Hormuzský průliv ožívá. Začíná se plnit rybáři, lodě se do něj ale stále nehrnou

Hormuzský průliv
Hormuzský průliv, foto: NASA
Klára Marková 3. července 2026 08:53
Sdílej:

Do íránského přístavního města Bandar Abbás na břehu Hormuzského průlivu se po měsících bojů vrací křehký klid. Místní rybáři opět vyplouvají na moře a na doky přivážejí své úlovky, mezi nimiž nechybí ani malí žraloci, kteří v oblasti platí za vyhledávanou delikatesu. Hormuzský průliv, klíčová námořní cesta pro globální obchod a energetiku, se stal hlavním ohniskem americko-izraelské války s Íránem, přičemž mezinárodní novináři dostali možnost navštívit íránskou stranu této strategické úžiny poprvé od vypuknutí konfliktu. 

Když Spojené státy a Izrael zahájily 28. února útoky, Írán reagoval údery na Izrael i sousední státy Perského zálivu, které hostí americké síly. Íránské revoluční gardy navíc začaly ostřelovat obchodní lodě proplouvající bez povolení, čímž průliv v podstatě uzavřely. To vedlo k uvíznutí námořníků z celého světa, prudkému nárůstu cen ropy a následnému zdražení energií a přepravovaného zboží. USA na situaci reagovaly vlastní blokádou íránských přístavů, kvůli čemuž byly zdejší vody po dlouhé měsíce pro rybolov příliš nebezpečné.

Současné uklidnění situace přišlo až s dohodou o příměří mezi USA a Íránem, která zatím většinově platí a umožnila částečné otevření průlivu. Zdejší vody však stále nesou jasné stopy uplynulých bojů. Přímo v průlivu zůstávají zakotveny dvě kontejnerové lodě plující pod panamskou a liberijskou vlajkou, MSC Francesca a Epaminondas, které revoluční gardy zadržely v dubnu s odvoláním na ohrožení námořní bezpečnosti. Desítky dalších nákladních plavidel pak na moři čekají na oficiální povolení íránských úřadů k průjezdu.

Poblíž pobřeží leží ostrov Hormuz se starou pevností z 16. století, která připomíná, že kontrola nad touto úžinou byla předmětem bojů už v dobách portugalské nadvlády, než Portugalce v roce 1622 vyhnal šáh Abbás I. Samotné město Bandar Abbás má mimořádný strategický význam, protože v době míru tudy prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Sídlí zde íránské námořnictvo i námořní křídlo revolučních gard. Americký prezident Donald Trump opakovaně hrozil eskalací, pokud Írán průliv plně neotevře, avšak Teherán si omezení průjezdu ponechává jako zásadní páku při probíhajících mírových rozhovorech.

V samotném městě se život pomalu vrací do normálních kolejí, rodiny se vracejí domů, otevírají se obchody a místní trh opět ožil. Stopy války jsou však stále patrné. V ulici Chušnúdí za hlavní univerzitou stojí ruiny obytného domu, který zasáhl izraelský útok 26. března. Izraelská armáda tehdy cílila na velitele námořnictva revolučních gard Alírezu Tangsírího, jehož smrt Írán následně potvrdil. Podle oficiálních zpráv při zásahu dvěma raketami zahynuli tři lidé a sedm jich bylo zraněno.

Podle údajů Červeného půlměsíce bylo v celé provincii Hormozgán zabito 261 lidí, včetně civilistů a vojenského personálu. Monitorovací organizace Acled navíc zaznamenala mezi 28. únorem a vyhlášením příměří 8. dubna celkem 96 samostatných amerických úderů v okolí Bandar Abbásu. Více než třetina z nich mířila na vojenskou infrastrukturu, raketová stanoviště či základnu na mezinárodním letišti, přičemž řada těchto objektů se nachází v těsné blízkosti rezidenčních čtvrtí.

Americko-izraelské údery během konfliktu sice zlikvidovaly klíčové představitele země včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, zničily infrastrukturu a poškodily jaderný program, starosta města Mehdí Nobání však odmítá, že by Írán z války odešel oslabený. Podle něj protivníci nedosáhli svých vojenských cílů ani změny režimu a jmenování nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího zemi naopak sjednotilo. Pokud by příměří selhalo, Írán podle starosty Hormuzský průliv bezpochyby znovu kompletně uzavře.

Na místním trhu panuje mezi lidmi obezřetnost a mnozí se odmítají s novináři bavit, často kvůli nedůvěře vůči západním médiím. Ti, kteří promluvili, popisují těžké dopady na rodinné rozpočty a všudypřítomný strach z bombardování. Pětapadesátiletá prodejkyně broskví Fatemeh uvedla, že její syn během války přišel o práci a celá rodina je nyní závislá na jejím stánku. Lidé v Bandar Abbásu se shodují, že si válku nepřáli, a přestože konflikt přinesl obrovské ekonomické problémy a strach o život, nezbývá jim než doufat, že křehké příměří vydrží.

Stalo se
Novinky
Komentář
Ilustrační fotografie.

Neúprosná realita! Náklady se zvyšují i těm, kteří se chtěli vyhnout drahému plynu

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.

Novinky
Donald Trump

Trump, Putin a Si budou v příštím týdnu psát dějiny! Bílý dům prozradil detaily

Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC. 

Novinky
Ilustrační fotografie.

Čistíme si zuby lépe než dřív? Expert má jasno!

Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory. 

Novinky
Kreml

Rusové se zase osmělují! Nové požadavky Kremlu se týkají hned několika zemí

Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.