Zatímco se vláda Donalda Trumpa soustředí na ukončení války na Ukrajině, Čína Moskvu podporuje a zároveň vyhlíží poválečnou obnovu Ukrajiny jako prostředek k posílení svých ekonomických a strategických zájmů v Evropě. Je nezbytné, aby se zabránilo zapojení Číny do hospodářské a bezpečnostní budoucnosti Kyjeva, a to kvůli udržení stability evropského operačního prostoru a zamezení dalšímu sblížení Ruska a Číny.
Přestože se Peking oficiálně prezentuje jako odpovědný člen Rady bezpečnosti OSN, ve skutečnosti je hlavním podporovatelem ruské válečné mašinérie. Necelé tři týdny před invazí v roce 2022 podepsali Si Ťin-pching a Vladimir Putin „strategické partnerství bez hranic“, jehož růst je dnes očividný. Čína dodává Rusku klíčové komponenty pro stíhačky a výrobu dronů, a prostřednictvím materiálů dvojího užití poskytuje kritickou podporu ruské obranné průmyslové základně. Od února 2022 navíc obě země provedly desítky společných vojenských cvičení.
Čína je v současnosti největším odběratelem ruských fosilních paliv a měsíčně nakupuje ropu, uhlí a další energetické produkty za miliardy dolarů. Důležitým krokem bylo i nedávné podepsání dohody o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Peking je rovněž klíčový při pomoci s obcházením sankcí: čínské lodě byly spatřeny na kotvišti na Ruskem okupovaném Krymu a tankery s LNG ze sankcionovaných ruských projektů kotví v čínských terminálech.
Čína podporuje válečné úsilí Ruska, protože to přináší výhody Pekingu. Podle zpráv měl čínský ministr zahraničí naznačit evropským představitelům, že si Čína nemůže dovolit ruskou porážku na Ukrajině, jelikož by to umožnilo Spojeným státům soustředit se na Indo-Pacifik. Zároveň si Čína přeje, aby se Ukrajina stala novým uzlem pro její Iniciativu pásu a stezky (BRI). Peking proto předložil vlastní mírový plán, který ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil za nejrozumnější a vyzval k tomu, aby byla Čína zahrnuta mezi bezpečnostní garanty Ukrajiny.
Souběžně s podporou Moskvy se Peking uchází i o Kyjev. V srpnu zaslal Si Ťin-pching poprvé od získání ukrajinské nezávislosti blahopřání ke Dni nezávislosti. Čínská rozvojová agentura v březnu 2025 ohlásila, že je připravena poskytnout pomoc při obnově Ukrajiny, a tentýž měsíc podepsala Kyjev a Peking nové obchodní dohody o otevření čínského trhu pro ukrajinské zemědělské produkty. Tyto čínské snahy na Ukrajině probíhají na pozadí strategických investic, které upevňují čínskou přítomnost v černomořském regionu, například masivní přístavní projekt v gruzínské Anaklii a strategické investice v energetickém sektoru Turecka.
Pokud by mír na Ukrajině vedl k rozvoji BRI v oblasti energetických, telekomunikačních a dopravních systémů po celém kontinentu, hrozilo by podle expertů, že se Evropa stane závislou na dalším autoritářském aktérovi. Generální tajemník NATO navíc varoval, že Rusko by mohlo být připraveno použít sílu proti evropským spojencům do pěti let. Nekontrolované čínské investice do kritické evropské infrastruktury by mohly dát Pekingu páku a možnost zneužít vlivu nad infrastrukturou klíčovou pro bojové plány NATO proti Rusku.
Spojené státy musí brát hrozbu využití ukrajinské rekonstrukce jako platformy pro Iniciativu pásu a stezky vážně a poskytnout Kyjevu nástroje k jejímu potírání. Za prvé, USA by měly pomoci Ukrajině vyvinout vlastní mechanismus prověřování zahraničních investic, který by byl vzorovaný podle amerického CFIUS. Specialisté na ekonomickou bezpečnost by měli být vyškoleni, aby se tento nový mechanismus stal centrem pro boj proti investicím přicházejícím z autoritářských zemí.
Za druhé, Spojené státy by měly ve spolupráci s regionálními spojenci, jako jsou Rumunsko, Moldavsko, Polsko a pobaltské státy, vytvořit ve východní Evropě „štít ekonomické bezpečnosti“. Ten by zabránil další expanzi čínských strategických investic na východním křídle NATO. Tento štít by umožnil regionálním zemím koordinovat prověřování investic a sdílet ekonomické zpravodajství o hrozbách z Ruska a Číny. (Rumunsko již takový výbor, modelovaný podle CFIUS, zprovoznilo).
Nakonec, USA by měly pokračovat v bilaterální a multilaterální spolupráci, a to i prostřednictvím formátů, jako je Iniciativa Tří moří (3SI). Ta slouží k posílení propojenosti ve střední a východní Evropě, kde jsou USA strategickým partnerem. 3SI by měla být využita nejen k financování projektů pro posílení severojižního evropského koridoru, ale také jako platforma pro prosazování společného postoje k potlačení čínských investic ve východní Evropě a na západním Balkáně.
Zamezení zapojení Číny do obnovy Ukrajiny je strategickým imperativem pro Spojené státy a jejich evropské spojence. Je to důležité nejen pro udržení konkurenceschopnosti v kontextu soupeření velmocí, ale také pro zachování mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Číně by nemělo být dovoleno, aby nejprve umožnila ruskou agresi, která zničila ukrajinskou infrastrukturu a průmysl, a poté profitovala z její rekonstrukce.
Loni to byla Poslanecká sněmovna, letos jsou to obecní zastupitelstva a Senát. Pokud jste to do pátku neviděli, tak i letos nás v Česku čekají volby. Prezident Petr Pavel stanovil jejich termín na druhý říjnový víkend.
Americký prezident Donald Trump po čase opět pohrozil Evropě celní odvetou. Tentokrát mu vadí daně, které musí v některých státech platit americké technologické firmy, například Apple, Google, Amazon nebo Meta.
Budete výhledově kupovat novou dálniční známku? Pak je dobré si dát pozor, abyste někomu nenaletěli. Oficiální e-shop nově funguje na adrese edalnice.gov.cz, informovalo ministerstvo dopravy. Přechod pod jednotnou státní doménu má řidičům usnadnit rozpoznání oficiálního webu a ochránit je před nákupem na stránkách, které napodobují státní e-shop a účtují si za zprostředkování zbytečné poplatky.
Česko sužuje vlna veder, ale Jiřina Bohdalová neměla problém vyrazit ve středu na křest nové knihy exprezidenta Miloše Zemana. Na akci prozradila, jak vlastně začínají taková přátelství mezi slavnými herci či umělci a vrcholnými politiky.
V Česku probíhá tropický víkend, jaký tu snad ještě nepamatujeme. A stále nejsme ani v jeho polovině. Na internetu se objevil seznam doporučení, kterými je dobré se během volných dnů řídit. Vždyť není vyloučeno, že padne absolutní český teplotní rekord.
Česko vstoupilo do víkendu, jenž může být nejteplejším v historii. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) drobně územně upravuje dřívější varování před velmi či dokonce extrémně vysokými víkendovými teplotami, které mohou dosáhnout až 41 stupňů. Na některých místech se zároveň prodlužuje časová platnost varování až do pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Plán šéfa Volkswagenu Olivera Blumeho snížit v příštích letech počet pracovních míst v koncernu až o 100 000 je pro českou ekonomiku významnou zprávou, i když se zatím netýká přímo českých závodů Škody Auto. Podle zprávy německého Manager Magazinu chce vedení Volkswagenu v dalších letech výrazně omezit náklady, snížit investice asi o 15 procent na mírně přes 130 miliard eur a přeskupit výrobu v rámci celé skupiny.
V Česku začíná víkend, který může být - co se počasí týká, rekordní v několika ohledech. Padnout může absolutní teplotní rekord a klidně i noční teplotní rekord. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Poslední červnový víkend přinesl jen další obavy o křehké příměří na Blízkém východě. Donald Trump sice nechtěl dopředu říct, jak Američané zareagují na íránský útok na nákladní loď, ale v sobotu již víme, jak odveta vypadala. Informovala o tom britská stanice BBC.
České zápasy na mistrovství světa byly těmi posledními, které náš nejlepší útočník Patrik Schick odehrál v dresu národního týmu. Schick ve čtvrtek oznámil, že jeho reprezentační kariéra již nebude pokračovat.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.