Napjaté jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským přerostlo v ostrou výměnu názorů, která nakonec vedla ke zrušení plánované společné tiskové konference. Bílý dům o změně programu informoval krátce poté, co Zelenskyj opustil budovu, uvedla BBC.
Jednání mezi oběma státníky bylo od počátku napjaté a došlo k několika ostrým výměnám názorů. Trump během schůzky opakovaně obviňoval Zelenského z nedostatečné vděčnosti za americkou podporu a varoval ho, že bez dohody může Ukrajina zůstat bez další vojenské pomoci. „Buď uzavřete dohodu, nebo odcházíme. A pokud odejdeme, budete si to muset vybojovat sami,“ prohlásil během jednání.
Napětí mezi oběma státníky se vystupňovalo, když Zelenskyj vyzval viceprezidenta Vance, aby se přijel podívat na situaci na Ukrajině. Vance odpověděl, že o válce četl a viděl ji v médiích, což Zelenskyj odmítavě přešel. „Spojené státy také pocítí důsledky této války,“ varoval ukrajinský prezident.
Trump reagoval podrážděně: „Neříkejte nám, co budeme cítit. Nejste v pozici, abyste nám diktoval, co máme cítit. Budeme se cítit dobře a silně.“ Vance poté Zelenského obvinil, že během celého jednání neprojevil dostatek vděčnosti za dosavadní americkou pomoc. „Řekl jste během tohoto setkání jediné ‚děkuji‘?“ ptal se viceprezident. Zelenskyj odpověděl, že děkoval „mnohokrát“.
Krátce po skončení schůzky Trump zveřejnil ostré prohlášení na své platformě Truth Social, kde obvinil Zelenského z neúcty vůči Spojeným státům. „Respektovaná Oválná pracovna byla dnes znevážena. Zelenskyj se může vrátit, až bude připraven na mír,“ napsal Trump.
Ve svém vyjádření dále uvedl, že jednání s ukrajinským prezidentem bylo „smysluplné“, protože přineslo poznatky, které by nebylo možné získat jinak než v přímé konfrontaci.
„Úžasné, co všechno vypluje na povrch skrze emoce,“ poznamenal. Podle něj Zelenskyj není připraven na mír, protože americká angažovanost mu dává výhodu ve vyjednávání s Ruskem.
Zelenskyj Bílý dům opustil bez jakéhokoli komentáře k situaci a zatím nevydal oficiální prohlášení. Napětí mezi oběma lídry naznačuje, že vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy jsou v současnosti na kritickém bodě, přičemž americká administrativa zjevně zvažuje změnu svého přístupu k podpoře Kyjeva.
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.