Evropská unie bude muset s americkým prezidentem Donaldem Trumpem uzavřít nové dohody o clech, o NATO i o přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Obchodní válka s USA by mohla ještě více zpomalit už tak slabý hospodářský růst evropských států. A navíc: Evropa stále nemá jasný plán, jak by se bránila, pokud by se USA stáhly ze zajišťování její bezpečnosti. Přeměna NATO na více „evropské“ uskupení by vyžadovala rozvoj vlastního zbrojního průmyslu – a to je běh na dlouhou trať.
Trump svým jednáním navíc podkopává mezinárodní řád, který vznikl po druhé světové válce – a který Spojené státy a Evropa vytvořily společně. Trump nerespektuje pravidla mezinárodního obchodu, zpochybňuje smysl mezinárodních organizací a svými výzvami k převzetí Panamského průplavu, Grónska nebo dokonce Kanady porušuje zásady sebeurčení a mezinárodního práva.
EU nemůže Trumpa zastavit. Ale může se rozhodnout, zda bude bránit mezinárodní pravidla, nebo zvolí pragmatickou strategii omezení škod – vyjednáváním a udržováním dialogu, i když obtížného. A právě v tom by mohla být inspirací strategie Polska, píše The Conversation.
Polsko, které nedávno podepsalo smlouvu s americkou firmou na výstavbu své první jaderné elektrárny a chystá nákup moderních střel AIM-120D3, je příkladem, jak lze současně posilovat bezpečnost prostřednictvím spolupráce s USA a ekonomiku pomocí fondů EU.
Přitom ještě před 35 lety bylo Polsko zkorumpovanou postsovětskou zemí bez demokratické tradice. Dnes je předpokládáno, že v roce 2025 zaznamená nejrychlejší hospodářský růst ze všech zemí OECD. Polské instituce nejsou bezchybné, ale prokázaly odolnost. Klíčem k tomuto úspěchu je schopnost Poláků vyvažovat transatlantické vztahy – spojení s USA v oblasti obrany a s EU v ekonomice.
V době, kdy se Evropa stavěla proti válce v Iráku, se Polsko v roce 2003 přidalo na stranu USA a vyslalo vojáky. Čelilo kritice, že je „trojským koněm“ Washingtonu v EU. Francouzský prezident Jacques Chirac označil postoj Polska za „infantilní“ a „nebezpečný“. Přesto Varšava tehdy prioritizovala bezpečnost a mezinárodní uznání. A přestože se očekávané zakázky na obnovu Iráku nekonaly, Polsko získalo neocenitelnou zkušenost – a impuls k modernizaci armády.
Analytici John C. Hulsman a A. Wess Mitchell v roce 2009 přirovnali Polsko ke klidnému a loajálnímu pekaři Enzovi z filmu Kmotr. Spojené státy v této analogii představují zraněného Dona Vita Corleoneho, který se snaží udržet vliv, zatímco jeho synové bojují o moc. Evropa dnes stojí před dilematem: čelit upadající supervelmoci konfrontací, nebo s ní spolupracovat a mezitím si budovat vlastní sílu?
Polská společnost je přitom současně výrazně proevropská i proamerická. Tato rovnováha utrpěla během vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (2015–2023), která zemi diplomaticky izolovala a narušila její pověst spolehlivého partnera. Polsko čelilo žalobám Evropské komise kvůli porušování práva EU – od soudních reforem přes ekologii až po odmítání migrantů a zásahy do práv LGBTQ+ komunity.
Veřejné mínění se však nezměnilo. Podle průzkumu z roku 2022 podporovalo členství v EU 92 % Poláků – nejvíce od roku 1994. Investice z evropských fondů proměnily zemi: nové dálnice, obnova památek, metro ve Varšavě, přístav v Štětíně nebo rozšíření vysokorychlostního internetu.
V roce 2023 se k moci vrátila demokratická koalice v čele s bývalým předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, který znovu převzal premiérský post. Tusk otevřeně kritizuje Trumpovy cla – označil je za „tvrdou a nepříjemnou ránu“ od nejbližšího spojence – ale zároveň prosazuje strategii větší evropské soběstačnosti v oblasti obrany. I připravovaný nákup amerických raket je součástí tohoto plánu.
Heslo polského předsednictví v Radě EU – „Bezpečná Evropa“ – není náhodné. Polsko, které po staletí čelilo útokům silnějších sousedů, vnímá bezpečnost jako základ všeho. Země byla více než sto let vymazaná z mapy a po druhé světové válce se ocitla pod sovětskou nadvládou. Tato historická zkušenost vede k důrazu na obranu a spojenectví.
Polsko dlouhodobě plní a překračuje dvouprocentní závazek výdajů na obranu v rámci NATO – aktuálně dává přes 4 % HDP, více než USA. Má třetí největší armádu v NATO po USA a Turecku. A na rozdíl od Západu už dávno pochopilo, že s imperiálním Ruskem je třeba mluvit jazykem síly.
Po letech ignorace varování se dnes ukazuje, že Polsko mělo ohledně Ruska pravdu. Možná by tedy mělo být slyšet i ohledně USA. V době, kdy jsou staré aliance zpochybňovány a vznikají nová pravidla, může být polská strategie vyvažování mezi Washingtonem a Bruselem pragmatickým návodem, jak si udržet bezpečnost i suverenitu.
Pro Poláky totiž EU není jen politický projekt – ale splněný sen o životě mimo stín závislosti a hrozby z východu i západu.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
