Napjaté jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským přerostlo v ostrou výměnu názorů, která nakonec vedla ke zrušení plánované společné tiskové konference. Bílý dům o změně programu informoval krátce poté, co Zelenskyj opustil budovu, uvedla BBC.
Jednání mezi oběma státníky bylo od počátku napjaté a došlo k několika ostrým výměnám názorů. Trump během schůzky opakovaně obviňoval Zelenského z nedostatečné vděčnosti za americkou podporu a varoval ho, že bez dohody může Ukrajina zůstat bez další vojenské pomoci. „Buď uzavřete dohodu, nebo odcházíme. A pokud odejdeme, budete si to muset vybojovat sami,“ prohlásil během jednání.
Napětí mezi oběma státníky se vystupňovalo, když Zelenskyj vyzval viceprezidenta Vance, aby se přijel podívat na situaci na Ukrajině. Vance odpověděl, že o válce četl a viděl ji v médiích, což Zelenskyj odmítavě přešel. „Spojené státy také pocítí důsledky této války,“ varoval ukrajinský prezident.
Trump reagoval podrážděně: „Neříkejte nám, co budeme cítit. Nejste v pozici, abyste nám diktoval, co máme cítit. Budeme se cítit dobře a silně.“ Vance poté Zelenského obvinil, že během celého jednání neprojevil dostatek vděčnosti za dosavadní americkou pomoc. „Řekl jste během tohoto setkání jediné ‚děkuji‘?“ ptal se viceprezident. Zelenskyj odpověděl, že děkoval „mnohokrát“.
Krátce po skončení schůzky Trump zveřejnil ostré prohlášení na své platformě Truth Social, kde obvinil Zelenského z neúcty vůči Spojeným státům. „Respektovaná Oválná pracovna byla dnes znevážena. Zelenskyj se může vrátit, až bude připraven na mír,“ napsal Trump.
Ve svém vyjádření dále uvedl, že jednání s ukrajinským prezidentem bylo „smysluplné“, protože přineslo poznatky, které by nebylo možné získat jinak než v přímé konfrontaci.
„Úžasné, co všechno vypluje na povrch skrze emoce,“ poznamenal. Podle něj Zelenskyj není připraven na mír, protože americká angažovanost mu dává výhodu ve vyjednávání s Ruskem.
Zelenskyj Bílý dům opustil bez jakéhokoli komentáře k situaci a zatím nevydal oficiální prohlášení. Napětí mezi oběma lídry naznačuje, že vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy jsou v současnosti na kritickém bodě, přičemž americká administrativa zjevně zvažuje změnu svého přístupu k podpoře Kyjeva.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
