Letní vedra se stávají čím dál větším politickým tématem. Po čtyřech letech s rekordně vysokými teplotami se stále častěji ozývají hlasy volající po rozsáhlejší instalaci klimatizací, ale narážejí na komplikované předpisy. Zastánci se domnívají, že rozšířenější používání klimatizace by mohlo přinést značné výhody, jako je zvýšení životní úrovně, produktivita práce a podpora přechodu na zelenou energii.
Podle průzkumu agentury More in Common podporuje širší zavedení klimatizace již 43 % britské veřejnosti, přičemž tento počet roste s tím, jak se Británie otepluje. Politici, kteří se chopí tohoto tématu, mohou z toho politicky těžit. Konzervativní poslanec Jack Rankin označil za „směšné, že v zemi s rekordními vedry je stále tak těžké si doma instalovat klimatizaci“. Z zastaralých pravidel viní „ekologické fanatiky“.
Problém klimatizace se již dostal do popředí politického dění ve Francii. Krajně pravicová strana Marine Le Penové, Národní sdružení, navrhla legislativu, která by nařizovala instalaci klimatizací ve veřejných institucích. Tento návrh se ale setkal s kritikou francouzského premiéra a ministra energetiky.
Argumenty pro klimatizaci se sice primárně zdají být spojeny s pravicí, jelikož je klimatizace vnímána jako luxusní, energeticky náročné zařízení. Avšak mnozí zastánci klimatizací přicházejí z řad těch, kteří jsou frustrováni neschopností státu budovat infrastrukturu pro budoucnost, nikoliv z ideologického odporu proti ekologickým cílům.
Podle think-tanku Centre for British Progress by klimatizace mohla podpořit přechod na zelenou energii. Letní špičky v poptávce po klimatizacích totiž přicházejí v době, kdy je k dispozici nadbytek sluneční energie z fotovoltaických panelů. Tím by se stimulovala poptávka po obnovitelných zdrojích energie.
Kromě toho by širší rozšíření klimatizací pomohlo k ekonomickému růstu a také k ochraně zdraví. Kvalita života se při vysokých teplotách prokazatelně zhoršuje. Extrémní vedra mohou mít na svědomí ročně stejný počet úmrtí jako masové střelby v USA.
Politici a aktivisté, kteří se snaží prosadit klimatizaci jako standard, narážejí na množství byrokracie. Kritizují místní a národní vlády za přísné stavební předpisy, které instalaci klimatizací brání. Například londýnské stavební předpisy vyžadují, aby developeři nejprve vyčerpali možnosti pasivního chlazení, jako jsou „dvoustranné“ okna, předtím, než mohou instalovat klimatizaci. To nejenže ztěžuje a zdražuje instalaci, ale zabírá to i cennou podlahovou plochu v bytech.
Další překážkou je vládní program na výměnu plynových kotlů za tepelná čerpadla, který je dotován částkou 7 500 liber. Program se ale vztahuje pouze na čerpadla typu vzduch-voda, která dům jen vytápí. Podpora se nevztahuje na čerpadla typu vzduch-vzduch, která umí domy jak vytápět, tak i chladit. V červenci ale vláda naznačila, že zvažuje rozšíření dotací i na tento druh čerpadel, která jsou populární ve Francii, Itálii a Norsku.
Průzkum ukazuje, že ve Spojeném království existuje velký generační rozdíl v postojích k horkému počasí. Zatímco 44 % dospělých ve věku 50–64 let a 41 % lidí starších 65 let si v červnu přálo, aby se letošní léto odehrála vlna veder, souhlasilo s tím jen 27 % osob ve věku 18–24 let. Mezi mladými lidmi se proti vlně veder vyslovilo až 65 % z nich, protože ji vnímají jako projev klimatických změn.
Zároveň jsou to právě starší lidé, kteří jsou extrémními teplotami nejvíce ohroženi, avšak méně se zajímají o potřebu klimatizace. Podle Sama Dumitriu z think-tanku Britain Remade, který prosazuje klimatizace, jde o jedno z těch „opravdu nízko visících ovoce v politice“.
Odpověď na otázku, zda se klimatizace stane politickou prioritou, bude záviset na tom, jak politici zareagují na rostoucí frustraci veřejnosti a zda dokážou najít řešení, které bude akceptovatelné jak z ekonomického, tak i z ekologického hlediska.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni.
Česká politika má stále stejného a jasného hegemona. Další průzkum potvrdil prvenství hnutí ANO v případě konání voleb do Poslanecké sněmovny. Ukázalo to šetření agentury NMS pro server novinky.cz. Zajímavý je ale nadále souboj o druhé místo a roli hlavního Babišova vyzyvatele.
Americký prezident Donald Trump v neděli slaví kulaté 80. narozeniny. Gratulace mu dorazila i z Česka. Ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo pozoruhodný text přání šéfa české diplomacie Petra Macinky (Motoristé).
Není žádným tajemstvím, že náš nejslavnější zpěvák Karel Gott byl úspěšný i za hranicemi Česka, respektive Československa. A protože se jeho dcera Charlotte rozhodla zpívat v angličtině, tak by se s největší pravděpodobností také ráda dostala do povědomí lidí v cizině. Možná už má našlápnuto.
