Evropská unie hledá klimatického spojence v Číně, poté, co Spojené státy ustoupily ze scény. Brusel a Peking mohou ve čtvrtek uzavřít klimatickou dohodu, otázkou ale zůstává, zda bude mít skutečný dopad, varuje Politico.
Poté, co se Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa letos definitivně odklonily od pařížské klimatické dohody a přerušily spolupráci s Čínou, vzniklo ve světové klimatické diplomacii vážné vakuum. Evropská unie se nyní pokouší tuto mezeru zaplnit a navázat přímou klimatickou spolupráci s Pekingem, což by představovalo zásadní změnu ve světovém rozložení sil v oblasti ochrany klimatu.
Ve čtvrtek se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a předseda Evropské rady António Costa setkají v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Čchiangem. I když není jisté, že jednání vyústí v konkrétní dohodu, EU doufá v alespoň společné prohlášení o spolupráci v klimatické oblasti. Takový krok by podle odborníků mohl uklidnit napjaté trhy s čistou energií a poskytnout politický impuls ostatním státům k dalším emisním škrtům.
„EU a Čína si tento okamžik nemohou dovolit promarnit,“ uvedla bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová, významná postava klimatické diplomacie. Podle ní by dohoda mohla přispět ke stabilitě, urychlit přechod na obnovitelné zdroje a ukázat, že i v době globálních rozporů může být klima sjednocujícím tématem.
Jednání však probíhá v napjaté atmosféře. Hospodářské a obchodní vztahy mezi Bruselem a Pekingem jsou pod tlakem kvůli obavám EU z čínských dotací a exportu levných technologií, které ohrožují evropské výrobce. Navíc Čína nedávno zpřísnila vývozní kontrolu klíčových surovin potřebných pro výrobu ekologických technologií, což Brusel vnímá jako geopolitický nátlak.
Za první vlády Donalda Trumpa se EU snažila převzít roli hlavního klimatického partnera Číny, ale kvůli vnitřním sporům a slabé diplomatické váze se jí to příliš nedařilo. Nyní, po návratu Trumpa do Bílého domu a jeho odstoupení od klimatických závazků, se situace změnila. Čína již nepotřebuje být přesvědčována o výhodách zelené ekonomiky – její vývoz solárních panelů, baterií a elektromobilů je na vzestupu a tvoří významnou součást domácího růstu.
Podle analýzy Carbon Brief čínský export čistých technologií v roce 2024 snížil globální emise o zhruba 1 %. Pro Peking je EU klíčovým trhem a klimatická spolupráce se Západem se tak stává nástrojem politického vlivu i ekonomického pragmatismu.
Dohoda s EU by Číně navíc pomohla posílit její image mezinárodního aktéra stojícího proti americkému unilateralismu. Jak v úterý prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun, summit „je dobrý nejen pro obě strany, ale i pro celý svět“. Společné klimatické prohlášení by zároveň zdůraznilo kontrast vůči Spojeným státům, které se pod Trumpovým vedením stále více izolují.
Evropská diplomacie usiluje o skutečné závazky ze strany Pekingu – například snížení emisí pod úroveň roku 2030 alespoň o 30 % do roku 2035 nebo omezení využívání uhlí. Tyto požadavky jsou součástí příprav na podzimní klimatický summit COP30 v Brazílii, kde obě strany předloží nové klimatické cíle.
Jednání však probíhají obtížně. Peking sice projevuje ochotu jednat, ale podle unijních činitelů odmítá závazky, které by výrazně změnily jeho současnou klimatickou strategii. Zástupci EU přiznávají, že i na jejich straně panuje vnitropolitický zmatek – proces stanovení nových klimatických cílů je zatížen domácími spory a zpožděními.
„Problém je, že EU má na Čínu jasné požadavky, ale její vlastní klimatická politika doma selhává,“ poznamenal analytik Li Šuo z Asia Society Policy Institute.
Možná dohoda mezi EU a Čínou by mohla připomínat tzv. Sunnylandské prohlášení z roku 2022, kdy se Čína s USA dohodly na společném boji proti emisím metanu. Tento přístup spočíval ve vynechání nejspornějších témat a hledání konkrétních, dosažitelných cílů – například v oblasti obnovitelných zdrojů, financování klimatických projektů v rozvojových zemích nebo tvorbě jednotných pravidel pro uhlíkové trhy.
EU a Čína by mohly také najít shodu v oblasti potlačování odlesňování, omezení oxidů dusíku či v rámci sporů ohledně uhlíkového cla EU. Nicméně podle evropských diplomatů je i jen samotné společné prohlášení považováno za úspěch.
„Pokud se nakonec podaří schválit společné prohlášení, bude to důležitý krok vpřed,“ uvedl jeden z představitelů Evropské komise. „V této kritické situaci je vítězstvím už samotný fakt, že se EU a Čína dokážou domluvit.“
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.