Evropská unie hledá klimatického spojence v Číně, poté, co Spojené státy ustoupily ze scény. Brusel a Peking mohou ve čtvrtek uzavřít klimatickou dohodu, otázkou ale zůstává, zda bude mít skutečný dopad, varuje Politico.
Poté, co se Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa letos definitivně odklonily od pařížské klimatické dohody a přerušily spolupráci s Čínou, vzniklo ve světové klimatické diplomacii vážné vakuum. Evropská unie se nyní pokouší tuto mezeru zaplnit a navázat přímou klimatickou spolupráci s Pekingem, což by představovalo zásadní změnu ve světovém rozložení sil v oblasti ochrany klimatu.
Ve čtvrtek se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a předseda Evropské rady António Costa setkají v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Čchiangem. I když není jisté, že jednání vyústí v konkrétní dohodu, EU doufá v alespoň společné prohlášení o spolupráci v klimatické oblasti. Takový krok by podle odborníků mohl uklidnit napjaté trhy s čistou energií a poskytnout politický impuls ostatním státům k dalším emisním škrtům.
„EU a Čína si tento okamžik nemohou dovolit promarnit,“ uvedla bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová, významná postava klimatické diplomacie. Podle ní by dohoda mohla přispět ke stabilitě, urychlit přechod na obnovitelné zdroje a ukázat, že i v době globálních rozporů může být klima sjednocujícím tématem.
Jednání však probíhá v napjaté atmosféře. Hospodářské a obchodní vztahy mezi Bruselem a Pekingem jsou pod tlakem kvůli obavám EU z čínských dotací a exportu levných technologií, které ohrožují evropské výrobce. Navíc Čína nedávno zpřísnila vývozní kontrolu klíčových surovin potřebných pro výrobu ekologických technologií, což Brusel vnímá jako geopolitický nátlak.
Za první vlády Donalda Trumpa se EU snažila převzít roli hlavního klimatického partnera Číny, ale kvůli vnitřním sporům a slabé diplomatické váze se jí to příliš nedařilo. Nyní, po návratu Trumpa do Bílého domu a jeho odstoupení od klimatických závazků, se situace změnila. Čína již nepotřebuje být přesvědčována o výhodách zelené ekonomiky – její vývoz solárních panelů, baterií a elektromobilů je na vzestupu a tvoří významnou součást domácího růstu.
Podle analýzy Carbon Brief čínský export čistých technologií v roce 2024 snížil globální emise o zhruba 1 %. Pro Peking je EU klíčovým trhem a klimatická spolupráce se Západem se tak stává nástrojem politického vlivu i ekonomického pragmatismu.
Dohoda s EU by Číně navíc pomohla posílit její image mezinárodního aktéra stojícího proti americkému unilateralismu. Jak v úterý prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun, summit „je dobrý nejen pro obě strany, ale i pro celý svět“. Společné klimatické prohlášení by zároveň zdůraznilo kontrast vůči Spojeným státům, které se pod Trumpovým vedením stále více izolují.
Evropská diplomacie usiluje o skutečné závazky ze strany Pekingu – například snížení emisí pod úroveň roku 2030 alespoň o 30 % do roku 2035 nebo omezení využívání uhlí. Tyto požadavky jsou součástí příprav na podzimní klimatický summit COP30 v Brazílii, kde obě strany předloží nové klimatické cíle.
Jednání však probíhají obtížně. Peking sice projevuje ochotu jednat, ale podle unijních činitelů odmítá závazky, které by výrazně změnily jeho současnou klimatickou strategii. Zástupci EU přiznávají, že i na jejich straně panuje vnitropolitický zmatek – proces stanovení nových klimatických cílů je zatížen domácími spory a zpožděními.
„Problém je, že EU má na Čínu jasné požadavky, ale její vlastní klimatická politika doma selhává,“ poznamenal analytik Li Šuo z Asia Society Policy Institute.
Možná dohoda mezi EU a Čínou by mohla připomínat tzv. Sunnylandské prohlášení z roku 2022, kdy se Čína s USA dohodly na společném boji proti emisím metanu. Tento přístup spočíval ve vynechání nejspornějších témat a hledání konkrétních, dosažitelných cílů – například v oblasti obnovitelných zdrojů, financování klimatických projektů v rozvojových zemích nebo tvorbě jednotných pravidel pro uhlíkové trhy.
EU a Čína by mohly také najít shodu v oblasti potlačování odlesňování, omezení oxidů dusíku či v rámci sporů ohledně uhlíkového cla EU. Nicméně podle evropských diplomatů je i jen samotné společné prohlášení považováno za úspěch.
„Pokud se nakonec podaří schválit společné prohlášení, bude to důležitý krok vpřed,“ uvedl jeden z představitelů Evropské komise. „V této kritické situaci je vítězstvím už samotný fakt, že se EU a Čína dokážou domluvit.“
Podle informací agentury Reuters nařídil Elon Musk během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2022 vypnutí satelitního pokrytí Starlink nad částí Chersonské oblasti. Tři zdroje obeznámené se situací uvedly, že Musk požádal jednoho z hlavních inženýrů společnosti SpaceX o deaktivaci služby v okolí města Beryslav, kde se ukrajinské jednotky pokoušely obklíčit ruské síly.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.
V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Po intenzivních bouřkách, které ve čtvrtek zasáhly Moravu, vydal dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naléhavou výstrahu před silnými bouřkami pro oblast Čech. Očekává se, že nepříznivé počasí zasáhne region v odpoledních a večerních hodinách během pátku i soboty.
Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.
Na 25. summitu EU–Čína v Pekingu byla podepsána důležitá klimatická dohoda, která byla považována za vzácné vítězství pro obě strany. Přesto, že se evropským lídrům podařilo dosáhnout společné shody v oblasti boje proti klimatickým změnám, zbytek jednání se ukázal jako neúspěšný.
Hulk Hogan, známá postava světa profesionálního wrestlingu a herec, zemřel ve věku 71 let. Podle informací jeho manažera, Chrise Vola, zemřel poté, co u něj došlo k srdeční zástavě, zatímco byl doma na Floridě.