Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
Ačkoliv Írán průliv oficiálně neuzavřel, jeho hrozby adresované přepravním společnostem mají de facto stejný účinek. Obavy rejdařů a pojišťoven vedly k tomu, že se doprava v oblasti téměř zastavila. Zatímco běžně tudy propluje přes 50 nákladních lodí denně, v neděli jich bylo zaznamenáno pouze sedm. Írán navíc varoval, že „zapálí každou loď“, která se pokusí cestu využít, což potvrzují i zprávy o poškození několika tankerů a úmrtí jednoho námořníka.
Situace v Perském zálivu se vyostřila i v důsledku útoků na pozemní infrastrukturu. Saúdskoarabská státní společnost Aramco byla nucena uzavřít svou rafinerii Ras Tanura na východním pobřeží, která zpracovává zhruba 550 000 barelů ropy denně. Zařízení zasáhly úlomky z íránských dronů, které zneškodnila protivzdušná obrana. Podobné incidenty postihly i Dubaj, kde největší kontejnerový přístav mimo Asii, Jebel Ali, musel dočasně přerušit provoz kvůli požáru způsobenému dopadajícími troskami.
Kromě ropy se konflikt dramaticky dotkl také trhu se zemním plynem. Katarská společnost QatarEnergy, největší světový dodavatel zkapalněného zemního plynu (LNG), zastavila v pondělí produkci po dronovém útoku připisovaném Íránu. Katar zajišťuje pětinu světových dodávek LNG, na nichž je nyní závislá zejména Evropa, snažící se nahradit ruské zdroje. Výsledkem byl skokový nárůst evropských cen plynu na nejvyšší úroveň od zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Ekonomické dopady na sebe nenechaly dlouho čekat. Cena ropy Brent o víkendu vystřelila o 10 % nad hranici 80 dolarů za barel. Zatímco Donald Trump očekává, že boje potrvají jen několik týdnů, tržní analytici varují, že při dlouhodobějším zablokování Hormuzského průlivu by se cena mohla vyšplhat až ke 100 dolarům za barel. Takový vývoj by znamenal další silný inflační tlak na západní ekonomiky, které se teprve začaly vzpamatovávat z předchozí krize.
Pro amerického prezidenta představuje zdražování pohonných hmot značné politické riziko před podzimními volbami, přestože ještě nedávno deklaroval pokles inflace. Podobné obavy panují i ve Velké Británii, kde hrozí další nárůst účtů za energie pro domácnosti i firmy. Podle odborníků může každé zvýšení ceny ropy o 10 dolarů přidat až 0,4 % k inflaci a zároveň zpomalit růst globálního HDP.
Z této situace může paradoxně těžit Rusko. Vyšší ceny energií přímo plní válečnou pokladnu Vladimira Putina a posilují morálku v Moskvě, jejíž poradci již dříve spokojeně předpovídali návrat ropy ke hranici 100 dolarů. Čím déle bude krize v Íránu trvat, tím větší je riziko dominového efektu, který zasáhne téměř všechny aspekty globální ekonomiky, od nákladů na dopravu zboží až po ceny základních potravin.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.