Ruská ekonomika na oko odolává sankcím, ale za oponou je situace dramatická. Nová analýza švédského institutu SITE varuje, že Moskva udržuje finanční stabilitu jen díky masivním výdajům na válku. Šéfka švédského ministerstva financí vyzývá k tvrdším sankcím. „Musíme vyhladovět ruskou válečnou pokladnu,“ prohlásila.
Navzdory oficiálním prohlášením Kremlu o „stabilitě navzdory sankcím“ je ruská ekonomika pod tlakem. Analýza švédského institutu SITE s názvem Ruská ekonomika v mlze války, kterou obdržela ministryně financí Elisabeth Svantessonová, upozorňuje na hluboké strukturální problémy způsobené válkou proti Ukrajině. „Rusko musí investovat do armády mnohem více, než oficiálně přiznává. V důsledku toho jsou ostatní veřejné služby odsunuty na vedlejší kolej,“ stojí ve zprávě zveřejněné serverem EuropeanInterest.
Jedním z hlavních pilířů ruské ekonomiky býval export ropy a plynu. I tento zdroj ale nyní slábne. Podle švédských analytiků příjmy z ropy výrazně klesají, a tím dále klesá schopnost Ruska financovat nejen válku, ale i základní provoz státu.
Ministryně financí Elisabeth Svantessonová na varování odborníků reagovala výzvou k ještě přísnějším postihům vůči Moskvě. „Je důležité, abychom i nadále dávali jasně najevo, že ruská ekonomika není tak silná, jak Putin tvrdí. Rusko šíří ekonomickou propagandu, aby oslabilo podporu Ukrajiny. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom vyhladověli ruskou válečnou pokladnu dalšími a tvrdšími sankcemi,“ uvedla.
Studie rovněž upozorňuje na netransparentnost státního rozpočtu a podezřelé praktiky v bankovním sektoru. Kreml podle ní manipuluje s úvěrovými pravidly a využívá státem ovládané banky ke skrytému financování armády. Výhodné půjčky pro zbrojařský sektor deformují běžné finanční toky a zvyšují systémové riziko.
„Většina ruských ekonomických údajů je dnes přísně kontrolována nebo zcela tajná. Získat skutečná čísla o inflaci nebo dluhu je jako skládat puzzle bez všech dílků,“ upozorňuje ředitel institutu SITE Torbjörn Becker. „Nicméně je zřejmé, že od loňského roku se makroekonomické a finanční nerovnováhy v Rusku prohloubily.“
K obdobnému závěru dochází i britský týdeník The Economist. Ve svém posledním hodnocení konstatuje, že ruská ekonomika zpomaluje. Trápí ji inflace, rostoucí náklady a pokles spotřebitelské poptávky. Podle expertů hrozí, že se země propadne do recese dřív, než stihne konsolidovat veřejné finance.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
