Evropská unie intenzivně hledá způsoby, jak zajistit financování pro Ukrajinu i v případě, že by Maďarsko a Slovensko nadále blokovaly slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur. Tato částka má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Kyjeva pro boj proti ruské invazi až do konce roku 2027. Podle diplomatických zdrojů jsou unijní země připraveny jednat individuálně, aby udržely ukrajinský stát v chodu.
Lídři členských států se mají sejít na summitu v Bruselu příští týden. Hlavním cílem bude přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho slovenského protějška Roberta Fica, aby dodrželi svůj prosincový slib a úvěr schválili. Pokud by však tito politici od svého záměru neustoupili, severské a pobaltské země již připravují náhradní plán pro první polovinu letošního roku.
Tento alternativní plán počítá s poskytnutím částky kolem 30 miliard eur. Jelikož by se jednalo o přímé bilaterální půjčky mezi jednotlivými státy a Ukrajinou, nebylo by k jejich realizaci zapotřebí jednomyslného souhlasu všech členů Evropské unie. Tímto způsobem by bylo možné obejít veto Budapešti či Bratislavy a zajistit Kyjevu nezbytnou likviditu.
K podpoře se přidávají i další země, například Nizozemsko. Tamní ministr financí Eelco Heinen informoval své kolegy, že jeho vláda vyčlenila prostředky na poskytování 3,5 miliardy eur ročně v rámci bilaterální pomoci až do roku 2029. Eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis potvrdil, že unie doručí finanční pomoc Ukrajině tak jako tak, bez ohledu na současné komplikace.
Finanční situace Kyjeva se mírně stabilizovala díky nedávnému schválení půjčky od Mezinárodního měnového fondu ve výši 8,1 miliardy dolarů. První část z těchto prostředků již byla vyplacena, což Ukrajině umožňuje zůstat solventní zhruba do začátku května. Původní odhady přitom varovaly, že by země mohla vyčerpat své rezervy již koncem března.
Současný odpor Maďarska a Slovenska souvisí s incidentem na ropovodu Družba, který byl poškozen ruským dronem. Viktor Orbán obvinil Ukrajinu, že opravy záměrně zdržuje z politických důvodů. To vedlo k jeho rozhodnutí odstoupit od prosincového závazku podpořit unijní půjčku. Maďarský premiér navíc zablokoval i dvacátý balíček sankcí proti Rusku.
V Maďarsku se blíží národní volby naplánované na 12. dubna a Orbánova strana Fidesz v průzkumech výrazně ztrácí na opoziční hnutí Tisza. Orbán proto v kampani sází na protiukrajinskou rétoriku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá obvinění z blokování oprav a uvádí, že údržba je komplikovaná kvůli opakovaným ruským útokům přímo na místě oprav.
Diplomaté v Bruselu i Kyjevě doufají, že situace se změní po maďarských volbách. Pokud by zvítězil opoziční lídr Péter Magyar, mohl by být k uvolnění pomoci vstřícnější. Ačkoli se i on vyjadřuje ke konfliktu opatrně, uznává Rusko jako agresora a mohl by být motivován snahou o uvolnění zmrazených unijních fondů pro Maďarsko.
Dalším nástrojem, jak přesvědčit Budapešť, je maďarská žádost o 16 miliard eur z unijního programu SAFE. Tento program nabízí levné úvěry zemím nakupujícím zbraně ve velkém, a Evropská komise o této žádosti zatím nerozhodla. I v případě Orbánova vítězství se očekává, že by mohl svůj postoj zmírnit, jakmile pomine potřeba oslovovat voliče radikálními postoji.
V případě Slovenska jsou evropští úředníci optimističtější. Robert Fico sice hrozil blokováním pomoci, dokud nebude ropovod Družba opraven, ale po nedávném setkání s Ursulou von der Leyenovou se zdá, že svůj postoj zmírňuje. Podle dostupných informací panuje mezi slovenskou stranou a Evropskou komisí shoda na nutnosti obnovit tranzit ruské ropy přes ukrajinské území.
Individuální financování Ukrajiny bylo zvažováno již dříve, ale bylo vnímáno jako krajní řešení, které by mohlo ukázat trhliny v evropské jednotě. Pokud by však maďarské veto přetrvalo i po summitech a volbách, stane se tato cesta jedinou možností, jak zabránit bankrotu země čelící agresi. Prioritou unie zůstává udržení akceschopnosti Kyjeva v klíčových měsících války.
Brusel se tak momentálně nachází ve fázi intenzivního vyjednávání a přípravy krizových scénářů. Cílem je vyslat jasný signál, že finanční podpora Ukrajiny nebude zastavena, a to ani v případě vnitřních neshod v rámci bloku. O dalším postupu a osudu balíčku v hodnotě 90 miliard eur se definitivně rozhodne v následujících týdnech podle vývoje politické situace v regionu.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.
Američtí zvláštní zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner uskutečnili svou první oficiální návštěvu Kyjeva, během níž absolvovali tři kola jednání s ukrajinskými a evropskými představiteli. Americká delegace dorazila do ukrajinské metropole vlakem z Polska necelý den po více než tříhodinovém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Na náměstí u chrámu svaté Sofie je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Následné rozhovory se zaměřily na možnosti obnovení mírových vyjednávání s Ruskem, územní otázky i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Dánsko a Velká Británie staví své zdravotnické systémy na principu univerzální péče, kde nikdo není odmítnut ani neplatí účty při odchodu z nemocnice. Ačkoliv obě země sdílejí přesvědčení, že přístup k péči by neměl záviset na místě narození či příjmu, dosahují velmi odlišných výsledků. Dánsko vynakládá na jednoho obyvatele v přepočtu více financí než Británie a provozuje rozsáhlý sociální stát. Dánský systém dlouhodobě překonává britský v klíčových ukazatelích, jako jsou střední délka života, kojenecká úmrtnost či pětileté přežití pacientů s rakovinou.
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci podporující používání map, které věrně zobrazují skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Iniciativa vedená africkými státy usilovala o odklon od tradičního Mercatorova zobrazení pocházejícího ze šestnáctého století. Tento nezávazný dokument vyzývá k propagaci takzvaného zobrazení Equal Earth, a to včetně jeho zavedení do školní výuky. Schválení návrhu je zastánci považováno za významný krok k nápravě dlouhodobého zkreslování kartografické reality.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.
Mezi ukrajinskými úřady a britskou miliardářskou rodinou vypukl ostrý právní spor o kontrolu nad společností IDS Ukraine, která je největším výrobcem balené vody v zemi. Ukrajinské orgány se snaží převzít dohled nad tímto podnikem kvůli majetkovým vazbám na sankcionovaného ruského oligarchy. Zahraniční akcionáři se však pokusům o znárodnění a ztrátě vlivu nad svými investicemi brání právní cestou.