Zatímco se vláda Donalda Trumpa soustředí na ukončení války na Ukrajině, Čína Moskvu podporuje a zároveň vyhlíží poválečnou obnovu Ukrajiny jako prostředek k posílení svých ekonomických a strategických zájmů v Evropě. Je nezbytné, aby se zabránilo zapojení Číny do hospodářské a bezpečnostní budoucnosti Kyjeva, a to kvůli udržení stability evropského operačního prostoru a zamezení dalšímu sblížení Ruska a Číny.
Přestože se Peking oficiálně prezentuje jako odpovědný člen Rady bezpečnosti OSN, ve skutečnosti je hlavním podporovatelem ruské válečné mašinérie. Necelé tři týdny před invazí v roce 2022 podepsali Si Ťin-pching a Vladimir Putin „strategické partnerství bez hranic“, jehož růst je dnes očividný. Čína dodává Rusku klíčové komponenty pro stíhačky a výrobu dronů, a prostřednictvím materiálů dvojího užití poskytuje kritickou podporu ruské obranné průmyslové základně. Od února 2022 navíc obě země provedly desítky společných vojenských cvičení.
Čína je v současnosti největším odběratelem ruských fosilních paliv a měsíčně nakupuje ropu, uhlí a další energetické produkty za miliardy dolarů. Důležitým krokem bylo i nedávné podepsání dohody o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Peking je rovněž klíčový při pomoci s obcházením sankcí: čínské lodě byly spatřeny na kotvišti na Ruskem okupovaném Krymu a tankery s LNG ze sankcionovaných ruských projektů kotví v čínských terminálech.
Čína podporuje válečné úsilí Ruska, protože to přináší výhody Pekingu. Podle zpráv měl čínský ministr zahraničí naznačit evropským představitelům, že si Čína nemůže dovolit ruskou porážku na Ukrajině, jelikož by to umožnilo Spojeným státům soustředit se na Indo-Pacifik. Zároveň si Čína přeje, aby se Ukrajina stala novým uzlem pro její Iniciativu pásu a stezky (BRI). Peking proto předložil vlastní mírový plán, který ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil za nejrozumnější a vyzval k tomu, aby byla Čína zahrnuta mezi bezpečnostní garanty Ukrajiny.
Souběžně s podporou Moskvy se Peking uchází i o Kyjev. V srpnu zaslal Si Ťin-pching poprvé od získání ukrajinské nezávislosti blahopřání ke Dni nezávislosti. Čínská rozvojová agentura v březnu 2025 ohlásila, že je připravena poskytnout pomoc při obnově Ukrajiny, a tentýž měsíc podepsala Kyjev a Peking nové obchodní dohody o otevření čínského trhu pro ukrajinské zemědělské produkty. Tyto čínské snahy na Ukrajině probíhají na pozadí strategických investic, které upevňují čínskou přítomnost v černomořském regionu, například masivní přístavní projekt v gruzínské Anaklii a strategické investice v energetickém sektoru Turecka.
Pokud by mír na Ukrajině vedl k rozvoji BRI v oblasti energetických, telekomunikačních a dopravních systémů po celém kontinentu, hrozilo by podle expertů, že se Evropa stane závislou na dalším autoritářském aktérovi. Generální tajemník NATO navíc varoval, že Rusko by mohlo být připraveno použít sílu proti evropským spojencům do pěti let. Nekontrolované čínské investice do kritické evropské infrastruktury by mohly dát Pekingu páku a možnost zneužít vlivu nad infrastrukturou klíčovou pro bojové plány NATO proti Rusku.
Spojené státy musí brát hrozbu využití ukrajinské rekonstrukce jako platformy pro Iniciativu pásu a stezky vážně a poskytnout Kyjevu nástroje k jejímu potírání. Za prvé, USA by měly pomoci Ukrajině vyvinout vlastní mechanismus prověřování zahraničních investic, který by byl vzorovaný podle amerického CFIUS. Specialisté na ekonomickou bezpečnost by měli být vyškoleni, aby se tento nový mechanismus stal centrem pro boj proti investicím přicházejícím z autoritářských zemí.
Za druhé, Spojené státy by měly ve spolupráci s regionálními spojenci, jako jsou Rumunsko, Moldavsko, Polsko a pobaltské státy, vytvořit ve východní Evropě „štít ekonomické bezpečnosti“. Ten by zabránil další expanzi čínských strategických investic na východním křídle NATO. Tento štít by umožnil regionálním zemím koordinovat prověřování investic a sdílet ekonomické zpravodajství o hrozbách z Ruska a Číny. (Rumunsko již takový výbor, modelovaný podle CFIUS, zprovoznilo).
Nakonec, USA by měly pokračovat v bilaterální a multilaterální spolupráci, a to i prostřednictvím formátů, jako je Iniciativa Tří moří (3SI). Ta slouží k posílení propojenosti ve střední a východní Evropě, kde jsou USA strategickým partnerem. 3SI by měla být využita nejen k financování projektů pro posílení severojižního evropského koridoru, ale také jako platforma pro prosazování společného postoje k potlačení čínských investic ve východní Evropě a na západním Balkáně.
Zamezení zapojení Číny do obnovy Ukrajiny je strategickým imperativem pro Spojené státy a jejich evropské spojence. Je to důležité nejen pro udržení konkurenceschopnosti v kontextu soupeření velmocí, ale také pro zachování mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Číně by nemělo být dovoleno, aby nejprve umožnila ruskou agresi, která zničila ukrajinskou infrastrukturu a průmysl, a poté profitovala z její rekonstrukce.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.