Evropská unie intenzivně hledá způsoby, jak zajistit financování pro Ukrajinu i v případě, že by Maďarsko a Slovensko nadále blokovaly slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur. Tato částka má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Kyjeva pro boj proti ruské invazi až do konce roku 2027. Podle diplomatických zdrojů jsou unijní země připraveny jednat individuálně, aby udržely ukrajinský stát v chodu.
Lídři členských států se mají sejít na summitu v Bruselu příští týden. Hlavním cílem bude přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho slovenského protějška Roberta Fica, aby dodrželi svůj prosincový slib a úvěr schválili. Pokud by však tito politici od svého záměru neustoupili, severské a pobaltské země již připravují náhradní plán pro první polovinu letošního roku.
Tento alternativní plán počítá s poskytnutím částky kolem 30 miliard eur. Jelikož by se jednalo o přímé bilaterální půjčky mezi jednotlivými státy a Ukrajinou, nebylo by k jejich realizaci zapotřebí jednomyslného souhlasu všech členů Evropské unie. Tímto způsobem by bylo možné obejít veto Budapešti či Bratislavy a zajistit Kyjevu nezbytnou likviditu.
K podpoře se přidávají i další země, například Nizozemsko. Tamní ministr financí Eelco Heinen informoval své kolegy, že jeho vláda vyčlenila prostředky na poskytování 3,5 miliardy eur ročně v rámci bilaterální pomoci až do roku 2029. Eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis potvrdil, že unie doručí finanční pomoc Ukrajině tak jako tak, bez ohledu na současné komplikace.
Finanční situace Kyjeva se mírně stabilizovala díky nedávnému schválení půjčky od Mezinárodního měnového fondu ve výši 8,1 miliardy dolarů. První část z těchto prostředků již byla vyplacena, což Ukrajině umožňuje zůstat solventní zhruba do začátku května. Původní odhady přitom varovaly, že by země mohla vyčerpat své rezervy již koncem března.
Současný odpor Maďarska a Slovenska souvisí s incidentem na ropovodu Družba, který byl poškozen ruským dronem. Viktor Orbán obvinil Ukrajinu, že opravy záměrně zdržuje z politických důvodů. To vedlo k jeho rozhodnutí odstoupit od prosincového závazku podpořit unijní půjčku. Maďarský premiér navíc zablokoval i dvacátý balíček sankcí proti Rusku.
V Maďarsku se blíží národní volby naplánované na 12. dubna a Orbánova strana Fidesz v průzkumech výrazně ztrácí na opoziční hnutí Tisza. Orbán proto v kampani sází na protiukrajinskou rétoriku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá obvinění z blokování oprav a uvádí, že údržba je komplikovaná kvůli opakovaným ruským útokům přímo na místě oprav.
Diplomaté v Bruselu i Kyjevě doufají, že situace se změní po maďarských volbách. Pokud by zvítězil opoziční lídr Péter Magyar, mohl by být k uvolnění pomoci vstřícnější. Ačkoli se i on vyjadřuje ke konfliktu opatrně, uznává Rusko jako agresora a mohl by být motivován snahou o uvolnění zmrazených unijních fondů pro Maďarsko.
Dalším nástrojem, jak přesvědčit Budapešť, je maďarská žádost o 16 miliard eur z unijního programu SAFE. Tento program nabízí levné úvěry zemím nakupujícím zbraně ve velkém, a Evropská komise o této žádosti zatím nerozhodla. I v případě Orbánova vítězství se očekává, že by mohl svůj postoj zmírnit, jakmile pomine potřeba oslovovat voliče radikálními postoji.
V případě Slovenska jsou evropští úředníci optimističtější. Robert Fico sice hrozil blokováním pomoci, dokud nebude ropovod Družba opraven, ale po nedávném setkání s Ursulou von der Leyenovou se zdá, že svůj postoj zmírňuje. Podle dostupných informací panuje mezi slovenskou stranou a Evropskou komisí shoda na nutnosti obnovit tranzit ruské ropy přes ukrajinské území.
Individuální financování Ukrajiny bylo zvažováno již dříve, ale bylo vnímáno jako krajní řešení, které by mohlo ukázat trhliny v evropské jednotě. Pokud by však maďarské veto přetrvalo i po summitech a volbách, stane se tato cesta jedinou možností, jak zabránit bankrotu země čelící agresi. Prioritou unie zůstává udržení akceschopnosti Kyjeva v klíčových měsících války.
Brusel se tak momentálně nachází ve fázi intenzivního vyjednávání a přípravy krizových scénářů. Cílem je vyslat jasný signál, že finanční podpora Ukrajiny nebude zastavena, a to ani v případě vnitřních neshod v rámci bloku. O dalším postupu a osudu balíčku v hodnotě 90 miliard eur se definitivně rozhodne v následujících týdnech podle vývoje politické situace v regionu.
Napětí v oblasti Hormuzského průlivu, klíčové tepny pro světový obchod s ropou, dosáhlo v posledních hodinách kritického bodu. Britská námořní agentura UKMTO informovala, že během středečního dopoledne byly neznámými projektily zasaženy celkem tři lodě. Tato eskalace přichází v době, kdy americká armáda oznámila zničení íránských plavidel určených ke kladení min, čímž potvrdila dřívější zprávy o tom, že Teherán začal strategickou vodní cestu zaminovávat.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa již nyní připravuje narativ o vítězství v Íránu, ačkoli realita na bojišti zůstává nepřehledná. Bílý dům vykresluje scénář, podle kterého Trump osobně potvrdí bezpodmínečnou kapitulaci islámské republiky. Tento ambiciózní plán má prezidentovi umožnit vyvázat se z konfliktu, který začíná ohrožovat jeho domácí politickou stabilitu i globální ekonomiku.
Evropská unie intenzivně hledá způsoby, jak zajistit financování pro Ukrajinu i v případě, že by Maďarsko a Slovensko nadále blokovaly slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur. Tato částka má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Kyjeva pro boj proti ruské invazi až do konce roku 2027. Podle diplomatických zdrojů jsou unijní země připraveny jednat individuálně, aby udržely ukrajinský stát v chodu.
Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na informace o možném umístění íránských námořních min v Hormuzském průlivu, kterým proudí velké množství světové ropy. Teheránu podle Trumpa hrozí nevídané následky, pokud se potvrdí, že miny rozmisťuje na mimořádně strategicky důležitém místě.
Po smrti Karla Gotta se o lesk slavného příjmení starala zejména vdova Ivana. Štafetu ale pomalu přebírá její starší dcera. Charlotte Ella Gottová už lidem ukázala, že má pěvecké nadání. Po sérii nejnovějších fotek se ale lidé shodují, že by se mohla živit i jako modelka. Posuďte sami.
Když se v posledních dnech podíváte z okna, budete souhlasit s tím, že meteorologické jaro, které začalo prvního březnového dne, je v plném proudu. Nyní ale přišla zpráva o počasí, kterou jste už možná nechtěli slyšet. Meteorologové si jsou prakticky jistí tím, že po víkendu dorazí ochlazení. Na horách může i sněžit.
Není žádným tajemstvím, že premiér Andrej Babiš (ANO) v politice hodně myslí na důchodce. Prokázal to i v pondělí, kdy jeho vláda podpořila novelu zákona, po které mohou tisíce lidí požádat o kompenzaci.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.