Američané se připravují na citelné zdražení běžného zboží poté, co prezident Donald Trump oznámil nová celosvětová cla v rámci ekonomické výjimečné situace. Cílem je ochránit domácí průmysl, ale ekonomové i obchodníci varují, že důsledkem může být prudký nárůst inflace a vyšší ceny pro běžné spotřebitele.
Trump vyhlásil nová cla 5. dubna, v platnost vstoupila dnes, a podle jeho slov se týkají téměř všech zemí, přičemž tzv. „nejhorší pachatelé“, konkrétně Čína, čelí sazbám 104 %. V případě klíčových asijských výrobních center, jako jsou Vietnam, nebo Bangladéš, se clo na vybrané výrobky pohybuje od 34 % do 46 %.
Jednou z nejpostiženějších oblastí je textilní průmysl. Firmy jako Gap, H&M nebo Target nakupují značnou část svého zboží právě z asijských zemí. Gap například získává 21 % svého oblečení z Vietnamu, zatímco H&M vyrábí většinu svých produktů v Číně a Bangladéši. Podle Americké asociace módního průmyslu ponesou břemeno navýšených cen především nízkopříjmové rodiny.
Další zasaženou komoditou je káva. Téměř veškerá káva v USA pochází z dovozu – z Brazílie, Kolumbie nebo Vietnamu. Menší pražírny, jako například Graffeo v San Francisku, již avizovaly, že dopady pocítí okamžitě. Vyšší ceny zřejmě zůstanou „trvale započtené“ v cenách pro spotřebitele.
Stejně tak se očekává růst cen u dalších potravin, zejména u těch z Evropy. Například olivový olej z Itálie, Španělska nebo Řecka by mohl výrazně podražit, neboť země EU čelí 20% clu. Podobně se dražší stane i víno z Francie, které patří mezi nejpopulárnější zahraniční vína na americkém trhu.
Zdražení se nevyhne ani obuvi. Polovina tenisek Nike a téměř 40 % bot Adidas se vyrábí ve Vietnamu. V roce 2024 dovážely USA boty v hodnotě přes 27 miliard dolarů, většina právě z Číny a Vietnamu. Cla by tuto daňovou zátěž mohla ztrojnásobit. Podle odhadů banky UBS se ceny bot mohou zvýšit o 10 až 12 %.
Milovníci elektroniky, ať už mobilních telefonů nebo herních konzolí, také neuniknou. Většina iPhonů se vyrábí v Číně, některé také v Indii, která čelí 26% clu. Společnost Samsung má zase velkou část produkce ve Vietnamu. Japonský herní gigant Nintendo oznámil pozastavení předobjednávek nové konzole Switch 2 kvůli nejistotě ohledně dopadů cel.
Důležitou změnou je také zrušení výjimky pro menší zásilky z Číny, tzv. de minimis výjimka. Dosud mohly balíčky do hodnoty 800 dolarů vstupovat do USA bez cla. Trumpovo nařízení tento systém ruší, což zásadně ovlivní online obchody jako Shein a Temu. Nově budou muset platit 30% daň nebo 25 dolarů za položku, od 1. června pak dokonce 50 dolarů.
Kritici tvrdí, že Trumpova opatření mohou ochromit globální dodavatelské řetězce, zvýšit náklady pro firmy i spotřebitele a poškodit americkou konkurenceschopnost. Firmy jako Apple nebo Nike již zaznamenaly pokles hodnoty svých akcií a očekává se, že tlak na ně dále poroste.
Evropská unie, Čína a další dotčené státy zvažují odvetná opatření, což může vést k dalšímu rozdmýchání obchodní války. Federální rezervní systém již varoval, že celní politika zvýší inflaci, a vyvolává obavy z oslabení americké ekonomiky.
Zatímco Trump tvrdí, že jeho cílem je oživení amerického průmyslu, výsledkem může být výrazné zatížení peněženek běžných Američanů. Zdražení oblečení, jídla, obuvi, elektroniky i alkoholu je pro mnohé tvrdou ranou, obzvlášť v době, kdy se ekonomika snaží zotavit z předchozích otřesů.
Severní země, známé svým chladným podnebím, se letos potýkají s „neuvěřitelným“ vedrem, které pokračuje a zesiluje vlivem znečištění ovzduší. Teploty v oblasti se vyšplhaly na historické maximum a vědci je označují za rekordní od začátku měření v roce 1961.
Lidé v Gaze už několik měsíců čelí tragickému hladomoru, který postupně ničí celé rodiny. I když se tento týden oficiálně potvrdil „nejhorší scénář hladomoru“ ze strany odborníků OSN, ti, kdo v Gaze žijí, to věděli už dlouho – vidí, jak jejich děti umírají hlady.
V srpnu 1945 svět zažil neuvěřitelný okamžik, který navždy změnil dějiny lidstva – bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki atomovými bombami. Tento strašlivý čin, jenž ukončil druhou světovou válku, stále rezonuje v kolektivní paměti jako varování před ničivou silou jaderného konfliktu. Příběh o útoku na Hirošimu a Nagasaki, jak jej odhalují novější historické a filmové práce, například oscarový film Oppenheimer, je jedním z nejtemnějších v dějinách války.
Západní mocnosti včetně Velké Británie a Kanady se chystají uznat Palestinu jako nezávislý stát poté, co tak učinila Francie. Tento krok má posílit diplomatický tlak na Izrael a vyvážit jednostrannou podporu USA, které i přes humanitární krizi v Gaze nadále plně stojí za izraelskou vládou. Přestože je uznání Palestiny nutné a symbolicky silné, narazí na realitu rozděleného území, nefunkčních institucí a přítomnosti Hamásu, což vytváří takřka neřešitelný politický a bezpečnostní paradox.
Donald Trump oznámil, že propustí šéfku Úřadu pro statistiku práce (BLS), Eriku McEntarfer, po zveřejnění zprávy o zaměstnanosti, která vyvolala obavy o účinky jeho celních politik na ekonomiku. Na sociálních sítích Trump obvinil McEntarferovou bez jakýchkoli důkazů z toho, že manipulovala s čísly o pracovních místech z politických důvodů.
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Americký prezident Donald Trump se v reakci na výhrůžné výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl nařídit dvěma jaderným ponorkám, aby se přesunuly blíž k Rusku. Vyplývá to z jeho pátečního vyjádření na sociální síti.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.