Bez jediného nasazení amerických pozemních sil a bez složitých diplomatických manévrů dosáhl prezident Donald Trump něčeho, co bylo ještě nedávno považováno za nemožné – zastavil přímý vojenský střet mezi Izraelem a Íránem a významně ochromil íránský jaderný program. Podle komentátora a bezpečnostního experta Ahmeda Charaiho nejde o zázrak diplomacie, ale o tvrdou, jednostrannou akci, kterou Trump prosadil sám – na svých podmínkách.
Charai tvrdí, že prezidentův přístup nebyl o změně režimu silou, ale o „strategickém odpoutání se od íránského režimu“ a navázání kontaktu s íránským lidem. Tento postoj ostře kontrastuje s váhavostí, kterou podle autora často vydávají ostatní politici za strategii.
Příměří podle Charaiho přijala i izraelská vláda ne proto, že by bylo výhodné, ale proto, že alternativou byl nekontrolovatelný růst konfliktu. Pentagon a ministerstvo zahraničí USA prý jen reagovaly na tempo, které neurčily – vedení bylo zcela v rukou Bílého domu.
Izrael navíc těžil z operací své zpravodajské služby Mossad, která sehrála klíčovou roli při narušení íránských vojenských sítí. Její ředitel David Barnea, expert na Írán, podle Charaiho zásadně ovlivnil dynamiku války i příměří. Mossad podle něj narušil strukturu íránských ozbrojených sil a oslaboval íránské proxy skupiny napříč regionem.
Íránská Revoluční garda sice nebyla zcela zničena, ale utrpěla značné ztráty. Teherán se nyní bude muset obrátit na Rusko a Čínu, aby obnovil své vojenské kapacity. Ani jedna z těchto velmocí ale neposkytne pomoc zdarma – Moskva si vyžádá vojenskou přítomnost a přístup k infrastruktuře, zatímco Peking bude tlačit na výhodné energetické a obchodní dohody. Írán tak podle Charaiho riskuje ztrátu části své autonomie výměnou za přežití.
To otevírá úzké časové okno pro americkou strategii – pokud Spojené státy nebudou jednat, hrozí upevnění ruského a čínského vlivu nejen v Íránu, ale i v širším regionu, včetně Kavkazu.
Příměří se však netýká íránských proxy sil – Hizballáhu, Hútíů nebo ší’itských milic v Iráku. Tyto skupiny nadále zůstávají aktivní a představují hlavní nástroj íránského asymetrického boje. Mohou být kdykoli znovu nasazeny a představují trvalou hrozbu, která příměří de facto oslabuje.
Zásadní otázka, kterou si podle Charaiho málokdo v USA otevřeně klade, zní: je změna íránského režimu vůbec možná, a pokud ano, jak? Režim je podle něj slabší než kdy dříve – ekonomicky vyčerpaný, politicky roztříštěný a ztrácí důvěru mladé generace. Nicméně změna nepřijde ze vzdušných úderů nebo hesel. Musí vycházet zevnitř – prostřednictvím podpory nezávislých médií, obejití vládní kontroly komunikace a dlouhodobé ekonomické pomoci občanské společnosti.
To není násilná změna režimu, ale strategie, jak se od režimu odpojit a znovu navázat spojení s lidmi.
Trump podle Charaiho dokázal zabránit eskalaci konfliktu, aniž by zatáhl USA do nové války na Blízkém východě. Nešlo o kapitulaci ani okupaci – šlo o rozhodnost. Otázkou zůstává, zda tato strategie přinese trvalou rovnováhu, nebo jen krátkodobé uklidnění. Klíčem nebude jen postoj Izraele a Íránu, ale i připravenost USA a jejich spojenců chopit se šance, kterou Trumpovo příměří otevřelo.
„Trump otevřel dveře. Teď jimi musí někdo projít,“ uzavírá Charai.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.