Ačkoli by se mohlo zdát, že se včelám medonosným daří dobře, a to díky rostoucímu včelařskému průmyslu a péči včelařů, ne všechny žijí v úlech. Napříč Evropou stále existují divoké kolonie, které hnízdí v dutinách stromů a dalších přírodních prostorech. Žijí tak, jako jejich předkové po miliony let. Poprvé v historii byly tyto divoké populace včel medonosných oficiálně zařazeny do kategorie ohrožených druhů v rámci Evropské unie. Vyplývá to z nejnovější aktualizace Červeného seznamu IUCN, oficiální světové databáze stavu ochrany druhů.
Včela medonosná západní má dlouhou historii soužití s lidmi. Již tisíce let, sahající až do dob starověkého Egypta, lidé chovají včelstva v jednoduchých úlech pro získání medu. Největší dopad na tento druh má ale moderní včelařství s mobilními úly a komerčním opylováním. Z tohoto důvodu dnes existuje včela medonosná západní ve dvou formách. Jsou to řízené kolonie chované v úlech a divoké kolonie žijící nezávisle na člověku. Oba typy sice patří ke stejnému druhu Apis mellifera, ale jejich životy a vyhlídky do budoucna se radikálně liší.
Řízené kolonie včel čelí krizi již od počátku 21. století. Včelaři po celém světě tehdy zaznamenali alarmující ztráty v úlech. Od té doby vědci spolupracují se včelaři na zkoumání příčin a snižování úmrtnosti kolonií. Kvůli tomu je celý druh obecně vnímán jako ohrožený. Realita je ovšem složitější. Ačkoliv řízené kolonie stále trpí vysokými ztrátami, je o ně aktivně pečováno včelaři a jsou studovány výzkumníky. To samé však nelze říci o jejich divokých protějšcích. Ty byly donedávna studovány jen málo, zejména v Evropě.
Tato mezera ve znalostech vedla několik evropských badatelů k zahájení výzkumu včel žijících volně v přírodě. Takové kolonie byly zdokumentovány po celém Irsku a Spojeném království, v národních parcích ve Francii, v lesích Německa, Švýcarska a Polska, a také v Itálii a dokonce i ve městech jako je Bělehrad v Srbsku. Tyto populace jsou nyní zkoumány s cílem zjistit, zda dokážou tvořit soběstačné populace, které jsou schopné přežít bez lidské pomoci.
Pro propojení těchto nezávislých výzkumných projektů vznikla v roce 2020 globální iniciativa nazvaná Honey Bee Watch. Jejím cílem je lépe porozumět životu včel medonosných ve volné přírodě. V rámci této koalice se autor tohoto článku stal součástí týmu čtrnácti vědců a expertů. Ti spolupracovali s Mezinárodní unií pro ochranu přírody (IUCN) na přehodnocení stavu ochrany divokých populací A. mellifera.
Tato práce byla součástí monumentálního úsilí o aktualizaci Evropského červeného seznamu včel, které vedli výzkumníci z Univerzity v Monsu v Belgii. V rámci tohoto projektu byl poprvé zkoumán stav ochrany téměř dvou tisíc druhů. V roce 2014 byly divoké populace A. mellifera v Evropě uvedeny jako „nedostatečné údaje“. Důvodem byl nedostatek informací k zodpovězení zdánlivě jednoduché otázky. Tou bylo, jak rozeznat, zda kolonie nalezená ve stromě je skutečně divoká, nebo jen uprchla z řízeného úlu.
Nové posouzení zvolilo jiný přístup. Včely medonosné nejsou skutečně domestikovány. Včelaři jim nikdy nedokázali zcela zabránit v rozmnožování s jinými koloniemi, ať už divokými nebo řízenými. To znamená, že genetické rozdíly mezi řízenými a divokými koloniemi jsou často zastřené. Místo snahy o stanovení genetické hranice oddělující oba typy byla upravena definice „divokého“ vztahující se ke včelám medonosným, kterou používá IUCN.
Divoké populace včel medonosných byly proto definovány na základě dvou kritérií. Zaprvé, žijí volně bez lidského řízení. Zadruhé, dokážou udržet svůj počet nezávisle, aniž by se spoléhaly na zavádění nových kolonií, například těch, které uprchly z řízených úlů. Využití ekologie namísto genetiky pro definování divokých včel medonosných umožnilo lépe vyhodnotit jejich stav ochrany.
Evropa má nejnižší hustotu volně žijících kolonií na světě, jelikož řízené úly výrazně převažují nad divokými. Díky nedávné analýze, kterou poskytli vědečtí posuzovatelé, víme, že jejich počet klesá. Spolu s důkazy o ztrátě přirozeného prostředí, invazivními parazity, nemocemi a hybridizací zprostředkovanou člověkem, se ukázal jasný obrázek. Divoké včely medonosné jsou skutečně v potížích.
Z tohoto důvodu byl jejich stav na Červeném seznamu aktualizován na „ohrožené v rámci Evropské unie“. Pro širší celoevropský region zůstávají nadále „nedostatečné údaje“. Důvodem je nedostatek dat pro oblasti jako je Balkán, Pobaltí, Skandinávie a východní Evropa.
Ochrana divokých včel medonosných není jen o záchraně ikonického druhu. Jde také o zabezpečení potravinové bezpečnosti, biodiverzity a ekosystémů pro budoucnost. Populace přežívající ve volné přírodě jsou ty, které se přirozeně vyvinuly, aby se dokázaly vyrovnat s parazity, nemocemi a drsnými podmínkami. Tyto podmínky mohou zničit řízené úly. Divoké včely představují životně důležitou genetickou zásobárnu, která by mohla pomoci zvýšit odolnost divokých i řízených včel vůči budoucím hrozbám. Nové hodnocení ohroženého druhu je formálním uznáním, že divoké včely medonosné jsou původní divokou zvěří, která potřebuje ochranu. Nadále si nemůžeme dovolit, aby zůstaly neprobádané a nechráněné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.