Zatímco se vláda Donalda Trumpa soustředí na ukončení války na Ukrajině, Čína Moskvu podporuje a zároveň vyhlíží poválečnou obnovu Ukrajiny jako prostředek k posílení svých ekonomických a strategických zájmů v Evropě. Je nezbytné, aby se zabránilo zapojení Číny do hospodářské a bezpečnostní budoucnosti Kyjeva, a to kvůli udržení stability evropského operačního prostoru a zamezení dalšímu sblížení Ruska a Číny.
Přestože se Peking oficiálně prezentuje jako odpovědný člen Rady bezpečnosti OSN, ve skutečnosti je hlavním podporovatelem ruské válečné mašinérie. Necelé tři týdny před invazí v roce 2022 podepsali Si Ťin-pching a Vladimir Putin „strategické partnerství bez hranic“, jehož růst je dnes očividný. Čína dodává Rusku klíčové komponenty pro stíhačky a výrobu dronů, a prostřednictvím materiálů dvojího užití poskytuje kritickou podporu ruské obranné průmyslové základně. Od února 2022 navíc obě země provedly desítky společných vojenských cvičení.
Čína je v současnosti největším odběratelem ruských fosilních paliv a měsíčně nakupuje ropu, uhlí a další energetické produkty za miliardy dolarů. Důležitým krokem bylo i nedávné podepsání dohody o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Peking je rovněž klíčový při pomoci s obcházením sankcí: čínské lodě byly spatřeny na kotvišti na Ruskem okupovaném Krymu a tankery s LNG ze sankcionovaných ruských projektů kotví v čínských terminálech.
Čína podporuje válečné úsilí Ruska, protože to přináší výhody Pekingu. Podle zpráv měl čínský ministr zahraničí naznačit evropským představitelům, že si Čína nemůže dovolit ruskou porážku na Ukrajině, jelikož by to umožnilo Spojeným státům soustředit se na Indo-Pacifik. Zároveň si Čína přeje, aby se Ukrajina stala novým uzlem pro její Iniciativu pásu a stezky (BRI). Peking proto předložil vlastní mírový plán, který ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil za nejrozumnější a vyzval k tomu, aby byla Čína zahrnuta mezi bezpečnostní garanty Ukrajiny.
Souběžně s podporou Moskvy se Peking uchází i o Kyjev. V srpnu zaslal Si Ťin-pching poprvé od získání ukrajinské nezávislosti blahopřání ke Dni nezávislosti. Čínská rozvojová agentura v březnu 2025 ohlásila, že je připravena poskytnout pomoc při obnově Ukrajiny, a tentýž měsíc podepsala Kyjev a Peking nové obchodní dohody o otevření čínského trhu pro ukrajinské zemědělské produkty. Tyto čínské snahy na Ukrajině probíhají na pozadí strategických investic, které upevňují čínskou přítomnost v černomořském regionu, například masivní přístavní projekt v gruzínské Anaklii a strategické investice v energetickém sektoru Turecka.
Pokud by mír na Ukrajině vedl k rozvoji BRI v oblasti energetických, telekomunikačních a dopravních systémů po celém kontinentu, hrozilo by podle expertů, že se Evropa stane závislou na dalším autoritářském aktérovi. Generální tajemník NATO navíc varoval, že Rusko by mohlo být připraveno použít sílu proti evropským spojencům do pěti let. Nekontrolované čínské investice do kritické evropské infrastruktury by mohly dát Pekingu páku a možnost zneužít vlivu nad infrastrukturou klíčovou pro bojové plány NATO proti Rusku.
Spojené státy musí brát hrozbu využití ukrajinské rekonstrukce jako platformy pro Iniciativu pásu a stezky vážně a poskytnout Kyjevu nástroje k jejímu potírání. Za prvé, USA by měly pomoci Ukrajině vyvinout vlastní mechanismus prověřování zahraničních investic, který by byl vzorovaný podle amerického CFIUS. Specialisté na ekonomickou bezpečnost by měli být vyškoleni, aby se tento nový mechanismus stal centrem pro boj proti investicím přicházejícím z autoritářských zemí.
Za druhé, Spojené státy by měly ve spolupráci s regionálními spojenci, jako jsou Rumunsko, Moldavsko, Polsko a pobaltské státy, vytvořit ve východní Evropě „štít ekonomické bezpečnosti“. Ten by zabránil další expanzi čínských strategických investic na východním křídle NATO. Tento štít by umožnil regionálním zemím koordinovat prověřování investic a sdílet ekonomické zpravodajství o hrozbách z Ruska a Číny. (Rumunsko již takový výbor, modelovaný podle CFIUS, zprovoznilo).
Nakonec, USA by měly pokračovat v bilaterální a multilaterální spolupráci, a to i prostřednictvím formátů, jako je Iniciativa Tří moří (3SI). Ta slouží k posílení propojenosti ve střední a východní Evropě, kde jsou USA strategickým partnerem. 3SI by měla být využita nejen k financování projektů pro posílení severojižního evropského koridoru, ale také jako platforma pro prosazování společného postoje k potlačení čínských investic ve východní Evropě a na západním Balkáně.
Zamezení zapojení Číny do obnovy Ukrajiny je strategickým imperativem pro Spojené státy a jejich evropské spojence. Je to důležité nejen pro udržení konkurenceschopnosti v kontextu soupeření velmocí, ale také pro zachování mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Číně by nemělo být dovoleno, aby nejprve umožnila ruskou agresi, která zničila ukrajinskou infrastrukturu a průmysl, a poté profitovala z její rekonstrukce.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.