Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Tento skeptický postoj představuje výrazný historický obrat, neboť Spojené státy udržovaly s KMT velmi blízké vztahy od druhé světové války až do jednadvacátého století. Během studené války Washington tuto stranu podporoval, protože byla vládnoucí silou na ostrově, sdílela s USA odpor ke Komunistické straně Číny a obě strany se překrývaly v politice jedné Číny. Situace se začala měnit v devadesátých letech s demokratizací Tchaj-wanu a nástupem Demokratické progresivní strany (DPP), která historicky prosazuje nezávislost a drží prezidentský úřad od roku 2016. Současný chladný přístup k opoziční lídryni tak vyvolává otázky, zda Washington definitivně nepřenesl svou loajalitu a přízeň na stranu DPP.
Současný trojúhelník vztahů mezi Washingtonem, Tchaj-pejí a Pekingem je charakteristický třemi zcela odlišnými pohledy na věc. Washington vidí Tchaj-wan jako prosperující demokracii, kterou Čína ohrožuje subverzemi a útokem, pokud nepřistoupí na rozhovory o sjednocení. Tchaj-pej sdílí tento pohled a zároveň očekává americkou vojenskou ochranu. Peking naopak považuje Tchaj-wan za neoddělitelnou součást Číny a obviňuje vládnoucí DPP, že se s tichou podporou USA pokouší o trvalé odtržení, čímž porušuje dřívější závazky KMT i dohody z procesu normalizace americko-čínských vztahů.
Všechny tři strany však odmítají jakoukoli vlastní vinu na rostoucím napětí. Washington a Tchaj-pej svalují veškerou odpovědnost na čínské vojenské zastrašování, zatímco Peking obviňuje své protějšky z faktického prosazování politiky jedné Číny a jednoho Tchaj-wanu. Z tohoto důvodu je debata o zachování statusu quo bezpředmětná, protože každá strana si pod ním představuje něco jiného. Pro deeskalaci napětí by přitom Peking musel nabídnout Tchaj-wanu kromě hrozeb také ústupky, a Washington s Tchaj-pejí by musely vedle odstrašování vsadit na diplomacii.
Americká kritika vůči Cheng Li-wun se zaměřuje především na odpor KMT vůči výši a struktuře obranného rozpočtu, který současná tchajwanská vláda pod vedením DPP prosazuje. Politička sice posilování obranných schopností podporuje, ale trvá na tom, že vojenské výdaje musí doprovázet dialog s Pekingem založený na takzvaném konsensu z roku 1992. Tento rámec politiky jedné Číny však vládní DPP odmítá jako základ pro jakékoli rozhovory a Washington tento postoj DPP mlčky přijal, přičemž mnozí američtí pozorovatelé vidí KMT jako stranu příliš nakloněnou Pekingu a myšlence sjednocení.
Přístup předsedkyně KMT k Číně sice vyžaduje důkladnou analýzu, zároveň však otevírá strategické otázky, kterým se Washington i tchajwanská vláda vyhýbají. Cheng Li-wun argumentuje, že samotné výdaje na obranu mír nezajistí a že odstrašování bez komunikačních kanálů pouze zvyšuje napětí a nutí strany ke kapitulaci nebo eskalaci, aniž by nabízelo ústupové cesty. Podle ní je spolupráce jak s Pekingem, tak s Washingtonem nejen možná, ale přímo nezbytná pro mírové řešení, přičemž během své cesty do USA zopakovala, že obě strany Tchajwanské úžiny patří ke stejnému čínskému národu.
Američtí analytici raději označují její postoj za naivní, než aby řešili podmínky pro možný dialog. Washington se zaměřením výhradně na čínskou vojenskou hrozbu vyhýbá přiznání, že se substance a důvěryhodnost jeho vlastní politiky jedné Číny v posledních desetiletích vytrácí. Americká politika se postupně sblížila s pozicí DPP, která tvrdí, že Tchaj-wan je již suverénní a nezávislou zemí, což ostře kontrastuje s obavami, které Washington z pro-nezávislostní agendy DPP vyjadřoval v devadesátých letech a na počátku nového tisíciletí.
Důraz na vojenské odstrašování navíc maskuje rostoucí nechuť USA k jakémukoli scénáři sjednocení, a to i mírovému. V amerických kruzích totiž převládl názor, že Tchaj-wan je klíčovým strategickým aktivem pro zájmy USA a nesmí se dostat pod kontrolu Číny. Pokud je však přístup KMT považován za mylný, Washington ani Tchaj-pej nenabízejí žádnou konstruktivní alternativu k deeskalaci napětí, která by reagovala na čínské stížnosti ohledně vyprazdňování politiky jedné Číny.
Tyto otázky získávají na naléhavosti poté, co do hry vstoupil americký prezident Donald Trump jako zcela nepředvídatelný faktor. Přestože je Cheng Li-wun kritizována za přejímání geopolitického narativu Pekingu, sám Trump vyjádřil podobné sklony během svých veřejných vystoupení po květnovém summitu se Si Ťin-pchingem v Pekingu. Trump tehdy prohlásil, že nechce, aby se někdo osamostatňoval, naznačil, že by USA nemusely Tchaj-wan v takovém případě bránit, a následně odložil schválený balík prodeje amerických zbraní pro Tchaj-pej.
Prezident Trump je sice ve svých zahraničněpolitických názorech nekonzistentní a impulzivní, takže nelze předvídat, zda se jeho postoj nevrátí k tradiční americké podpoře a politice strategické ambiguity, ale jeho kroky již nyní oslabují důvěru Tchaj-wanu v americkou spolehlivost. Oficiální tchajwanský průzkum veřejného mínění, provedený dva týdny po Trumpově návštěvě Číny, ukázal, že téměř 30 procent obyvatel ostrova upřednostňuje projevování dobré vůle vůči Číně, zatímco pouze 12 procent dává přednost prohlubování spolupráce s USA. Tento posun naznačuje, že tchajwanská veřejnost může pod vlivem nejistoty začít přístup Cheng Li-wun vůči Pekingu akceptovat.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.