Ačkoli by se mohlo zdát, že se včelám medonosným daří dobře, a to díky rostoucímu včelařskému průmyslu a péči včelařů, ne všechny žijí v úlech. Napříč Evropou stále existují divoké kolonie, které hnízdí v dutinách stromů a dalších přírodních prostorech. Žijí tak, jako jejich předkové po miliony let. Poprvé v historii byly tyto divoké populace včel medonosných oficiálně zařazeny do kategorie ohrožených druhů v rámci Evropské unie. Vyplývá to z nejnovější aktualizace Červeného seznamu IUCN, oficiální světové databáze stavu ochrany druhů.
Včela medonosná západní má dlouhou historii soužití s lidmi. Již tisíce let, sahající až do dob starověkého Egypta, lidé chovají včelstva v jednoduchých úlech pro získání medu. Největší dopad na tento druh má ale moderní včelařství s mobilními úly a komerčním opylováním. Z tohoto důvodu dnes existuje včela medonosná západní ve dvou formách. Jsou to řízené kolonie chované v úlech a divoké kolonie žijící nezávisle na člověku. Oba typy sice patří ke stejnému druhu Apis mellifera, ale jejich životy a vyhlídky do budoucna se radikálně liší.
Řízené kolonie včel čelí krizi již od počátku 21. století. Včelaři po celém světě tehdy zaznamenali alarmující ztráty v úlech. Od té doby vědci spolupracují se včelaři na zkoumání příčin a snižování úmrtnosti kolonií. Kvůli tomu je celý druh obecně vnímán jako ohrožený. Realita je ovšem složitější. Ačkoliv řízené kolonie stále trpí vysokými ztrátami, je o ně aktivně pečováno včelaři a jsou studovány výzkumníky. To samé však nelze říci o jejich divokých protějšcích. Ty byly donedávna studovány jen málo, zejména v Evropě.
Tato mezera ve znalostech vedla několik evropských badatelů k zahájení výzkumu včel žijících volně v přírodě. Takové kolonie byly zdokumentovány po celém Irsku a Spojeném království, v národních parcích ve Francii, v lesích Německa, Švýcarska a Polska, a také v Itálii a dokonce i ve městech jako je Bělehrad v Srbsku. Tyto populace jsou nyní zkoumány s cílem zjistit, zda dokážou tvořit soběstačné populace, které jsou schopné přežít bez lidské pomoci.
Pro propojení těchto nezávislých výzkumných projektů vznikla v roce 2020 globální iniciativa nazvaná Honey Bee Watch. Jejím cílem je lépe porozumět životu včel medonosných ve volné přírodě. V rámci této koalice se autor tohoto článku stal součástí týmu čtrnácti vědců a expertů. Ti spolupracovali s Mezinárodní unií pro ochranu přírody (IUCN) na přehodnocení stavu ochrany divokých populací A. mellifera.
Tato práce byla součástí monumentálního úsilí o aktualizaci Evropského červeného seznamu včel, které vedli výzkumníci z Univerzity v Monsu v Belgii. V rámci tohoto projektu byl poprvé zkoumán stav ochrany téměř dvou tisíc druhů. V roce 2014 byly divoké populace A. mellifera v Evropě uvedeny jako „nedostatečné údaje“. Důvodem byl nedostatek informací k zodpovězení zdánlivě jednoduché otázky. Tou bylo, jak rozeznat, zda kolonie nalezená ve stromě je skutečně divoká, nebo jen uprchla z řízeného úlu.
Nové posouzení zvolilo jiný přístup. Včely medonosné nejsou skutečně domestikovány. Včelaři jim nikdy nedokázali zcela zabránit v rozmnožování s jinými koloniemi, ať už divokými nebo řízenými. To znamená, že genetické rozdíly mezi řízenými a divokými koloniemi jsou často zastřené. Místo snahy o stanovení genetické hranice oddělující oba typy byla upravena definice „divokého“ vztahující se ke včelám medonosným, kterou používá IUCN.
Divoké populace včel medonosných byly proto definovány na základě dvou kritérií. Zaprvé, žijí volně bez lidského řízení. Zadruhé, dokážou udržet svůj počet nezávisle, aniž by se spoléhaly na zavádění nových kolonií, například těch, které uprchly z řízených úlů. Využití ekologie namísto genetiky pro definování divokých včel medonosných umožnilo lépe vyhodnotit jejich stav ochrany.
Evropa má nejnižší hustotu volně žijících kolonií na světě, jelikož řízené úly výrazně převažují nad divokými. Díky nedávné analýze, kterou poskytli vědečtí posuzovatelé, víme, že jejich počet klesá. Spolu s důkazy o ztrátě přirozeného prostředí, invazivními parazity, nemocemi a hybridizací zprostředkovanou člověkem, se ukázal jasný obrázek. Divoké včely medonosné jsou skutečně v potížích.
Z tohoto důvodu byl jejich stav na Červeném seznamu aktualizován na „ohrožené v rámci Evropské unie“. Pro širší celoevropský region zůstávají nadále „nedostatečné údaje“. Důvodem je nedostatek dat pro oblasti jako je Balkán, Pobaltí, Skandinávie a východní Evropa.
Ochrana divokých včel medonosných není jen o záchraně ikonického druhu. Jde také o zabezpečení potravinové bezpečnosti, biodiverzity a ekosystémů pro budoucnost. Populace přežívající ve volné přírodě jsou ty, které se přirozeně vyvinuly, aby se dokázaly vyrovnat s parazity, nemocemi a drsnými podmínkami. Tyto podmínky mohou zničit řízené úly. Divoké včely představují životně důležitou genetickou zásobárnu, která by mohla pomoci zvýšit odolnost divokých i řízených včel vůči budoucím hrozbám. Nové hodnocení ohroženého druhu je formálním uznáním, že divoké včely medonosné jsou původní divokou zvěří, která potřebuje ochranu. Nadále si nemůžeme dovolit, aby zůstaly neprobádané a nechráněné.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval k „celoplošnému“ diplomatickému úsilí o ochranu občanů v Kambodži. Stalo se tak poté, co byl univerzitní student vlákán tamním podvodným gangem a údajně umučen k smrti. Na zasedání vlády v úterý prezident I uvedl, že „ochrana životů a bezpečnosti občanů je největší odpovědností vlády“ a vyzval k „rychlé repatriaci“ všech, kteří se stali obětí podvodů.
Americká společnost vyvinula nový druh dřeva, o němž tvrdí, že má až desetinásobně vyšší poměr pevnosti k hmotnosti než ocel, přičemž je zároveň až šestkrát lehčí. Tento komerční produkt nazvaný „Superdřevo“ uvádí na trh společnost InventWood, jejímž spoluzakladatelem je materiálový vědec Liangbing Hu.
Podle uniklého dokumentu, který získal Politico, se představitelé členských zemí EU chystají na summitu koncem tohoto měsíce vyzvat instituce bloku k urychlení další fáze jejich deregulace. Evropská unie prochází obdobím rychlého legislativního zjednodušování. Reaguje tím na pomalý hospodářský růst a rostoucí dluhy v mnoha zemích. Cílem je usnadnit podnikům vydělávání peněz a vytváření nových pracovních míst.
Ačkoli by se mohlo zdát, že se včelám medonosným daří dobře, a to díky rostoucímu včelařskému průmyslu a péči včelařů, ne všechny žijí v úlech. Napříč Evropou stále existují divoké kolonie, které hnízdí v dutinách stromů a dalších přírodních prostorech. Žijí tak, jako jejich předkové po miliony let. Poprvé v historii byly tyto divoké populace včel medonosných oficiálně zařazeny do kategorie ohrožených druhů v rámci Evropské unie. Vyplývá to z nejnovější aktualizace Červeného seznamu IUCN, oficiální světové databáze stavu ochrany druhů.
Evropští diplomaté a politici se v soukromí obávají, že by Izrael neměl počítat s tím, že evropští lídři rychle zapomenou na smrt desetitisíců Palestinců v Gaze. To platí i v případě, že mírová dohoda Donalda Trumpa úspěšně ukončí válečný konflikt. Panuje mezi nimi přesvědčení, že jejich úsilí o nátlak na Izrael, aby přistoupil na příměří, se vyplatilo a je nutné v něm nadále pokračovat.
Navzdory tomu, že Kyjev nepřetržitě čelí ruským útokům drony a raketami, Ukrajinci sledují s obavami, jestli zájem a solidarita Evropy o jejich válku neochabuje.
Zatímco křehké příměří v Gaze trvá, pozornost se soustředí na to, kdo bude vládnout zpustošené enklávě. Dvacetibodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje dočasnou technokratickou komisi dohlíženou mezinárodní „Radou míru“. Později by pak měla kontrolu převzít Palestinská samospráva. Kritici ale tvrdí, že tato vize odsouvá mnoho obyvatel Gazy na vedlejší kolej a evokuje ozvěny koloniální nadvlády.
Generální tajemník NATO Mark Rutte se v pondělí veřejně žertem vyjádřil o stavu ruského námořnictva, zatímco Moskva popírala, že by se jedna z jejích ponorek musela vynořit kvůli technickým problémům. Ruská černomořská flotila uvedla, že dieselelektrická ponorka Novorossijsk se vynořila u pobřeží Francie proto, aby splnila navigační pravidla v Lamanšském průlivu. Ponorku po celou dobu její plavby sledovala britská válečná loď a vrtulník. Nizozemské úřady přitom již v sobotu oznámily, že ponorka je v Severním moři vlečena.
Obavy z eskalace globálního konfliktu na úroveň třetí světové války se dramaticky zvýšily poté, co bývalý americký prezident Donald Trump pohrozil, že by Ukrajině mohl dodat rakety Tomahawk s dlouhým doletem. Moskva na tuto hrozbu reagovala zcela chladnokrevně, přičemž dlouholetý spojenec Vladimira Putina vyslal americkému prezidentovi mrazivé varování.
Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.