Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
Ačkoliv Írán průliv oficiálně neuzavřel, jeho hrozby adresované přepravním společnostem mají de facto stejný účinek. Obavy rejdařů a pojišťoven vedly k tomu, že se doprava v oblasti téměř zastavila. Zatímco běžně tudy propluje přes 50 nákladních lodí denně, v neděli jich bylo zaznamenáno pouze sedm. Írán navíc varoval, že „zapálí každou loď“, která se pokusí cestu využít, což potvrzují i zprávy o poškození několika tankerů a úmrtí jednoho námořníka.
Situace v Perském zálivu se vyostřila i v důsledku útoků na pozemní infrastrukturu. Saúdskoarabská státní společnost Aramco byla nucena uzavřít svou rafinerii Ras Tanura na východním pobřeží, která zpracovává zhruba 550 000 barelů ropy denně. Zařízení zasáhly úlomky z íránských dronů, které zneškodnila protivzdušná obrana. Podobné incidenty postihly i Dubaj, kde největší kontejnerový přístav mimo Asii, Jebel Ali, musel dočasně přerušit provoz kvůli požáru způsobenému dopadajícími troskami.
Kromě ropy se konflikt dramaticky dotkl také trhu se zemním plynem. Katarská společnost QatarEnergy, největší světový dodavatel zkapalněného zemního plynu (LNG), zastavila v pondělí produkci po dronovém útoku připisovaném Íránu. Katar zajišťuje pětinu světových dodávek LNG, na nichž je nyní závislá zejména Evropa, snažící se nahradit ruské zdroje. Výsledkem byl skokový nárůst evropských cen plynu na nejvyšší úroveň od zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Ekonomické dopady na sebe nenechaly dlouho čekat. Cena ropy Brent o víkendu vystřelila o 10 % nad hranici 80 dolarů za barel. Zatímco Donald Trump očekává, že boje potrvají jen několik týdnů, tržní analytici varují, že při dlouhodobějším zablokování Hormuzského průlivu by se cena mohla vyšplhat až ke 100 dolarům za barel. Takový vývoj by znamenal další silný inflační tlak na západní ekonomiky, které se teprve začaly vzpamatovávat z předchozí krize.
Pro amerického prezidenta představuje zdražování pohonných hmot značné politické riziko před podzimními volbami, přestože ještě nedávno deklaroval pokles inflace. Podobné obavy panují i ve Velké Británii, kde hrozí další nárůst účtů za energie pro domácnosti i firmy. Podle odborníků může každé zvýšení ceny ropy o 10 dolarů přidat až 0,4 % k inflaci a zároveň zpomalit růst globálního HDP.
Z této situace může paradoxně těžit Rusko. Vyšší ceny energií přímo plní válečnou pokladnu Vladimira Putina a posilují morálku v Moskvě, jejíž poradci již dříve spokojeně předpovídali návrat ropy ke hranici 100 dolarů. Čím déle bude krize v Íránu trvat, tím větší je riziko dominového efektu, který zasáhne téměř všechny aspekty globální ekonomiky, od nákladů na dopravu zboží až po ceny základních potravin.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.