Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Politici a tvůrci strategií po desetiletí upřednostňovali růst měřený právě skrze HDP jako svůj hlavní ekonomický cíl. Kritici však tvrdí, že nekonečný a nerozlišující růst na planetě s omezenými zdroji pohání klimatickou krizi i prohlubování nerovnosti. Šéf OSN zdůraznil, že posun za hranice HDP spočívá v měření věcí, které jsou skutečně důležité pro lidi a jejich komunity. HDP nám sice říká cenu všeho, ale neříká nám nic o skutečné hodnotě, přičemž svět nelze vnímat jako obří korporaci.
V lednu uspořádala OSN v Ženevě konferenci s názvem „Za hranice HDP“, které se zúčastnili přední světoví ekonomové včetně nositele Nobelovy ceny Josepha Stiglitze. Tato skupina odborníků dostala za úkol navrhnout nový systém ukazatelů ekonomického úspěchu. Nový model by měl brát v úvahu lidský blahobyt, udržitelnost a spravedlnost. Zpráva zveřejněná koncem loňského roku argumentuje, že po opakovaných globálních otřesech je transformace ekonomiky stále naléhavější.
Tyto události, od finanční krize v roce 2008 až po pandemii covidu-19, byly podle zprávy umocněny trojitou planetární krizí v podobě klimatických změn, ztráty biodiverzity a znečištění. Rychlé technologické změny navíc proměňují pracovní trhy a zvyšují nerovnost. Profesor Kaushik Basu, který skupině spolupředsedá, uvedl, že národy jsou uzamčeny v honbě za překonáváním ostatních v metrice HDP. Kvůli tomu se ignoruje blaho běžných občanů i ekologická udržitelnost.
Pokud veškerý nový příjem připadne jen několika jedincům, ale HDP přesto roste, očekává se od všech občanů, že budou jásat. Tento přístup podle odborníků živí hypernacionalismus, nerovnost a společenskou polarizaci. Profesorka Nora Lustig doplnila, že HDP nebyl nikdy navržen k měření lidského pokroku, a přesto zůstává dominantním měřítkem úspěchu. Ekonomický růst totiž může koexistovat s chudobou, vyloučením, násilím nebo porušováním lidských práv.
Cílem skupiny odborníků není HDP zcela nahradit, ale spíše jej doplnit o další ukazatele. To by mělo vládám i veřejnosti pomoci posoudit, zda rozvoj skutečně zlepšuje životy lidí a chrání udržitelnost pro budoucí generace. Iniciativa OSN navazuje na nedávná zjištění, podle nichž současné ekonomické modely selhávají v započítávání dopadů klimatických šoků. Extrémní výkyvy počasí by přitom mohly vést k úplnému zhroucení globální ekonomiky.
Tyto obavy přicházejí uprostřed rostoucí debaty v akademické sféře i občanské společnosti o tom, jak vytvořit struktury slučitelné s větší rovností. Diskutují se různé přístupy, od zeleného keynesiánství přes ekonomiku koblihy až po iniciativy zaměřené na udržitelný stav. Jiní prosazují koncept nerůstu, který zdůrazňuje plánované omezení škodlivých forem výroby, zejména v bohatších zemích. Místo toho by se pozornost měla zaměřit na sociálně prospěšné části ekonomiky, jako je péče nebo obnovitelná energie.
Politický ekonom Jason Hickel, který je zastáncem myšlenek nerůstu, tvrdí, že tyto koncepty získávají na síle. Odkazuje na nedávný průzkum mezi stovkami výzkumníků klimatické politiky, z nichž většina podporuje post-růstové pozice. Hickel sice vítá výzvu šéfa OSN k opuštění diktátu HDP, ale podle něj to samo o sobě nebude stačit k odvrácení katastrofy. Podle jeho názoru je zapotřebí hlubší systémová změna, která by přinesla demokratizaci kontroly nad výrobou.
Hickel tvrdí, že dominance HDP není náhodná, ale vychází z toho, co je cenné pro kapitál. Struktura současného ekonomického uspořádání je podle něj tím, co musí být v konečném důsledku překonáno. Debata o měření lidského pokroku se tak stává zásadní otázkou pro přežití civilizace v příštích desetiletích. OSN se snaží prosadit vizi, kde finanční rozhodnutí nebudou založena jen na okamžitém zisku nebo ztrátě.
Transformace světového hospodářství by podle Guterrese měla vést k tomu, že příroda už nebude vnímána jako bezplatný zdroj ke drancování. Ukazatele úspěchu musí reflektovat i stav ekosystémů, které jsou základem pro veškerou ekonomickou aktivitu. Bez této změny hrozí, že lidstvo vyčerpá zdroje planety dříve, než stačí vybudovat udržitelnou alternativu. Účetní systémy budoucnosti tak musí odrážet skutečnou cenu znečištění a hodnotu zachované divočiny.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
