Evropská unie hledá klimatického spojence v Číně, poté, co Spojené státy ustoupily ze scény. Brusel a Peking mohou ve čtvrtek uzavřít klimatickou dohodu, otázkou ale zůstává, zda bude mít skutečný dopad, varuje Politico.
Poté, co se Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa letos definitivně odklonily od pařížské klimatické dohody a přerušily spolupráci s Čínou, vzniklo ve světové klimatické diplomacii vážné vakuum. Evropská unie se nyní pokouší tuto mezeru zaplnit a navázat přímou klimatickou spolupráci s Pekingem, což by představovalo zásadní změnu ve světovém rozložení sil v oblasti ochrany klimatu.
Ve čtvrtek se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a předseda Evropské rady António Costa setkají v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Čchiangem. I když není jisté, že jednání vyústí v konkrétní dohodu, EU doufá v alespoň společné prohlášení o spolupráci v klimatické oblasti. Takový krok by podle odborníků mohl uklidnit napjaté trhy s čistou energií a poskytnout politický impuls ostatním státům k dalším emisním škrtům.
„EU a Čína si tento okamžik nemohou dovolit promarnit,“ uvedla bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová, významná postava klimatické diplomacie. Podle ní by dohoda mohla přispět ke stabilitě, urychlit přechod na obnovitelné zdroje a ukázat, že i v době globálních rozporů může být klima sjednocujícím tématem.
Jednání však probíhá v napjaté atmosféře. Hospodářské a obchodní vztahy mezi Bruselem a Pekingem jsou pod tlakem kvůli obavám EU z čínských dotací a exportu levných technologií, které ohrožují evropské výrobce. Navíc Čína nedávno zpřísnila vývozní kontrolu klíčových surovin potřebných pro výrobu ekologických technologií, což Brusel vnímá jako geopolitický nátlak.
Za první vlády Donalda Trumpa se EU snažila převzít roli hlavního klimatického partnera Číny, ale kvůli vnitřním sporům a slabé diplomatické váze se jí to příliš nedařilo. Nyní, po návratu Trumpa do Bílého domu a jeho odstoupení od klimatických závazků, se situace změnila. Čína již nepotřebuje být přesvědčována o výhodách zelené ekonomiky – její vývoz solárních panelů, baterií a elektromobilů je na vzestupu a tvoří významnou součást domácího růstu.
Podle analýzy Carbon Brief čínský export čistých technologií v roce 2024 snížil globální emise o zhruba 1 %. Pro Peking je EU klíčovým trhem a klimatická spolupráce se Západem se tak stává nástrojem politického vlivu i ekonomického pragmatismu.
Dohoda s EU by Číně navíc pomohla posílit její image mezinárodního aktéra stojícího proti americkému unilateralismu. Jak v úterý prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun, summit „je dobrý nejen pro obě strany, ale i pro celý svět“. Společné klimatické prohlášení by zároveň zdůraznilo kontrast vůči Spojeným státům, které se pod Trumpovým vedením stále více izolují.
Evropská diplomacie usiluje o skutečné závazky ze strany Pekingu – například snížení emisí pod úroveň roku 2030 alespoň o 30 % do roku 2035 nebo omezení využívání uhlí. Tyto požadavky jsou součástí příprav na podzimní klimatický summit COP30 v Brazílii, kde obě strany předloží nové klimatické cíle.
Jednání však probíhají obtížně. Peking sice projevuje ochotu jednat, ale podle unijních činitelů odmítá závazky, které by výrazně změnily jeho současnou klimatickou strategii. Zástupci EU přiznávají, že i na jejich straně panuje vnitropolitický zmatek – proces stanovení nových klimatických cílů je zatížen domácími spory a zpožděními.
„Problém je, že EU má na Čínu jasné požadavky, ale její vlastní klimatická politika doma selhává,“ poznamenal analytik Li Šuo z Asia Society Policy Institute.
Možná dohoda mezi EU a Čínou by mohla připomínat tzv. Sunnylandské prohlášení z roku 2022, kdy se Čína s USA dohodly na společném boji proti emisím metanu. Tento přístup spočíval ve vynechání nejspornějších témat a hledání konkrétních, dosažitelných cílů – například v oblasti obnovitelných zdrojů, financování klimatických projektů v rozvojových zemích nebo tvorbě jednotných pravidel pro uhlíkové trhy.
EU a Čína by mohly také najít shodu v oblasti potlačování odlesňování, omezení oxidů dusíku či v rámci sporů ohledně uhlíkového cla EU. Nicméně podle evropských diplomatů je i jen samotné společné prohlášení považováno za úspěch.
„Pokud se nakonec podaří schválit společné prohlášení, bude to důležitý krok vpřed,“ uvedl jeden z představitelů Evropské komise. „V této kritické situaci je vítězstvím už samotný fakt, že se EU a Čína dokážou domluvit.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.