Ruská ekonomika na oko odolává sankcím, ale za oponou je situace dramatická. Nová analýza švédského institutu SITE varuje, že Moskva udržuje finanční stabilitu jen díky masivním výdajům na válku. Šéfka švédského ministerstva financí vyzývá k tvrdším sankcím. „Musíme vyhladovět ruskou válečnou pokladnu,“ prohlásila.
Navzdory oficiálním prohlášením Kremlu o „stabilitě navzdory sankcím“ je ruská ekonomika pod tlakem. Analýza švédského institutu SITE s názvem Ruská ekonomika v mlze války, kterou obdržela ministryně financí Elisabeth Svantessonová, upozorňuje na hluboké strukturální problémy způsobené válkou proti Ukrajině. „Rusko musí investovat do armády mnohem více, než oficiálně přiznává. V důsledku toho jsou ostatní veřejné služby odsunuty na vedlejší kolej,“ stojí ve zprávě zveřejněné serverem EuropeanInterest.
Jedním z hlavních pilířů ruské ekonomiky býval export ropy a plynu. I tento zdroj ale nyní slábne. Podle švédských analytiků příjmy z ropy výrazně klesají, a tím dále klesá schopnost Ruska financovat nejen válku, ale i základní provoz státu.
Ministryně financí Elisabeth Svantessonová na varování odborníků reagovala výzvou k ještě přísnějším postihům vůči Moskvě. „Je důležité, abychom i nadále dávali jasně najevo, že ruská ekonomika není tak silná, jak Putin tvrdí. Rusko šíří ekonomickou propagandu, aby oslabilo podporu Ukrajiny. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom vyhladověli ruskou válečnou pokladnu dalšími a tvrdšími sankcemi,“ uvedla.
Studie rovněž upozorňuje na netransparentnost státního rozpočtu a podezřelé praktiky v bankovním sektoru. Kreml podle ní manipuluje s úvěrovými pravidly a využívá státem ovládané banky ke skrytému financování armády. Výhodné půjčky pro zbrojařský sektor deformují běžné finanční toky a zvyšují systémové riziko.
„Většina ruských ekonomických údajů je dnes přísně kontrolována nebo zcela tajná. Získat skutečná čísla o inflaci nebo dluhu je jako skládat puzzle bez všech dílků,“ upozorňuje ředitel institutu SITE Torbjörn Becker. „Nicméně je zřejmé, že od loňského roku se makroekonomické a finanční nerovnováhy v Rusku prohloubily.“
K obdobnému závěru dochází i britský týdeník The Economist. Ve svém posledním hodnocení konstatuje, že ruská ekonomika zpomaluje. Trápí ji inflace, rostoucí náklady a pokles spotřebitelské poptávky. Podle expertů hrozí, že se země propadne do recese dřív, než stihne konsolidovat veřejné finance.
Smutným dnem je pátek pro celé Česko, ale především pro rodinu Anny Slováčkové. Dnešních 30. narozenin se nadaná herečka a zpěvačka nedožila, protože její život v dubnu ukončila zákeřná rakovina. Jak si dnes milovanou dceru připomene Felix Slováček?
V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.
Nestárnoucí Jiřina Bohdalová ani po devadesátce neztrácí kontakt s tím, co se kolem ní děje. Nemá totiž problém vyjádřit city k mnohem mladším umělcům, o kterých by vůbec nemusela vědět, že existují. Jan Bendig je toho důkazem.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Na pátek připadají nedožité 30. narozeniny Aničky Slováčkové, která si před dubnovou smrtí jistě přála, aby se z problémů dostala alespoň její maminka Dáda Patrasová. Podle nejnovějšího vyjádření Felixe Slováčka se to ale vůbec nedaří.
Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům.
