Napjaté jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským přerostlo v ostrou výměnu názorů, která nakonec vedla ke zrušení plánované společné tiskové konference. Bílý dům o změně programu informoval krátce poté, co Zelenskyj opustil budovu, uvedla BBC.
Jednání mezi oběma státníky bylo od počátku napjaté a došlo k několika ostrým výměnám názorů. Trump během schůzky opakovaně obviňoval Zelenského z nedostatečné vděčnosti za americkou podporu a varoval ho, že bez dohody může Ukrajina zůstat bez další vojenské pomoci. „Buď uzavřete dohodu, nebo odcházíme. A pokud odejdeme, budete si to muset vybojovat sami,“ prohlásil během jednání.
Napětí mezi oběma státníky se vystupňovalo, když Zelenskyj vyzval viceprezidenta Vance, aby se přijel podívat na situaci na Ukrajině. Vance odpověděl, že o válce četl a viděl ji v médiích, což Zelenskyj odmítavě přešel. „Spojené státy také pocítí důsledky této války,“ varoval ukrajinský prezident.
Trump reagoval podrážděně: „Neříkejte nám, co budeme cítit. Nejste v pozici, abyste nám diktoval, co máme cítit. Budeme se cítit dobře a silně.“ Vance poté Zelenského obvinil, že během celého jednání neprojevil dostatek vděčnosti za dosavadní americkou pomoc. „Řekl jste během tohoto setkání jediné ‚děkuji‘?“ ptal se viceprezident. Zelenskyj odpověděl, že děkoval „mnohokrát“.
Krátce po skončení schůzky Trump zveřejnil ostré prohlášení na své platformě Truth Social, kde obvinil Zelenského z neúcty vůči Spojeným státům. „Respektovaná Oválná pracovna byla dnes znevážena. Zelenskyj se může vrátit, až bude připraven na mír,“ napsal Trump.
Ve svém vyjádření dále uvedl, že jednání s ukrajinským prezidentem bylo „smysluplné“, protože přineslo poznatky, které by nebylo možné získat jinak než v přímé konfrontaci.
„Úžasné, co všechno vypluje na povrch skrze emoce,“ poznamenal. Podle něj Zelenskyj není připraven na mír, protože americká angažovanost mu dává výhodu ve vyjednávání s Ruskem.
Zelenskyj Bílý dům opustil bez jakéhokoli komentáře k situaci a zatím nevydal oficiální prohlášení. Napětí mezi oběma lídry naznačuje, že vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy jsou v současnosti na kritickém bodě, přičemž americká administrativa zjevně zvažuje změnu svého přístupu k podpoře Kyjeva.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.