Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Nový výzkum potvrzuje, že hlavním faktorem snižování ptačí populace je právě nárůst dnů s extrémně vysokými teplotami, které jsou pro ptáky v tropických oblastech obzvláště nebezpečné. Podle studie to už od roku 1950 vedlo ke snížení ptačí populace v těchto oblastech o 25 až 38 %.
Vědci analyzovali data z dlouhodobého monitoringu více než 3 000 ptačích populací po celém světě v letech 1950 až 2020. Tyto údaje, zahrnující více než 90 000 vědeckých pozorování, porovnali s podrobnými denními záznamy o počasí a lidské průmyslové činnosti.
Výsledky potvrdily, že počet nebezpečně horkých dnů se za posledních 70 let dramaticky zvýšil, zejména v blízkosti rovníku. To způsobuje, že ptáci se s takovými dny setkávají zhruba desetkrát častěji než v minulosti.
Pro tropické ptáky, kteří jsou zvyklí na stálé klima, je to obrovský problém, protože mají malý rozsah tepelné tolerance. V případě přehřátí (hypertermie) se snaží ochladit rozevřením křídel a zrychleným dýcháním, ale v extrémních případech mohou ztratit koordinaci nebo zkolabovat.
Přehřátí má také dlouhodobé následky, jako je snížená reprodukční schopnost nebo selhání orgánů. Během horka navíc ptáci musí odpočívat ve stínu místo shánění potravy, což má vliv na jejich fyzickou kondici. Horko také negativně působí na vejce a mláďata v hnízdech.
Některá mláďata kvůli tomu umírají, zatímco jejich rodiče je opouštějí, aby se zachránili. Teplo rovněž zvyšuje potřebu ptáků pít vodu, aby kompenzovali její rychlou ztrátu způsobenou dýcháním.
Studie ukázala, že dopad změny klimatu na ptáky v tropických oblastech je v současné době možná ještě větší než dopad přímých lidských činností, jako je kácení lesů, těžba nebo zemědělství. To samozřejmě neznamená, že tyto činnosti nejsou vážným problémem.
Výzkum ale zdůrazňuje, že je nutné zaměřit se na extrémní povětrnostní jevy a přijmout nová opatření na ochranu tropického ptactva a jejich stanovišť. Tyto regiony jsou domovem obrovské části světové biodiverzity, a pokud se globální oteplování nezastaví, budou mít dopady na celý ekosystém.
Zpomalení a nakonec zvrácení změny klimatu je proto zásadní pro zachování globální biodiverzity.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.