Hormuz se starou pevností z 16. století, která připomíná, že kontrola nad touto úžinou byla předmětem bojů už v dobách portugalské nadvlády, než Portugalce v roce 1622 vyhnal šáh Abbás I. Samotné město Bandar Abbás má mimořádný strategický význam, protože v době míru tudy prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Sídlí zde íránské námořnictvo i námořní křídlo revolučních gard. Americký prezident Donald Trump opakovaně hrozil eskalací, pokud Írán průliv plně neotevře, avšak Teherán si omezení průjezdu ponechává jako zásadní páku při probíhajících mírových rozhovorech.
V samotném městě se život pomalu vrací do normálních kolejí, rodiny se vracejí domů, otevírají se obchody a místní trh opět ožil. Stopy války jsou však stále patrné. V ulici Chušnúdí za hlavní univerzitou stojí ruiny obytného domu, který zasáhl izraelský útok 26. března. Izraelská armáda tehdy cílila na velitele námořnictva revolučních gard Alírezu Tangsírího, jehož smrt Írán následně potvrdil. Podle oficiálních zpráv při zásahu dvěma raketami zahynuli tři lidé a sedm jich bylo zraněno.
Podle údajů Červeného půlměsíce bylo v celé provincii Hormozgán zabito 261 lidí, včetně civilistů a vojenského personálu. Monitorovací organizace Acled navíc zaznamenala mezi 28. únorem a vyhlášením příměří 8. dubna celkem 96 samostatných amerických úderů v okolí Bandar Abbásu. Více než třetina z nich mířila na vojenskou infrastrukturu, raketová stanoviště či základnu na mezinárodním letišti, přičemž řada těchto objektů se nachází v těsné blízkosti rezidenčních čtvrtí.
Americko-izraelské údery během konfliktu sice zlikvidovaly klíčové představitele země včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, zničily infrastrukturu a poškodily jaderný program, starosta města Mehdí Nobání však odmítá, že by Írán z války odešel oslabený. Podle něj protivníci nedosáhli svých vojenských cílů ani změny režimu a jmenování nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího zemi naopak sjednotilo. Pokud by příměří selhalo, Írán podle starosty Hormuzský průliv bezpochyby znovu kompletně uzavře.
Na místním trhu panuje mezi lidmi obezřetnost a mnozí se odmítají s novináři bavit, často kvůli nedůvěře vůči západním médiím. Ti, kteří promluvili, popisují těžké dopady na rodinné rozpočty a všudypřítomný strach z bombardování. Pětapadesátiletá prodejkyně broskví Fatemeh uvedla, že její syn během války přišel o práci a celá rodina je nyní závislá na jejím stánku. Lidé v Bandar Abbásu se shodují, že si válku nepřáli, a přestože konflikt přinesl obrovské ekonomické problémy a strach o život, nezbývá jim než doufat, že křehké příměří vydrží.
Meteorologové dnes upřesnili výstrahu před pondělními silnými bouřkami, které mají doprovázet kroupy a přívalové srážky. Beze změny zůstává varování před rizikem vzniku a šíření požárů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump upřednostňuje osobní sympatie k severokorejskému diktátorovi Kim Čong-unovi před strategickým partnerstvím s Jižní Koreou. Pentagonu totiž nařídil, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Informovala o tom britská BBC.
Z Hollywoodu přišla velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 36 let a jen několik dní před svými narozeninami nečekaně zemřela americká herečka Hayden Panettiere. O úmrtí informovala americká televizní stanice ABC News.
Průměrný starobní důchod v Česku letos v červnu dosáhl 21 803 korun měsíčně. Průměrná hrubá mzda přitom v prvním čtvrtletí činila 50 282 korun. V prostém srovnání tak penze odpovídá zhruba 43 procentům průměrné mzdy. Pro zachování životní úrovně po odchodu z práce proto bude stále důležitější vlastní finanční rezerva. A právě ta zůstává u českých domácností ve srovnání s významem státní penze malá.
Bývalý britský princ Andrew už přišel o řadu poct a privilegií, ale královská rodina vedená jeho bratrem ho ještě nehodila zcela přes palubu. Nejnovější informace ostrovních médií jsou toho důkazem. Andrewovo jméno totiž nechybí na důležitém seznamu.
Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny.
Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.
Bílý dům čelí vlně kritiky za prezentaci nového článku o poklesu cen léků na předpis. Americký prezident Donald Trump i jeho tiskový tým se veřejně pochlubili novinovým titulkem, podle kterého zaznamenaly ceny léků nejprudší propad za více než šest desetiletí. Zveřejněný materiál však opomněl zmínit zjištění odborníků, podle nichž je tento pozitivní vývoj zásluhou legislativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezident JD Vance čelí kritice za neustálé posouvání a zjednodušování cílů ve válce s Íránem, která trvá již šestý měsíc. Původní absolutistické požadavky, mezi které patřila kapitulace režimu, změna vedení v Teheránu či ukončení podpory íránských militantních skupin v regionu, se postupně vytrácejí.
Extrémní vlny veder a dlouhotrvající sucha spouštějí v letošním roce po celém světě lesní požáry nevídaného rozsahu. Podle údajů klimatických odborníků a satelitních systémů lehnulo popelem již více než 370 milionů akrů půdy napříč osmdesáti zeměmi. Celková zasažená plocha tak dosahuje rozlohy, která překračuje spojené území Francie, Španělska a Německa. Odborníci podle The Independent zdůrazňují, že letošní požáry se šíří výrazně rychleji a mají destruktivnější dopady než kdykoli v moderní historii.
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo vyřazení z provozu sedmi z deseti největších logistických center ruské e-commerce platformy Wildberries. Prohlášení následovalo po rozsáhlém dronovém útoku v Moskevské oblasti, který způsobil masivní požáry v klíčovém komplexu společnosti v obci Koledino o rozloze 250 tisíc metrů čtverečních a také v logistickém centru Severnoje Domodědovo. Oba objekty musely zcela zastavit svůj provoz.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.