Vlády zemí Evropské unie se dohodly na trvalém zmrazení ruských aktiv v hodnotě až 210 miliard eur, která byla zablokována v EU od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Většina těchto finančních prostředků je držena v belgické centrále cenných papírů Euroclear. Evropští lídři doufají, že na nadcházejícím klíčovém summitu EU příští týden schválí dohodu, která by umožnila využít tyto peníze jako záruku pro velký úvěr na podporu ukrajinské armády a ekonomiky.
Ukrajina po téměř čtyřech letech války čelí kritickému nedostatku financí. V příštích dvou letech potřebuje odhadem 135,7 miliard eur, přičemž Evropa se snaží zajistit dvě třetiny této částky. Ruské úřady označují plány EU za krádež a v reakci na ně podala ruská Centrální banka v Moskvě žalobu na banku Euroclear.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je „jen spravedlivé“, aby byly ruské zmrazené aktiva použity na obnovu toho, co Rusko zničilo. Brusel tento záměr nazývá „reparační půjčkou“ a připravuje plán na podporu ukrajinské ekonomiky ve výši 90 miliard eur. Německý kancléř Friedrich Merz podpořil tento krok s tím, že aktiva umožní Ukrajině „účinně se chránit před budoucími ruskými útoky“.
Navzdory podpoře ze strany většiny členských států panuje nespokojenost nejen v Moskvě, ale také v Belgii. Belgický premiér Bart De Wever vyjádřil obavy, že pokud se plán nezdaří, mohla by jeho země čelit obrovským finančním závazkům. Šéfka Euroclear, Valérie Urbain, varovala, že použití peněz by mohlo „destabilizovat mezinárodní finanční systém“.
Doposud EU vyplácela Ukrajině pouze „neočekávané zisky“ z úroků z těchto aktiv, což v roce 2024 činilo 3,7 miliardy eur. Použití úroků je právně považováno za bezpečné, protože úroky nejsou ruským suverénním majetkem. Avšak s ohledem na dramatický pokles mezinárodní vojenské pomoci pro Ukrajinu, který je částečně způsoben i omezením financování ze strany USA, musí Evropa urychleně najít komplexnější řešení.
Evropská komise navrhuje, aby se peníze získaly půjčkou z ruských aktiv, která se z cenných papírů přeměnila převážně na hotovost, jež je držená Euroclearem v Evropské centrální bance. Komise ujistila Belgii, že bude chráněna garancí pokrývající veškerých 210 miliard eur ruských aktiv. Případné ztráty Euroclearu z aktiv immobilizovaných v Rusku by byly kompenzovány z ruských clearingových aktiv v EU. Jakékoliv rozsudky ruského soudu vůči Belgii by navíc nebyly v EU uznány.
Klíčovým krokem před summitem je dohoda velvyslanců EU o nekonečném zmrazení ruských aktiv. Až dosud bylo nutné jednomyslně hlasovat o prodloužení každých šest měsíců, což představovalo riziko pro Belgii. Nyní je aktiva zmrazena, dokud trvá „bezprostřední ohrožení ekonomických zájmů unie“, nebo dokud Rusko nezaplatí Ukrajině plné válečné reparace.
Belgie trvá na tom, že zůstává spojencem Ukrajiny, avšak požaduje „racionální, rozumné a odůvodněné podmínky“ pro přijetí plánu kvůli právním rizikům a obavě z odpovědnosti. Profesorka finančního práva Veerle Colaertová z KU Leuven University varuje, že uložení povinnosti Euroclearu poskytnout půjčku EU by mohlo porušovat bankovní regulace EU. Pokud by se věci zvrtly, záchrana Euroclearu by připadla Belgii, jejíž HDP je jen 565 miliard eur.
Na Evropu je vyvíjen tlak ze všech stran, aby uspěla. Někteří evropští představitelé vyjadřují obavy, že by USA mohly chtít ruské miliardy použít odlišně v rámci svého vlastního mírového plánu, který by zahrnoval i americko-ruský investiční projekt. Maďarský premiér Viktor Orbán, považovaný za nejbližšího partnera Ruska v EU, plán kritizoval s tím, že evropští lídři „staví se nad pravidla“ a nahrazují právní stát vládou byrokratů.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.