Evropská unie hledá klimatického spojence v Číně, poté, co Spojené státy ustoupily ze scény. Brusel a Peking mohou ve čtvrtek uzavřít klimatickou dohodu, otázkou ale zůstává, zda bude mít skutečný dopad, varuje Politico.
Poté, co se Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa letos definitivně odklonily od pařížské klimatické dohody a přerušily spolupráci s Čínou, vzniklo ve světové klimatické diplomacii vážné vakuum. Evropská unie se nyní pokouší tuto mezeru zaplnit a navázat přímou klimatickou spolupráci s Pekingem, což by představovalo zásadní změnu ve světovém rozložení sil v oblasti ochrany klimatu.
Ve čtvrtek se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a předseda Evropské rady António Costa setkají v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Čchiangem. I když není jisté, že jednání vyústí v konkrétní dohodu, EU doufá v alespoň společné prohlášení o spolupráci v klimatické oblasti. Takový krok by podle odborníků mohl uklidnit napjaté trhy s čistou energií a poskytnout politický impuls ostatním státům k dalším emisním škrtům.
„EU a Čína si tento okamžik nemohou dovolit promarnit,“ uvedla bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová, významná postava klimatické diplomacie. Podle ní by dohoda mohla přispět ke stabilitě, urychlit přechod na obnovitelné zdroje a ukázat, že i v době globálních rozporů může být klima sjednocujícím tématem.
Jednání však probíhá v napjaté atmosféře. Hospodářské a obchodní vztahy mezi Bruselem a Pekingem jsou pod tlakem kvůli obavám EU z čínských dotací a exportu levných technologií, které ohrožují evropské výrobce. Navíc Čína nedávno zpřísnila vývozní kontrolu klíčových surovin potřebných pro výrobu ekologických technologií, což Brusel vnímá jako geopolitický nátlak.
Za první vlády Donalda Trumpa se EU snažila převzít roli hlavního klimatického partnera Číny, ale kvůli vnitřním sporům a slabé diplomatické váze se jí to příliš nedařilo. Nyní, po návratu Trumpa do Bílého domu a jeho odstoupení od klimatických závazků, se situace změnila. Čína již nepotřebuje být přesvědčována o výhodách zelené ekonomiky – její vývoz solárních panelů, baterií a elektromobilů je na vzestupu a tvoří významnou součást domácího růstu.
Podle analýzy Carbon Brief čínský export čistých technologií v roce 2024 snížil globální emise o zhruba 1 %. Pro Peking je EU klíčovým trhem a klimatická spolupráce se Západem se tak stává nástrojem politického vlivu i ekonomického pragmatismu.
Dohoda s EU by Číně navíc pomohla posílit její image mezinárodního aktéra stojícího proti americkému unilateralismu. Jak v úterý prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun, summit „je dobrý nejen pro obě strany, ale i pro celý svět“. Společné klimatické prohlášení by zároveň zdůraznilo kontrast vůči Spojeným státům, které se pod Trumpovým vedením stále více izolují.
Evropská diplomacie usiluje o skutečné závazky ze strany Pekingu – například snížení emisí pod úroveň roku 2030 alespoň o 30 % do roku 2035 nebo omezení využívání uhlí. Tyto požadavky jsou součástí příprav na podzimní klimatický summit COP30 v Brazílii, kde obě strany předloží nové klimatické cíle.
Jednání však probíhají obtížně. Peking sice projevuje ochotu jednat, ale podle unijních činitelů odmítá závazky, které by výrazně změnily jeho současnou klimatickou strategii. Zástupci EU přiznávají, že i na jejich straně panuje vnitropolitický zmatek – proces stanovení nových klimatických cílů je zatížen domácími spory a zpožděními.
„Problém je, že EU má na Čínu jasné požadavky, ale její vlastní klimatická politika doma selhává,“ poznamenal analytik Li Šuo z Asia Society Policy Institute.
Možná dohoda mezi EU a Čínou by mohla připomínat tzv. Sunnylandské prohlášení z roku 2022, kdy se Čína s USA dohodly na společném boji proti emisím metanu. Tento přístup spočíval ve vynechání nejspornějších témat a hledání konkrétních, dosažitelných cílů – například v oblasti obnovitelných zdrojů, financování klimatických projektů v rozvojových zemích nebo tvorbě jednotných pravidel pro uhlíkové trhy.
EU a Čína by mohly také najít shodu v oblasti potlačování odlesňování, omezení oxidů dusíku či v rámci sporů ohledně uhlíkového cla EU. Nicméně podle evropských diplomatů je i jen samotné společné prohlášení považováno za úspěch.
„Pokud se nakonec podaří schválit společné prohlášení, bude to důležitý krok vpřed,“ uvedl jeden z představitelů Evropské komise. „V této kritické situaci je vítězstvím už samotný fakt, že se EU a Čína dokážou domluvit.“
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.