Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Politici a tvůrci strategií po desetiletí upřednostňovali růst měřený právě skrze HDP jako svůj hlavní ekonomický cíl. Kritici však tvrdí, že nekonečný a nerozlišující růst na planetě s omezenými zdroji pohání klimatickou krizi i prohlubování nerovnosti. Šéf OSN zdůraznil, že posun za hranice HDP spočívá v měření věcí, které jsou skutečně důležité pro lidi a jejich komunity. HDP nám sice říká cenu všeho, ale neříká nám nic o skutečné hodnotě, přičemž svět nelze vnímat jako obří korporaci.
V lednu uspořádala OSN v Ženevě konferenci s názvem „Za hranice HDP“, které se zúčastnili přední světoví ekonomové včetně nositele Nobelovy ceny Josepha Stiglitze. Tato skupina odborníků dostala za úkol navrhnout nový systém ukazatelů ekonomického úspěchu. Nový model by měl brát v úvahu lidský blahobyt, udržitelnost a spravedlnost. Zpráva zveřejněná koncem loňského roku argumentuje, že po opakovaných globálních otřesech je transformace ekonomiky stále naléhavější.
Tyto události, od finanční krize v roce 2008 až po pandemii covidu-19, byly podle zprávy umocněny trojitou planetární krizí v podobě klimatických změn, ztráty biodiverzity a znečištění. Rychlé technologické změny navíc proměňují pracovní trhy a zvyšují nerovnost. Profesor Kaushik Basu, který skupině spolupředsedá, uvedl, že národy jsou uzamčeny v honbě za překonáváním ostatních v metrice HDP. Kvůli tomu se ignoruje blaho běžných občanů i ekologická udržitelnost.
Pokud veškerý nový příjem připadne jen několika jedincům, ale HDP přesto roste, očekává se od všech občanů, že budou jásat. Tento přístup podle odborníků živí hypernacionalismus, nerovnost a společenskou polarizaci. Profesorka Nora Lustig doplnila, že HDP nebyl nikdy navržen k měření lidského pokroku, a přesto zůstává dominantním měřítkem úspěchu. Ekonomický růst totiž může koexistovat s chudobou, vyloučením, násilím nebo porušováním lidských práv.
Cílem skupiny odborníků není HDP zcela nahradit, ale spíše jej doplnit o další ukazatele. To by mělo vládám i veřejnosti pomoci posoudit, zda rozvoj skutečně zlepšuje životy lidí a chrání udržitelnost pro budoucí generace. Iniciativa OSN navazuje na nedávná zjištění, podle nichž současné ekonomické modely selhávají v započítávání dopadů klimatických šoků. Extrémní výkyvy počasí by přitom mohly vést k úplnému zhroucení globální ekonomiky.
Tyto obavy přicházejí uprostřed rostoucí debaty v akademické sféře i občanské společnosti o tom, jak vytvořit struktury slučitelné s větší rovností. Diskutují se různé přístupy, od zeleného keynesiánství přes ekonomiku koblihy až po iniciativy zaměřené na udržitelný stav. Jiní prosazují koncept nerůstu, který zdůrazňuje plánované omezení škodlivých forem výroby, zejména v bohatších zemích. Místo toho by se pozornost měla zaměřit na sociálně prospěšné části ekonomiky, jako je péče nebo obnovitelná energie.
Politický ekonom Jason Hickel, který je zastáncem myšlenek nerůstu, tvrdí, že tyto koncepty získávají na síle. Odkazuje na nedávný průzkum mezi stovkami výzkumníků klimatické politiky, z nichž většina podporuje post-růstové pozice. Hickel sice vítá výzvu šéfa OSN k opuštění diktátu HDP, ale podle něj to samo o sobě nebude stačit k odvrácení katastrofy. Podle jeho názoru je zapotřebí hlubší systémová změna, která by přinesla demokratizaci kontroly nad výrobou.
Hickel tvrdí, že dominance HDP není náhodná, ale vychází z toho, co je cenné pro kapitál. Struktura současného ekonomického uspořádání je podle něj tím, co musí být v konečném důsledku překonáno. Debata o měření lidského pokroku se tak stává zásadní otázkou pro přežití civilizace v příštích desetiletích. OSN se snaží prosadit vizi, kde finanční rozhodnutí nebudou založena jen na okamžitém zisku nebo ztrátě.
Transformace světového hospodářství by podle Guterrese měla vést k tomu, že příroda už nebude vnímána jako bezplatný zdroj ke drancování. Ukazatele úspěchu musí reflektovat i stav ekosystémů, které jsou základem pro veškerou ekonomickou aktivitu. Bez této změny hrozí, že lidstvo vyčerpá zdroje planety dříve, než stačí vybudovat udržitelnou alternativu. Účetní systémy budoucnosti tak musí odrážet skutečnou cenu znečištění a hodnotu zachované divočiny.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.
Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.
Světové trhy s energiemi prožívají dramatické okamžiky. Poté, co se ceny ropy během pondělního rána nekontrolovaně vyšplhaly až na hranici 115 dolarů za barel, se objevily zprávy o narychlo svolaném nouzovém jednání ministrů financí skupiny G7. Hlavním tématem diskuse je koordinovaný zásah, který by mohl dočasně zbrzdit cenovou spirálu ohrožující globální stabilitu.