Semifinálová série hokejové extraligy mezi brněnskou Kometou a pražskou Spartou pokračuje ve svižném tempu a po čtyřech odehraných zápasech je znovu na začátku. Pražané totiž zvládli čtvrté utkání na ledě soupeře a po těsném vítězství 1:0 srovnali stav série na 2:2. Hlavními postavami zápasu byli kapitán Michal Řepík, jenž rozhodl jedinou brankou už v první třetině, a brankář Jakub Kovář, který udržel čisté konto díky devatenácti zákrokům.
Utkání mělo od první minuty vysokou intenzitu. Sparta začala aktivně a už v úvodu zahrozili Horák s Kousalem. Brněnský gólman Postava jejich šance zneškodnil, ale v 7. minutě už kapituloval. Po akci Hyky se dostal puk k Řepíkovi, jenž dorážkou otevřel skóre a zaznamenal pátý gól v letošním play off.
Domácí mohli odpovědět velmi rychle, když po chybě sparťanské obrany ujížděl sám na bránu Flek. Jeho zakončení ale brankář Kovář perfektně vystihl a potvrdil, že jeho nasazení místo Kořenáře bylo ze strany trenérů správným tahem.
Ve druhé třetině pokračovala především takticky vedená partie. Oba týmy si dávaly pozor v defenzivě a šancí bylo poskrovnu. Kovář si poradil s velkou příležitostí Cingela, na druhé straně Postava skvěle zasáhl proti Chlapíkovi. Ani jeden tým nedokázal využít přesilové hry, i když zejména Kometa měla několik dobrých příležitostí. Nejblíže gólu byl Pospíšil, jehož tvrdá rána orazítkovala horní tyčku.
Krátce před koncem druhého dějství došlo k diskutabilnímu momentu. Sudí dlouze zkoumali kontakt mezi Němečkem a Pospíšilem, po jehož vyhodnocení udělili sparťanskému obránci dvě minuty za nedovolené bránění.
Třetí část nabídla napjatý boj o každý puk. Hra byla často přerušovaná, šancí ubylo a přibylo opatrnosti. Výraznou příležitost měl domácí Mueller, ale v 56. minutě nevyužil tlak svého týmu a vyrovnání se nedočkal. Kometa se v závěru pokusila o power play, odvolala brankáře a zkusila vyrovnat v šesti hráčích. Ani tato taktika však úspěch nepřinesla – Kovář zůstával bezchybný až do konce.
Sparta si tak po těsném vítězství veze důležité vyrovnání série zpět do hlavního města. Pátý zápas se odehraje ve středu od 18:30 v pražské O2 areně. Očekává se další tvrdý souboj dvou vyrovnaných soupeřů, kteří si nic nedarují. Série zatím nabízí nejen dramatické zápasy s minimem gólů, ale i výborné výkony jednotlivců, díky nimž drží obě mužstva naději na finálovou účast.
Fanoušci obou celků se tak mohou těšit na další vyhrocený souboj, v němž rozhodují maličkosti, a kde každá chyba může být osudová. Drama pokračuje a nadcházející duel napoví, kdo se přiblíží postupu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že Izrael čelí „izolaci“, která může trvat i několik let. Na pondělní konferenci ministerstva financí varoval, že kvůli globálnímu hněvu nad válkou v Gaze, která trvá již téměř dva roky, nemá Izrael jinou možnost, než se spoléhat sám na sebe.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes informoval ruské novináře, že Severoatlantická aliance je ve válce s Ruskem. Jeho slova reagovala na události z minulých dnů, kdy Polsko sestřelilo ruské drony. Uvedl to server Meduza.
Nadcházející vzpomínková akce, která se koná na počest zavražděného konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, představuje značnou bezpečnostní výzvu. Na pietním shromáždění, které se uskuteční na obrovském stadionu State Farm Stadium, se totiž očekává přítomnost prezidenta Donalda Trumpa a mnoha dalších vrcholných představitelů administrativy a Republikánské strany. Pro Americkou tajnou službu (US Secret Service) to bude obrovská zkouška, a to v době, kdy už je pod velkým tlakem a potýká se s omezenými zdroji.
Spojené státy americké a Čína se podle oznámení představitelů Trumpovy administrativy konečně dohodly na podmínkách, které umožní platformě TikTok i nadále fungovat na území USA. Tímto krokem je uzavřeno několikaleté vyjednávání, které započalo už v době prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jedná se o průlom v dlouhotrvajícím sporu ohledně vlastnictví TikToku, který vyvolával bezpečnostní obavy.
Na samé hranici NATO probíhají společné rusko-běloruské vojenské manévry Zapad-2025, které zahrnují pozemní, námořní a vzdušné operace. Tyto manévry, které jsou prvním společným cvičením od ruské invaze na Ukrajinu, vyvolávají v Evropě velké obavy.
Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Smrt Charlieho Kirka, politického komentátora a aktivisty, vyvolala vlnu reakcí mezi konzervativními evangelickými lídry, kteří ho na nedělních kázáních označili za mučedníka.
Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Nedávno se ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching bavili o myšlence nesmrtelnosti, přičemž Putin navrhl, že opakované transplantace orgánů by mohly zajistit věčné mládí. Podle bioetika Juliana Koplinse je však tato myšlenka nepravděpodobná a s ohledem na etiku by mohla vyvolat řadu problémů. Ačkoliv se snaha o prodloužení života nemusí zdát tak přehnaná, některé věci by se měly prozkoumat do hloubky.
Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
První australská Národní zpráva o klimatických rizicích varuje, že do roku 2050 bude v pobřežních oblastech Austrálie v ohrožení až 1,5 milionu lidí kvůli stoupajícím hladinám moří. Zpráva předpovídá častější a závažnější klimatické jevy, jako jsou záplavy, cyklony, vlny veder, sucha a lesní požáry, které postihnou celou zemi. Ministr pro klimatické změny Chris Bowen zdůraznil, že Austrálii již dnes pociťují dopady klimatické krize a že každé snížení oteplování má pro budoucí generace velký význam.