Napjaté jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským přerostlo v ostrou výměnu názorů, která nakonec vedla ke zrušení plánované společné tiskové konference. Bílý dům o změně programu informoval krátce poté, co Zelenskyj opustil budovu, uvedla BBC.
Jednání mezi oběma státníky bylo od počátku napjaté a došlo k několika ostrým výměnám názorů. Trump během schůzky opakovaně obviňoval Zelenského z nedostatečné vděčnosti za americkou podporu a varoval ho, že bez dohody může Ukrajina zůstat bez další vojenské pomoci. „Buď uzavřete dohodu, nebo odcházíme. A pokud odejdeme, budete si to muset vybojovat sami,“ prohlásil během jednání.
Napětí mezi oběma státníky se vystupňovalo, když Zelenskyj vyzval viceprezidenta Vance, aby se přijel podívat na situaci na Ukrajině. Vance odpověděl, že o válce četl a viděl ji v médiích, což Zelenskyj odmítavě přešel. „Spojené státy také pocítí důsledky této války,“ varoval ukrajinský prezident.
Trump reagoval podrážděně: „Neříkejte nám, co budeme cítit. Nejste v pozici, abyste nám diktoval, co máme cítit. Budeme se cítit dobře a silně.“ Vance poté Zelenského obvinil, že během celého jednání neprojevil dostatek vděčnosti za dosavadní americkou pomoc. „Řekl jste během tohoto setkání jediné ‚děkuji‘?“ ptal se viceprezident. Zelenskyj odpověděl, že děkoval „mnohokrát“.
Krátce po skončení schůzky Trump zveřejnil ostré prohlášení na své platformě Truth Social, kde obvinil Zelenského z neúcty vůči Spojeným státům. „Respektovaná Oválná pracovna byla dnes znevážena. Zelenskyj se může vrátit, až bude připraven na mír,“ napsal Trump.
Ve svém vyjádření dále uvedl, že jednání s ukrajinským prezidentem bylo „smysluplné“, protože přineslo poznatky, které by nebylo možné získat jinak než v přímé konfrontaci.
„Úžasné, co všechno vypluje na povrch skrze emoce,“ poznamenal. Podle něj Zelenskyj není připraven na mír, protože americká angažovanost mu dává výhodu ve vyjednávání s Ruskem.
Zelenskyj Bílý dům opustil bez jakéhokoli komentáře k situaci a zatím nevydal oficiální prohlášení. Napětí mezi oběma lídry naznačuje, že vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy jsou v současnosti na kritickém bodě, přičemž americká administrativa zjevně zvažuje změnu svého přístupu k podpoře Kyjeva.
Česká veřejnost se hluboce sklání před památkou Jiřího Bartošky, legendárního herce, který zemřel 8. května ve věku 78 let. Datum jeho odchodu – shodné s Dnem vítězství nad nacismem – se tak navždy spojí i s osobním smutkem jeho fanoušků. Vzpomínky, svíčky, květiny i osobní vzkazy, to vše zaplavilo místa, která byla s hercem úzce spjatá, zejména v Karlových Varech a v hlavním městě.
Zatímco přední evropští lídři přicestovali do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, Moskva odpovídá arogantní rétorikou, výsměchem a otevřeným pohrdáním. Výzva k zastavení bojů a otevření diplomatického prostoru naráží na tvrdou ruskou zeď odmítnutí – a místy i vulgarit.
Kielský institut světového hospodářství varuje, že současná obchodní politika Spojených států může vést k opakování chyb z 30. let minulého století. Tehdejší americký protekcionismus odstartoval sérii obchodních a měnových konfliktů, které výrazně prohloubily světovou hospodářskou krizi. Dnes se podle odborníků rýsují podobné tendence – a hrozí, že historie se začne opakovat.
Donald Trump vstupoval do prezidentského úřadu s razantními sliby, že rychle urovná dva největší současné konflikty světa – válku na Ukrajině a krizi v Gaze. O více než 100 dní později ale přiznává frustraci. Mírová řešení jsou v nedohlednu a prezident čelí rostoucímu tlaku – jak ze zahraničí, tak i z řad vlastních podporovatelů.
Herečka Veronika Arichteva (38) prožívá jedno z nejtěžších období svého života. V tichosti a soukromí se musela rozloučit se svým milovaným otcem Pavlem Novým, který zemřel ve věku 71 let. Přestože o něm dosud na veřejnosti příliš nemluvila, nyní vychází najevo, jak významnou roli sehrál v české filmové a televizní tvorbě. Jeho jméno je nenápadně, ale neoddělitelně spjato s ikonickými díly domácí kinematografie, včetně slavné komedie Vesničko má středisková režiséra Jiřího Menzela.
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), spadající pod ministerstvo obchodu, oznámil, že s koncem roku 2024 ukončí aktualizaci své databáze „Billion-Dollar Weather and Climate Disasters“, která po desítky let sledovala finanční dopady extrémních povětrnostních událostí spojených s klimatickou krizí. Rozhodnutí přichází uprostřed širšího úsilí prezidenta Donalda Trumpa omezit vládní aktivity zaměřené na změnu klimatu a čelí ostré kritice odborné i vědecké veřejnosti.
Jak už server PRESS1.cz informoval, vévodkyně ze Sussexu Meghan Markle se ocitla pod hrozbou žaloby poté, co americká žena z Marylandu tvrdí, že po použití koupelové směsi podle receptu z jejího pořadu With Love, Meghan utrpěla „katastrofální popáleniny“. Robin Patrick, která se označuje za diabetičku, požaduje odškodnění ve výši 10 milionů dolarů. Právní zástupci Meghan Markle i produkčních společností ale odpovědnost jednoznačně odmítají.
Obrovská tragédie zasáhla sportovní komunitu i rodinu mladé ženy Nayeli Clemente (†24), která náhle zemřela po kolapsu při vytrvalostním závodě pod širým nebem během fitness akce Cholula Games ve městě San Andrés Cholula. V den závodu, 2. května, teploty dosahovaly extrémních 36 °C (96 °F), a právě horko sehrálo klíčovou roli v její náhlé smrti.
Do ukrajinské metropole dorazili nejvyšší představitelé Francie, Německa, Spojeného království a Polska, aby vyjádřili solidaritu s Ukrajinou a projednali další postup v diplomatickém tlaku na Rusko. Setkali se přímo s prezidentem Volodymyrem Zelenským a společně telefonicky hovořili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který znovu apeloval na okamžité třicetidenní příměří.
Vztahy mezi Indií a Pákistánem, dvěma dlouhodobými rivaly se sporem o území Kašmíru, se během soboty dostaly na pokraj rozsáhlého vojenského konfliktu. Prudké útoky z obou stran, oběti mezi civilisty a rozsáhlé škody však nakonec vedly k překvapivému diplomatickému obratu. Prezident USA Donald Trump uvedl, že se díky americkému zprostředkování obě země dohodly na „plném a okamžitém příměří.“
V sobotu dopoledne došlo k události, která upoutala pozornost astronomů, odborníků na kosmický odpad i veřejnosti po celém světě. Do zemské atmosféry se nekontrolovaně vrátil sestupný modul Kosmos-482, přistávací kapsle z éry sovětského programu Venera. Tato kapsle, vypuštěná v roce 1972, měla původně zamířit k planetě Venuši, avšak kvůli selhání rakety zůstala uvězněna na oběžné dráze Země, kde kroužila neuvěřitelných 53 let.
Evropská unie začíná stále zřetelněji vnímat jako bezpečnostní hrozbu dlouho přehlíženou skutečnost: čínské firmy mají podíl ve více než 30 přístavech po celé Evropě. Zatímco dříve byly tyto investice vítány jako prostředek k rozvoji infrastruktury, dnes se ukazuje, že by mohly znamenat strategické ohrožení bezpečnosti EU.