Mette Frederiksenová, předsedkyně dánské vlády, přednesla na pařížské univerzitě Sciences Po projev plný znepokojení nad vývojem globální stability. Prohlásila, že dosavadní mezinárodní uspořádání definitivně zaniklo a jeho obnova v původním formátu není reálná. Frederiksenová apelovala na nezbytnost úzké kooperace mezi Evropou a USA, jelikož jen společný postup může eliminovat rizika pramenící z ruské politiky.
Navzdory neshodám ohledně amerických ambicí v Grónsku premiérka potvrdila, že Kodaň a Washington nadále spojuje zájem o stabilitu arktického regionu. I když byly vzájemné vztahy podrobeny zkoušce, Dánsko hodlá s americkou stranou hledat konsenzus. Podle Frederiksenové je však nutné si uvědomit, že Moskva mír s evropskými státy nehledá, což vyžaduje nekompromisní jednotu západních zemí.
Předseda grónské vlády Jens-Frederik Nielsen poukázal na to, jak negativně tyto diplomatické otřesy doléhají na obyvatele ostrova. Místní lidé pociťují značnou míru nejistoty a obav z budoucnosti, neboť mají pocit, že se o nich rozhoduje bez jejich vědomí. Grónský kabinet se nyní snaží tyto emoce tlumit a chránit suverenitu svého území před vnějšími geopolitickými tlaky.
V rámci struktur EU mezitím sílí požadavky na vybudování autonomní obrany, o čemž hovořil eurokomisař Andrius Kubilius. Unie se podle něj musí adaptovat na možnost, že vliv USA v Evropě zeslábne, a vytvořit funkční evropskou odnož v rámci NATO. Tato iniciativa by měla být založena na společných vojenských kapacitách, nikoliv pouze na roztříštěných silách jednotlivých členských států.
Kubilius znovu oživil koncept Evropské rady bezpečnosti, který by měl zajistit efektivnější řízení společné obranné politiky. Tento plán, kdysi prosazovaný Paříží a Berlínem, nabývá v současné krizi na důležitosti. Komisař varoval, že bez společných investičních projektů do výzbroje nebude Evropa schopna vlastními silami pokrýt kritické nedostatky ve své obraně.
Dalším bodem programu dánské a grónské delegace je jednání v Elysejském paláci s francouzským prezidentem. Rozhovory se pravděpodobně zaměří na bezpečnostní architekturu kontinentu a reakci na nevyzpytatelné kroky Washingtonu. Francie v tomto ohledu dlouhodobě prosazuje větší strategickou samostatnost Evropy, což aktuální dění kolem Arktidy jen potvrzuje.
Vztahy na kontinentu jsou momentálně velmi napjaté kvůli tlaku z východu i ze severu, což pro Evropu znamená nutnost čelit zcela novým výzvám. Frederiksenová svůj proslov uzavřela myšlenkou, že éra starých jistot skončila. Evropané se nyní musí přizpůsobit nové realitě a začít v mezinárodním dění vystupovat s mnohem větší rozhodností.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.