Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
Ačkoliv Írán průliv oficiálně neuzavřel, jeho hrozby adresované přepravním společnostem mají de facto stejný účinek. Obavy rejdařů a pojišťoven vedly k tomu, že se doprava v oblasti téměř zastavila. Zatímco běžně tudy propluje přes 50 nákladních lodí denně, v neděli jich bylo zaznamenáno pouze sedm. Írán navíc varoval, že „zapálí každou loď“, která se pokusí cestu využít, což potvrzují i zprávy o poškození několika tankerů a úmrtí jednoho námořníka.
Situace v Perském zálivu se vyostřila i v důsledku útoků na pozemní infrastrukturu. Saúdskoarabská státní společnost Aramco byla nucena uzavřít svou rafinerii Ras Tanura na východním pobřeží, která zpracovává zhruba 550 000 barelů ropy denně. Zařízení zasáhly úlomky z íránských dronů, které zneškodnila protivzdušná obrana. Podobné incidenty postihly i Dubaj, kde největší kontejnerový přístav mimo Asii, Jebel Ali, musel dočasně přerušit provoz kvůli požáru způsobenému dopadajícími troskami.
Kromě ropy se konflikt dramaticky dotkl také trhu se zemním plynem. Katarská společnost QatarEnergy, největší světový dodavatel zkapalněného zemního plynu (LNG), zastavila v pondělí produkci po dronovém útoku připisovaném Íránu. Katar zajišťuje pětinu světových dodávek LNG, na nichž je nyní závislá zejména Evropa, snažící se nahradit ruské zdroje. Výsledkem byl skokový nárůst evropských cen plynu na nejvyšší úroveň od zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Ekonomické dopady na sebe nenechaly dlouho čekat. Cena ropy Brent o víkendu vystřelila o 10 % nad hranici 80 dolarů za barel. Zatímco Donald Trump očekává, že boje potrvají jen několik týdnů, tržní analytici varují, že při dlouhodobějším zablokování Hormuzského průlivu by se cena mohla vyšplhat až ke 100 dolarům za barel. Takový vývoj by znamenal další silný inflační tlak na západní ekonomiky, které se teprve začaly vzpamatovávat z předchozí krize.
Pro amerického prezidenta představuje zdražování pohonných hmot značné politické riziko před podzimními volbami, přestože ještě nedávno deklaroval pokles inflace. Podobné obavy panují i ve Velké Británii, kde hrozí další nárůst účtů za energie pro domácnosti i firmy. Podle odborníků může každé zvýšení ceny ropy o 10 dolarů přidat až 0,4 % k inflaci a zároveň zpomalit růst globálního HDP.
Z této situace může paradoxně těžit Rusko. Vyšší ceny energií přímo plní válečnou pokladnu Vladimira Putina a posilují morálku v Moskvě, jejíž poradci již dříve spokojeně předpovídali návrat ropy ke hranici 100 dolarů. Čím déle bude krize v Íránu trvat, tím větší je riziko dominového efektu, který zasáhne téměř všechny aspekty globální ekonomiky, od nákladů na dopravu zboží až po ceny základních potravin.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio na ministerském setkání ve Švédsku prohlásil, že nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře se zařadí k nejvýznamnějším schůzkám v dějinách NATO. Washington tak reaguje na nespokojenost prezidenta Donalda Trumpa s tím, jak se spojenci postavili k vojenským akcím USA na Blízkém východě. Podle Rubia nelze tento hluboký nesoulad odstranit ze dne na den, a proto bude nutné, aby o něm za zhruba šest týdnů jednali nejvyšší představitelé států.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.
Britské a francouzské námořnictvo provedlo v Atlantském oceánu společnou operaci, při níž zadrželo sankcionovaný ruský ropný tanker. Podle prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona existuje vážné podezření, že plavidlo plulo pod falešnou vlajkou. Macron na sociální síti X zároveň sdílel videozáznam, který zachycuje příslušníky francouzských námořních sil přímo při nalaďování na palubu lodi.