Zatímco se vláda Donalda Trumpa soustředí na ukončení války na Ukrajině, Čína Moskvu podporuje a zároveň vyhlíží poválečnou obnovu Ukrajiny jako prostředek k posílení svých ekonomických a strategických zájmů v Evropě. Je nezbytné, aby se zabránilo zapojení Číny do hospodářské a bezpečnostní budoucnosti Kyjeva, a to kvůli udržení stability evropského operačního prostoru a zamezení dalšímu sblížení Ruska a Číny.
Přestože se Peking oficiálně prezentuje jako odpovědný člen Rady bezpečnosti OSN, ve skutečnosti je hlavním podporovatelem ruské válečné mašinérie. Necelé tři týdny před invazí v roce 2022 podepsali Si Ťin-pching a Vladimir Putin „strategické partnerství bez hranic“, jehož růst je dnes očividný. Čína dodává Rusku klíčové komponenty pro stíhačky a výrobu dronů, a prostřednictvím materiálů dvojího užití poskytuje kritickou podporu ruské obranné průmyslové základně. Od února 2022 navíc obě země provedly desítky společných vojenských cvičení.
Čína je v současnosti největším odběratelem ruských fosilních paliv a měsíčně nakupuje ropu, uhlí a další energetické produkty za miliardy dolarů. Důležitým krokem bylo i nedávné podepsání dohody o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Peking je rovněž klíčový při pomoci s obcházením sankcí: čínské lodě byly spatřeny na kotvišti na Ruskem okupovaném Krymu a tankery s LNG ze sankcionovaných ruských projektů kotví v čínských terminálech.
Čína podporuje válečné úsilí Ruska, protože to přináší výhody Pekingu. Podle zpráv měl čínský ministr zahraničí naznačit evropským představitelům, že si Čína nemůže dovolit ruskou porážku na Ukrajině, jelikož by to umožnilo Spojeným státům soustředit se na Indo-Pacifik. Zároveň si Čína přeje, aby se Ukrajina stala novým uzlem pro její Iniciativu pásu a stezky (BRI). Peking proto předložil vlastní mírový plán, který ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil za nejrozumnější a vyzval k tomu, aby byla Čína zahrnuta mezi bezpečnostní garanty Ukrajiny.
Souběžně s podporou Moskvy se Peking uchází i o Kyjev. V srpnu zaslal Si Ťin-pching poprvé od získání ukrajinské nezávislosti blahopřání ke Dni nezávislosti. Čínská rozvojová agentura v březnu 2025 ohlásila, že je připravena poskytnout pomoc při obnově Ukrajiny, a tentýž měsíc podepsala Kyjev a Peking nové obchodní dohody o otevření čínského trhu pro ukrajinské zemědělské produkty. Tyto čínské snahy na Ukrajině probíhají na pozadí strategických investic, které upevňují čínskou přítomnost v černomořském regionu, například masivní přístavní projekt v gruzínské Anaklii a strategické investice v energetickém sektoru Turecka.
Pokud by mír na Ukrajině vedl k rozvoji BRI v oblasti energetických, telekomunikačních a dopravních systémů po celém kontinentu, hrozilo by podle expertů, že se Evropa stane závislou na dalším autoritářském aktérovi. Generální tajemník NATO navíc varoval, že Rusko by mohlo být připraveno použít sílu proti evropským spojencům do pěti let. Nekontrolované čínské investice do kritické evropské infrastruktury by mohly dát Pekingu páku a možnost zneužít vlivu nad infrastrukturou klíčovou pro bojové plány NATO proti Rusku.
Spojené státy musí brát hrozbu využití ukrajinské rekonstrukce jako platformy pro Iniciativu pásu a stezky vážně a poskytnout Kyjevu nástroje k jejímu potírání. Za prvé, USA by měly pomoci Ukrajině vyvinout vlastní mechanismus prověřování zahraničních investic, který by byl vzorovaný podle amerického CFIUS. Specialisté na ekonomickou bezpečnost by měli být vyškoleni, aby se tento nový mechanismus stal centrem pro boj proti investicím přicházejícím z autoritářských zemí.
Za druhé, Spojené státy by měly ve spolupráci s regionálními spojenci, jako jsou Rumunsko, Moldavsko, Polsko a pobaltské státy, vytvořit ve východní Evropě „štít ekonomické bezpečnosti“. Ten by zabránil další expanzi čínských strategických investic na východním křídle NATO. Tento štít by umožnil regionálním zemím koordinovat prověřování investic a sdílet ekonomické zpravodajství o hrozbách z Ruska a Číny. (Rumunsko již takový výbor, modelovaný podle CFIUS, zprovoznilo).
Nakonec, USA by měly pokračovat v bilaterální a multilaterální spolupráci, a to i prostřednictvím formátů, jako je Iniciativa Tří moří (3SI). Ta slouží k posílení propojenosti ve střední a východní Evropě, kde jsou USA strategickým partnerem. 3SI by měla být využita nejen k financování projektů pro posílení severojižního evropského koridoru, ale také jako platforma pro prosazování společného postoje k potlačení čínských investic ve východní Evropě a na západním Balkáně.
Zamezení zapojení Číny do obnovy Ukrajiny je strategickým imperativem pro Spojené státy a jejich evropské spojence. Je to důležité nejen pro udržení konkurenceschopnosti v kontextu soupeření velmocí, ale také pro zachování mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Číně by nemělo být dovoleno, aby nejprve umožnila ruskou agresi, která zničila ukrajinskou infrastrukturu a průmysl, a poté profitovala z její rekonstrukce.
Klimatičtí aktivisté se v Belému ostře postavili proti lobbistům z průmyslového zemědělství. K protestu došlo v takzvané AgriZone, což je prostor mimo hlavní jednání summitu COP30, který sponzorují korporátní giganti jako Nestlé a Bayer a který je věnovaný zájmům agribusinessu. Aktivisté kritizují rozhodnutí Brazílie umožnit těmto společnostem zřídit si na summitu vlastní prostor.
Tsunami jsou na otevřeném oceánu notoricky obtížně zjistitelné, protože se k pobřeží řítí obrovskou rychlostí. V létě 2025 ale vědci sledovali jednu vlnu téměř v reálném čase. Umožnil jim to nový systém, který funguje na základě detekce vlnění ve vysokých vrstvách atmosféry.
Zatímco se vláda Donalda Trumpa soustředí na ukončení války na Ukrajině, Čína Moskvu podporuje a zároveň vyhlíží poválečnou obnovu Ukrajiny jako prostředek k posílení svých ekonomických a strategických zájmů v Evropě. Je nezbytné, aby se zabránilo zapojení Číny do hospodářské a bezpečnostní budoucnosti Kyjeva, a to kvůli udržení stability evropského operačního prostoru a zamezení dalšímu sblížení Ruska a Číny.
Britská veřejnoprávní televize BBC čelí největší krizi za poslední desetiletí, která přichází v nejméně vhodnou dobu. Spory o nestrannost zpravodajství eskalovaly rezignacemi dvou vrcholných manažerů a hrozbou právních kroků ze strany Donalda Trumpa. Celá situace nastává právě ve chvíli, kdy se BBC připravuje na klíčová jednání s britskou vládou o obnovení své Královské charty, která určí její pravidla a především model financování.
Evropské snahy o využití zmrazených ruských aktiv k zajištění finanční půjčky pro Ukrajinu čelí vážným překážkám, které sahají za počáteční námitky Belgie. Zatímco Belgie, kde je ve finančním depozitáři Euroclear uložena většina (přibližně $140 miliard) zmrazených ruských státních aktiv, požaduje od ostatních členských zemí finanční záruky proti právním a finančním rizikům, nově se ozývá i Slovensko.
Austrálie a Turecko se dostaly do patové situace ohledně hostování nadcházející klimatické konference COP31 a ani jedna strana zatím nehodlá ustoupit. Tato záležitost musí být vyřešena do konce příštího týdne, kdy končí současný summit v Belému. Pokud by k dohodě nedošlo, role hostitele by automaticky připadla německému Bonnu, kde sídlí Rámcová úmluva OSN o změně klimatu.
Evropská komise, v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou, byla nucena udělat významné ústupky Evropskému parlamentu, aby odvrátila hrozící zamítnutí jejího návrhu nového dlouhodobého rozpočtu EU. Přestože je teprve listopad, v Bruselu dorazila sezóna „dávání dárků“, kdy von der Leyenová ustoupila požadavkům, aby získala podporu středových skupin v Parlamentu, aniž by rozhněvala členské státy.
Senát USA v pondělí večer schválil kompromisní návrh zákona o financování, který ukončí nejdelší rozpočtovou uzávěru v americké historii. Hlasování v poměru 60 pro a 40 proti poslalo finanční opatření do Sněmovny reprezentantů. Očekává se, že tam by mohlo být schváleno už ve středu.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.