Evropská unie hledá klimatického spojence v Číně, poté, co Spojené státy ustoupily ze scény. Brusel a Peking mohou ve čtvrtek uzavřít klimatickou dohodu, otázkou ale zůstává, zda bude mít skutečný dopad, varuje Politico.
Poté, co se Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa letos definitivně odklonily od pařížské klimatické dohody a přerušily spolupráci s Čínou, vzniklo ve světové klimatické diplomacii vážné vakuum. Evropská unie se nyní pokouší tuto mezeru zaplnit a navázat přímou klimatickou spolupráci s Pekingem, což by představovalo zásadní změnu ve světovém rozložení sil v oblasti ochrany klimatu.
Ve čtvrtek se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a předseda Evropské rady António Costa setkají v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Čchiangem. I když není jisté, že jednání vyústí v konkrétní dohodu, EU doufá v alespoň společné prohlášení o spolupráci v klimatické oblasti. Takový krok by podle odborníků mohl uklidnit napjaté trhy s čistou energií a poskytnout politický impuls ostatním státům k dalším emisním škrtům.
„EU a Čína si tento okamžik nemohou dovolit promarnit,“ uvedla bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová, významná postava klimatické diplomacie. Podle ní by dohoda mohla přispět ke stabilitě, urychlit přechod na obnovitelné zdroje a ukázat, že i v době globálních rozporů může být klima sjednocujícím tématem.
Jednání však probíhá v napjaté atmosféře. Hospodářské a obchodní vztahy mezi Bruselem a Pekingem jsou pod tlakem kvůli obavám EU z čínských dotací a exportu levných technologií, které ohrožují evropské výrobce. Navíc Čína nedávno zpřísnila vývozní kontrolu klíčových surovin potřebných pro výrobu ekologických technologií, což Brusel vnímá jako geopolitický nátlak.
Za první vlády Donalda Trumpa se EU snažila převzít roli hlavního klimatického partnera Číny, ale kvůli vnitřním sporům a slabé diplomatické váze se jí to příliš nedařilo. Nyní, po návratu Trumpa do Bílého domu a jeho odstoupení od klimatických závazků, se situace změnila. Čína již nepotřebuje být přesvědčována o výhodách zelené ekonomiky – její vývoz solárních panelů, baterií a elektromobilů je na vzestupu a tvoří významnou součást domácího růstu.
Podle analýzy Carbon Brief čínský export čistých technologií v roce 2024 snížil globální emise o zhruba 1 %. Pro Peking je EU klíčovým trhem a klimatická spolupráce se Západem se tak stává nástrojem politického vlivu i ekonomického pragmatismu.
Dohoda s EU by Číně navíc pomohla posílit její image mezinárodního aktéra stojícího proti americkému unilateralismu. Jak v úterý prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun, summit „je dobrý nejen pro obě strany, ale i pro celý svět“. Společné klimatické prohlášení by zároveň zdůraznilo kontrast vůči Spojeným státům, které se pod Trumpovým vedením stále více izolují.
Evropská diplomacie usiluje o skutečné závazky ze strany Pekingu – například snížení emisí pod úroveň roku 2030 alespoň o 30 % do roku 2035 nebo omezení využívání uhlí. Tyto požadavky jsou součástí příprav na podzimní klimatický summit COP30 v Brazílii, kde obě strany předloží nové klimatické cíle.
Jednání však probíhají obtížně. Peking sice projevuje ochotu jednat, ale podle unijních činitelů odmítá závazky, které by výrazně změnily jeho současnou klimatickou strategii. Zástupci EU přiznávají, že i na jejich straně panuje vnitropolitický zmatek – proces stanovení nových klimatických cílů je zatížen domácími spory a zpožděními.
„Problém je, že EU má na Čínu jasné požadavky, ale její vlastní klimatická politika doma selhává,“ poznamenal analytik Li Šuo z Asia Society Policy Institute.
Možná dohoda mezi EU a Čínou by mohla připomínat tzv. Sunnylandské prohlášení z roku 2022, kdy se Čína s USA dohodly na společném boji proti emisím metanu. Tento přístup spočíval ve vynechání nejspornějších témat a hledání konkrétních, dosažitelných cílů – například v oblasti obnovitelných zdrojů, financování klimatických projektů v rozvojových zemích nebo tvorbě jednotných pravidel pro uhlíkové trhy.
EU a Čína by mohly také najít shodu v oblasti potlačování odlesňování, omezení oxidů dusíku či v rámci sporů ohledně uhlíkového cla EU. Nicméně podle evropských diplomatů je i jen samotné společné prohlášení považováno za úspěch.
„Pokud se nakonec podaří schválit společné prohlášení, bude to důležitý krok vpřed,“ uvedl jeden z představitelů Evropské komise. „V této kritické situaci je vítězstvím už samotný fakt, že se EU a Čína dokážou domluvit.“
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.