Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
Ačkoliv Írán průliv oficiálně neuzavřel, jeho hrozby adresované přepravním společnostem mají de facto stejný účinek. Obavy rejdařů a pojišťoven vedly k tomu, že se doprava v oblasti téměř zastavila. Zatímco běžně tudy propluje přes 50 nákladních lodí denně, v neděli jich bylo zaznamenáno pouze sedm. Írán navíc varoval, že „zapálí každou loď“, která se pokusí cestu využít, což potvrzují i zprávy o poškození několika tankerů a úmrtí jednoho námořníka.
Situace v Perském zálivu se vyostřila i v důsledku útoků na pozemní infrastrukturu. Saúdskoarabská státní společnost Aramco byla nucena uzavřít svou rafinerii Ras Tanura na východním pobřeží, která zpracovává zhruba 550 000 barelů ropy denně. Zařízení zasáhly úlomky z íránských dronů, které zneškodnila protivzdušná obrana. Podobné incidenty postihly i Dubaj, kde největší kontejnerový přístav mimo Asii, Jebel Ali, musel dočasně přerušit provoz kvůli požáru způsobenému dopadajícími troskami.
Kromě ropy se konflikt dramaticky dotkl také trhu se zemním plynem. Katarská společnost QatarEnergy, největší světový dodavatel zkapalněného zemního plynu (LNG), zastavila v pondělí produkci po dronovém útoku připisovaném Íránu. Katar zajišťuje pětinu světových dodávek LNG, na nichž je nyní závislá zejména Evropa, snažící se nahradit ruské zdroje. Výsledkem byl skokový nárůst evropských cen plynu na nejvyšší úroveň od zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Ekonomické dopady na sebe nenechaly dlouho čekat. Cena ropy Brent o víkendu vystřelila o 10 % nad hranici 80 dolarů za barel. Zatímco Donald Trump očekává, že boje potrvají jen několik týdnů, tržní analytici varují, že při dlouhodobějším zablokování Hormuzského průlivu by se cena mohla vyšplhat až ke 100 dolarům za barel. Takový vývoj by znamenal další silný inflační tlak na západní ekonomiky, které se teprve začaly vzpamatovávat z předchozí krize.
Pro amerického prezidenta představuje zdražování pohonných hmot značné politické riziko před podzimními volbami, přestože ještě nedávno deklaroval pokles inflace. Podobné obavy panují i ve Velké Británii, kde hrozí další nárůst účtů za energie pro domácnosti i firmy. Podle odborníků může každé zvýšení ceny ropy o 10 dolarů přidat až 0,4 % k inflaci a zároveň zpomalit růst globálního HDP.
Z této situace může paradoxně těžit Rusko. Vyšší ceny energií přímo plní válečnou pokladnu Vladimira Putina a posilují morálku v Moskvě, jejíž poradci již dříve spokojeně předpovídali návrat ropy ke hranici 100 dolarů. Čím déle bude krize v Íránu trvat, tím větší je riziko dominového efektu, který zasáhne téměř všechny aspekty globální ekonomiky, od nákladů na dopravu zboží až po ceny základních potravin.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.