Zatímco se vláda Donalda Trumpa soustředí na ukončení války na Ukrajině, Čína Moskvu podporuje a zároveň vyhlíží poválečnou obnovu Ukrajiny jako prostředek k posílení svých ekonomických a strategických zájmů v Evropě. Je nezbytné, aby se zabránilo zapojení Číny do hospodářské a bezpečnostní budoucnosti Kyjeva, a to kvůli udržení stability evropského operačního prostoru a zamezení dalšímu sblížení Ruska a Číny.
Přestože se Peking oficiálně prezentuje jako odpovědný člen Rady bezpečnosti OSN, ve skutečnosti je hlavním podporovatelem ruské válečné mašinérie. Necelé tři týdny před invazí v roce 2022 podepsali Si Ťin-pching a Vladimir Putin „strategické partnerství bez hranic“, jehož růst je dnes očividný. Čína dodává Rusku klíčové komponenty pro stíhačky a výrobu dronů, a prostřednictvím materiálů dvojího užití poskytuje kritickou podporu ruské obranné průmyslové základně. Od února 2022 navíc obě země provedly desítky společných vojenských cvičení.
Čína je v současnosti největším odběratelem ruských fosilních paliv a měsíčně nakupuje ropu, uhlí a další energetické produkty za miliardy dolarů. Důležitým krokem bylo i nedávné podepsání dohody o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Peking je rovněž klíčový při pomoci s obcházením sankcí: čínské lodě byly spatřeny na kotvišti na Ruskem okupovaném Krymu a tankery s LNG ze sankcionovaných ruských projektů kotví v čínských terminálech.
Čína podporuje válečné úsilí Ruska, protože to přináší výhody Pekingu. Podle zpráv měl čínský ministr zahraničí naznačit evropským představitelům, že si Čína nemůže dovolit ruskou porážku na Ukrajině, jelikož by to umožnilo Spojeným státům soustředit se na Indo-Pacifik. Zároveň si Čína přeje, aby se Ukrajina stala novým uzlem pro její Iniciativu pásu a stezky (BRI). Peking proto předložil vlastní mírový plán, který ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil za nejrozumnější a vyzval k tomu, aby byla Čína zahrnuta mezi bezpečnostní garanty Ukrajiny.
Souběžně s podporou Moskvy se Peking uchází i o Kyjev. V srpnu zaslal Si Ťin-pching poprvé od získání ukrajinské nezávislosti blahopřání ke Dni nezávislosti. Čínská rozvojová agentura v březnu 2025 ohlásila, že je připravena poskytnout pomoc při obnově Ukrajiny, a tentýž měsíc podepsala Kyjev a Peking nové obchodní dohody o otevření čínského trhu pro ukrajinské zemědělské produkty. Tyto čínské snahy na Ukrajině probíhají na pozadí strategických investic, které upevňují čínskou přítomnost v černomořském regionu, například masivní přístavní projekt v gruzínské Anaklii a strategické investice v energetickém sektoru Turecka.
Pokud by mír na Ukrajině vedl k rozvoji BRI v oblasti energetických, telekomunikačních a dopravních systémů po celém kontinentu, hrozilo by podle expertů, že se Evropa stane závislou na dalším autoritářském aktérovi. Generální tajemník NATO navíc varoval, že Rusko by mohlo být připraveno použít sílu proti evropským spojencům do pěti let. Nekontrolované čínské investice do kritické evropské infrastruktury by mohly dát Pekingu páku a možnost zneužít vlivu nad infrastrukturou klíčovou pro bojové plány NATO proti Rusku.
Spojené státy musí brát hrozbu využití ukrajinské rekonstrukce jako platformy pro Iniciativu pásu a stezky vážně a poskytnout Kyjevu nástroje k jejímu potírání. Za prvé, USA by měly pomoci Ukrajině vyvinout vlastní mechanismus prověřování zahraničních investic, který by byl vzorovaný podle amerického CFIUS. Specialisté na ekonomickou bezpečnost by měli být vyškoleni, aby se tento nový mechanismus stal centrem pro boj proti investicím přicházejícím z autoritářských zemí.
Za druhé, Spojené státy by měly ve spolupráci s regionálními spojenci, jako jsou Rumunsko, Moldavsko, Polsko a pobaltské státy, vytvořit ve východní Evropě „štít ekonomické bezpečnosti“. Ten by zabránil další expanzi čínských strategických investic na východním křídle NATO. Tento štít by umožnil regionálním zemím koordinovat prověřování investic a sdílet ekonomické zpravodajství o hrozbách z Ruska a Číny. (Rumunsko již takový výbor, modelovaný podle CFIUS, zprovoznilo).
Nakonec, USA by měly pokračovat v bilaterální a multilaterální spolupráci, a to i prostřednictvím formátů, jako je Iniciativa Tří moří (3SI). Ta slouží k posílení propojenosti ve střední a východní Evropě, kde jsou USA strategickým partnerem. 3SI by měla být využita nejen k financování projektů pro posílení severojižního evropského koridoru, ale také jako platforma pro prosazování společného postoje k potlačení čínských investic ve východní Evropě a na západním Balkáně.
Zamezení zapojení Číny do obnovy Ukrajiny je strategickým imperativem pro Spojené státy a jejich evropské spojence. Je to důležité nejen pro udržení konkurenceschopnosti v kontextu soupeření velmocí, ale také pro zachování mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Číně by nemělo být dovoleno, aby nejprve umožnila ruskou agresi, která zničila ukrajinskou infrastrukturu a průmysl, a poté profitovala z její rekonstrukce.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.