Bez jediného nasazení amerických pozemních sil a bez složitých diplomatických manévrů dosáhl prezident Donald Trump něčeho, co bylo ještě nedávno považováno za nemožné – zastavil přímý vojenský střet mezi Izraelem a Íránem a významně ochromil íránský jaderný program. Podle komentátora a bezpečnostního experta Ahmeda Charaiho nejde o zázrak diplomacie, ale o tvrdou, jednostrannou akci, kterou Trump prosadil sám – na svých podmínkách.
Charai tvrdí, že prezidentův přístup nebyl o změně režimu silou, ale o „strategickém odpoutání se od íránského režimu“ a navázání kontaktu s íránským lidem. Tento postoj ostře kontrastuje s váhavostí, kterou podle autora často vydávají ostatní politici za strategii.
Příměří podle Charaiho přijala i izraelská vláda ne proto, že by bylo výhodné, ale proto, že alternativou byl nekontrolovatelný růst konfliktu. Pentagon a ministerstvo zahraničí USA prý jen reagovaly na tempo, které neurčily – vedení bylo zcela v rukou Bílého domu.
Izrael navíc těžil z operací své zpravodajské služby Mossad, která sehrála klíčovou roli při narušení íránských vojenských sítí. Její ředitel David Barnea, expert na Írán, podle Charaiho zásadně ovlivnil dynamiku války i příměří. Mossad podle něj narušil strukturu íránských ozbrojených sil a oslaboval íránské proxy skupiny napříč regionem.
Íránská Revoluční garda sice nebyla zcela zničena, ale utrpěla značné ztráty. Teherán se nyní bude muset obrátit na Rusko a Čínu, aby obnovil své vojenské kapacity. Ani jedna z těchto velmocí ale neposkytne pomoc zdarma – Moskva si vyžádá vojenskou přítomnost a přístup k infrastruktuře, zatímco Peking bude tlačit na výhodné energetické a obchodní dohody. Írán tak podle Charaiho riskuje ztrátu části své autonomie výměnou za přežití.
To otevírá úzké časové okno pro americkou strategii – pokud Spojené státy nebudou jednat, hrozí upevnění ruského a čínského vlivu nejen v Íránu, ale i v širším regionu, včetně Kavkazu.
Příměří se však netýká íránských proxy sil – Hizballáhu, Hútíů nebo ší’itských milic v Iráku. Tyto skupiny nadále zůstávají aktivní a představují hlavní nástroj íránského asymetrického boje. Mohou být kdykoli znovu nasazeny a představují trvalou hrozbu, která příměří de facto oslabuje.
Zásadní otázka, kterou si podle Charaiho málokdo v USA otevřeně klade, zní: je změna íránského režimu vůbec možná, a pokud ano, jak? Režim je podle něj slabší než kdy dříve – ekonomicky vyčerpaný, politicky roztříštěný a ztrácí důvěru mladé generace. Nicméně změna nepřijde ze vzdušných úderů nebo hesel. Musí vycházet zevnitř – prostřednictvím podpory nezávislých médií, obejití vládní kontroly komunikace a dlouhodobé ekonomické pomoci občanské společnosti.
To není násilná změna režimu, ale strategie, jak se od režimu odpojit a znovu navázat spojení s lidmi.
Trump podle Charaiho dokázal zabránit eskalaci konfliktu, aniž by zatáhl USA do nové války na Blízkém východě. Nešlo o kapitulaci ani okupaci – šlo o rozhodnost. Otázkou zůstává, zda tato strategie přinese trvalou rovnováhu, nebo jen krátkodobé uklidnění. Klíčem nebude jen postoj Izraele a Íránu, ale i připravenost USA a jejich spojenců chopit se šance, kterou Trumpovo příměří otevřelo.
„Trump otevřel dveře. Teď jimi musí někdo projít,“ uzavírá Charai.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Ruské úřady systematicky zapojují nezletilé do vývoje a testování vojenských dronů, které jsou následně nasazovány proti Ukrajině. Ukazuje to nová investigativní zpráva exilového ruského média The Insider. Celý systém podle odhalení začíná zdánlivě nevinnými soutěžemi založenými na počítačových hrách a končí náborem těch nejšikovnějších žáků do zbrojního průmyslu.
Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Britskou královskou rodinu zasáhla další ztráta. Dvacetiletá Rosie Rocheová, sestřenice princů Williama a Harryho, byla 14. července nalezena mrtvá ve svém rodinném domě v Norton u Malmesbury v hrabství Wiltshire. Vedle jejího těla byla objevena střelná zbraň, jak potvrdil koroner při úvodním slyšení případu.
Derek Huffman chtěl pro svou rodinu nový život v zemi, která podle něj chrání „tradiční hodnoty“. Místo bezpečného zázemí a práce svářeče v armádě však skončil v jednotce cizinců směřujících na ukrajinskou frontu. Ruská propaganda mu podle rodiny slíbila mírovou roli, realita se ale ukázala jako cynická past.
Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.