Evropská unie bude muset s americkým prezidentem Donaldem Trumpem uzavřít nové dohody o clech, o NATO i o přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Obchodní válka s USA by mohla ještě více zpomalit už tak slabý hospodářský růst evropských států. A navíc: Evropa stále nemá jasný plán, jak by se bránila, pokud by se USA stáhly ze zajišťování její bezpečnosti. Přeměna NATO na více „evropské“ uskupení by vyžadovala rozvoj vlastního zbrojního průmyslu – a to je běh na dlouhou trať.
Trump svým jednáním navíc podkopává mezinárodní řád, který vznikl po druhé světové válce – a který Spojené státy a Evropa vytvořily společně. Trump nerespektuje pravidla mezinárodního obchodu, zpochybňuje smysl mezinárodních organizací a svými výzvami k převzetí Panamského průplavu, Grónska nebo dokonce Kanady porušuje zásady sebeurčení a mezinárodního práva.
EU nemůže Trumpa zastavit. Ale může se rozhodnout, zda bude bránit mezinárodní pravidla, nebo zvolí pragmatickou strategii omezení škod – vyjednáváním a udržováním dialogu, i když obtížného. A právě v tom by mohla být inspirací strategie Polska, píše The Conversation.
Polsko, které nedávno podepsalo smlouvu s americkou firmou na výstavbu své první jaderné elektrárny a chystá nákup moderních střel AIM-120D3, je příkladem, jak lze současně posilovat bezpečnost prostřednictvím spolupráce s USA a ekonomiku pomocí fondů EU.
Přitom ještě před 35 lety bylo Polsko zkorumpovanou postsovětskou zemí bez demokratické tradice. Dnes je předpokládáno, že v roce 2025 zaznamená nejrychlejší hospodářský růst ze všech zemí OECD. Polské instituce nejsou bezchybné, ale prokázaly odolnost. Klíčem k tomuto úspěchu je schopnost Poláků vyvažovat transatlantické vztahy – spojení s USA v oblasti obrany a s EU v ekonomice.
V době, kdy se Evropa stavěla proti válce v Iráku, se Polsko v roce 2003 přidalo na stranu USA a vyslalo vojáky. Čelilo kritice, že je „trojským koněm“ Washingtonu v EU. Francouzský prezident Jacques Chirac označil postoj Polska za „infantilní“ a „nebezpečný“. Přesto Varšava tehdy prioritizovala bezpečnost a mezinárodní uznání. A přestože se očekávané zakázky na obnovu Iráku nekonaly, Polsko získalo neocenitelnou zkušenost – a impuls k modernizaci armády.
Analytici John C. Hulsman a A. Wess Mitchell v roce 2009 přirovnali Polsko ke klidnému a loajálnímu pekaři Enzovi z filmu Kmotr. Spojené státy v této analogii představují zraněného Dona Vita Corleoneho, který se snaží udržet vliv, zatímco jeho synové bojují o moc. Evropa dnes stojí před dilematem: čelit upadající supervelmoci konfrontací, nebo s ní spolupracovat a mezitím si budovat vlastní sílu?
Polská společnost je přitom současně výrazně proevropská i proamerická. Tato rovnováha utrpěla během vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (2015–2023), která zemi diplomaticky izolovala a narušila její pověst spolehlivého partnera. Polsko čelilo žalobám Evropské komise kvůli porušování práva EU – od soudních reforem přes ekologii až po odmítání migrantů a zásahy do práv LGBTQ+ komunity.
Veřejné mínění se však nezměnilo. Podle průzkumu z roku 2022 podporovalo členství v EU 92 % Poláků – nejvíce od roku 1994. Investice z evropských fondů proměnily zemi: nové dálnice, obnova památek, metro ve Varšavě, přístav v Štětíně nebo rozšíření vysokorychlostního internetu.
V roce 2023 se k moci vrátila demokratická koalice v čele s bývalým předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, který znovu převzal premiérský post. Tusk otevřeně kritizuje Trumpovy cla – označil je za „tvrdou a nepříjemnou ránu“ od nejbližšího spojence – ale zároveň prosazuje strategii větší evropské soběstačnosti v oblasti obrany. I připravovaný nákup amerických raket je součástí tohoto plánu.
Heslo polského předsednictví v Radě EU – „Bezpečná Evropa“ – není náhodné. Polsko, které po staletí čelilo útokům silnějších sousedů, vnímá bezpečnost jako základ všeho. Země byla více než sto let vymazaná z mapy a po druhé světové válce se ocitla pod sovětskou nadvládou. Tato historická zkušenost vede k důrazu na obranu a spojenectví.
Polsko dlouhodobě plní a překračuje dvouprocentní závazek výdajů na obranu v rámci NATO – aktuálně dává přes 4 % HDP, více než USA. Má třetí největší armádu v NATO po USA a Turecku. A na rozdíl od Západu už dávno pochopilo, že s imperiálním Ruskem je třeba mluvit jazykem síly.
Po letech ignorace varování se dnes ukazuje, že Polsko mělo ohledně Ruska pravdu. Možná by tedy mělo být slyšet i ohledně USA. V době, kdy jsou staré aliance zpochybňovány a vznikají nová pravidla, může být polská strategie vyvažování mezi Washingtonem a Bruselem pragmatickým návodem, jak si udržet bezpečnost i suverenitu.
Pro Poláky totiž EU není jen politický projekt – ale splněný sen o životě mimo stín závislosti a hrozby z východu i západu.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
Prezidentka Evropské centrální banky, Christine Lagardeová, se nedávno vyjádřila k vlivu zahraničních zaměstnanců na hospodářství. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že by Evropa byla v mnohem horší situaci, kdyby k sobě nepřitahovala zahraniční pracovníky. Migrace podle ní pomohla eurozóně lépe překonat překážky, jako je například drahá energie nebo vysoká inflace, a zároveň pomohla udržet zaměstnanost a hospodářský růst.
Australský soud poslal Erin Pattersonovou na doživotí do vězení za vraždu tří lidí. Třiapadesátiletá žena otrávila své hosty obědem, který připravila z jedovatých hub. Dále se pokusila usmrtit dalšího muže. Soudní proces trval jedenáct týdnů a porota shledala Pattersonovou vinnou ze všech čtyř obvinění.
Drony Šáhid-136, které Rusové nazývají Geran-2, se stávají klíčovou součástí ruské vojenské strategie. Tyto drony, které jsou vyráběny v Íránu, jsou pro Rusko levným a účinným způsobem, jak vyvíjet tlak na ukrajinskou obranu. Tým France 24 Observers za pomoci satelitních snímků odhalil novou strategii ruské armády, která spočívá ve vytváření specializovaných základen pro jejich hromadné vypouštění.
