EU hledá způsoby, jak přes odpor Maďarska a Slovenska zajistit financování Ukrajině

Lídři členských států se mají sejít na summitu v Bruselu příští týden. Hlavním cílem bude přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho slovenského protějška Roberta Fica, aby dodrželi svůj prosincový slib a úvěr schválili. Pokud by však tito politici od svého záměru neustoupili, severské a pobaltské země již připravují náhradní plán pro první polovinu letošního roku.

Tento alternativní plán počítá s poskytnutím částky kolem 30 miliard eur. Jelikož by se jednalo o přímé bilaterální půjčky mezi jednotlivými státy a Ukrajinou, nebylo by k jejich realizaci zapotřebí jednomyslného souhlasu všech členů Evropské unie. Tímto způsobem by bylo možné obejít veto Budapešti či Bratislavy a zajistit Kyjevu nezbytnou likviditu.

K podpoře se přidávají i další země, například Nizozemsko. Tamní ministr financí Eelco Heinen informoval své kolegy, že jeho vláda vyčlenila prostředky na poskytování 3,5 miliardy eur ročně v rámci bilaterální pomoci až do roku 2029. Eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis potvrdil, že unie doručí finanční pomoc Ukrajině tak jako tak, bez ohledu na současné komplikace.

Finanční situace Kyjeva se mírně stabilizovala díky nedávnému schválení půjčky od Mezinárodního měnového fondu ve výši 8,1 miliardy dolarů. První část z těchto prostředků již byla vyplacena, což Ukrajině umožňuje zůstat solventní zhruba do začátku května. Původní odhady přitom varovaly, že by země mohla vyčerpat své rezervy již koncem března.

Současný odpor Maďarska a Slovenska souvisí s incidentem na ropovodu Družba, který byl poškozen ruským dronem. Viktor Orbán obvinil Ukrajinu, že opravy záměrně zdržuje z politických důvodů. To vedlo k jeho rozhodnutí odstoupit od prosincového závazku podpořit unijní půjčku. Maďarský premiér navíc zablokoval i dvacátý balíček sankcí proti Rusku.

V Maďarsku se blíží národní volby naplánované na 12. dubna a Orbánova strana Fidesz v průzkumech výrazně ztrácí na opoziční hnutí Tisza. Orbán proto v kampani sází na protiukrajinskou rétoriku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá obvinění z blokování oprav a uvádí, že údržba je komplikovaná kvůli opakovaným ruským útokům přímo na místě oprav.

Diplomaté v Bruselu i Kyjevě doufají, že situace se změní po maďarských volbách. Pokud by zvítězil opoziční lídr Péter Magyar, mohl by být k uvolnění pomoci vstřícnější. Ačkoli se i on vyjadřuje ke konfliktu opatrně, uznává Rusko jako agresora a mohl by být motivován snahou o uvolnění zmrazených unijních fondů pro Maďarsko.

Dalším nástrojem, jak přesvědčit Budapešť, je maďarská žádost o 16 miliard eur z unijního programu SAFE. Tento program nabízí levné úvěry zemím nakupujícím zbraně ve velkém, a Evropská komise o této žádosti zatím nerozhodla. I v případě Orbánova vítězství se očekává, že by mohl svůj postoj zmírnit, jakmile pomine potřeba oslovovat voliče radikálními postoji.

V případě Slovenska jsou evropští úředníci optimističtější. Robert Fico sice hrozil blokováním pomoci, dokud nebude ropovod Družba opraven, ale po nedávném setkání s Ursulou von der Leyenovou se zdá, že svůj postoj zmírňuje. Podle dostupných informací panuje mezi slovenskou stranou a Evropskou komisí shoda na nutnosti obnovit tranzit ruské ropy přes ukrajinské území.

Individuální financování Ukrajiny bylo zvažováno již dříve, ale bylo vnímáno jako krajní řešení, které by mohlo ukázat trhliny v evropské jednotě. Pokud by však maďarské veto přetrvalo i po summitech a volbách, stane se tato cesta jedinou možností, jak zabránit bankrotu země čelící agresi. Prioritou unie zůstává udržení akceschopnosti Kyjeva v klíčových měsících války.

Brusel se tak momentálně nachází ve fázi intenzivního vyjednávání a přípravy krizových scénářů. Cílem je vyslat jasný signál, že finanční podpora Ukrajiny nebude zastavena, a to ani v případě vnitřních neshod v rámci bloku. O dalším postupu a osudu balíčku v hodnotě 90 miliard eur se definitivně rozhodne v následujících týdnech podle vývoje politické situace v regionu.