EU nemůže Trumpa zastavit. Díky Polsku ale ani nebude muset

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 30. května 2025 10:29
Sdílej:

Evropská unie bude muset s americkým prezidentem Donaldem Trumpem uzavřít nové dohody o clech, o NATO i o přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Obchodní válka s USA by mohla ještě více zpomalit už tak slabý hospodářský růst evropských států. A navíc: Evropa stále nemá jasný plán, jak by se bránila, pokud by se USA stáhly ze zajišťování její bezpečnosti. Přeměna NATO na více „evropské“ uskupení by vyžadovala rozvoj vlastního zbrojního průmyslu – a to je běh na dlouhou trať.

Trump svým jednáním navíc podkopává mezinárodní řád, který vznikl po druhé světové válce – a který Spojené státy a Evropa vytvořily společně. Trump nerespektuje pravidla mezinárodního obchodu, zpochybňuje smysl mezinárodních organizací a svými výzvami k převzetí Panamského průplavu, Grónska nebo dokonce Kanady porušuje zásady sebeurčení a mezinárodního práva.

EU nemůže Trumpa zastavit. Ale může se rozhodnout, zda bude bránit mezinárodní pravidla, nebo zvolí pragmatickou strategii omezení škod – vyjednáváním a udržováním dialogu, i když obtížného. A právě v tom by mohla být inspirací strategie Polska, píše The Conversation.

Polsko, které nedávno podepsalo smlouvu s americkou firmou na výstavbu své první jaderné elektrárny a chystá nákup moderních střel AIM-120D3, je příkladem, jak lze současně posilovat bezpečnost prostřednictvím spolupráce s USA a ekonomiku pomocí fondů EU.

Přitom ještě před 35 lety bylo Polsko zkorumpovanou postsovětskou zemí bez demokratické tradice. Dnes je předpokládáno, že v roce 2025 zaznamená nejrychlejší hospodářský růst ze všech zemí OECD. Polské instituce nejsou bezchybné, ale prokázaly odolnost. Klíčem k tomuto úspěchu je schopnost Poláků vyvažovat transatlantické vztahy – spojení s USA v oblasti obrany a s EU v ekonomice.

V době, kdy se Evropa stavěla proti válce v Iráku, se Polsko v roce 2003 přidalo na stranu USA a vyslalo vojáky. Čelilo kritice, že je „trojským koněm“ Washingtonu v EU. Francouzský prezident Jacques Chirac označil postoj Polska za „infantilní“ a „nebezpečný“. Přesto Varšava tehdy prioritizovala bezpečnost a mezinárodní uznání. A přestože se očekávané zakázky na obnovu Iráku nekonaly, Polsko získalo neocenitelnou zkušenost – a impuls k modernizaci armády.

Analytici John C. Hulsman a A. Wess Mitchell v roce 2009 přirovnali Polsko ke klidnému a loajálnímu pekaři Enzovi z filmu Kmotr. Spojené státy v této analogii představují zraněného Dona Vita Corleoneho, který se snaží udržet vliv, zatímco jeho synové bojují o moc. Evropa dnes stojí před dilematem: čelit upadající supervelmoci konfrontací, nebo s ní spolupracovat a mezitím si budovat vlastní sílu?

Polská společnost je přitom současně výrazně proevropská i proamerická. Tato rovnováha utrpěla během vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (2015–2023), která zemi diplomaticky izolovala a narušila její pověst spolehlivého partnera. Polsko čelilo žalobám Evropské komise kvůli porušování práva EU – od soudních reforem přes ekologii až po odmítání migrantů a zásahy do práv LGBTQ+ komunity.

Veřejné mínění se však nezměnilo. Podle průzkumu z roku 2022 podporovalo členství v EU 92 % Poláků – nejvíce od roku 1994. Investice z evropských fondů proměnily zemi: nové dálnice, obnova památek, metro ve Varšavě, přístav v Štětíně nebo rozšíření vysokorychlostního internetu.

V roce 2023 se k moci vrátila demokratická koalice v čele s bývalým předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, který znovu převzal premiérský post. Tusk otevřeně kritizuje Trumpovy cla – označil je za „tvrdou a nepříjemnou ránu“ od nejbližšího spojence – ale zároveň prosazuje strategii větší evropské soběstačnosti v oblasti obrany. I připravovaný nákup amerických raket je součástí tohoto plánu.

Heslo polského předsednictví v Radě EU – „Bezpečná Evropa“ – není náhodné. Polsko, které po staletí čelilo útokům silnějších sousedů, vnímá bezpečnost jako základ všeho. Země byla více než sto let vymazaná z mapy a po druhé světové válce se ocitla pod sovětskou nadvládou. Tato historická zkušenost vede k důrazu na obranu a spojenectví.

Polsko dlouhodobě plní a překračuje dvouprocentní závazek výdajů na obranu v rámci NATO – aktuálně dává přes 4 % HDP, více než USA. Má třetí největší armádu v NATO po USA a Turecku. A na rozdíl od Západu už dávno pochopilo, že s imperiálním Ruskem je třeba mluvit jazykem síly.

Po letech ignorace varování se dnes ukazuje, že Polsko mělo ohledně Ruska pravdu. Možná by tedy mělo být slyšet i ohledně USA. V době, kdy jsou staré aliance zpochybňovány a vznikají nová pravidla, může být polská strategie vyvažování mezi Washingtonem a Bruselem pragmatickým návodem, jak si udržet bezpečnost i suverenitu.

Pro Poláky totiž EU není jen politický projekt – ale splněný sen o životě mimo stín závislosti a hrozby z východu i západu. 

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Rakovina u důchodců? Už dávno ne. Proč jí trpí stále mladší lidé?

Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.

Novinky
Barack Obama

Plány Baracka Obamy: Bývalý prezident stupňuje boj proti Donaldu Trumpovi

Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.