Dohoda o příměří je platná. V Pásmu Gazy zavládla radost i úzkost

V Pásmu Gazy zavládla radost, avšak byla provázena silnou úzkostí. Mnozí vyjádřili obavy, že se dohoda zhroutí a přinese zničenému území další utrpení. Zatímco se na některých místech shromáždily davy k tanci a zpěvu, jinde svědci hlásili utlumené reakce za hlasitého přeletu bezpilotních letounů a válečných letadel.

V Izraeli, během hektického a někdy chaotického čtvrtečního dění, se nemocnice připravovaly na příjem rukojmích propuštěných Hamasem. Vládní koalice schválila novou dohodu o příměří a tisíce lidí vyšly do ulic Tel Avivu vyjádřit radost a úlevu. V pozdních čtvrtečních hodinách vláda ve svém prohlášení uvedla, že „právě schválila rámec pro propuštění všech rukojmích – živých i zesnulých“.

Nepřímá jednání mezi Hamasem a Izraelem v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch, která vyvolalo oznámení „mírového návrhu“ Donalda Trumpa z minulého týdne, nabrala na obrátkách. Americký prezident ve čtvrtek řekl, že se pokusí dorazit do Egypta na podpis nové dohody, přičemž izraelští představitelé naznačili, že se jeho návštěva očekává v neděli. Trump dodal, že 48 rukojmích držených Hamasem, z nichž necelá polovina je podle předpokladů stále naživu, bude propuštěno „v pondělí nebo úterý“ a prohlásil, že dohoda „ukončila válku v Gaze“.

Ve čtvrtek večer bylo ohlášeno, že Spojené státy vyšlou přibližně 200 vojáků do Izraele, aby pomohli s monitorováním a podporou dohody o příměří. Světoví lídři spěchali s uvítáním průlomu, a to i přesto, že většina širšího Trumpova „mírového návrhu“ ještě nebyla vyjednána nebo dokonce explicitně uznána Hamasem a Izraelem. Prezident USA řekl v Oválné pracovně novinářům, že na základě podmínek dohody nebude nikdo nucen opustit Gazu.

Během čtvrtka panovala určitá nejasnost ohledně načasování první fáze dohody, což odráželo obecnou nejistotu ohledně mnoha jejích hlavních principů. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua uvedla, že příměří vstoupí v platnost, jakmile jej jeho vláda ratifikuje. Nicméně mluvčí izraelské vlády upřesnil, že příměří začne platit do 24 hodin od zasedání kabinetu. Rukojmí, o nichž se předpokládá, že jsou stále naživu v Gaze, by pak měli být osvobozeni do 72 hodin.

Mluvčí izraelské vlády dále uvedl, že se izraelské síly stáhnou na dohodnutou linii v Pásmu Gazy, která jim ponechá kontrolu nad 53 % území. Výměnou za to Izrael propustí asi 2 000 palestinských vězňů, avšak mluvčí vyloučil, že by mezi nimi byl Marwán Barghútí, vysoce postavená osobnost hnutí Fatah Mahmúda Abbáse, který je velmi populární v Gaze i na Západním břehu a často se o něm mluví jako o budoucím vůdci. Zdroje z Hamasu uvedly, že seznam propuštěných vězňů se ještě ve čtvrtek večer projednával.

Hamas vyzval Trumpa a garantující státy k zajištění úplné implementace příměří ze strany Izraele. Exilový šéf Gazy Chalíl Al-Hayya ve čtvrtek prohlásil, že skupina obdržela záruky od Spojených států, arabských zprostředkovatelů a Turecka, že válka v Gaze trvale skončila. Agentury OSN se připravují na okamžité dodání pomoci do Gazy, kde experti v srpnu vyhlásili hladomor.

Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že „k přeměně tohoto příměří ve skutečný pokrok potřebujeme více než jen umlčení zbraní“. Guterres vyzval k zajištění bezpečného přístupu pro humanitární pracovníky, odstranění byrokratických překážek pro rychlé dodávky pomoci, obnově zničené infrastruktury Gazy a financování k pokrytí obrovských potřeb.

V Izraeli tisíce lidí zaplnily náměstí v Tel Avivu, které se stalo centrem kampaně za návrat rukojmích domů. Mnozí tančili a zpívali, mávali izraelskými a americkými vlajkami. Einav Kahila, 25letá studentka, která cestovala z Jeruzaléma, řekla: „Cítíme, že konečně vidíme kousek světla na konci tunelu, kterým jsme všichni procházeli.“ Radost nad vyhlídkou na svobodu pro svého syna Matana, jednoho z posledních rukojmích, vyjádřila i Einav Zaugauker. „Nemůžu dýchat, nemůžu dýchat, nedokážu vysvětlit, co cítím… je to šílené,“ prohlásila.

V Gaze se o příměří dozvěděla Ola Al-Nazli (47) od sousedů v al-Muwasi, přeplněném a zanedbaném pobřežním pásu, kde našly útočiště statisíce Palestinců vysídlených izraelskými ofenzívami. „Nevěděla jsem, co cítit, jestli být šťastná, nebo smutná. Zažili jsme to už mnohokrát a pokaždé jsme byli znovu zklamaní, takže tentokrát je strach a obezřetnost silnější než kdy jindy,“ řekla al-Nazli, která byla nucena opustit svůj domov ve městě Gaza.

Úspěšné dokončení dohody by pro Trumpa znamenalo největší zahraničně-politický úspěch, který do úřadu nastoupil se slibem rychlého ukončení válek v Gaze a na Ukrajině. Vyjednavači odstranili rozpory mezi Hamasem a Izraelem ohledně detailů první fáze dvacetibodového plánu oznámeného Trumpem. Nicméně zůstává nejasné, zda strany vůbec projednaly ožehavější otázky, jako je odzbrojení Hamasu, které Izrael požaduje, a budoucí správa Gazy.

Osáma Hamdán, vysoký představitel Hamasu, ve čtvrtek katarské televizi Al Araby řekl, že palestinská militantní skupina odmítá Trumpův návrh na prozatímní „Radu míru“ v čele s americkým prezidentem, která by dohlížela na správu Gazy. Ačkoli přetrvávají obrovské problémy, dohoda přesto posunuje obě strany blíže k zastavení války, která se vyvinula v regionální konflikt a zapojila do něj země jako Libanon, Jemen a Írán.

V posledních dnech Izrael snížil intenzitu své vojenské kampaně; lékařské úřady v Gaze ohlásily, že při středečních izraelských úderech bylo zabito osm lidí. I když pomoc proudí podle Trumpova plánu skrze OSN a Červený půlměsíc, statisíce lidí budou stále postrádat dostatek jídla nebo přístřeší. Při útocích Hamasu v říjnu 2023 bylo zabito asi 1 200 lidí, většinou civilistů, a 251 jich bylo zajato. Izraelská odvetná ofenzíva usmrtila více než 67 000 lidí, většinou civilistů, a velkou část Gazy proměnila v ruiny.