Semifinálová série hokejové extraligy mezi brněnskou Kometou a pražskou Spartou pokračuje ve svižném tempu a po čtyřech odehraných zápasech je znovu na začátku. Pražané totiž zvládli čtvrté utkání na ledě soupeře a po těsném vítězství 1:0 srovnali stav série na 2:2. Hlavními postavami zápasu byli kapitán Michal Řepík, jenž rozhodl jedinou brankou už v první třetině, a brankář Jakub Kovář, který udržel čisté konto díky devatenácti zákrokům.
Utkání mělo od první minuty vysokou intenzitu. Sparta začala aktivně a už v úvodu zahrozili Horák s Kousalem. Brněnský gólman Postava jejich šance zneškodnil, ale v 7. minutě už kapituloval. Po akci Hyky se dostal puk k Řepíkovi, jenž dorážkou otevřel skóre a zaznamenal pátý gól v letošním play off.
Domácí mohli odpovědět velmi rychle, když po chybě sparťanské obrany ujížděl sám na bránu Flek. Jeho zakončení ale brankář Kovář perfektně vystihl a potvrdil, že jeho nasazení místo Kořenáře bylo ze strany trenérů správným tahem.
Ve druhé třetině pokračovala především takticky vedená partie. Oba týmy si dávaly pozor v defenzivě a šancí bylo poskrovnu. Kovář si poradil s velkou příležitostí Cingela, na druhé straně Postava skvěle zasáhl proti Chlapíkovi. Ani jeden tým nedokázal využít přesilové hry, i když zejména Kometa měla několik dobrých příležitostí. Nejblíže gólu byl Pospíšil, jehož tvrdá rána orazítkovala horní tyčku.
Krátce před koncem druhého dějství došlo k diskutabilnímu momentu. Sudí dlouze zkoumali kontakt mezi Němečkem a Pospíšilem, po jehož vyhodnocení udělili sparťanskému obránci dvě minuty za nedovolené bránění.
Třetí část nabídla napjatý boj o každý puk. Hra byla často přerušovaná, šancí ubylo a přibylo opatrnosti. Výraznou příležitost měl domácí Mueller, ale v 56. minutě nevyužil tlak svého týmu a vyrovnání se nedočkal. Kometa se v závěru pokusila o power play, odvolala brankáře a zkusila vyrovnat v šesti hráčích. Ani tato taktika však úspěch nepřinesla – Kovář zůstával bezchybný až do konce.
Sparta si tak po těsném vítězství veze důležité vyrovnání série zpět do hlavního města. Pátý zápas se odehraje ve středu od 18:30 v pražské O2 areně. Očekává se další tvrdý souboj dvou vyrovnaných soupeřů, kteří si nic nedarují. Série zatím nabízí nejen dramatické zápasy s minimem gólů, ale i výborné výkony jednotlivců, díky nimž drží obě mužstva naději na finálovou účast.
Fanoušci obou celků se tak mohou těšit na další vyhrocený souboj, v němž rozhodují maličkosti, a kde každá chyba může být osudová. Drama pokračuje a nadcházející duel napoví, kdo se přiblíží postupu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.