Vlády zemí Evropské unie se dohodly na trvalém zmrazení ruských aktiv v hodnotě až 210 miliard eur, která byla zablokována v EU od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Většina těchto finančních prostředků je držena v belgické centrále cenných papírů Euroclear. Evropští lídři doufají, že na nadcházejícím klíčovém summitu EU příští týden schválí dohodu, která by umožnila využít tyto peníze jako záruku pro velký úvěr na podporu ukrajinské armády a ekonomiky.
Ukrajina po téměř čtyřech letech války čelí kritickému nedostatku financí. V příštích dvou letech potřebuje odhadem 135,7 miliard eur, přičemž Evropa se snaží zajistit dvě třetiny této částky. Ruské úřady označují plány EU za krádež a v reakci na ně podala ruská Centrální banka v Moskvě žalobu na banku Euroclear.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je „jen spravedlivé“, aby byly ruské zmrazené aktiva použity na obnovu toho, co Rusko zničilo. Brusel tento záměr nazývá „reparační půjčkou“ a připravuje plán na podporu ukrajinské ekonomiky ve výši 90 miliard eur. Německý kancléř Friedrich Merz podpořil tento krok s tím, že aktiva umožní Ukrajině „účinně se chránit před budoucími ruskými útoky“.
Navzdory podpoře ze strany většiny členských států panuje nespokojenost nejen v Moskvě, ale také v Belgii. Belgický premiér Bart De Wever vyjádřil obavy, že pokud se plán nezdaří, mohla by jeho země čelit obrovským finančním závazkům. Šéfka Euroclear, Valérie Urbain, varovala, že použití peněz by mohlo „destabilizovat mezinárodní finanční systém“.
Doposud EU vyplácela Ukrajině pouze „neočekávané zisky“ z úroků z těchto aktiv, což v roce 2024 činilo 3,7 miliardy eur. Použití úroků je právně považováno za bezpečné, protože úroky nejsou ruským suverénním majetkem. Avšak s ohledem na dramatický pokles mezinárodní vojenské pomoci pro Ukrajinu, který je částečně způsoben i omezením financování ze strany USA, musí Evropa urychleně najít komplexnější řešení.
Evropská komise navrhuje, aby se peníze získaly půjčkou z ruských aktiv, která se z cenných papírů přeměnila převážně na hotovost, jež je držená Euroclearem v Evropské centrální bance. Komise ujistila Belgii, že bude chráněna garancí pokrývající veškerých 210 miliard eur ruských aktiv. Případné ztráty Euroclearu z aktiv immobilizovaných v Rusku by byly kompenzovány z ruských clearingových aktiv v EU. Jakékoliv rozsudky ruského soudu vůči Belgii by navíc nebyly v EU uznány.
Klíčovým krokem před summitem je dohoda velvyslanců EU o nekonečném zmrazení ruských aktiv. Až dosud bylo nutné jednomyslně hlasovat o prodloužení každých šest měsíců, což představovalo riziko pro Belgii. Nyní je aktiva zmrazena, dokud trvá „bezprostřední ohrožení ekonomických zájmů unie“, nebo dokud Rusko nezaplatí Ukrajině plné válečné reparace.
Belgie trvá na tom, že zůstává spojencem Ukrajiny, avšak požaduje „racionální, rozumné a odůvodněné podmínky“ pro přijetí plánu kvůli právním rizikům a obavě z odpovědnosti. Profesorka finančního práva Veerle Colaertová z KU Leuven University varuje, že uložení povinnosti Euroclearu poskytnout půjčku EU by mohlo porušovat bankovní regulace EU. Pokud by se věci zvrtly, záchrana Euroclearu by připadla Belgii, jejíž HDP je jen 565 miliard eur.
Na Evropu je vyvíjen tlak ze všech stran, aby uspěla. Někteří evropští představitelé vyjadřují obavy, že by USA mohly chtít ruské miliardy použít odlišně v rámci svého vlastního mírového plánu, který by zahrnoval i americko-ruský investiční projekt. Maďarský premiér Viktor Orbán, považovaný za nejbližšího partnera Ruska v EU, plán kritizoval s tím, že evropští lídři „staví se nad pravidla“ a nahrazují právní stát vládou byrokratů.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
