Evropská unie intenzivně hledá způsoby, jak zajistit financování pro Ukrajinu i v případě, že by Maďarsko a Slovensko nadále blokovaly slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur. Tato částka má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Kyjeva pro boj proti ruské invazi až do konce roku 2027. Podle diplomatických zdrojů jsou unijní země připraveny jednat individuálně, aby udržely ukrajinský stát v chodu.
Lídři členských států se mají sejít na summitu v Bruselu příští týden. Hlavním cílem bude přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho slovenského protějška Roberta Fica, aby dodrželi svůj prosincový slib a úvěr schválili. Pokud by však tito politici od svého záměru neustoupili, severské a pobaltské země již připravují náhradní plán pro první polovinu letošního roku.
Tento alternativní plán počítá s poskytnutím částky kolem 30 miliard eur. Jelikož by se jednalo o přímé bilaterální půjčky mezi jednotlivými státy a Ukrajinou, nebylo by k jejich realizaci zapotřebí jednomyslného souhlasu všech členů Evropské unie. Tímto způsobem by bylo možné obejít veto Budapešti či Bratislavy a zajistit Kyjevu nezbytnou likviditu.
K podpoře se přidávají i další země, například Nizozemsko. Tamní ministr financí Eelco Heinen informoval své kolegy, že jeho vláda vyčlenila prostředky na poskytování 3,5 miliardy eur ročně v rámci bilaterální pomoci až do roku 2029. Eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis potvrdil, že unie doručí finanční pomoc Ukrajině tak jako tak, bez ohledu na současné komplikace.
Finanční situace Kyjeva se mírně stabilizovala díky nedávnému schválení půjčky od Mezinárodního měnového fondu ve výši 8,1 miliardy dolarů. První část z těchto prostředků již byla vyplacena, což Ukrajině umožňuje zůstat solventní zhruba do začátku května. Původní odhady přitom varovaly, že by země mohla vyčerpat své rezervy již koncem března.
Současný odpor Maďarska a Slovenska souvisí s incidentem na ropovodu Družba, který byl poškozen ruským dronem. Viktor Orbán obvinil Ukrajinu, že opravy záměrně zdržuje z politických důvodů. To vedlo k jeho rozhodnutí odstoupit od prosincového závazku podpořit unijní půjčku. Maďarský premiér navíc zablokoval i dvacátý balíček sankcí proti Rusku.
V Maďarsku se blíží národní volby naplánované na 12. dubna a Orbánova strana Fidesz v průzkumech výrazně ztrácí na opoziční hnutí Tisza. Orbán proto v kampani sází na protiukrajinskou rétoriku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá obvinění z blokování oprav a uvádí, že údržba je komplikovaná kvůli opakovaným ruským útokům přímo na místě oprav.
Diplomaté v Bruselu i Kyjevě doufají, že situace se změní po maďarských volbách. Pokud by zvítězil opoziční lídr Péter Magyar, mohl by být k uvolnění pomoci vstřícnější. Ačkoli se i on vyjadřuje ke konfliktu opatrně, uznává Rusko jako agresora a mohl by být motivován snahou o uvolnění zmrazených unijních fondů pro Maďarsko.
Dalším nástrojem, jak přesvědčit Budapešť, je maďarská žádost o 16 miliard eur z unijního programu SAFE. Tento program nabízí levné úvěry zemím nakupujícím zbraně ve velkém, a Evropská komise o této žádosti zatím nerozhodla. I v případě Orbánova vítězství se očekává, že by mohl svůj postoj zmírnit, jakmile pomine potřeba oslovovat voliče radikálními postoji.
V případě Slovenska jsou evropští úředníci optimističtější. Robert Fico sice hrozil blokováním pomoci, dokud nebude ropovod Družba opraven, ale po nedávném setkání s Ursulou von der Leyenovou se zdá, že svůj postoj zmírňuje. Podle dostupných informací panuje mezi slovenskou stranou a Evropskou komisí shoda na nutnosti obnovit tranzit ruské ropy přes ukrajinské území.
Individuální financování Ukrajiny bylo zvažováno již dříve, ale bylo vnímáno jako krajní řešení, které by mohlo ukázat trhliny v evropské jednotě. Pokud by však maďarské veto přetrvalo i po summitech a volbách, stane se tato cesta jedinou možností, jak zabránit bankrotu země čelící agresi. Prioritou unie zůstává udržení akceschopnosti Kyjeva v klíčových měsících války.
Brusel se tak momentálně nachází ve fázi intenzivního vyjednávání a přípravy krizových scénářů. Cílem je vyslat jasný signál, že finanční podpora Ukrajiny nebude zastavena, a to ani v případě vnitřních neshod v rámci bloku. O dalším postupu a osudu balíčku v hodnotě 90 miliard eur se definitivně rozhodne v následujících týdnech podle vývoje politické situace v regionu.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.