Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Politici a tvůrci strategií po desetiletí upřednostňovali růst měřený právě skrze HDP jako svůj hlavní ekonomický cíl. Kritici však tvrdí, že nekonečný a nerozlišující růst na planetě s omezenými zdroji pohání klimatickou krizi i prohlubování nerovnosti. Šéf OSN zdůraznil, že posun za hranice HDP spočívá v měření věcí, které jsou skutečně důležité pro lidi a jejich komunity. HDP nám sice říká cenu všeho, ale neříká nám nic o skutečné hodnotě, přičemž svět nelze vnímat jako obří korporaci.
V lednu uspořádala OSN v Ženevě konferenci s názvem „Za hranice HDP“, které se zúčastnili přední světoví ekonomové včetně nositele Nobelovy ceny Josepha Stiglitze. Tato skupina odborníků dostala za úkol navrhnout nový systém ukazatelů ekonomického úspěchu. Nový model by měl brát v úvahu lidský blahobyt, udržitelnost a spravedlnost. Zpráva zveřejněná koncem loňského roku argumentuje, že po opakovaných globálních otřesech je transformace ekonomiky stále naléhavější.
Tyto události, od finanční krize v roce 2008 až po pandemii covidu-19, byly podle zprávy umocněny trojitou planetární krizí v podobě klimatických změn, ztráty biodiverzity a znečištění. Rychlé technologické změny navíc proměňují pracovní trhy a zvyšují nerovnost. Profesor Kaushik Basu, který skupině spolupředsedá, uvedl, že národy jsou uzamčeny v honbě za překonáváním ostatních v metrice HDP. Kvůli tomu se ignoruje blaho běžných občanů i ekologická udržitelnost.
Pokud veškerý nový příjem připadne jen několika jedincům, ale HDP přesto roste, očekává se od všech občanů, že budou jásat. Tento přístup podle odborníků živí hypernacionalismus, nerovnost a společenskou polarizaci. Profesorka Nora Lustig doplnila, že HDP nebyl nikdy navržen k měření lidského pokroku, a přesto zůstává dominantním měřítkem úspěchu. Ekonomický růst totiž může koexistovat s chudobou, vyloučením, násilím nebo porušováním lidských práv.
Cílem skupiny odborníků není HDP zcela nahradit, ale spíše jej doplnit o další ukazatele. To by mělo vládám i veřejnosti pomoci posoudit, zda rozvoj skutečně zlepšuje životy lidí a chrání udržitelnost pro budoucí generace. Iniciativa OSN navazuje na nedávná zjištění, podle nichž současné ekonomické modely selhávají v započítávání dopadů klimatických šoků. Extrémní výkyvy počasí by přitom mohly vést k úplnému zhroucení globální ekonomiky.
Tyto obavy přicházejí uprostřed rostoucí debaty v akademické sféře i občanské společnosti o tom, jak vytvořit struktury slučitelné s větší rovností. Diskutují se různé přístupy, od zeleného keynesiánství přes ekonomiku koblihy až po iniciativy zaměřené na udržitelný stav. Jiní prosazují koncept nerůstu, který zdůrazňuje plánované omezení škodlivých forem výroby, zejména v bohatších zemích. Místo toho by se pozornost měla zaměřit na sociálně prospěšné části ekonomiky, jako je péče nebo obnovitelná energie.
Politický ekonom Jason Hickel, který je zastáncem myšlenek nerůstu, tvrdí, že tyto koncepty získávají na síle. Odkazuje na nedávný průzkum mezi stovkami výzkumníků klimatické politiky, z nichž většina podporuje post-růstové pozice. Hickel sice vítá výzvu šéfa OSN k opuštění diktátu HDP, ale podle něj to samo o sobě nebude stačit k odvrácení katastrofy. Podle jeho názoru je zapotřebí hlubší systémová změna, která by přinesla demokratizaci kontroly nad výrobou.
Hickel tvrdí, že dominance HDP není náhodná, ale vychází z toho, co je cenné pro kapitál. Struktura současného ekonomického uspořádání je podle něj tím, co musí být v konečném důsledku překonáno. Debata o měření lidského pokroku se tak stává zásadní otázkou pro přežití civilizace v příštích desetiletích. OSN se snaží prosadit vizi, kde finanční rozhodnutí nebudou založena jen na okamžitém zisku nebo ztrátě.
Transformace světového hospodářství by podle Guterrese měla vést k tomu, že příroda už nebude vnímána jako bezplatný zdroj ke drancování. Ukazatele úspěchu musí reflektovat i stav ekosystémů, které jsou základem pro veškerou ekonomickou aktivitu. Bez této změny hrozí, že lidstvo vyčerpá zdroje planety dříve, než stačí vybudovat udržitelnou alternativu. Účetní systémy budoucnosti tak musí odrážet skutečnou cenu znečištění a hodnotu zachované divočiny.
Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucí vlně kritiky za své působení v čele Pentagonu, přičemž výhrady zaznívají stále častěji i z řad jeho vlastní Republikánské strany. Pochybnosti o jeho schopnostech efektivně řídit resort obrany zesílily po nedávném odstoupení tajemníka armády Dana Driscolla. Tento krok zaměřil pozornost na Hegsethův styl vedení a jeho zaměření na takzvané kulturní války uvnitř ozbrojených sil. Vývoj vyvolal znepokojení mezi klíčovými zákonodárci, kteří upozorňují na nedostatek stability v celém ministerstvu.
Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku mimořádně složité politické situaci. Podle předvolebních průzkumů se očekává jasné vítězství pravicově populistické Alternativy pro Německo, která výrazně předstihuje Křesťanskodemokratickou unii. Výsledek hlasování tak může znamenat výrazné posílení krajní pravice v této východoněmecké spolkové zemi. Pro kancléře i jeho mateřskou stranu to představuje vyhrocený scénář bez ohledu na konečné rozložení mandátů.
Geneticky upravená ledvina z prasete udržela šestašedesátiletého muže ve Spojených státech naživu po rekordních devět měsíců. Orgán sloužil jako dočasný most, který pacientovi umožnil přečkat období čekání na lidského dárce. Jde o vůbec první případ na světě, kdy prasečí ledvina úspěšně plnila tuto přechodnou funkci. Tento historický úspěch přináší novou naději pro miliony lidí se selháním ledvin.
Bílý dům spustil na svých oficiálních webových stránkách sérii jednoduchých arkádových her, jejichž prostřednictvím propaguje své politické priority. Hráči v těchto titulech mohou například zadržovat migranty na jižní hranici nebo stavět hraniční zeď. Jedná se o nejnovější krok v rámci agresivní online kampaně americké administrativy zaměřené proti jejím politickým oponentům. Tento přístup v minulosti opakovaně vyvolal kontroverze kvůli používání urážlivých a rasistických motivů.
Kyjev a Moskvu v nejbližších dnech navštíví vyjednávači Spojených států s cílem obnovit úsilí o ukončení války na Ukrajině. Informaci oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu s tím, že předběžné termíny schůzek již byly stanoveny. Podle jeho slov je nesmírně důležité, aby Washington zůstal v celém procesu aktivní. Zástupci americké administrativy plánují vést rozhovory přímo v obou metropolích.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.