Ruská ekonomika na oko odolává sankcím, ale za oponou je situace dramatická. Nová analýza švédského institutu SITE varuje, že Moskva udržuje finanční stabilitu jen díky masivním výdajům na válku. Šéfka švédského ministerstva financí vyzývá k tvrdším sankcím. „Musíme vyhladovět ruskou válečnou pokladnu,“ prohlásila.
Navzdory oficiálním prohlášením Kremlu o „stabilitě navzdory sankcím“ je ruská ekonomika pod tlakem. Analýza švédského institutu SITE s názvem Ruská ekonomika v mlze války, kterou obdržela ministryně financí Elisabeth Svantessonová, upozorňuje na hluboké strukturální problémy způsobené válkou proti Ukrajině. „Rusko musí investovat do armády mnohem více, než oficiálně přiznává. V důsledku toho jsou ostatní veřejné služby odsunuty na vedlejší kolej,“ stojí ve zprávě zveřejněné serverem EuropeanInterest.
Jedním z hlavních pilířů ruské ekonomiky býval export ropy a plynu. I tento zdroj ale nyní slábne. Podle švédských analytiků příjmy z ropy výrazně klesají, a tím dále klesá schopnost Ruska financovat nejen válku, ale i základní provoz státu.
Ministryně financí Elisabeth Svantessonová na varování odborníků reagovala výzvou k ještě přísnějším postihům vůči Moskvě. „Je důležité, abychom i nadále dávali jasně najevo, že ruská ekonomika není tak silná, jak Putin tvrdí. Rusko šíří ekonomickou propagandu, aby oslabilo podporu Ukrajiny. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom vyhladověli ruskou válečnou pokladnu dalšími a tvrdšími sankcemi,“ uvedla.
Studie rovněž upozorňuje na netransparentnost státního rozpočtu a podezřelé praktiky v bankovním sektoru. Kreml podle ní manipuluje s úvěrovými pravidly a využívá státem ovládané banky ke skrytému financování armády. Výhodné půjčky pro zbrojařský sektor deformují běžné finanční toky a zvyšují systémové riziko.
„Většina ruských ekonomických údajů je dnes přísně kontrolována nebo zcela tajná. Získat skutečná čísla o inflaci nebo dluhu je jako skládat puzzle bez všech dílků,“ upozorňuje ředitel institutu SITE Torbjörn Becker. „Nicméně je zřejmé, že od loňského roku se makroekonomické a finanční nerovnováhy v Rusku prohloubily.“
K obdobnému závěru dochází i britský týdeník The Economist. Ve svém posledním hodnocení konstatuje, že ruská ekonomika zpomaluje. Trápí ji inflace, rostoucí náklady a pokles spotřebitelské poptávky. Podle expertů hrozí, že se země propadne do recese dřív, než stihne konsolidovat veřejné finance.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
