Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Páteří amerických schopností v boji proti ponorkám (ASW) zůstává flotila útočných ponorek tříd Virginia a Los Angeles. Tato plavidla jsou proslulá svou tichostí, rychlostí a pokročilými sonarovými systémy, které jim umožňují nepozorovaně sledovat protivníka a v případě potřeby jej eliminovat. Americké námořnictvo navíc disponuje vrstvenou obranou, která zahrnuje hladinové torpédoborce s vlečnými sonary a námořní hlídkové letouny P-8A Poseidon.
Klíčovou roli v americké strategii hraje také rozsáhlá síť podmořských senzorů, která je moderní evolucí systému SOSUS ze studené války. Tyto senzory zajišťují dálkovou detekci a sledování pohybu cizích plavidel. Stále častěji se do operací zapojují také autonomní podmořské drony a analýza akustických dat pomocí umělé inteligence, což americkým silám poskytuje komplexní přehled o situaci pod hladinou.
Čínské námořnictvo (PLAN) sice v technologické úrovni dlouho zaostávalo, ale od přelomu století udělalo obrovský pokrok. Peking nyní nasazuje jak jaderné, tak diesel-elektrické ponorky, které jsou s každou novou generací tišší a odolnější. Zvláštní obavy vyvolávají nové třídy ponorek s balistickými raketami, jako je typ 094 (třída Jin) a vyvíjený typ 096, které Číně poskytují spolehlivou jadernou triádu.
Kromě jaderných obrů Čína masivně investuje do pokročilých diesel-elektrických ponorek s pohonem nezávislým na přístupu vzduchu (AIP). Tato plavidla jsou extrémně tichá a efektivní zejména v mělkých pobřežních vodách, kde jsou americké detekční systémy méně účinné. I když jsou čínské ponorky stále hlučnější než ty americké nebo ruské, technologická propast se postupně uzavírá díky lepším tlumicím technologiím a výcviku posádek.
Schopnost Spojených států sledovat a případně neutralizovat čínské ponorky je podle expertů zásadní pro ochranu jejich letadlových lodí a logistických konvojů. Pokud by čínská plavidla dosáhla takové úrovně tichosti, že by se dokázala vyhnout americké detekci, Peking by získal obrovskou výhodu. Mohl by přímo ohrožovat americké operace v Jihočínském moři i v hlubokých vodách otevřeného Pacifiku, což by výrazně omezilo možnosti Washingtonu v případě krize.
Pro Spojené státy by to znamenalo, že žádné místo v Tichomoří již není pro jejich námořnictvo bezpečné. Čína by mohla vyslat své raketonosné ponorky do oblastí, kde je jejich sledování extrémně obtížné, čímž by posílila svůj odstrašující potenciál a schopnost odepřít americkým silám přístup k asijským břehům.
Aby si Spojené státy zachovaly svůj zbývající náskok, budou muset nadále masivně investovat do platforem příští generace a autonomních systémů. Kromě technologického rozvoje je pro ně klíčové také posilování spojeneckých sítí v celém Indo-Pacifiku. Budoucnost námořní bezpečnosti v regionu tak bude definována neviditelným soubojem technologií a taktik hluboko pod mořskou hladinou.
Česko v pátek zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová. Upřímnou soustrast rodině již vyjádřili i někteří představitelé státu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) byla Brejchová výjimečnou herečkou.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.