Bez jediného nasazení amerických pozemních sil a bez složitých diplomatických manévrů dosáhl prezident Donald Trump něčeho, co bylo ještě nedávno považováno za nemožné – zastavil přímý vojenský střet mezi Izraelem a Íránem a významně ochromil íránský jaderný program. Podle komentátora a bezpečnostního experta Ahmeda Charaiho nejde o zázrak diplomacie, ale o tvrdou, jednostrannou akci, kterou Trump prosadil sám – na svých podmínkách.
Charai tvrdí, že prezidentův přístup nebyl o změně režimu silou, ale o „strategickém odpoutání se od íránského režimu“ a navázání kontaktu s íránským lidem. Tento postoj ostře kontrastuje s váhavostí, kterou podle autora často vydávají ostatní politici za strategii.
Příměří podle Charaiho přijala i izraelská vláda ne proto, že by bylo výhodné, ale proto, že alternativou byl nekontrolovatelný růst konfliktu. Pentagon a ministerstvo zahraničí USA prý jen reagovaly na tempo, které neurčily – vedení bylo zcela v rukou Bílého domu.
Izrael navíc těžil z operací své zpravodajské služby Mossad, která sehrála klíčovou roli při narušení íránských vojenských sítí. Její ředitel David Barnea, expert na Írán, podle Charaiho zásadně ovlivnil dynamiku války i příměří. Mossad podle něj narušil strukturu íránských ozbrojených sil a oslaboval íránské proxy skupiny napříč regionem.
Íránská Revoluční garda sice nebyla zcela zničena, ale utrpěla značné ztráty. Teherán se nyní bude muset obrátit na Rusko a Čínu, aby obnovil své vojenské kapacity. Ani jedna z těchto velmocí ale neposkytne pomoc zdarma – Moskva si vyžádá vojenskou přítomnost a přístup k infrastruktuře, zatímco Peking bude tlačit na výhodné energetické a obchodní dohody. Írán tak podle Charaiho riskuje ztrátu části své autonomie výměnou za přežití.
To otevírá úzké časové okno pro americkou strategii – pokud Spojené státy nebudou jednat, hrozí upevnění ruského a čínského vlivu nejen v Íránu, ale i v širším regionu, včetně Kavkazu.
Příměří se však netýká íránských proxy sil – Hizballáhu, Hútíů nebo ší’itských milic v Iráku. Tyto skupiny nadále zůstávají aktivní a představují hlavní nástroj íránského asymetrického boje. Mohou být kdykoli znovu nasazeny a představují trvalou hrozbu, která příměří de facto oslabuje.
Zásadní otázka, kterou si podle Charaiho málokdo v USA otevřeně klade, zní: je změna íránského režimu vůbec možná, a pokud ano, jak? Režim je podle něj slabší než kdy dříve – ekonomicky vyčerpaný, politicky roztříštěný a ztrácí důvěru mladé generace. Nicméně změna nepřijde ze vzdušných úderů nebo hesel. Musí vycházet zevnitř – prostřednictvím podpory nezávislých médií, obejití vládní kontroly komunikace a dlouhodobé ekonomické pomoci občanské společnosti.
To není násilná změna režimu, ale strategie, jak se od režimu odpojit a znovu navázat spojení s lidmi.
Trump podle Charaiho dokázal zabránit eskalaci konfliktu, aniž by zatáhl USA do nové války na Blízkém východě. Nešlo o kapitulaci ani okupaci – šlo o rozhodnost. Otázkou zůstává, zda tato strategie přinese trvalou rovnováhu, nebo jen krátkodobé uklidnění. Klíčem nebude jen postoj Izraele a Íránu, ale i připravenost USA a jejich spojenců chopit se šance, kterou Trumpovo příměří otevřelo.
„Trump otevřel dveře. Teď jimi musí někdo projít,“ uzavírá Charai.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.