Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
Ačkoliv Írán průliv oficiálně neuzavřel, jeho hrozby adresované přepravním společnostem mají de facto stejný účinek. Obavy rejdařů a pojišťoven vedly k tomu, že se doprava v oblasti téměř zastavila. Zatímco běžně tudy propluje přes 50 nákladních lodí denně, v neděli jich bylo zaznamenáno pouze sedm. Írán navíc varoval, že „zapálí každou loď“, která se pokusí cestu využít, což potvrzují i zprávy o poškození několika tankerů a úmrtí jednoho námořníka.
Situace v Perském zálivu se vyostřila i v důsledku útoků na pozemní infrastrukturu. Saúdskoarabská státní společnost Aramco byla nucena uzavřít svou rafinerii Ras Tanura na východním pobřeží, která zpracovává zhruba 550 000 barelů ropy denně. Zařízení zasáhly úlomky z íránských dronů, které zneškodnila protivzdušná obrana. Podobné incidenty postihly i Dubaj, kde největší kontejnerový přístav mimo Asii, Jebel Ali, musel dočasně přerušit provoz kvůli požáru způsobenému dopadajícími troskami.
Kromě ropy se konflikt dramaticky dotkl také trhu se zemním plynem. Katarská společnost QatarEnergy, největší světový dodavatel zkapalněného zemního plynu (LNG), zastavila v pondělí produkci po dronovém útoku připisovaném Íránu. Katar zajišťuje pětinu světových dodávek LNG, na nichž je nyní závislá zejména Evropa, snažící se nahradit ruské zdroje. Výsledkem byl skokový nárůst evropských cen plynu na nejvyšší úroveň od zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Ekonomické dopady na sebe nenechaly dlouho čekat. Cena ropy Brent o víkendu vystřelila o 10 % nad hranici 80 dolarů za barel. Zatímco Donald Trump očekává, že boje potrvají jen několik týdnů, tržní analytici varují, že při dlouhodobějším zablokování Hormuzského průlivu by se cena mohla vyšplhat až ke 100 dolarům za barel. Takový vývoj by znamenal další silný inflační tlak na západní ekonomiky, které se teprve začaly vzpamatovávat z předchozí krize.
Pro amerického prezidenta představuje zdražování pohonných hmot značné politické riziko před podzimními volbami, přestože ještě nedávno deklaroval pokles inflace. Podobné obavy panují i ve Velké Británii, kde hrozí další nárůst účtů za energie pro domácnosti i firmy. Podle odborníků může každé zvýšení ceny ropy o 10 dolarů přidat až 0,4 % k inflaci a zároveň zpomalit růst globálního HDP.
Z této situace může paradoxně těžit Rusko. Vyšší ceny energií přímo plní válečnou pokladnu Vladimira Putina a posilují morálku v Moskvě, jejíž poradci již dříve spokojeně předpovídali návrat ropy ke hranici 100 dolarů. Čím déle bude krize v Íránu trvat, tím větší je riziko dominového efektu, který zasáhne téměř všechny aspekty globální ekonomiky, od nákladů na dopravu zboží až po ceny základních potravin.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuální situaci na Ukrajině poté, co Rusko provedlo rozsáhlé noční bombardování. Na dotaz reportéra RFE/RL Alexe Raufogla ohledně masivních úderů Trump uvedl, že se Ukrajina posouvá dál, a vyjádřil přání, aby se strany dokázaly dohodnout. Více než 700 bezpilotních letounů a raket zasáhlo v několika vlnách města po celé zemi. Podle místních úřadů šlo o nejsmrtelnější útok za poslední měsíce, který si vyžádal nejméně 18 obětí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.
Energetický šok vyvolaný krizí na Blízkém východě a rostoucí ceny komodit začínají dopadat na největší výrobní ekonomiku světa. Čínská obchodní data z Pekingu i informace přímo od tamních výrobců naznačují, že náklady na produkci se neustále zvyšují. Před vypuknutím otevřeného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem si přitom čínský exportní sektor vedl velmi silně a dokázal se vyrovnat i se zvýšenými cly, která zavedl Donald Trump. Čína se tehdy úspěšně zaměřila na nové trhy a v loňském roce dosáhla rekordního obchodního přebytku.