Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Nový výzkum potvrzuje, že hlavním faktorem snižování ptačí populace je právě nárůst dnů s extrémně vysokými teplotami, které jsou pro ptáky v tropických oblastech obzvláště nebezpečné. Podle studie to už od roku 1950 vedlo ke snížení ptačí populace v těchto oblastech o 25 až 38 %.
Vědci analyzovali data z dlouhodobého monitoringu více než 3 000 ptačích populací po celém světě v letech 1950 až 2020. Tyto údaje, zahrnující více než 90 000 vědeckých pozorování, porovnali s podrobnými denními záznamy o počasí a lidské průmyslové činnosti.
Výsledky potvrdily, že počet nebezpečně horkých dnů se za posledních 70 let dramaticky zvýšil, zejména v blízkosti rovníku. To způsobuje, že ptáci se s takovými dny setkávají zhruba desetkrát častěji než v minulosti.
Pro tropické ptáky, kteří jsou zvyklí na stálé klima, je to obrovský problém, protože mají malý rozsah tepelné tolerance. V případě přehřátí (hypertermie) se snaží ochladit rozevřením křídel a zrychleným dýcháním, ale v extrémních případech mohou ztratit koordinaci nebo zkolabovat.
Přehřátí má také dlouhodobé následky, jako je snížená reprodukční schopnost nebo selhání orgánů. Během horka navíc ptáci musí odpočívat ve stínu místo shánění potravy, což má vliv na jejich fyzickou kondici. Horko také negativně působí na vejce a mláďata v hnízdech.
Některá mláďata kvůli tomu umírají, zatímco jejich rodiče je opouštějí, aby se zachránili. Teplo rovněž zvyšuje potřebu ptáků pít vodu, aby kompenzovali její rychlou ztrátu způsobenou dýcháním.
Studie ukázala, že dopad změny klimatu na ptáky v tropických oblastech je v současné době možná ještě větší než dopad přímých lidských činností, jako je kácení lesů, těžba nebo zemědělství. To samozřejmě neznamená, že tyto činnosti nejsou vážným problémem.
Výzkum ale zdůrazňuje, že je nutné zaměřit se na extrémní povětrnostní jevy a přijmout nová opatření na ochranu tropického ptactva a jejich stanovišť. Tyto regiony jsou domovem obrovské části světové biodiverzity, a pokud se globální oteplování nezastaví, budou mít dopady na celý ekosystém.
Zpomalení a nakonec zvrácení změny klimatu je proto zásadní pro zachování globální biodiverzity.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.
Ikona světové pop-music, Madonna, vyzvala papeže Lva k naléhavé humanitární misi v Gaze. Ve svém příspěvku na sociální síti Instagram apelovala na hlavu katolické církve, aby navštívila palestinskou enklávu dříve, než bude pozdě a aby pomohla hladovějícím dětem.
Během svého prvního funkčního období prezident Donald Trump předkládal alternativní skutečnosti, a ve svém druhém období je podle všeho nechává žít. S odkazem na vizi zločinem zmítaného vnitřního amerického města zdůvodnil svůj nouzový federální převrat washingtonského policejního oddělení a nasazení jednotek Národní gardy do ulic. Na tiskové konferenci v Bílém domě označil hlavní město za ovládnuté „násilnými gangy, krvelačnými zločinci, potulnými davy divoké mládeže, zfetovanými maniaky a bezdomovci“.