Mette Frederiksenová, předsedkyně dánské vlády, přednesla na pařížské univerzitě Sciences Po projev plný znepokojení nad vývojem globální stability. Prohlásila, že dosavadní mezinárodní uspořádání definitivně zaniklo a jeho obnova v původním formátu není reálná. Frederiksenová apelovala na nezbytnost úzké kooperace mezi Evropou a USA, jelikož jen společný postup může eliminovat rizika pramenící z ruské politiky.
Navzdory neshodám ohledně amerických ambicí v Grónsku premiérka potvrdila, že Kodaň a Washington nadále spojuje zájem o stabilitu arktického regionu. I když byly vzájemné vztahy podrobeny zkoušce, Dánsko hodlá s americkou stranou hledat konsenzus. Podle Frederiksenové je však nutné si uvědomit, že Moskva mír s evropskými státy nehledá, což vyžaduje nekompromisní jednotu západních zemí.
Předseda grónské vlády Jens-Frederik Nielsen poukázal na to, jak negativně tyto diplomatické otřesy doléhají na obyvatele ostrova. Místní lidé pociťují značnou míru nejistoty a obav z budoucnosti, neboť mají pocit, že se o nich rozhoduje bez jejich vědomí. Grónský kabinet se nyní snaží tyto emoce tlumit a chránit suverenitu svého území před vnějšími geopolitickými tlaky.
V rámci struktur EU mezitím sílí požadavky na vybudování autonomní obrany, o čemž hovořil eurokomisař Andrius Kubilius. Unie se podle něj musí adaptovat na možnost, že vliv USA v Evropě zeslábne, a vytvořit funkční evropskou odnož v rámci NATO. Tato iniciativa by měla být založena na společných vojenských kapacitách, nikoliv pouze na roztříštěných silách jednotlivých členských států.
Kubilius znovu oživil koncept Evropské rady bezpečnosti, který by měl zajistit efektivnější řízení společné obranné politiky. Tento plán, kdysi prosazovaný Paříží a Berlínem, nabývá v současné krizi na důležitosti. Komisař varoval, že bez společných investičních projektů do výzbroje nebude Evropa schopna vlastními silami pokrýt kritické nedostatky ve své obraně.
Dalším bodem programu dánské a grónské delegace je jednání v Elysejském paláci s francouzským prezidentem. Rozhovory se pravděpodobně zaměří na bezpečnostní architekturu kontinentu a reakci na nevyzpytatelné kroky Washingtonu. Francie v tomto ohledu dlouhodobě prosazuje větší strategickou samostatnost Evropy, což aktuální dění kolem Arktidy jen potvrzuje.
Vztahy na kontinentu jsou momentálně velmi napjaté kvůli tlaku z východu i ze severu, což pro Evropu znamená nutnost čelit zcela novým výzvám. Frederiksenová svůj proslov uzavřela myšlenkou, že éra starých jistot skončila. Evropané se nyní musí přizpůsobit nové realitě a začít v mezinárodním dění vystupovat s mnohem větší rozhodností.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.