Napjaté jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským přerostlo v ostrou výměnu názorů, která nakonec vedla ke zrušení plánované společné tiskové konference. Bílý dům o změně programu informoval krátce poté, co Zelenskyj opustil budovu, uvedla BBC.
Jednání mezi oběma státníky bylo od počátku napjaté a došlo k několika ostrým výměnám názorů. Trump během schůzky opakovaně obviňoval Zelenského z nedostatečné vděčnosti za americkou podporu a varoval ho, že bez dohody může Ukrajina zůstat bez další vojenské pomoci. „Buď uzavřete dohodu, nebo odcházíme. A pokud odejdeme, budete si to muset vybojovat sami,“ prohlásil během jednání.
Napětí mezi oběma státníky se vystupňovalo, když Zelenskyj vyzval viceprezidenta Vance, aby se přijel podívat na situaci na Ukrajině. Vance odpověděl, že o válce četl a viděl ji v médiích, což Zelenskyj odmítavě přešel. „Spojené státy také pocítí důsledky této války,“ varoval ukrajinský prezident.
Trump reagoval podrážděně: „Neříkejte nám, co budeme cítit. Nejste v pozici, abyste nám diktoval, co máme cítit. Budeme se cítit dobře a silně.“ Vance poté Zelenského obvinil, že během celého jednání neprojevil dostatek vděčnosti za dosavadní americkou pomoc. „Řekl jste během tohoto setkání jediné ‚děkuji‘?“ ptal se viceprezident. Zelenskyj odpověděl, že děkoval „mnohokrát“.
Krátce po skončení schůzky Trump zveřejnil ostré prohlášení na své platformě Truth Social, kde obvinil Zelenského z neúcty vůči Spojeným státům. „Respektovaná Oválná pracovna byla dnes znevážena. Zelenskyj se může vrátit, až bude připraven na mír,“ napsal Trump.
Ve svém vyjádření dále uvedl, že jednání s ukrajinským prezidentem bylo „smysluplné“, protože přineslo poznatky, které by nebylo možné získat jinak než v přímé konfrontaci.
„Úžasné, co všechno vypluje na povrch skrze emoce,“ poznamenal. Podle něj Zelenskyj není připraven na mír, protože americká angažovanost mu dává výhodu ve vyjednávání s Ruskem.
Zelenskyj Bílý dům opustil bez jakéhokoli komentáře k situaci a zatím nevydal oficiální prohlášení. Napětí mezi oběma lídry naznačuje, že vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy jsou v současnosti na kritickém bodě, přičemž americká administrativa zjevně zvažuje změnu svého přístupu k podpoře Kyjeva.
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.
Velká Británie je připravena investovat "rozhodně přes" 100 milionů liber do možného nasazení britských ozbrojených sil na Ukrajině. Toto prohlášení učinil ministr obrany John Healey v případě, že prezident Donald Trump zajistí mírovou dohodu s Ruskem. Healey na přednášce v londýnském Mansion House také uvedl, že Vladimir Putin považuje Velkou Británii za svého "nepřítele číslo jedna", a to kvůli její výrazné podpoře Ukrajiny. Zároveň varoval, že svět vstupuje do "nové éry hrozeb".
Ukrajina by se neměla vzdávat svého území v rámci mírové dohody s Ruskem. Toto prohlášení učinila v pondělí nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová poté, co americký prezident Donald Trump vyzval Kyjev, aby se části své země vzdal a ukončil tak válku.
Nejméně 135 zohavených těl Palestinců, které Izrael vrátil do Gazy, bylo drženo v nechvalně proslulém detenčním zařízení. Podle úředníků z ministerstva zdravotnictví Gazy, kteří promluvili pro deník Guardian, toto místo již čelí vážným obviněním z mučení a nezákonných úmrtí ve vazbě.
Ambice amerického prezidenta Donalda Trumpa uspořádat brzkou schůzku s Vladimirem Putinem, prezidentem Ruska, narazily na překážky. Televize CNN získala informace ze zdrojů obeznámených se situací, že plánované úvodní jednání mezi klíčovými poradci obou státníků, které se mělo týkat zahraniční politiky a bylo očekáváno tento týden, bylo prozatím odvoláno.
Součástí obrovského úspěchu Leoše Mareše dlouhá léta byly i sociální sítě, což však v posledních měsících už úplně neplatí. Oblíbený moderátor se z nich totiž stáhl a zřejmě na tom nehodlá nic měnit.
Ivana Gottová v létě zklamala fanoušky svého zesnulého manžela, když oznámila, že muzeum na Bertramce se - alespoň pro tuto chvíli - neotevře. Exponáty pro expozici ale musela mít připravené. A podle nejnovějších informací se přinejmenším některé artefakty dočkají své chvíli slávy.
Tragédie se na začátku předprázdninového týdne stala na gymnáziu v Bystřici nad Pernštejnem na Vysočině. Žák tam vypadl z okna a utrpěl zranění neslučitelná se životem. Případem se zabývá policie.
Historie se na zimních olympijských hrách v Itálii nejspíš opakovat nebude. České favoritce Ester Ledecké totiž nebude umožněno účastnit se paralelního obřího slalomu na snowboardu i sjezdu lyžařek. Trojnásobná olympijská vítězka si tak bude muset vybrat.
Ledovce v pohoří Pamír ve Střední Asii patřily k těm posledním na světě, které zůstávaly stabilní, nebo dokonce rostly, zatímco jiné tají. Nová studie však naznačuje, že tato anomálie se zřejmě chýlí ke konci, což bude mít závažné důsledky pro miliony lidí závislých na vodě z ledovců v letních měsících. Střední Asie s vrcholy přesahujícími 7 000 metrů je po Arktidě a Antarktidě třetí největší zásobárnou ledu na planetě. Oblast zahrnující pohoří Pamír a Hindúkuš je proto nazývána „třetí pól“.
Ministři energetiky Evropské unie (EU) se v pondělí shodli na postupném ukončení veškerého dovozu ruského plynu do konce roku 2027. Tento krok je součástí širší strategie EU, která má blok zbavit závislosti na dodávkách energie z Ruska. Proti tomuto rozhodnutí se však vyslovily Maďarsko a Slovensko, které udržují s Kremlem bližší diplomatické vztahy a stále odebírají ruský plyn potrubím.
Za každým významným politickým lídrem často stojí žena, jejíž vliv se neprojevuje prostřednictvím oficiální funkce, nýbrž skrze schopnost působit kultivovaně, strategicky a s hlubokým porozuměním lidskému rozměru moci. Melania Trumpová, Olena Zelenská, Eleanor Rooseveltová, Brigitte Macronová a Raisa Gorbačovová představují odlišné, avšak rovnocenné podoby ženského vlivu v politice. Ukazují, že role první dámy dávno překročila rámec společenské reprezentace a stala se prostorem skutečné diplomacie, měkké síly a morální autority, která spoluutváří obraz státu i jeho hodnot.