Letní vedra se stávají čím dál větším politickým tématem. Po čtyřech letech s rekordně vysokými teplotami se stále častěji ozývají hlasy volající po rozsáhlejší instalaci klimatizací, ale narážejí na komplikované předpisy. Zastánci se domnívají, že rozšířenější používání klimatizace by mohlo přinést značné výhody, jako je zvýšení životní úrovně, produktivita práce a podpora přechodu na zelenou energii.
Podle průzkumu agentury More in Common podporuje širší zavedení klimatizace již 43 % britské veřejnosti, přičemž tento počet roste s tím, jak se Británie otepluje. Politici, kteří se chopí tohoto tématu, mohou z toho politicky těžit. Konzervativní poslanec Jack Rankin označil za „směšné, že v zemi s rekordními vedry je stále tak těžké si doma instalovat klimatizaci“. Z zastaralých pravidel viní „ekologické fanatiky“.
Problém klimatizace se již dostal do popředí politického dění ve Francii. Krajně pravicová strana Marine Le Penové, Národní sdružení, navrhla legislativu, která by nařizovala instalaci klimatizací ve veřejných institucích. Tento návrh se ale setkal s kritikou francouzského premiéra a ministra energetiky.
Argumenty pro klimatizaci se sice primárně zdají být spojeny s pravicí, jelikož je klimatizace vnímána jako luxusní, energeticky náročné zařízení. Avšak mnozí zastánci klimatizací přicházejí z řad těch, kteří jsou frustrováni neschopností státu budovat infrastrukturu pro budoucnost, nikoliv z ideologického odporu proti ekologickým cílům.
Podle think-tanku Centre for British Progress by klimatizace mohla podpořit přechod na zelenou energii. Letní špičky v poptávce po klimatizacích totiž přicházejí v době, kdy je k dispozici nadbytek sluneční energie z fotovoltaických panelů. Tím by se stimulovala poptávka po obnovitelných zdrojích energie.
Kromě toho by širší rozšíření klimatizací pomohlo k ekonomickému růstu a také k ochraně zdraví. Kvalita života se při vysokých teplotách prokazatelně zhoršuje. Extrémní vedra mohou mít na svědomí ročně stejný počet úmrtí jako masové střelby v USA.
Politici a aktivisté, kteří se snaží prosadit klimatizaci jako standard, narážejí na množství byrokracie. Kritizují místní a národní vlády za přísné stavební předpisy, které instalaci klimatizací brání. Například londýnské stavební předpisy vyžadují, aby developeři nejprve vyčerpali možnosti pasivního chlazení, jako jsou „dvoustranné“ okna, předtím, než mohou instalovat klimatizaci. To nejenže ztěžuje a zdražuje instalaci, ale zabírá to i cennou podlahovou plochu v bytech.
Další překážkou je vládní program na výměnu plynových kotlů za tepelná čerpadla, který je dotován částkou 7 500 liber. Program se ale vztahuje pouze na čerpadla typu vzduch-voda, která dům jen vytápí. Podpora se nevztahuje na čerpadla typu vzduch-vzduch, která umí domy jak vytápět, tak i chladit. V červenci ale vláda naznačila, že zvažuje rozšíření dotací i na tento druh čerpadel, která jsou populární ve Francii, Itálii a Norsku.
Průzkum ukazuje, že ve Spojeném království existuje velký generační rozdíl v postojích k horkému počasí. Zatímco 44 % dospělých ve věku 50–64 let a 41 % lidí starších 65 let si v červnu přálo, aby se letošní léto odehrála vlna veder, souhlasilo s tím jen 27 % osob ve věku 18–24 let. Mezi mladými lidmi se proti vlně veder vyslovilo až 65 % z nich, protože ji vnímají jako projev klimatických změn.
Zároveň jsou to právě starší lidé, kteří jsou extrémními teplotami nejvíce ohroženi, avšak méně se zajímají o potřebu klimatizace. Podle Sama Dumitriu z think-tanku Britain Remade, který prosazuje klimatizace, jde o jedno z těch „opravdu nízko visících ovoce v politice“.
Odpověď na otázku, zda se klimatizace stane politickou prioritou, bude záviset na tom, jak politici zareagují na rostoucí frustraci veřejnosti a zda dokážou najít řešení, které bude akceptovatelné jak z ekonomického, tak i z ekologického hlediska.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.