Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Páteří amerických schopností v boji proti ponorkám (ASW) zůstává flotila útočných ponorek tříd Virginia a Los Angeles. Tato plavidla jsou proslulá svou tichostí, rychlostí a pokročilými sonarovými systémy, které jim umožňují nepozorovaně sledovat protivníka a v případě potřeby jej eliminovat. Americké námořnictvo navíc disponuje vrstvenou obranou, která zahrnuje hladinové torpédoborce s vlečnými sonary a námořní hlídkové letouny P-8A Poseidon.
Klíčovou roli v americké strategii hraje také rozsáhlá síť podmořských senzorů, která je moderní evolucí systému SOSUS ze studené války. Tyto senzory zajišťují dálkovou detekci a sledování pohybu cizích plavidel. Stále častěji se do operací zapojují také autonomní podmořské drony a analýza akustických dat pomocí umělé inteligence, což americkým silám poskytuje komplexní přehled o situaci pod hladinou.
Čínské námořnictvo (PLAN) sice v technologické úrovni dlouho zaostávalo, ale od přelomu století udělalo obrovský pokrok. Peking nyní nasazuje jak jaderné, tak diesel-elektrické ponorky, které jsou s každou novou generací tišší a odolnější. Zvláštní obavy vyvolávají nové třídy ponorek s balistickými raketami, jako je typ 094 (třída Jin) a vyvíjený typ 096, které Číně poskytují spolehlivou jadernou triádu.
Kromě jaderných obrů Čína masivně investuje do pokročilých diesel-elektrických ponorek s pohonem nezávislým na přístupu vzduchu (AIP). Tato plavidla jsou extrémně tichá a efektivní zejména v mělkých pobřežních vodách, kde jsou americké detekční systémy méně účinné. I když jsou čínské ponorky stále hlučnější než ty americké nebo ruské, technologická propast se postupně uzavírá díky lepším tlumicím technologiím a výcviku posádek.
Schopnost Spojených států sledovat a případně neutralizovat čínské ponorky je podle expertů zásadní pro ochranu jejich letadlových lodí a logistických konvojů. Pokud by čínská plavidla dosáhla takové úrovně tichosti, že by se dokázala vyhnout americké detekci, Peking by získal obrovskou výhodu. Mohl by přímo ohrožovat americké operace v Jihočínském moři i v hlubokých vodách otevřeného Pacifiku, což by výrazně omezilo možnosti Washingtonu v případě krize.
Pro Spojené státy by to znamenalo, že žádné místo v Tichomoří již není pro jejich námořnictvo bezpečné. Čína by mohla vyslat své raketonosné ponorky do oblastí, kde je jejich sledování extrémně obtížné, čímž by posílila svůj odstrašující potenciál a schopnost odepřít americkým silám přístup k asijským břehům.
Aby si Spojené státy zachovaly svůj zbývající náskok, budou muset nadále masivně investovat do platforem příští generace a autonomních systémů. Kromě technologického rozvoje je pro ně klíčové také posilování spojeneckých sítí v celém Indo-Pacifiku. Budoucnost námořní bezpečnosti v regionu tak bude definována neviditelným soubojem technologií a taktik hluboko pod mořskou hladinou.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.
Kdo jako první zveřejní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem? Mohl by to být americký prezident Donald Trump. Podle nejbližšího spolupracovníka J. D. Vance by tak mohl učinit před pátečním podpisem dokumentu. Na Vancova slova upozornila britská stanice BBC.
Norská korunní princezna Mette-Marit, která bojuje se zhoršující se vážnou nemocí, schytala další ránu. Soud uznal vinným Mariuse Borga Høibyho, devětadvacetiletého syna princezny z předchozího vztahu. Podle závěrů se dopustil dvou znásilnění, za která si má odsedět čtyři roky za mřížemi. Informovala o tom britská stanice BBC.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.