Bez jediného nasazení amerických pozemních sil a bez složitých diplomatických manévrů dosáhl prezident Donald Trump něčeho, co bylo ještě nedávno považováno za nemožné – zastavil přímý vojenský střet mezi Izraelem a Íránem a významně ochromil íránský jaderný program. Podle komentátora a bezpečnostního experta Ahmeda Charaiho nejde o zázrak diplomacie, ale o tvrdou, jednostrannou akci, kterou Trump prosadil sám – na svých podmínkách.
Charai tvrdí, že prezidentův přístup nebyl o změně režimu silou, ale o „strategickém odpoutání se od íránského režimu“ a navázání kontaktu s íránským lidem. Tento postoj ostře kontrastuje s váhavostí, kterou podle autora často vydávají ostatní politici za strategii.
Příměří podle Charaiho přijala i izraelská vláda ne proto, že by bylo výhodné, ale proto, že alternativou byl nekontrolovatelný růst konfliktu. Pentagon a ministerstvo zahraničí USA prý jen reagovaly na tempo, které neurčily – vedení bylo zcela v rukou Bílého domu.
Izrael navíc těžil z operací své zpravodajské služby Mossad, která sehrála klíčovou roli při narušení íránských vojenských sítí. Její ředitel David Barnea, expert na Írán, podle Charaiho zásadně ovlivnil dynamiku války i příměří. Mossad podle něj narušil strukturu íránských ozbrojených sil a oslaboval íránské proxy skupiny napříč regionem.
Íránská Revoluční garda sice nebyla zcela zničena, ale utrpěla značné ztráty. Teherán se nyní bude muset obrátit na Rusko a Čínu, aby obnovil své vojenské kapacity. Ani jedna z těchto velmocí ale neposkytne pomoc zdarma – Moskva si vyžádá vojenskou přítomnost a přístup k infrastruktuře, zatímco Peking bude tlačit na výhodné energetické a obchodní dohody. Írán tak podle Charaiho riskuje ztrátu části své autonomie výměnou za přežití.
To otevírá úzké časové okno pro americkou strategii – pokud Spojené státy nebudou jednat, hrozí upevnění ruského a čínského vlivu nejen v Íránu, ale i v širším regionu, včetně Kavkazu.
Příměří se však netýká íránských proxy sil – Hizballáhu, Hútíů nebo ší’itských milic v Iráku. Tyto skupiny nadále zůstávají aktivní a představují hlavní nástroj íránského asymetrického boje. Mohou být kdykoli znovu nasazeny a představují trvalou hrozbu, která příměří de facto oslabuje.
Zásadní otázka, kterou si podle Charaiho málokdo v USA otevřeně klade, zní: je změna íránského režimu vůbec možná, a pokud ano, jak? Režim je podle něj slabší než kdy dříve – ekonomicky vyčerpaný, politicky roztříštěný a ztrácí důvěru mladé generace. Nicméně změna nepřijde ze vzdušných úderů nebo hesel. Musí vycházet zevnitř – prostřednictvím podpory nezávislých médií, obejití vládní kontroly komunikace a dlouhodobé ekonomické pomoci občanské společnosti.
To není násilná změna režimu, ale strategie, jak se od režimu odpojit a znovu navázat spojení s lidmi.
Trump podle Charaiho dokázal zabránit eskalaci konfliktu, aniž by zatáhl USA do nové války na Blízkém východě. Nešlo o kapitulaci ani okupaci – šlo o rozhodnost. Otázkou zůstává, zda tato strategie přinese trvalou rovnováhu, nebo jen krátkodobé uklidnění. Klíčem nebude jen postoj Izraele a Íránu, ale i připravenost USA a jejich spojenců chopit se šance, kterou Trumpovo příměří otevřelo.
„Trump otevřel dveře. Teď jimi musí někdo projít,“ uzavírá Charai.
Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout.
Česko má před sebou první ryze březnový víkend. Počasí by se oproti předchozím dnům nemělo výrazně měnit. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Bývalému princi Andrewovi, jenž aktuálně vystupuje jako Andrew Mountbatten-Windsor, zůstane alespoň jeden z titulů, který souvisí s britskou metropolí. Informovala o tom BBC. Pravidla totiž odebrání titulu neumožňují.
Ve vedení Poslanecké sněmovny zůstává i po dnešku jedno neobsazené místo. Už potřetí se ho snažil obsadit opoziční zástupce Vít Rakušan (STAN), který byl jediným kandidátem v páteční volbě. Přesto neuspěl.
Praha není jediným velkým městem v Česku, které je zásadním způsobem spjaté s osobou Karla Gotta. Náš nejslavnější zpěvák se totiž v hlavním městě nenarodil. V Plzni, odkud Gott pocházel, už vymýšlejí, jak známého rodáka připomenout.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.