Vlády zemí Evropské unie se dohodly na trvalém zmrazení ruských aktiv v hodnotě až 210 miliard eur, která byla zablokována v EU od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Většina těchto finančních prostředků je držena v belgické centrále cenných papírů Euroclear. Evropští lídři doufají, že na nadcházejícím klíčovém summitu EU příští týden schválí dohodu, která by umožnila využít tyto peníze jako záruku pro velký úvěr na podporu ukrajinské armády a ekonomiky.
Ukrajina po téměř čtyřech letech války čelí kritickému nedostatku financí. V příštích dvou letech potřebuje odhadem 135,7 miliard eur, přičemž Evropa se snaží zajistit dvě třetiny této částky. Ruské úřady označují plány EU za krádež a v reakci na ně podala ruská Centrální banka v Moskvě žalobu na banku Euroclear.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je „jen spravedlivé“, aby byly ruské zmrazené aktiva použity na obnovu toho, co Rusko zničilo. Brusel tento záměr nazývá „reparační půjčkou“ a připravuje plán na podporu ukrajinské ekonomiky ve výši 90 miliard eur. Německý kancléř Friedrich Merz podpořil tento krok s tím, že aktiva umožní Ukrajině „účinně se chránit před budoucími ruskými útoky“.
Navzdory podpoře ze strany většiny členských států panuje nespokojenost nejen v Moskvě, ale také v Belgii. Belgický premiér Bart De Wever vyjádřil obavy, že pokud se plán nezdaří, mohla by jeho země čelit obrovským finančním závazkům. Šéfka Euroclear, Valérie Urbain, varovala, že použití peněz by mohlo „destabilizovat mezinárodní finanční systém“.
Doposud EU vyplácela Ukrajině pouze „neočekávané zisky“ z úroků z těchto aktiv, což v roce 2024 činilo 3,7 miliardy eur. Použití úroků je právně považováno za bezpečné, protože úroky nejsou ruským suverénním majetkem. Avšak s ohledem na dramatický pokles mezinárodní vojenské pomoci pro Ukrajinu, který je částečně způsoben i omezením financování ze strany USA, musí Evropa urychleně najít komplexnější řešení.
Evropská komise navrhuje, aby se peníze získaly půjčkou z ruských aktiv, která se z cenných papírů přeměnila převážně na hotovost, jež je držená Euroclearem v Evropské centrální bance. Komise ujistila Belgii, že bude chráněna garancí pokrývající veškerých 210 miliard eur ruských aktiv. Případné ztráty Euroclearu z aktiv immobilizovaných v Rusku by byly kompenzovány z ruských clearingových aktiv v EU. Jakékoliv rozsudky ruského soudu vůči Belgii by navíc nebyly v EU uznány.
Klíčovým krokem před summitem je dohoda velvyslanců EU o nekonečném zmrazení ruských aktiv. Až dosud bylo nutné jednomyslně hlasovat o prodloužení každých šest měsíců, což představovalo riziko pro Belgii. Nyní je aktiva zmrazena, dokud trvá „bezprostřední ohrožení ekonomických zájmů unie“, nebo dokud Rusko nezaplatí Ukrajině plné válečné reparace.
Belgie trvá na tom, že zůstává spojencem Ukrajiny, avšak požaduje „racionální, rozumné a odůvodněné podmínky“ pro přijetí plánu kvůli právním rizikům a obavě z odpovědnosti. Profesorka finančního práva Veerle Colaertová z KU Leuven University varuje, že uložení povinnosti Euroclearu poskytnout půjčku EU by mohlo porušovat bankovní regulace EU. Pokud by se věci zvrtly, záchrana Euroclearu by připadla Belgii, jejíž HDP je jen 565 miliard eur.
Na Evropu je vyvíjen tlak ze všech stran, aby uspěla. Někteří evropští představitelé vyjadřují obavy, že by USA mohly chtít ruské miliardy použít odlišně v rámci svého vlastního mírového plánu, který by zahrnoval i americko-ruský investiční projekt. Maďarský premiér Viktor Orbán, považovaný za nejbližšího partnera Ruska v EU, plán kritizoval s tím, že evropští lídři „staví se nad pravidla“ a nahrazují právní stát vládou byrokratů.
Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.
Klimatická změna představuje pro budoucnost zimních olympijských her existenční hrozbu. Zatímco při premiéře v Chamonix v roce 1924 se všech 16 disciplín konalo pod širým nebem na přírodním sněhu a ledu, dnešní realita je radikálně odlišná. Hry v Pekingu 2022 se již spoléhaly na 100% podíl technického sněhu a čtyři původní sporty (krasobruslení, rychlobruslení, curling a hokej) se natrvalo přesunuly do klimatizovaných hal.
Administrativa Donalda Trumpa nasadila do boje za oživení uhelného průmyslu neobvyklou zbraň – kreslenou postavičku jménem „Coalie“. Jde o antropomorfní kus uhlí s obříma očima, žlutou hornickou helmou, botami a rukavicemi. Maskota, který byl pravděpodobně vytvořen pomocí umělé inteligence, představil na síti X americký ministr vnitra Doug Burgum s heslem: „Těžte, miláčci, těžte!“ (v originále „Mine, Baby, Mine!“).
Nejnovější vlna odtajněných dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina otřásá světem celebrit i vysoké politiky. Miliony stran materiálů, které zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, obsahují jména jako Donald Trump, Bill Clinton, Bill Gates či Elon Musk. Přestože pouhé uvedení v souborech neznamená automatické obvinění z trestného činu, detaily v e-mailech a fotografiích vykreslují znepokojivý obraz společenské smetánky, která se kolem Epsteina pohybovala i dlouho po jeho prvním odsouzení v roce 2008.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupili na společné tiskové konferenci v Kyjevě, kde zhodnotili aktuální bezpečnostní situaci a vyhlídky na budoucí mírová jednání. Podle Rutteho je Ukrajina „připravena hrát fér“ a dospět k dohodě, která pro ni bude přijatelná. Zároveň však zdůraznil, že Rusko svými brutálními útoky na civilní infrastrukturu záměrně vytváří chaos a vysílá „velmi špatný signál“ před nadcházejícími diplomatickými schůzkami.
Smlouva New START, poslední zbývající dohoda omezující jaderné arzenály Ruska a Spojených států, vyprší již tento týden, konkrétně 4. února 2026. Vzhledem k tomu, že neprobíhají žádná jednání o jejím prodloužení, ocitá se svět na prahu nové éry nekontrolovaného zbrojení. Americký prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil odmítavě s tím, že pokud smlouva skončí, prostě skončí, čímž podtrhl alarmující konec jaderné zdrženlivosti mezi dvěma největšími mocnostmi.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během svého úterního projevu ukrajinském parlamentu vzkázal, že Rusko za svou útočnou válku platí vysokou cenu. Podle jeho slov dosavadní počet ruských obětí přesáhl hranici 1 000 000 a toto číslo i nadále stoupá. Navzdory ochotě Vladimira Putina obětovat obrovské množství vlastních lidí však Rusko na bojišti nevítězí a jeho postupy jsou podle Rutteho „drásavě pomalé“.
Více než 1000 obytných domů v Kyjevě zůstalo v úterý bez vytápění poté, co Rusko podniklo masivní letecký útok během jedné z nejmrazivějších nocí letošní zimy. Teploty v ukrajinské metropoli klesly až k -20 stupňům Celsia, v některých částech země dokonce k -25 stupňům Celsia. Kreml během noci vyslal nad Ukrajinu 450 útočných dronů a více než 70 raket, které zasáhly pět kyjevských obvodů a zranily nejméně 9 lidí.
Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru vyzval republikány, aby „znárodnili hlasování“. Toto prohlášení přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o zásadní revizi pravidel voleb před klíčovými podzimními volbami do Kongresu. Trump v podcastu Dana Bongina uvedla, že by strana měla převzít kontrolu nad procesem hlasování nejméně v patnácti klíčových oblastech.
Zatímco americký prezident Donald Trump svými nepředvídatelnými kroky otřásá dlouholetými aliancemi, Čína se chopila příležitosti k posílení svého globálního vlivu. V posledních týdnech se v Pekingu doslova střídají lídři západních zemí, kteří se snaží resetovat vztahy s druhou největší ekonomikou světa. Peking tento trend interpretuje jako vítězství své vize nového světového řádu, ve kterém už Spojené státy nehrají roli neotřesitelného hegemona.
Pařížská prokuratura v úterý oznámila, že v tamních kancelářích sociální platformy X, kterou vlastní Elon Musk, proběhla razie. Prohlídka je součástí rozsáhlého vyšetřování zahájeného v lednu 2025. Na zásahu se podílí pařížská jednotka pro kybernetickou kriminalitu ve spolupráci s Europolem.
Zveřejnění více než tří milionů dokumentů souvisejících s Jeffrey Epsteinem americkou vládou vyvolalo v Británii politické zemětřesení. Nová fakta vrhají stín na tři prominentní osobnosti britského veřejného života, které měly mít k usvědčenému sexuálnímu delikventovi blízko. Pod palbou otázek se ocitl Andrew Mountbatten-Windsor, jeho bývalá manželka Sarah Ferguson a někdejší velvyslanec ve Spojených státech Peter Mandelson.