Americký ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine dnes vystoupili na tiskové konferenci, kde komentovali nedávný vývoj kolem konfliktu s Íránem a výsledky summitu NATO. Hegseth označil zásah proti íránským jaderným zařízením za „ohromující úspěch“ a připisoval hlavní zásluhy prezidentu Donaldu Trumpovi. Generál Caine se pak podrobně věnoval technické stránce útoku a popsal i reakci na íránskou odvetu v Kataru.
Ve svém vystoupení následně hovořil o americkém úderu na Írán a označil jej za „nejkomplexnější a nejutajovanější vojenskou operaci v dějinách USA“. Zdůraznil, že útoky zcela zničily schopnost Íránu pokračovat ve vývoji jaderných zbraní, a ostře kritizoval zpravodajská média, která podle něj „přehnaně důvěřují uniklému předběžnému hodnocení Pentagonu“. To naznačovalo, že jaderný program Íránu byl zasažen jen částečně a jeho činnost bude obnovena během několika měsíců.
„Byla to jen prvotní zpráva a rozhodně nebyla konzultována s celou zpravodajskou komunitou,“ uvedl Hegseth. Podle něj média ignorují skutečný dopad útoku a cíleně ho bagatelizují.
Generál Dan Caine se zaměřil na samotný průběh vojenské operace. Popsal, jak Írán podnikl raketový útok na americkou základnu Al Udeid v Kataru, a vyzdvihl obranné reakce amerických a katarských sil. Podle něj šlo o největší nasazení systému Patriot v historii americké armády. Obránci podle jeho slov měli jen několik vteřin na rozhodnutí, jak reagovat, a zvládli situaci „s maximální profesionalitou“.
Caine také prozradil nové informace o útoku na jaderné zařízení Fordo, které je hluboko ukryto v horách severního Íránu. Spojené státy o projektu věděly již dlouho a jeden z důstojníků americké Agentury pro obrannou hrozbovou analýzu (DTRA) jej studoval 15 let. Výsledkem byl vývoj speciální „bunker buster“ bomby, navržené právě pro takto odolné podzemní cíle. Tato zbraň byla nasazena při útoku 22. června, jehož cílem bylo místo zcela zničit.
Tisková konference tak jasně ukázala, že Spojené státy považují svou vojenskou operaci za triumfální demonstraci síly. Podle oficiálních vyjádření byl útok přesně cílený, pečlivě plánovaný a přinesl očekávaný výsledek. USA navíc oceňují mezinárodní podporu, zejména pak pomoc Kataru při obraně strategické základny.
Zatímco íránská strana nadále tvrdí, že jaderný program nebyl vážně poškozen a že útoky byly z větší části symbolické, americké vedení trvá na tom, že šlo o devastující zásah, který výrazně oslabil technologické a logistické kapacity Teheránu.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.