Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Tento skeptický postoj představuje výrazný historický obrat, neboť Spojené státy udržovaly s KMT velmi blízké vztahy od druhé světové války až do jednadvacátého století. Během studené války Washington tuto stranu podporoval, protože byla vládnoucí silou na ostrově, sdílela s USA odpor ke Komunistické straně Číny a obě strany se překrývaly v politice jedné Číny. Situace se začala měnit v devadesátých letech s demokratizací Tchaj-wanu a nástupem Demokratické progresivní strany (DPP), která historicky prosazuje nezávislost a drží prezidentský úřad od roku 2016. Současný chladný přístup k opoziční lídryni tak vyvolává otázky, zda Washington definitivně nepřenesl svou loajalitu a přízeň na stranu DPP.
Současný trojúhelník vztahů mezi Washingtonem, Tchaj-pejí a Pekingem je charakteristický třemi zcela odlišnými pohledy na věc. Washington vidí Tchaj-wan jako prosperující demokracii, kterou Čína ohrožuje subverzemi a útokem, pokud nepřistoupí na rozhovory o sjednocení. Tchaj-pej sdílí tento pohled a zároveň očekává americkou vojenskou ochranu. Peking naopak považuje Tchaj-wan za neoddělitelnou součást Číny a obviňuje vládnoucí DPP, že se s tichou podporou USA pokouší o trvalé odtržení, čímž porušuje dřívější závazky KMT i dohody z procesu normalizace americko-čínských vztahů.
Všechny tři strany však odmítají jakoukoli vlastní vinu na rostoucím napětí. Washington a Tchaj-pej svalují veškerou odpovědnost na čínské vojenské zastrašování, zatímco Peking obviňuje své protějšky z faktického prosazování politiky jedné Číny a jednoho Tchaj-wanu. Z tohoto důvodu je debata o zachování statusu quo bezpředmětná, protože každá strana si pod ním představuje něco jiného. Pro deeskalaci napětí by přitom Peking musel nabídnout Tchaj-wanu kromě hrozeb také ústupky, a Washington s Tchaj-pejí by musely vedle odstrašování vsadit na diplomacii.
Americká kritika vůči Cheng Li-wun se zaměřuje především na odpor KMT vůči výši a struktuře obranného rozpočtu, který současná tchajwanská vláda pod vedením DPP prosazuje. Politička sice posilování obranných schopností podporuje, ale trvá na tom, že vojenské výdaje musí doprovázet dialog s Pekingem založený na takzvaném konsensu z roku 1992. Tento rámec politiky jedné Číny však vládní DPP odmítá jako základ pro jakékoli rozhovory a Washington tento postoj DPP mlčky přijal, přičemž mnozí američtí pozorovatelé vidí KMT jako stranu příliš nakloněnou Pekingu a myšlence sjednocení.
Přístup předsedkyně KMT k Číně sice vyžaduje důkladnou analýzu, zároveň však otevírá strategické otázky, kterým se Washington i tchajwanská vláda vyhýbají. Cheng Li-wun argumentuje, že samotné výdaje na obranu mír nezajistí a že odstrašování bez komunikačních kanálů pouze zvyšuje napětí a nutí strany ke kapitulaci nebo eskalaci, aniž by nabízelo ústupové cesty. Podle ní je spolupráce jak s Pekingem, tak s Washingtonem nejen možná, ale přímo nezbytná pro mírové řešení, přičemž během své cesty do USA zopakovala, že obě strany Tchajwanské úžiny patří ke stejnému čínskému národu.
Američtí analytici raději označují její postoj za naivní, než aby řešili podmínky pro možný dialog. Washington se zaměřením výhradně na čínskou vojenskou hrozbu vyhýbá přiznání, že se substance a důvěryhodnost jeho vlastní politiky jedné Číny v posledních desetiletích vytrácí. Americká politika se postupně sblížila s pozicí DPP, která tvrdí, že Tchaj-wan je již suverénní a nezávislou zemí, což ostře kontrastuje s obavami, které Washington z pro-nezávislostní agendy DPP vyjadřoval v devadesátých letech a na počátku nového tisíciletí.
Důraz na vojenské odstrašování navíc maskuje rostoucí nechuť USA k jakémukoli scénáři sjednocení, a to i mírovému. V amerických kruzích totiž převládl názor, že Tchaj-wan je klíčovým strategickým aktivem pro zájmy USA a nesmí se dostat pod kontrolu Číny. Pokud je však přístup KMT považován za mylný, Washington ani Tchaj-pej nenabízejí žádnou konstruktivní alternativu k deeskalaci napětí, která by reagovala na čínské stížnosti ohledně vyprazdňování politiky jedné Číny.
Tyto otázky získávají na naléhavosti poté, co do hry vstoupil americký prezident Donald Trump jako zcela nepředvídatelný faktor. Přestože je Cheng Li-wun kritizována za přejímání geopolitického narativu Pekingu, sám Trump vyjádřil podobné sklony během svých veřejných vystoupení po květnovém summitu se Si Ťin-pchingem v Pekingu. Trump tehdy prohlásil, že nechce, aby se někdo osamostatňoval, naznačil, že by USA nemusely Tchaj-wan v takovém případě bránit, a následně odložil schválený balík prodeje amerických zbraní pro Tchaj-pej.
Prezident Trump je sice ve svých zahraničněpolitických názorech nekonzistentní a impulzivní, takže nelze předvídat, zda se jeho postoj nevrátí k tradiční americké podpoře a politice strategické ambiguity, ale jeho kroky již nyní oslabují důvěru Tchaj-wanu v americkou spolehlivost. Oficiální tchajwanský průzkum veřejného mínění, provedený dva týdny po Trumpově návštěvě Číny, ukázal, že téměř 30 procent obyvatel ostrova upřednostňuje projevování dobré vůle vůči Číně, zatímco pouze 12 procent dává přednost prohlubování spolupráce s USA. Tento posun naznačuje, že tchajwanská veřejnost může pod vlivem nejistoty začít přístup Cheng Li-wun vůči Pekingu akceptovat.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.