Letní vedra se stávají čím dál větším politickým tématem. Po čtyřech letech s rekordně vysokými teplotami se stále častěji ozývají hlasy volající po rozsáhlejší instalaci klimatizací, ale narážejí na komplikované předpisy. Zastánci se domnívají, že rozšířenější používání klimatizace by mohlo přinést značné výhody, jako je zvýšení životní úrovně, produktivita práce a podpora přechodu na zelenou energii.
Podle průzkumu agentury More in Common podporuje širší zavedení klimatizace již 43 % britské veřejnosti, přičemž tento počet roste s tím, jak se Británie otepluje. Politici, kteří se chopí tohoto tématu, mohou z toho politicky těžit. Konzervativní poslanec Jack Rankin označil za „směšné, že v zemi s rekordními vedry je stále tak těžké si doma instalovat klimatizaci“. Z zastaralých pravidel viní „ekologické fanatiky“.
Problém klimatizace se již dostal do popředí politického dění ve Francii. Krajně pravicová strana Marine Le Penové, Národní sdružení, navrhla legislativu, která by nařizovala instalaci klimatizací ve veřejných institucích. Tento návrh se ale setkal s kritikou francouzského premiéra a ministra energetiky.
Argumenty pro klimatizaci se sice primárně zdají být spojeny s pravicí, jelikož je klimatizace vnímána jako luxusní, energeticky náročné zařízení. Avšak mnozí zastánci klimatizací přicházejí z řad těch, kteří jsou frustrováni neschopností státu budovat infrastrukturu pro budoucnost, nikoliv z ideologického odporu proti ekologickým cílům.
Podle think-tanku Centre for British Progress by klimatizace mohla podpořit přechod na zelenou energii. Letní špičky v poptávce po klimatizacích totiž přicházejí v době, kdy je k dispozici nadbytek sluneční energie z fotovoltaických panelů. Tím by se stimulovala poptávka po obnovitelných zdrojích energie.
Kromě toho by širší rozšíření klimatizací pomohlo k ekonomickému růstu a také k ochraně zdraví. Kvalita života se při vysokých teplotách prokazatelně zhoršuje. Extrémní vedra mohou mít na svědomí ročně stejný počet úmrtí jako masové střelby v USA.
Politici a aktivisté, kteří se snaží prosadit klimatizaci jako standard, narážejí na množství byrokracie. Kritizují místní a národní vlády za přísné stavební předpisy, které instalaci klimatizací brání. Například londýnské stavební předpisy vyžadují, aby developeři nejprve vyčerpali možnosti pasivního chlazení, jako jsou „dvoustranné“ okna, předtím, než mohou instalovat klimatizaci. To nejenže ztěžuje a zdražuje instalaci, ale zabírá to i cennou podlahovou plochu v bytech.
Další překážkou je vládní program na výměnu plynových kotlů za tepelná čerpadla, který je dotován částkou 7 500 liber. Program se ale vztahuje pouze na čerpadla typu vzduch-voda, která dům jen vytápí. Podpora se nevztahuje na čerpadla typu vzduch-vzduch, která umí domy jak vytápět, tak i chladit. V červenci ale vláda naznačila, že zvažuje rozšíření dotací i na tento druh čerpadel, která jsou populární ve Francii, Itálii a Norsku.
Průzkum ukazuje, že ve Spojeném království existuje velký generační rozdíl v postojích k horkému počasí. Zatímco 44 % dospělých ve věku 50–64 let a 41 % lidí starších 65 let si v červnu přálo, aby se letošní léto odehrála vlna veder, souhlasilo s tím jen 27 % osob ve věku 18–24 let. Mezi mladými lidmi se proti vlně veder vyslovilo až 65 % z nich, protože ji vnímají jako projev klimatických změn.
Zároveň jsou to právě starší lidé, kteří jsou extrémními teplotami nejvíce ohroženi, avšak méně se zajímají o potřebu klimatizace. Podle Sama Dumitriu z think-tanku Britain Remade, který prosazuje klimatizace, jde o jedno z těch „opravdu nízko visících ovoce v politice“.
Odpověď na otázku, zda se klimatizace stane politickou prioritou, bude záviset na tom, jak politici zareagují na rostoucí frustraci veřejnosti a zda dokážou najít řešení, které bude akceptovatelné jak z ekonomického, tak i z ekologického hlediska.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.