Ruská ekonomika na oko odolává sankcím, ale za oponou je situace dramatická. Nová analýza švédského institutu SITE varuje, že Moskva udržuje finanční stabilitu jen díky masivním výdajům na válku. Šéfka švédského ministerstva financí vyzývá k tvrdším sankcím. „Musíme vyhladovět ruskou válečnou pokladnu,“ prohlásila.
Navzdory oficiálním prohlášením Kremlu o „stabilitě navzdory sankcím“ je ruská ekonomika pod tlakem. Analýza švédského institutu SITE s názvem Ruská ekonomika v mlze války, kterou obdržela ministryně financí Elisabeth Svantessonová, upozorňuje na hluboké strukturální problémy způsobené válkou proti Ukrajině. „Rusko musí investovat do armády mnohem více, než oficiálně přiznává. V důsledku toho jsou ostatní veřejné služby odsunuty na vedlejší kolej,“ stojí ve zprávě zveřejněné serverem EuropeanInterest.
Jedním z hlavních pilířů ruské ekonomiky býval export ropy a plynu. I tento zdroj ale nyní slábne. Podle švédských analytiků příjmy z ropy výrazně klesají, a tím dále klesá schopnost Ruska financovat nejen válku, ale i základní provoz státu.
Ministryně financí Elisabeth Svantessonová na varování odborníků reagovala výzvou k ještě přísnějším postihům vůči Moskvě. „Je důležité, abychom i nadále dávali jasně najevo, že ruská ekonomika není tak silná, jak Putin tvrdí. Rusko šíří ekonomickou propagandu, aby oslabilo podporu Ukrajiny. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom vyhladověli ruskou válečnou pokladnu dalšími a tvrdšími sankcemi,“ uvedla.
Studie rovněž upozorňuje na netransparentnost státního rozpočtu a podezřelé praktiky v bankovním sektoru. Kreml podle ní manipuluje s úvěrovými pravidly a využívá státem ovládané banky ke skrytému financování armády. Výhodné půjčky pro zbrojařský sektor deformují běžné finanční toky a zvyšují systémové riziko.
„Většina ruských ekonomických údajů je dnes přísně kontrolována nebo zcela tajná. Získat skutečná čísla o inflaci nebo dluhu je jako skládat puzzle bez všech dílků,“ upozorňuje ředitel institutu SITE Torbjörn Becker. „Nicméně je zřejmé, že od loňského roku se makroekonomické a finanční nerovnováhy v Rusku prohloubily.“
K obdobnému závěru dochází i britský týdeník The Economist. Ve svém posledním hodnocení konstatuje, že ruská ekonomika zpomaluje. Trápí ji inflace, rostoucí náklady a pokles spotřebitelské poptávky. Podle expertů hrozí, že se země propadne do recese dřív, než stihne konsolidovat veřejné finance.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
