Ačkoli by se mohlo zdát, že se včelám medonosným daří dobře, a to díky rostoucímu včelařskému průmyslu a péči včelařů, ne všechny žijí v úlech. Napříč Evropou stále existují divoké kolonie, které hnízdí v dutinách stromů a dalších přírodních prostorech. Žijí tak, jako jejich předkové po miliony let. Poprvé v historii byly tyto divoké populace včel medonosných oficiálně zařazeny do kategorie ohrožených druhů v rámci Evropské unie. Vyplývá to z nejnovější aktualizace Červeného seznamu IUCN, oficiální světové databáze stavu ochrany druhů.
Včela medonosná západní má dlouhou historii soužití s lidmi. Již tisíce let, sahající až do dob starověkého Egypta, lidé chovají včelstva v jednoduchých úlech pro získání medu. Největší dopad na tento druh má ale moderní včelařství s mobilními úly a komerčním opylováním. Z tohoto důvodu dnes existuje včela medonosná západní ve dvou formách. Jsou to řízené kolonie chované v úlech a divoké kolonie žijící nezávisle na člověku. Oba typy sice patří ke stejnému druhu Apis mellifera, ale jejich životy a vyhlídky do budoucna se radikálně liší.
Řízené kolonie včel čelí krizi již od počátku 21. století. Včelaři po celém světě tehdy zaznamenali alarmující ztráty v úlech. Od té doby vědci spolupracují se včelaři na zkoumání příčin a snižování úmrtnosti kolonií. Kvůli tomu je celý druh obecně vnímán jako ohrožený. Realita je ovšem složitější. Ačkoliv řízené kolonie stále trpí vysokými ztrátami, je o ně aktivně pečováno včelaři a jsou studovány výzkumníky. To samé však nelze říci o jejich divokých protějšcích. Ty byly donedávna studovány jen málo, zejména v Evropě.
Tato mezera ve znalostech vedla několik evropských badatelů k zahájení výzkumu včel žijících volně v přírodě. Takové kolonie byly zdokumentovány po celém Irsku a Spojeném království, v národních parcích ve Francii, v lesích Německa, Švýcarska a Polska, a také v Itálii a dokonce i ve městech jako je Bělehrad v Srbsku. Tyto populace jsou nyní zkoumány s cílem zjistit, zda dokážou tvořit soběstačné populace, které jsou schopné přežít bez lidské pomoci.
Pro propojení těchto nezávislých výzkumných projektů vznikla v roce 2020 globální iniciativa nazvaná Honey Bee Watch. Jejím cílem je lépe porozumět životu včel medonosných ve volné přírodě. V rámci této koalice se autor tohoto článku stal součástí týmu čtrnácti vědců a expertů. Ti spolupracovali s Mezinárodní unií pro ochranu přírody (IUCN) na přehodnocení stavu ochrany divokých populací A. mellifera.
Tato práce byla součástí monumentálního úsilí o aktualizaci Evropského červeného seznamu včel, které vedli výzkumníci z Univerzity v Monsu v Belgii. V rámci tohoto projektu byl poprvé zkoumán stav ochrany téměř dvou tisíc druhů. V roce 2014 byly divoké populace A. mellifera v Evropě uvedeny jako „nedostatečné údaje“. Důvodem byl nedostatek informací k zodpovězení zdánlivě jednoduché otázky. Tou bylo, jak rozeznat, zda kolonie nalezená ve stromě je skutečně divoká, nebo jen uprchla z řízeného úlu.
Nové posouzení zvolilo jiný přístup. Včely medonosné nejsou skutečně domestikovány. Včelaři jim nikdy nedokázali zcela zabránit v rozmnožování s jinými koloniemi, ať už divokými nebo řízenými. To znamená, že genetické rozdíly mezi řízenými a divokými koloniemi jsou často zastřené. Místo snahy o stanovení genetické hranice oddělující oba typy byla upravena definice „divokého“ vztahující se ke včelám medonosným, kterou používá IUCN.
Divoké populace včel medonosných byly proto definovány na základě dvou kritérií. Zaprvé, žijí volně bez lidského řízení. Zadruhé, dokážou udržet svůj počet nezávisle, aniž by se spoléhaly na zavádění nových kolonií, například těch, které uprchly z řízených úlů. Využití ekologie namísto genetiky pro definování divokých včel medonosných umožnilo lépe vyhodnotit jejich stav ochrany.
Evropa má nejnižší hustotu volně žijících kolonií na světě, jelikož řízené úly výrazně převažují nad divokými. Díky nedávné analýze, kterou poskytli vědečtí posuzovatelé, víme, že jejich počet klesá. Spolu s důkazy o ztrátě přirozeného prostředí, invazivními parazity, nemocemi a hybridizací zprostředkovanou člověkem, se ukázal jasný obrázek. Divoké včely medonosné jsou skutečně v potížích.
Z tohoto důvodu byl jejich stav na Červeném seznamu aktualizován na „ohrožené v rámci Evropské unie“. Pro širší celoevropský region zůstávají nadále „nedostatečné údaje“. Důvodem je nedostatek dat pro oblasti jako je Balkán, Pobaltí, Skandinávie a východní Evropa.
Ochrana divokých včel medonosných není jen o záchraně ikonického druhu. Jde také o zabezpečení potravinové bezpečnosti, biodiverzity a ekosystémů pro budoucnost. Populace přežívající ve volné přírodě jsou ty, které se přirozeně vyvinuly, aby se dokázaly vyrovnat s parazity, nemocemi a drsnými podmínkami. Tyto podmínky mohou zničit řízené úly. Divoké včely představují životně důležitou genetickou zásobárnu, která by mohla pomoci zvýšit odolnost divokých i řízených včel vůči budoucím hrozbám. Nové hodnocení ohroženého druhu je formálním uznáním, že divoké včely medonosné jsou původní divokou zvěří, která potřebuje ochranu. Nadále si nemůžeme dovolit, aby zůstaly neprobádané a nechráněné.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala před rychlým úbytkem globálních zásob ropy, což výrazně zvyšuje tlak na co nejrychlejší otevření Hormuzského průlivu. Ve své nejnovější zprávě agentura uvedla, že sledované světové zásoby poprvé od dubna 2025 klesly pod hranici 7,9 miliardy barelů. Přestože se v závěru letošního roku očekává návrat trhu k přebytku, rizika zůstávají nadále značná. Hlavním důvodem vyhrocené situace je skutečnost, že dosud dostupné skladovací rezervy se v důsledku trvajících zmatků rychle vyčerpávají.
Fotografování zatmění Slunce představuje pro mnoho fotografů mimořádnou výzvu a jedinečnou příležitost. Experti na astronomii a fotografii však podle webu DPreview doporučují promyslet, zda stojí za to trávit vzácné okamžiky úkazu za hledáčkem fotoaparátu. Známý astrofotograf a profesor fyziky Tyler Nordgren v této souvislosti doporučuje jednoduché pravidlo, aby si lidé své první zatmění v životě užili bez techniky a fotografování si nechali až na druhé pozorování.
Vzácné úplné zatmění Slunce vyvolalo v mnoha částech Evropy rozsáhlou turistickou vlnu, která nasměrovala tisíce návštěvníků i do dosud opomíjených venkovských obcí. Jedná se o první událost tohoto druhu na evropské pevnině od roku 2006. Měsíční stín zahajuje svou pouť v odlehlých oblastech Arktidy a pokračuje přes Špicberky, Grónsko a Island až k evropskému kontinentu.
Červenec se stal nejtragičtějším měsícem pro civilní obyvatelstvo v oblasti konfliktu na Ukrajině za poslední více než dva a půl roku. Podle údajů nezávislé analytické skupiny Conflict Intelligence Team zahynulo v důsledku úderů na civilní infrastrukturu nejméně 634 civilistů. V průměru tak během jednoho měsíce přicházelo o život přes 20 civilních osob denně. Tento vývoj představuje výrazný nárůst oproti červnu, kdy stejná organizace zaznamenala 451 obětí.
Americký prezident Donald Trump v novém rozhovoru odmítl vyloučit možnost vyhlášení stavu nouze v oblasti národní bezpečnosti. Tímto krokem by se mohl pokusit získat větší kontrolu nad nadcházejícími průběžnými volbami do Kongresu v roce 2026. Podle analýzy televize CNN jde o další varovný signál ohledně jeho možného zasahování do volebního procesu. Zákrok by mohl přijít ještě před samotným hlasováním, nikoli až zpětným zpochybňováním výsledků.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že export ropy z Blízkého východu se již vrátil do normálu, tato prohlášení však odporují pozorovatelnému námořnímu provozu. Americký ministr energetiky Chris Wright v úterý uvedl, že vývoz ropy v neděli dokonce překročil předválečnou úroveň a po celý týden se pohyboval kolem běžných hodnot. Podle jeho slov se tak stalo díky vojenskému plánu Spojených států a jejich spojenců z Perského zálivu na zajištění dopravy přes Hormuzský průliv a také díky využití ropovodů. Wright prohlásil, že region opustilo v průměru 15 milionů barelů denně a v neděli dokonce 20 milionů barelů, což má být více než předválečný průměr.
Hasiči, místní obyvatelé a ekologické organizace v jižním Libanonu obviňují izraelskou armádu ze záměrného zakládání rozsáhlých lesních požárů. Ničivé plameny, které za sebou zanechávají spálenou krajinu a zničenou úrodu, jsou podle nich důsledkem systematického shazování světlic a zápalné munice. Krizové složky podle webu The Guardian poukazují na to, že útoky cílící na přírodní bohatství v pohraničí neustávají ani po nedávno uzavřeném příměří.
Demokratická republika Kongo čelí historicky nejrychleji se šířící epidemii eboly na svém území. Podle nejnovějších vládních údajů si nákaza vyžádala již přes dva tisíce lidských životů, přičemž celkový počet potvrzených případů přesáhl hranici čtyř tisíc. Zdravotnické úřady i mezinárodní organizace svádějí boj s časem, který výrazně komplikují ozbrojené konflikty s rebely, špatně přístupný terén i stávky zdravotníků.
Nadcházející úplné zatmění Slunce vyvolalo v Evropě obrovský turistický zájem, který se výrazně promítl do cen ubytování. Stovky tisíc lidí míří do oblastí s nejlepším výhledem na tento vzácný astronomický úkaz, přičemž největší nápor zaznamenávají vyhledávané lokality na Islandu a ve Španělsku. Právě tam ceny hotelových pokojů vyletěly na mnohonásobek běžných částek.
Francouzská jaderná elektrárna Gravelines na severu země se potýká s neobvyklým a opakujícím se problémem. Obrovská hejna medúz u pobřeží Severního moře ucpala čerpací systémy zařízeni, což provozovatele prinutilo k dočasnému odstavení části reaktorů. K přesně stejné situaci přitom na stejném místě došlo na den přesně i v loňském roce.
Zastaralá elektrická síť v Řecku stojí podle dosavadních výsledků vyšetřování za většinou nejničivějších požárů, které v zemi v poslední době vzplály. Přestože technické poruchy na elektrickém vedení tvoří pouze malé procento z celkového počtu vzniklých požárů, jiskry ze sítě většinou vznikají za extrémních povětrnostních podmínek, jako je silný vítr spojený s vysokou spotřebou elektřiny. Takto vzniklé požáry se pak šíří mimořádně rychle a způsobují nejrozsáhlejší škody.
Lotyšské bezpečnostní složky odhalily podzemní tunel na hranici s Běloruskem, který sloužil k nelegálnímu přechodu do Evropské unie.