Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Páteří amerických schopností v boji proti ponorkám (ASW) zůstává flotila útočných ponorek tříd Virginia a Los Angeles. Tato plavidla jsou proslulá svou tichostí, rychlostí a pokročilými sonarovými systémy, které jim umožňují nepozorovaně sledovat protivníka a v případě potřeby jej eliminovat. Americké námořnictvo navíc disponuje vrstvenou obranou, která zahrnuje hladinové torpédoborce s vlečnými sonary a námořní hlídkové letouny P-8A Poseidon.
Klíčovou roli v americké strategii hraje také rozsáhlá síť podmořských senzorů, která je moderní evolucí systému SOSUS ze studené války. Tyto senzory zajišťují dálkovou detekci a sledování pohybu cizích plavidel. Stále častěji se do operací zapojují také autonomní podmořské drony a analýza akustických dat pomocí umělé inteligence, což americkým silám poskytuje komplexní přehled o situaci pod hladinou.
Čínské námořnictvo (PLAN) sice v technologické úrovni dlouho zaostávalo, ale od přelomu století udělalo obrovský pokrok. Peking nyní nasazuje jak jaderné, tak diesel-elektrické ponorky, které jsou s každou novou generací tišší a odolnější. Zvláštní obavy vyvolávají nové třídy ponorek s balistickými raketami, jako je typ 094 (třída Jin) a vyvíjený typ 096, které Číně poskytují spolehlivou jadernou triádu.
Kromě jaderných obrů Čína masivně investuje do pokročilých diesel-elektrických ponorek s pohonem nezávislým na přístupu vzduchu (AIP). Tato plavidla jsou extrémně tichá a efektivní zejména v mělkých pobřežních vodách, kde jsou americké detekční systémy méně účinné. I když jsou čínské ponorky stále hlučnější než ty americké nebo ruské, technologická propast se postupně uzavírá díky lepším tlumicím technologiím a výcviku posádek.
Schopnost Spojených států sledovat a případně neutralizovat čínské ponorky je podle expertů zásadní pro ochranu jejich letadlových lodí a logistických konvojů. Pokud by čínská plavidla dosáhla takové úrovně tichosti, že by se dokázala vyhnout americké detekci, Peking by získal obrovskou výhodu. Mohl by přímo ohrožovat americké operace v Jihočínském moři i v hlubokých vodách otevřeného Pacifiku, což by výrazně omezilo možnosti Washingtonu v případě krize.
Pro Spojené státy by to znamenalo, že žádné místo v Tichomoří již není pro jejich námořnictvo bezpečné. Čína by mohla vyslat své raketonosné ponorky do oblastí, kde je jejich sledování extrémně obtížné, čímž by posílila svůj odstrašující potenciál a schopnost odepřít americkým silám přístup k asijským břehům.
Aby si Spojené státy zachovaly svůj zbývající náskok, budou muset nadále masivně investovat do platforem příští generace a autonomních systémů. Kromě technologického rozvoje je pro ně klíčové také posilování spojeneckých sítí v celém Indo-Pacifiku. Budoucnost námořní bezpečnosti v regionu tak bude definována neviditelným soubojem technologií a taktik hluboko pod mořskou hladinou.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.
V čínských městech se naplno rozhořel souboj mezi nastupující umělou inteligencí a řadovými pracovníky, kteří čelí vážným obavám o svou obživu. Ilustrativním příkladem se staly ulice středočeského Wu-chanu, kde nedávný systémový výpadek autonomních taxíků způsobil dopravní kolaps. Pro místní řidiče klasických vozů však nečekané odstavení robotických konkurentů znamenalo chvilkovou úlevu a prudký návrat zákazníků, což jen podtrhlo napětí, které zavedení této technologie v komunitě vyvolalo.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.