Vlády zemí Evropské unie se dohodly na trvalém zmrazení ruských aktiv v hodnotě až 210 miliard eur, která byla zablokována v EU od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Většina těchto finančních prostředků je držena v belgické centrále cenných papírů Euroclear. Evropští lídři doufají, že na nadcházejícím klíčovém summitu EU příští týden schválí dohodu, která by umožnila využít tyto peníze jako záruku pro velký úvěr na podporu ukrajinské armády a ekonomiky.
Ukrajina po téměř čtyřech letech války čelí kritickému nedostatku financí. V příštích dvou letech potřebuje odhadem 135,7 miliard eur, přičemž Evropa se snaží zajistit dvě třetiny této částky. Ruské úřady označují plány EU za krádež a v reakci na ně podala ruská Centrální banka v Moskvě žalobu na banku Euroclear.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je „jen spravedlivé“, aby byly ruské zmrazené aktiva použity na obnovu toho, co Rusko zničilo. Brusel tento záměr nazývá „reparační půjčkou“ a připravuje plán na podporu ukrajinské ekonomiky ve výši 90 miliard eur. Německý kancléř Friedrich Merz podpořil tento krok s tím, že aktiva umožní Ukrajině „účinně se chránit před budoucími ruskými útoky“.
Navzdory podpoře ze strany většiny členských států panuje nespokojenost nejen v Moskvě, ale také v Belgii. Belgický premiér Bart De Wever vyjádřil obavy, že pokud se plán nezdaří, mohla by jeho země čelit obrovským finančním závazkům. Šéfka Euroclear, Valérie Urbain, varovala, že použití peněz by mohlo „destabilizovat mezinárodní finanční systém“.
Doposud EU vyplácela Ukrajině pouze „neočekávané zisky“ z úroků z těchto aktiv, což v roce 2024 činilo 3,7 miliardy eur. Použití úroků je právně považováno za bezpečné, protože úroky nejsou ruským suverénním majetkem. Avšak s ohledem na dramatický pokles mezinárodní vojenské pomoci pro Ukrajinu, který je částečně způsoben i omezením financování ze strany USA, musí Evropa urychleně najít komplexnější řešení.
Evropská komise navrhuje, aby se peníze získaly půjčkou z ruských aktiv, která se z cenných papírů přeměnila převážně na hotovost, jež je držená Euroclearem v Evropské centrální bance. Komise ujistila Belgii, že bude chráněna garancí pokrývající veškerých 210 miliard eur ruských aktiv. Případné ztráty Euroclearu z aktiv immobilizovaných v Rusku by byly kompenzovány z ruských clearingových aktiv v EU. Jakékoliv rozsudky ruského soudu vůči Belgii by navíc nebyly v EU uznány.
Klíčovým krokem před summitem je dohoda velvyslanců EU o nekonečném zmrazení ruských aktiv. Až dosud bylo nutné jednomyslně hlasovat o prodloužení každých šest měsíců, což představovalo riziko pro Belgii. Nyní je aktiva zmrazena, dokud trvá „bezprostřední ohrožení ekonomických zájmů unie“, nebo dokud Rusko nezaplatí Ukrajině plné válečné reparace.
Belgie trvá na tom, že zůstává spojencem Ukrajiny, avšak požaduje „racionální, rozumné a odůvodněné podmínky“ pro přijetí plánu kvůli právním rizikům a obavě z odpovědnosti. Profesorka finančního práva Veerle Colaertová z KU Leuven University varuje, že uložení povinnosti Euroclearu poskytnout půjčku EU by mohlo porušovat bankovní regulace EU. Pokud by se věci zvrtly, záchrana Euroclearu by připadla Belgii, jejíž HDP je jen 565 miliard eur.
Na Evropu je vyvíjen tlak ze všech stran, aby uspěla. Někteří evropští představitelé vyjadřují obavy, že by USA mohly chtít ruské miliardy použít odlišně v rámci svého vlastního mírového plánu, který by zahrnoval i americko-ruský investiční projekt. Maďarský premiér Viktor Orbán, považovaný za nejbližšího partnera Ruska v EU, plán kritizoval s tím, že evropští lídři „staví se nad pravidla“ a nahrazují právní stát vládou byrokratů.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.