Extrémní počasí decimuje celé populace, zjistil nový výzkum

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 12. srpna 2025 11:09
Sdílej:

Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.

Nový výzkum potvrzuje, že hlavním faktorem snižování ptačí populace je právě nárůst dnů s extrémně vysokými teplotami, které jsou pro ptáky v tropických oblastech obzvláště nebezpečné. Podle studie to už od roku 1950 vedlo ke snížení ptačí populace v těchto oblastech o 25 až 38 %.

Vědci analyzovali data z dlouhodobého monitoringu více než 3 000 ptačích populací po celém světě v letech 1950 až 2020. Tyto údaje, zahrnující více než 90 000 vědeckých pozorování, porovnali s podrobnými denními záznamy o počasí a lidské průmyslové činnosti.

Výsledky potvrdily, že počet nebezpečně horkých dnů se za posledních 70 let dramaticky zvýšil, zejména v blízkosti rovníku. To způsobuje, že ptáci se s takovými dny setkávají zhruba desetkrát častěji než v minulosti.

Pro tropické ptáky, kteří jsou zvyklí na stálé klima, je to obrovský problém, protože mají malý rozsah tepelné tolerance. V případě přehřátí (hypertermie) se snaží ochladit rozevřením křídel a zrychleným dýcháním, ale v extrémních případech mohou ztratit koordinaci nebo zkolabovat.

Přehřátí má také dlouhodobé následky, jako je snížená reprodukční schopnost nebo selhání orgánů. Během horka navíc ptáci musí odpočívat ve stínu místo shánění potravy, což má vliv na jejich fyzickou kondici. Horko také negativně působí na vejce a mláďata v hnízdech.

Některá mláďata kvůli tomu umírají, zatímco jejich rodiče je opouštějí, aby se zachránili. Teplo rovněž zvyšuje potřebu ptáků pít vodu, aby kompenzovali její rychlou ztrátu způsobenou dýcháním.

Studie ukázala, že dopad změny klimatu na ptáky v tropických oblastech je v současné době možná ještě větší než dopad přímých lidských činností, jako je kácení lesů, těžba nebo zemědělství. To samozřejmě neznamená, že tyto činnosti nejsou vážným problémem.

Výzkum ale zdůrazňuje, že je nutné zaměřit se na extrémní povětrnostní jevy a přijmout nová opatření na ochranu tropického ptactva a jejich stanovišť. Tyto regiony jsou domovem obrovské části světové biodiverzity, a pokud se globální oteplování nezastaví, budou mít dopady na celý ekosystém.

Zpomalení a nakonec zvrácení změny klimatu je proto zásadní pro zachování globální biodiverzity.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Rakovina u důchodců? Už dávno ne. Proč jí trpí stále mladší lidé?

Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.

Novinky
Barack Obama

Plány Baracka Obamy: Bývalý prezident stupňuje boj proti Donaldu Trumpovi

Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.