Evropská unie bude muset s americkým prezidentem Donaldem Trumpem uzavřít nové dohody o clech, o NATO i o přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Obchodní válka s USA by mohla ještě více zpomalit už tak slabý hospodářský růst evropských států. A navíc: Evropa stále nemá jasný plán, jak by se bránila, pokud by se USA stáhly ze zajišťování její bezpečnosti. Přeměna NATO na více „evropské“ uskupení by vyžadovala rozvoj vlastního zbrojního průmyslu – a to je běh na dlouhou trať.
Trump svým jednáním navíc podkopává mezinárodní řád, který vznikl po druhé světové válce – a který Spojené státy a Evropa vytvořily společně. Trump nerespektuje pravidla mezinárodního obchodu, zpochybňuje smysl mezinárodních organizací a svými výzvami k převzetí Panamského průplavu, Grónska nebo dokonce Kanady porušuje zásady sebeurčení a mezinárodního práva.
EU nemůže Trumpa zastavit. Ale může se rozhodnout, zda bude bránit mezinárodní pravidla, nebo zvolí pragmatickou strategii omezení škod – vyjednáváním a udržováním dialogu, i když obtížného. A právě v tom by mohla být inspirací strategie Polska, píše The Conversation.
Polsko, které nedávno podepsalo smlouvu s americkou firmou na výstavbu své první jaderné elektrárny a chystá nákup moderních střel AIM-120D3, je příkladem, jak lze současně posilovat bezpečnost prostřednictvím spolupráce s USA a ekonomiku pomocí fondů EU.
Přitom ještě před 35 lety bylo Polsko zkorumpovanou postsovětskou zemí bez demokratické tradice. Dnes je předpokládáno, že v roce 2025 zaznamená nejrychlejší hospodářský růst ze všech zemí OECD. Polské instituce nejsou bezchybné, ale prokázaly odolnost. Klíčem k tomuto úspěchu je schopnost Poláků vyvažovat transatlantické vztahy – spojení s USA v oblasti obrany a s EU v ekonomice.
V době, kdy se Evropa stavěla proti válce v Iráku, se Polsko v roce 2003 přidalo na stranu USA a vyslalo vojáky. Čelilo kritice, že je „trojským koněm“ Washingtonu v EU. Francouzský prezident Jacques Chirac označil postoj Polska za „infantilní“ a „nebezpečný“. Přesto Varšava tehdy prioritizovala bezpečnost a mezinárodní uznání. A přestože se očekávané zakázky na obnovu Iráku nekonaly, Polsko získalo neocenitelnou zkušenost – a impuls k modernizaci armády.
Analytici John C. Hulsman a A. Wess Mitchell v roce 2009 přirovnali Polsko ke klidnému a loajálnímu pekaři Enzovi z filmu Kmotr. Spojené státy v této analogii představují zraněného Dona Vita Corleoneho, který se snaží udržet vliv, zatímco jeho synové bojují o moc. Evropa dnes stojí před dilematem: čelit upadající supervelmoci konfrontací, nebo s ní spolupracovat a mezitím si budovat vlastní sílu?
Polská společnost je přitom současně výrazně proevropská i proamerická. Tato rovnováha utrpěla během vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (2015–2023), která zemi diplomaticky izolovala a narušila její pověst spolehlivého partnera. Polsko čelilo žalobám Evropské komise kvůli porušování práva EU – od soudních reforem přes ekologii až po odmítání migrantů a zásahy do práv LGBTQ+ komunity.
Veřejné mínění se však nezměnilo. Podle průzkumu z roku 2022 podporovalo členství v EU 92 % Poláků – nejvíce od roku 1994. Investice z evropských fondů proměnily zemi: nové dálnice, obnova památek, metro ve Varšavě, přístav v Štětíně nebo rozšíření vysokorychlostního internetu.
V roce 2023 se k moci vrátila demokratická koalice v čele s bývalým předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, který znovu převzal premiérský post. Tusk otevřeně kritizuje Trumpovy cla – označil je za „tvrdou a nepříjemnou ránu“ od nejbližšího spojence – ale zároveň prosazuje strategii větší evropské soběstačnosti v oblasti obrany. I připravovaný nákup amerických raket je součástí tohoto plánu.
Heslo polského předsednictví v Radě EU – „Bezpečná Evropa“ – není náhodné. Polsko, které po staletí čelilo útokům silnějších sousedů, vnímá bezpečnost jako základ všeho. Země byla více než sto let vymazaná z mapy a po druhé světové válce se ocitla pod sovětskou nadvládou. Tato historická zkušenost vede k důrazu na obranu a spojenectví.
Polsko dlouhodobě plní a překračuje dvouprocentní závazek výdajů na obranu v rámci NATO – aktuálně dává přes 4 % HDP, více než USA. Má třetí největší armádu v NATO po USA a Turecku. A na rozdíl od Západu už dávno pochopilo, že s imperiálním Ruskem je třeba mluvit jazykem síly.
Po letech ignorace varování se dnes ukazuje, že Polsko mělo ohledně Ruska pravdu. Možná by tedy mělo být slyšet i ohledně USA. V době, kdy jsou staré aliance zpochybňovány a vznikají nová pravidla, může být polská strategie vyvažování mezi Washingtonem a Bruselem pragmatickým návodem, jak si udržet bezpečnost i suverenitu.
Pro Poláky totiž EU není jen politický projekt – ale splněný sen o životě mimo stín závislosti a hrozby z východu i západu.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
