Do íránského přístavního města Bandar Abbás na břehu Hormuzského průlivu se po měsících bojů vrací křehký klid. Místní rybáři opět vyplouvají na moře a na doky přivážejí své úlovky, mezi nimiž nechybí ani malí žraloci, kteří v oblasti platí za vyhledávanou delikatesu. Hormuzský průliv, klíčová námořní cesta pro globální obchod a energetiku, se stal hlavním ohniskem americko-izraelské války s Íránem, přičemž mezinárodní novináři dostali možnost navštívit íránskou stranu této strategické úžiny poprvé od vypuknutí konfliktu.
Když Spojené státy a Izrael zahájily 28. února útoky, Írán reagoval údery na Izrael i sousední státy Perského zálivu, které hostí americké síly. Íránské revoluční gardy navíc začaly ostřelovat obchodní lodě proplouvající bez povolení, čímž průliv v podstatě uzavřely. To vedlo k uvíznutí námořníků z celého světa, prudkému nárůstu cen ropy a následnému zdražení energií a přepravovaného zboží. USA na situaci reagovaly vlastní blokádou íránských přístavů, kvůli čemuž byly zdejší vody po dlouhé měsíce pro rybolov příliš nebezpečné.
Současné uklidnění situace přišlo až s dohodou o příměří mezi USA a Íránem, která zatím většinově platí a umožnila částečné otevření průlivu. Zdejší vody však stále nesou jasné stopy uplynulých bojů. Přímo v průlivu zůstávají zakotveny dvě kontejnerové lodě plující pod panamskou a liberijskou vlajkou, MSC Francesca a Epaminondas, které revoluční gardy zadržely v dubnu s odvoláním na ohrožení námořní bezpečnosti. Desítky dalších nákladních plavidel pak na moři čekají na oficiální povolení íránských úřadů k průjezdu.
Poblíž pobřeží leží ostrov Hormuz se starou pevností z 16. století, která připomíná, že kontrola nad touto úžinou byla předmětem bojů už v dobách portugalské nadvlády, než Portugalce v roce 1622 vyhnal šáh Abbás I. Samotné město Bandar Abbás má mimořádný strategický význam, protože v době míru tudy prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Sídlí zde íránské námořnictvo i námořní křídlo revolučních gard. Americký prezident Donald Trump opakovaně hrozil eskalací, pokud Írán průliv plně neotevře, avšak Teherán si omezení průjezdu ponechává jako zásadní páku při probíhajících mírových rozhovorech.
V samotném městě se život pomalu vrací do normálních kolejí, rodiny se vracejí domů, otevírají se obchody a místní trh opět ožil. Stopy války jsou však stále patrné. V ulici Chušnúdí za hlavní univerzitou stojí ruiny obytného domu, který zasáhl izraelský útok 26. března. Izraelská armáda tehdy cílila na velitele námořnictva revolučních gard Alírezu Tangsírího, jehož smrt Írán následně potvrdil. Podle oficiálních zpráv při zásahu dvěma raketami zahynuli tři lidé a sedm jich bylo zraněno.
Podle údajů Červeného půlměsíce bylo v celé provincii Hormozgán zabito 261 lidí, včetně civilistů a vojenského personálu. Monitorovací organizace Acled navíc zaznamenala mezi 28. únorem a vyhlášením příměří 8. dubna celkem 96 samostatných amerických úderů v okolí Bandar Abbásu. Více než třetina z nich mířila na vojenskou infrastrukturu, raketová stanoviště či základnu na mezinárodním letišti, přičemž řada těchto objektů se nachází v těsné blízkosti rezidenčních čtvrtí.
Americko-izraelské údery během konfliktu sice zlikvidovaly klíčové představitele země včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, zničily infrastrukturu a poškodily jaderný program, starosta města Mehdí Nobání však odmítá, že by Írán z války odešel oslabený. Podle něj protivníci nedosáhli svých vojenských cílů ani změny režimu a jmenování nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího zemi naopak sjednotilo. Pokud by příměří selhalo, Írán podle starosty Hormuzský průliv bezpochyby znovu kompletně uzavře.
Na místním trhu panuje mezi lidmi obezřetnost a mnozí se odmítají s novináři bavit, často kvůli nedůvěře vůči západním médiím. Ti, kteří promluvili, popisují těžké dopady na rodinné rozpočty a všudypřítomný strach z bombardování. Pětapadesátiletá prodejkyně broskví Fatemeh uvedla, že její syn během války přišel o práci a celá rodina je nyní závislá na jejím stánku. Lidé v Bandar Abbásu se shodují, že si válku nepřáli, a přestože konflikt přinesl obrovské ekonomické problémy a strach o život, nezbývá jim než doufat, že křehké příměří vydrží.
Cesta do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského znamenala fatální chybu. V rozhovoru pro deník Kyiv Post to konstatoval Steven Pifer, bývalý velvyslanec USA na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump označil za absurdní, aby Spojené státy pokračovaly ve svém jednostranném vztahu se Severoatlantickou aliancí. Toto prohlášení učinil necelý týden před plánovaným summitem NATO, který se uskuteční v Ankaře. Na své sociální síti Truth Social Trump uvedli, že alianční partneři nestáli při USA a že vzájemný vztah s NATO není založen na reciprocitě.
Do íránského přístavního města Bandar Abbás na břehu Hormuzského průlivu se po měsících bojů vrací křehký klid. Místní rybáři opět vyplouvají na moře a na doky přivážejí své úlovky, mezi nimiž nechybí ani malí žraloci, kteří v oblasti platí za vyhledávanou delikatesu. Hormuzský průliv, klíčová námořní cesta pro globální obchod a energetiku, se stal hlavním ohniskem americko-izraelské války s Íránem, přičemž mezinárodní novináři dostali možnost navštívit íránskou stranu této strategické úžiny poprvé od vypuknutí konfliktu.
V Česku před týdnem sílila vlna rekordních veder. Tentokrát se v závěru týdne očekává jiné počasí, alespoň co se týká teplot. Nejtepleji bude na jižní Moravě, ale ani tam maxima nedosáhnou třicítky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Amerického prezidenta Donalda Trumpa zasáhla jedna smutná zpráva ze šoubyznysu. Ve věku 74 let zemřel zpěvák Victor Willis z legendární skupiny Village People, která se celosvětově proslavila hitem YMCA.
Mezinárodní snahy o ukončení severokorejského programu jaderných zbraní ztroskotaly. Výsledky nedávného ostentativního summitu mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Pchjongjangu ukázaly, že nejzásadnější věci zůstaly nevyřčeny. Oficiální čínská prohlášení ze schůzky zcela vynechala jakoukoli zmínku o denuklearizaci, což značí jasný posun od dlouhodobého politického cíle Pekingu.
Teherán důrazně varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa a Izrael před jakýmikoliv vojenskými útoky v době, kdy se země chystá na státní pohřeb nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Tento klíčový představitel přišel o život při náletech hned v první den války. Írán dal jasně najevo, že jakékoliv vojenské akce během smutečních obřadů vyvolají okamžitou a velmi tvrdou odvetu.
Prezident Donald Trump s oblibou dává na odiv svou osobní moc, přičemž se obklopuje loajálními členy kabinetu, útočí na neoblíbené světové lídry a tlačí na velké americké korporace. Dokonce se podle BBC v Bílém domě nechal slyšet, že jeho moc nemá žádné limity. Tento přístup vyvolává ve Spojených státech rozsáhlé protesty pod hesly jako „Žádní králové“ či „Máme ústavu, ne krále“, jelikož kritici tvrdí, že Trump posouvá hranice prezidentských pravomocí dál než jeho předchůdci.
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval ty izraelské členy kabinetu, kteří odmítají novou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Vzkázal jim, že Donald Trump je v současné době jediným hlavním představitelem státu na světě, který má pro Izrael pochopení, a že by si tamní politici měli uvědomit realitu situace, v níž se jejich země nachází.
Ruské zbraně použité při nočním raketovém a dronovém útok na Ukrajinu obsahovaly přibližně 35 000 součástek vyrobených v zahraničí. Uvedl to ukrajinský prezidentský komisař pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk, podle kterého toto zjištění poukazuje na přetrvávající mezery v mezinárodních kontrolách vývozu navzdory platným západním sankcím. Podle jeho vyjádření na sociální síti Facebook šlo ve velké míře o produkty dvojího užití nebo o civilní výrobky, které globální firmy vyprodukovaly ještě předtím, než byly přes prostředníky odkloněny do Ruska.
Snaha o zajištění nezapomenutelného zážitku na fotbalovém mistrovství světa se pro řadu fanoušků změnila v noční můru. Sekundární prodejní platformy, jako je StubHub, totiž na poslední chvíli hromadně ruší zakoupené lístky. Mnoho lidí tak zůstává stát před branami stadionů, přestože za vstupenky zaplatili tisíce dolarů a další nemalé finanční prostředky investovali do letenek a ubytování. Celá situace je v odvětví označována za jeden z největších kolapsů v historii prodeje vstupenek.
Rozhodnutí Ruska zahájit plnohodnotnou invazi na Ukrajinu stálo zemi již přibližně 450 000 lidských životů. Nová studie odhaduje, že celkový počet obětí a zraněných v tomto konfliktu na obou stranách již přesáhl hranici 2 milionů. Výzkum provedený Centrem pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) uvádí, že samotné Rusko zaznamenalo přibližně 1,4 milionu ztrát, což zahrnuje zabité, zraněné a pohřešované vojáky, a toto ohromující číslo představuje zhruba 1 % celkové populace země.