Američané se připravují na citelné zdražení běžného zboží poté, co prezident Donald Trump oznámil nová celosvětová cla v rámci ekonomické výjimečné situace. Cílem je ochránit domácí průmysl, ale ekonomové i obchodníci varují, že důsledkem může být prudký nárůst inflace a vyšší ceny pro běžné spotřebitele.
Trump vyhlásil nová cla 5. dubna, v platnost vstoupila dnes, a podle jeho slov se týkají téměř všech zemí, přičemž tzv. „nejhorší pachatelé“, konkrétně Čína, čelí sazbám 104 %. V případě klíčových asijských výrobních center, jako jsou Vietnam, nebo Bangladéš, se clo na vybrané výrobky pohybuje od 34 % do 46 %.
Jednou z nejpostiženějších oblastí je textilní průmysl. Firmy jako Gap, H&M nebo Target nakupují značnou část svého zboží právě z asijských zemí. Gap například získává 21 % svého oblečení z Vietnamu, zatímco H&M vyrábí většinu svých produktů v Číně a Bangladéši. Podle Americké asociace módního průmyslu ponesou břemeno navýšených cen především nízkopříjmové rodiny.
Další zasaženou komoditou je káva. Téměř veškerá káva v USA pochází z dovozu – z Brazílie, Kolumbie nebo Vietnamu. Menší pražírny, jako například Graffeo v San Francisku, již avizovaly, že dopady pocítí okamžitě. Vyšší ceny zřejmě zůstanou „trvale započtené“ v cenách pro spotřebitele.
Stejně tak se očekává růst cen u dalších potravin, zejména u těch z Evropy. Například olivový olej z Itálie, Španělska nebo Řecka by mohl výrazně podražit, neboť země EU čelí 20% clu. Podobně se dražší stane i víno z Francie, které patří mezi nejpopulárnější zahraniční vína na americkém trhu.
Zdražení se nevyhne ani obuvi. Polovina tenisek Nike a téměř 40 % bot Adidas se vyrábí ve Vietnamu. V roce 2024 dovážely USA boty v hodnotě přes 27 miliard dolarů, většina právě z Číny a Vietnamu. Cla by tuto daňovou zátěž mohla ztrojnásobit. Podle odhadů banky UBS se ceny bot mohou zvýšit o 10 až 12 %.
Milovníci elektroniky, ať už mobilních telefonů nebo herních konzolí, také neuniknou. Většina iPhonů se vyrábí v Číně, některé také v Indii, která čelí 26% clu. Společnost Samsung má zase velkou část produkce ve Vietnamu. Japonský herní gigant Nintendo oznámil pozastavení předobjednávek nové konzole Switch 2 kvůli nejistotě ohledně dopadů cel.
Důležitou změnou je také zrušení výjimky pro menší zásilky z Číny, tzv. de minimis výjimka. Dosud mohly balíčky do hodnoty 800 dolarů vstupovat do USA bez cla. Trumpovo nařízení tento systém ruší, což zásadně ovlivní online obchody jako Shein a Temu. Nově budou muset platit 30% daň nebo 25 dolarů za položku, od 1. června pak dokonce 50 dolarů.
Kritici tvrdí, že Trumpova opatření mohou ochromit globální dodavatelské řetězce, zvýšit náklady pro firmy i spotřebitele a poškodit americkou konkurenceschopnost. Firmy jako Apple nebo Nike již zaznamenaly pokles hodnoty svých akcií a očekává se, že tlak na ně dále poroste.
Evropská unie, Čína a další dotčené státy zvažují odvetná opatření, což může vést k dalšímu rozdmýchání obchodní války. Federální rezervní systém již varoval, že celní politika zvýší inflaci, a vyvolává obavy z oslabení americké ekonomiky.
Zatímco Trump tvrdí, že jeho cílem je oživení amerického průmyslu, výsledkem může být výrazné zatížení peněženek běžných Američanů. Zdražení oblečení, jídla, obuvi, elektroniky i alkoholu je pro mnohé tvrdou ranou, obzvlášť v době, kdy se ekonomika snaží zotavit z předchozích otřesů.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.