EU nemůže Trumpa zastavit. Díky Polsku ale ani nebude muset

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 30. května 2025 10:29
Sdílej:

Evropská unie bude muset s americkým prezidentem Donaldem Trumpem uzavřít nové dohody o clech, o NATO i o přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Obchodní válka s USA by mohla ještě více zpomalit už tak slabý hospodářský růst evropských států. A navíc: Evropa stále nemá jasný plán, jak by se bránila, pokud by se USA stáhly ze zajišťování její bezpečnosti. Přeměna NATO na více „evropské“ uskupení by vyžadovala rozvoj vlastního zbrojního průmyslu – a to je běh na dlouhou trať.

Trump svým jednáním navíc podkopává mezinárodní řád, který vznikl po druhé světové válce – a který Spojené státy a Evropa vytvořily společně. Trump nerespektuje pravidla mezinárodního obchodu, zpochybňuje smysl mezinárodních organizací a svými výzvami k převzetí Panamského průplavu, Grónska nebo dokonce Kanady porušuje zásady sebeurčení a mezinárodního práva.

EU nemůže Trumpa zastavit. Ale může se rozhodnout, zda bude bránit mezinárodní pravidla, nebo zvolí pragmatickou strategii omezení škod – vyjednáváním a udržováním dialogu, i když obtížného. A právě v tom by mohla být inspirací strategie Polska, píše The Conversation.

Polsko, které nedávno podepsalo smlouvu s americkou firmou na výstavbu své první jaderné elektrárny a chystá nákup moderních střel AIM-120D3, je příkladem, jak lze současně posilovat bezpečnost prostřednictvím spolupráce s USA a ekonomiku pomocí fondů EU.

Přitom ještě před 35 lety bylo Polsko zkorumpovanou postsovětskou zemí bez demokratické tradice. Dnes je předpokládáno, že v roce 2025 zaznamená nejrychlejší hospodářský růst ze všech zemí OECD. Polské instituce nejsou bezchybné, ale prokázaly odolnost. Klíčem k tomuto úspěchu je schopnost Poláků vyvažovat transatlantické vztahy – spojení s USA v oblasti obrany a s EU v ekonomice.

V době, kdy se Evropa stavěla proti válce v Iráku, se Polsko v roce 2003 přidalo na stranu USA a vyslalo vojáky. Čelilo kritice, že je „trojským koněm“ Washingtonu v EU. Francouzský prezident Jacques Chirac označil postoj Polska za „infantilní“ a „nebezpečný“. Přesto Varšava tehdy prioritizovala bezpečnost a mezinárodní uznání. A přestože se očekávané zakázky na obnovu Iráku nekonaly, Polsko získalo neocenitelnou zkušenost – a impuls k modernizaci armády.

Analytici John C. Hulsman a A. Wess Mitchell v roce 2009 přirovnali Polsko ke klidnému a loajálnímu pekaři Enzovi z filmu Kmotr. Spojené státy v této analogii představují zraněného Dona Vita Corleoneho, který se snaží udržet vliv, zatímco jeho synové bojují o moc. Evropa dnes stojí před dilematem: čelit upadající supervelmoci konfrontací, nebo s ní spolupracovat a mezitím si budovat vlastní sílu?

Polská společnost je přitom současně výrazně proevropská i proamerická. Tato rovnováha utrpěla během vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (2015–2023), která zemi diplomaticky izolovala a narušila její pověst spolehlivého partnera. Polsko čelilo žalobám Evropské komise kvůli porušování práva EU – od soudních reforem přes ekologii až po odmítání migrantů a zásahy do práv LGBTQ+ komunity.

Veřejné mínění se však nezměnilo. Podle průzkumu z roku 2022 podporovalo členství v EU 92 % Poláků – nejvíce od roku 1994. Investice z evropských fondů proměnily zemi: nové dálnice, obnova památek, metro ve Varšavě, přístav v Štětíně nebo rozšíření vysokorychlostního internetu.

V roce 2023 se k moci vrátila demokratická koalice v čele s bývalým předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, který znovu převzal premiérský post. Tusk otevřeně kritizuje Trumpovy cla – označil je za „tvrdou a nepříjemnou ránu“ od nejbližšího spojence – ale zároveň prosazuje strategii větší evropské soběstačnosti v oblasti obrany. I připravovaný nákup amerických raket je součástí tohoto plánu.

Heslo polského předsednictví v Radě EU – „Bezpečná Evropa“ – není náhodné. Polsko, které po staletí čelilo útokům silnějších sousedů, vnímá bezpečnost jako základ všeho. Země byla více než sto let vymazaná z mapy a po druhé světové válce se ocitla pod sovětskou nadvládou. Tato historická zkušenost vede k důrazu na obranu a spojenectví.

Polsko dlouhodobě plní a překračuje dvouprocentní závazek výdajů na obranu v rámci NATO – aktuálně dává přes 4 % HDP, více než USA. Má třetí největší armádu v NATO po USA a Turecku. A na rozdíl od Západu už dávno pochopilo, že s imperiálním Ruskem je třeba mluvit jazykem síly.

Po letech ignorace varování se dnes ukazuje, že Polsko mělo ohledně Ruska pravdu. Možná by tedy mělo být slyšet i ohledně USA. V době, kdy jsou staré aliance zpochybňovány a vznikají nová pravidla, může být polská strategie vyvažování mezi Washingtonem a Bruselem pragmatickým návodem, jak si udržet bezpečnost i suverenitu.

Pro Poláky totiž EU není jen politický projekt – ale splněný sen o životě mimo stín závislosti a hrozby z východu i západu. 

Stalo se
Novinky
Komentář
Ilustrační fotografie.

Neúprosná realita! Náklady se zvyšují i těm, kteří se chtěli vyhnout drahému plynu

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.

Novinky
Donald Trump

Trump, Putin a Si budou v příštím týdnu psát dějiny! Bílý dům prozradil detaily

Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC. 

Novinky
Ilustrační fotografie.

Čistíme si zuby lépe než dřív? Expert má jasno!

Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory. 

Novinky
Kreml

Rusové se zase osmělují! Nové požadavky Kremlu se týkají hned několika zemí

Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.