Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Politici a tvůrci strategií po desetiletí upřednostňovali růst měřený právě skrze HDP jako svůj hlavní ekonomický cíl. Kritici však tvrdí, že nekonečný a nerozlišující růst na planetě s omezenými zdroji pohání klimatickou krizi i prohlubování nerovnosti. Šéf OSN zdůraznil, že posun za hranice HDP spočívá v měření věcí, které jsou skutečně důležité pro lidi a jejich komunity. HDP nám sice říká cenu všeho, ale neříká nám nic o skutečné hodnotě, přičemž svět nelze vnímat jako obří korporaci.
V lednu uspořádala OSN v Ženevě konferenci s názvem „Za hranice HDP“, které se zúčastnili přední světoví ekonomové včetně nositele Nobelovy ceny Josepha Stiglitze. Tato skupina odborníků dostala za úkol navrhnout nový systém ukazatelů ekonomického úspěchu. Nový model by měl brát v úvahu lidský blahobyt, udržitelnost a spravedlnost. Zpráva zveřejněná koncem loňského roku argumentuje, že po opakovaných globálních otřesech je transformace ekonomiky stále naléhavější.
Tyto události, od finanční krize v roce 2008 až po pandemii covidu-19, byly podle zprávy umocněny trojitou planetární krizí v podobě klimatických změn, ztráty biodiverzity a znečištění. Rychlé technologické změny navíc proměňují pracovní trhy a zvyšují nerovnost. Profesor Kaushik Basu, který skupině spolupředsedá, uvedl, že národy jsou uzamčeny v honbě za překonáváním ostatních v metrice HDP. Kvůli tomu se ignoruje blaho běžných občanů i ekologická udržitelnost.
Pokud veškerý nový příjem připadne jen několika jedincům, ale HDP přesto roste, očekává se od všech občanů, že budou jásat. Tento přístup podle odborníků živí hypernacionalismus, nerovnost a společenskou polarizaci. Profesorka Nora Lustig doplnila, že HDP nebyl nikdy navržen k měření lidského pokroku, a přesto zůstává dominantním měřítkem úspěchu. Ekonomický růst totiž může koexistovat s chudobou, vyloučením, násilím nebo porušováním lidských práv.
Cílem skupiny odborníků není HDP zcela nahradit, ale spíše jej doplnit o další ukazatele. To by mělo vládám i veřejnosti pomoci posoudit, zda rozvoj skutečně zlepšuje životy lidí a chrání udržitelnost pro budoucí generace. Iniciativa OSN navazuje na nedávná zjištění, podle nichž současné ekonomické modely selhávají v započítávání dopadů klimatických šoků. Extrémní výkyvy počasí by přitom mohly vést k úplnému zhroucení globální ekonomiky.
Tyto obavy přicházejí uprostřed rostoucí debaty v akademické sféře i občanské společnosti o tom, jak vytvořit struktury slučitelné s větší rovností. Diskutují se různé přístupy, od zeleného keynesiánství přes ekonomiku koblihy až po iniciativy zaměřené na udržitelný stav. Jiní prosazují koncept nerůstu, který zdůrazňuje plánované omezení škodlivých forem výroby, zejména v bohatších zemích. Místo toho by se pozornost měla zaměřit na sociálně prospěšné části ekonomiky, jako je péče nebo obnovitelná energie.
Politický ekonom Jason Hickel, který je zastáncem myšlenek nerůstu, tvrdí, že tyto koncepty získávají na síle. Odkazuje na nedávný průzkum mezi stovkami výzkumníků klimatické politiky, z nichž většina podporuje post-růstové pozice. Hickel sice vítá výzvu šéfa OSN k opuštění diktátu HDP, ale podle něj to samo o sobě nebude stačit k odvrácení katastrofy. Podle jeho názoru je zapotřebí hlubší systémová změna, která by přinesla demokratizaci kontroly nad výrobou.
Hickel tvrdí, že dominance HDP není náhodná, ale vychází z toho, co je cenné pro kapitál. Struktura současného ekonomického uspořádání je podle něj tím, co musí být v konečném důsledku překonáno. Debata o měření lidského pokroku se tak stává zásadní otázkou pro přežití civilizace v příštích desetiletích. OSN se snaží prosadit vizi, kde finanční rozhodnutí nebudou založena jen na okamžitém zisku nebo ztrátě.
Transformace světového hospodářství by podle Guterrese měla vést k tomu, že příroda už nebude vnímána jako bezplatný zdroj ke drancování. Ukazatele úspěchu musí reflektovat i stav ekosystémů, které jsou základem pro veškerou ekonomickou aktivitu. Bez této změny hrozí, že lidstvo vyčerpá zdroje planety dříve, než stačí vybudovat udržitelnou alternativu. Účetní systémy budoucnosti tak musí odrážet skutečnou cenu znečištění a hodnotu zachované divočiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.