Extrémní počasí je stále častěji tématem číslo jedna. Už rezonuje i mezi politiky

Podle průzkumu agentury More in Common podporuje širší zavedení klimatizace již 43 % britské veřejnosti, přičemž tento počet roste s tím, jak se Británie otepluje. Politici, kteří se chopí tohoto tématu, mohou z toho politicky těžit. Konzervativní poslanec Jack Rankin označil za „směšné, že v zemi s rekordními vedry je stále tak těžké si doma instalovat klimatizaci“. Z zastaralých pravidel viní „ekologické fanatiky“.

Problém klimatizace se již dostal do popředí politického dění ve Francii. Krajně pravicová strana Marine Le Penové, Národní sdružení, navrhla legislativu, která by nařizovala instalaci klimatizací ve veřejných institucích. Tento návrh se ale setkal s kritikou francouzského premiéra a ministra energetiky.

Argumenty pro klimatizaci se sice primárně zdají být spojeny s pravicí, jelikož je klimatizace vnímána jako luxusní, energeticky náročné zařízení. Avšak mnozí zastánci klimatizací přicházejí z řad těch, kteří jsou frustrováni neschopností státu budovat infrastrukturu pro budoucnost, nikoliv z ideologického odporu proti ekologickým cílům.

Podle think-tanku Centre for British Progress by klimatizace mohla podpořit přechod na zelenou energii. Letní špičky v poptávce po klimatizacích totiž přicházejí v době, kdy je k dispozici nadbytek sluneční energie z fotovoltaických panelů. Tím by se stimulovala poptávka po obnovitelných zdrojích energie.

Kromě toho by širší rozšíření klimatizací pomohlo k ekonomickému růstu a také k ochraně zdraví. Kvalita života se při vysokých teplotách prokazatelně zhoršuje. Extrémní vedra mohou mít na svědomí ročně stejný počet úmrtí jako masové střelby v USA.

Politici a aktivisté, kteří se snaží prosadit klimatizaci jako standard, narážejí na množství byrokracie. Kritizují místní a národní vlády za přísné stavební předpisy, které instalaci klimatizací brání. Například londýnské stavební předpisy vyžadují, aby developeři nejprve vyčerpali možnosti pasivního chlazení, jako jsou „dvoustranné“ okna, předtím, než mohou instalovat klimatizaci. To nejenže ztěžuje a zdražuje instalaci, ale zabírá to i cennou podlahovou plochu v bytech.

Další překážkou je vládní program na výměnu plynových kotlů za tepelná čerpadla, který je dotován částkou 7 500 liber. Program se ale vztahuje pouze na čerpadla typu vzduch-voda, která dům jen vytápí. Podpora se nevztahuje na čerpadla typu vzduch-vzduch, která umí domy jak vytápět, tak i chladit. V červenci ale vláda naznačila, že zvažuje rozšíření dotací i na tento druh čerpadel, která jsou populární ve Francii, Itálii a Norsku. 

Průzkum ukazuje, že ve Spojeném království existuje velký generační rozdíl v postojích k horkému počasí. Zatímco 44 % dospělých ve věku 50–64 let a 41 % lidí starších 65 let si v červnu přálo, aby se letošní léto odehrála vlna veder, souhlasilo s tím jen 27 % osob ve věku 18–24 let. Mezi mladými lidmi se proti vlně veder vyslovilo až 65 % z nich, protože ji vnímají jako projev klimatických změn.

Zároveň jsou to právě starší lidé, kteří jsou extrémními teplotami nejvíce ohroženi, avšak méně se zajímají o potřebu klimatizace. Podle Sama Dumitriu z think-tanku Britain Remade, který prosazuje klimatizace, jde o jedno z těch „opravdu nízko visících ovoce v politice“.

Odpověď na otázku, zda se klimatizace stane politickou prioritou, bude záviset na tom, jak politici zareagují na rostoucí frustraci veřejnosti a zda dokážou najít řešení, které bude akceptovatelné jak z ekonomického, tak i z ekologického hlediska.