Letní vedra se stávají čím dál větším politickým tématem. Po čtyřech letech s rekordně vysokými teplotami se stále častěji ozývají hlasy volající po rozsáhlejší instalaci klimatizací, ale narážejí na komplikované předpisy. Zastánci se domnívají, že rozšířenější používání klimatizace by mohlo přinést značné výhody, jako je zvýšení životní úrovně, produktivita práce a podpora přechodu na zelenou energii.
Podle průzkumu agentury More in Common podporuje širší zavedení klimatizace již 43 % britské veřejnosti, přičemž tento počet roste s tím, jak se Británie otepluje. Politici, kteří se chopí tohoto tématu, mohou z toho politicky těžit. Konzervativní poslanec Jack Rankin označil za „směšné, že v zemi s rekordními vedry je stále tak těžké si doma instalovat klimatizaci“. Z zastaralých pravidel viní „ekologické fanatiky“.
Problém klimatizace se již dostal do popředí politického dění ve Francii. Krajně pravicová strana Marine Le Penové, Národní sdružení, navrhla legislativu, která by nařizovala instalaci klimatizací ve veřejných institucích. Tento návrh se ale setkal s kritikou francouzského premiéra a ministra energetiky.
Argumenty pro klimatizaci se sice primárně zdají být spojeny s pravicí, jelikož je klimatizace vnímána jako luxusní, energeticky náročné zařízení. Avšak mnozí zastánci klimatizací přicházejí z řad těch, kteří jsou frustrováni neschopností státu budovat infrastrukturu pro budoucnost, nikoliv z ideologického odporu proti ekologickým cílům.
Podle think-tanku Centre for British Progress by klimatizace mohla podpořit přechod na zelenou energii. Letní špičky v poptávce po klimatizacích totiž přicházejí v době, kdy je k dispozici nadbytek sluneční energie z fotovoltaických panelů. Tím by se stimulovala poptávka po obnovitelných zdrojích energie.
Kromě toho by širší rozšíření klimatizací pomohlo k ekonomickému růstu a také k ochraně zdraví. Kvalita života se při vysokých teplotách prokazatelně zhoršuje. Extrémní vedra mohou mít na svědomí ročně stejný počet úmrtí jako masové střelby v USA.
Politici a aktivisté, kteří se snaží prosadit klimatizaci jako standard, narážejí na množství byrokracie. Kritizují místní a národní vlády za přísné stavební předpisy, které instalaci klimatizací brání. Například londýnské stavební předpisy vyžadují, aby developeři nejprve vyčerpali možnosti pasivního chlazení, jako jsou „dvoustranné“ okna, předtím, než mohou instalovat klimatizaci. To nejenže ztěžuje a zdražuje instalaci, ale zabírá to i cennou podlahovou plochu v bytech.
Další překážkou je vládní program na výměnu plynových kotlů za tepelná čerpadla, který je dotován částkou 7 500 liber. Program se ale vztahuje pouze na čerpadla typu vzduch-voda, která dům jen vytápí. Podpora se nevztahuje na čerpadla typu vzduch-vzduch, která umí domy jak vytápět, tak i chladit. V červenci ale vláda naznačila, že zvažuje rozšíření dotací i na tento druh čerpadel, která jsou populární ve Francii, Itálii a Norsku.
Průzkum ukazuje, že ve Spojeném království existuje velký generační rozdíl v postojích k horkému počasí. Zatímco 44 % dospělých ve věku 50–64 let a 41 % lidí starších 65 let si v červnu přálo, aby se letošní léto odehrála vlna veder, souhlasilo s tím jen 27 % osob ve věku 18–24 let. Mezi mladými lidmi se proti vlně veder vyslovilo až 65 % z nich, protože ji vnímají jako projev klimatických změn.
Zároveň jsou to právě starší lidé, kteří jsou extrémními teplotami nejvíce ohroženi, avšak méně se zajímají o potřebu klimatizace. Podle Sama Dumitriu z think-tanku Britain Remade, který prosazuje klimatizace, jde o jedno z těch „opravdu nízko visících ovoce v politice“.
Odpověď na otázku, zda se klimatizace stane politickou prioritou, bude záviset na tom, jak politici zareagují na rostoucí frustraci veřejnosti a zda dokážou najít řešení, které bude akceptovatelné jak z ekonomického, tak i z ekologického hlediska.
Mimo západní svět Rusko v tichosti rozšiřuje svůj mediální vliv. Pomocí státem financovaných médií, jako jsou RT a Sputnik, se mu daří získávat si globální publikum, zvláště v Latinské Americe, Africe, na Blízkém východě a v jihovýchodní Asii. Tuto expanzi uspěchaně spustilo poté, co západní země zavedly rozsáhlé sankce a omezily vysílání těchto kanálů, které označily za nástroje šíření dezinformací.
Agáta Hanychová už má letos letní dovolenou za sebou, s manželem Mirkem Dopitou byla opět na indonéském ostrově Bali. Tentokrát ale zažila něco, co se jí zarylo opravdu hluboko do paměti.
Severokorejci před zraky diktátora Kim Čong-una provedli test dvou nových raket, informovala BBC s odkazem na prohlášení severokorejských státních médií. Rakety mají sloužit zejména k protivzdušné obraně.
Celé Česko před časem s nadějí sledovala, když se Dáda Patrasová nechala hospitalizovat v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Podle posledního vyjádření Felixe Slováčka si však manželka na pobyt v zařízení nepamatuje.
Šest kandidujících subjektů, z nichž se největší podpoře těší hnutí ANO, by se dostalo do Poslanecké sněmovny podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News. Mandáty se opět vzdálili Motoristům, kteří se propadli pod čtyři procenta. Ke vstupu do Sněmovny je nutné získat alespoň pět procent hlasů.
Legendární americký filmař Woody Allen se krátce před 90. narozeninami postaral o další kontroverzi. V Rusku se dnes zúčastní filmového festivalu Moscow International Film Week. Neměl by však být osobně přítomen v ruské metropoli.
Minimální mzda se v Česku v příštím roce zvýší. Výše nejnižšího možného výdělku přesáhne hranici 22 tisíc korun. Pro Českou televizi to potvrdil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Slavné osobnosti si na vzhled potrpí, protože i ten je nedílnou součástí jejich image. Tuto stránku nepodceňuje ani Jiřina Bohdalová, která se pravidelně ocitá v rukou ženy ze slavné kadeřnické rodiny.
Třicítku budou atakovat teploty v průběhu příštího týdne, takže do Česka se po ochlazení v posledních dnech vrátí léto. Tropy se však během posledního srpnového týdne nečekají, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pentagon, přesněji americký ministr obrany Pete Hegseth rozhodl o vyhazovu zpravodajské agentury Jeffreyho Kruseho. Informovala o tom BBC. Děje se tak jen pár dní poté, co Bílý dům zpochybnil závěry zpravodajců ohledně škod napáchaných úderem proti íránským jaderným zařízením.
V Česku se v posledních letech na poli televizních talk show objevil konkurent pro stálice Jana Krause a Karla Šípa. Honza Dědek si vybojoval své místo na obrazovkách Primy a snaží se nestát na místě. Po poradě s odborníky se pro nové díly rozhodl opustit svou ikonickou image.
Ukrajinské letectvo přišlo v brzkých hodinách sobotního dne o významnou osobnost. Úspěšný pilot stroje MiG-29 Serhij Bondar zemřel po úspěšném dokončení mise, která byla jeho poslední. Úmrtí letce potvrdilo armádní letectvo.