Bez jediného nasazení amerických pozemních sil a bez složitých diplomatických manévrů dosáhl prezident Donald Trump něčeho, co bylo ještě nedávno považováno za nemožné – zastavil přímý vojenský střet mezi Izraelem a Íránem a významně ochromil íránský jaderný program. Podle komentátora a bezpečnostního experta Ahmeda Charaiho nejde o zázrak diplomacie, ale o tvrdou, jednostrannou akci, kterou Trump prosadil sám – na svých podmínkách.
Charai tvrdí, že prezidentův přístup nebyl o změně režimu silou, ale o „strategickém odpoutání se od íránského režimu“ a navázání kontaktu s íránským lidem. Tento postoj ostře kontrastuje s váhavostí, kterou podle autora často vydávají ostatní politici za strategii.
Příměří podle Charaiho přijala i izraelská vláda ne proto, že by bylo výhodné, ale proto, že alternativou byl nekontrolovatelný růst konfliktu. Pentagon a ministerstvo zahraničí USA prý jen reagovaly na tempo, které neurčily – vedení bylo zcela v rukou Bílého domu.
Izrael navíc těžil z operací své zpravodajské služby Mossad, která sehrála klíčovou roli při narušení íránských vojenských sítí. Její ředitel David Barnea, expert na Írán, podle Charaiho zásadně ovlivnil dynamiku války i příměří. Mossad podle něj narušil strukturu íránských ozbrojených sil a oslaboval íránské proxy skupiny napříč regionem.
Íránská Revoluční garda sice nebyla zcela zničena, ale utrpěla značné ztráty. Teherán se nyní bude muset obrátit na Rusko a Čínu, aby obnovil své vojenské kapacity. Ani jedna z těchto velmocí ale neposkytne pomoc zdarma – Moskva si vyžádá vojenskou přítomnost a přístup k infrastruktuře, zatímco Peking bude tlačit na výhodné energetické a obchodní dohody. Írán tak podle Charaiho riskuje ztrátu části své autonomie výměnou za přežití.
To otevírá úzké časové okno pro americkou strategii – pokud Spojené státy nebudou jednat, hrozí upevnění ruského a čínského vlivu nejen v Íránu, ale i v širším regionu, včetně Kavkazu.
Příměří se však netýká íránských proxy sil – Hizballáhu, Hútíů nebo ší’itských milic v Iráku. Tyto skupiny nadále zůstávají aktivní a představují hlavní nástroj íránského asymetrického boje. Mohou být kdykoli znovu nasazeny a představují trvalou hrozbu, která příměří de facto oslabuje.
Zásadní otázka, kterou si podle Charaiho málokdo v USA otevřeně klade, zní: je změna íránského režimu vůbec možná, a pokud ano, jak? Režim je podle něj slabší než kdy dříve – ekonomicky vyčerpaný, politicky roztříštěný a ztrácí důvěru mladé generace. Nicméně změna nepřijde ze vzdušných úderů nebo hesel. Musí vycházet zevnitř – prostřednictvím podpory nezávislých médií, obejití vládní kontroly komunikace a dlouhodobé ekonomické pomoci občanské společnosti.
To není násilná změna režimu, ale strategie, jak se od režimu odpojit a znovu navázat spojení s lidmi.
Trump podle Charaiho dokázal zabránit eskalaci konfliktu, aniž by zatáhl USA do nové války na Blízkém východě. Nešlo o kapitulaci ani okupaci – šlo o rozhodnost. Otázkou zůstává, zda tato strategie přinese trvalou rovnováhu, nebo jen krátkodobé uklidnění. Klíčem nebude jen postoj Izraele a Íránu, ale i připravenost USA a jejich spojenců chopit se šance, kterou Trumpovo příměří otevřelo.
„Trump otevřel dveře. Teď jimi musí někdo projít,“ uzavírá Charai.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.