Ruská ekonomika na oko odolává sankcím, ale za oponou je situace dramatická. Nová analýza švédského institutu SITE varuje, že Moskva udržuje finanční stabilitu jen díky masivním výdajům na válku. Šéfka švédského ministerstva financí vyzývá k tvrdším sankcím. „Musíme vyhladovět ruskou válečnou pokladnu,“ prohlásila.
Navzdory oficiálním prohlášením Kremlu o „stabilitě navzdory sankcím“ je ruská ekonomika pod tlakem. Analýza švédského institutu SITE s názvem Ruská ekonomika v mlze války, kterou obdržela ministryně financí Elisabeth Svantessonová, upozorňuje na hluboké strukturální problémy způsobené válkou proti Ukrajině. „Rusko musí investovat do armády mnohem více, než oficiálně přiznává. V důsledku toho jsou ostatní veřejné služby odsunuty na vedlejší kolej,“ stojí ve zprávě zveřejněné serverem EuropeanInterest.
Jedním z hlavních pilířů ruské ekonomiky býval export ropy a plynu. I tento zdroj ale nyní slábne. Podle švédských analytiků příjmy z ropy výrazně klesají, a tím dále klesá schopnost Ruska financovat nejen válku, ale i základní provoz státu.
Ministryně financí Elisabeth Svantessonová na varování odborníků reagovala výzvou k ještě přísnějším postihům vůči Moskvě. „Je důležité, abychom i nadále dávali jasně najevo, že ruská ekonomika není tak silná, jak Putin tvrdí. Rusko šíří ekonomickou propagandu, aby oslabilo podporu Ukrajiny. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom vyhladověli ruskou válečnou pokladnu dalšími a tvrdšími sankcemi,“ uvedla.
Studie rovněž upozorňuje na netransparentnost státního rozpočtu a podezřelé praktiky v bankovním sektoru. Kreml podle ní manipuluje s úvěrovými pravidly a využívá státem ovládané banky ke skrytému financování armády. Výhodné půjčky pro zbrojařský sektor deformují běžné finanční toky a zvyšují systémové riziko.
„Většina ruských ekonomických údajů je dnes přísně kontrolována nebo zcela tajná. Získat skutečná čísla o inflaci nebo dluhu je jako skládat puzzle bez všech dílků,“ upozorňuje ředitel institutu SITE Torbjörn Becker. „Nicméně je zřejmé, že od loňského roku se makroekonomické a finanční nerovnováhy v Rusku prohloubily.“
K obdobnému závěru dochází i britský týdeník The Economist. Ve svém posledním hodnocení konstatuje, že ruská ekonomika zpomaluje. Trápí ji inflace, rostoucí náklady a pokles spotřebitelské poptávky. Podle expertů hrozí, že se země propadne do recese dřív, než stihne konsolidovat veřejné finance.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
