Ačkoli by se mohlo zdát, že se včelám medonosným daří dobře, a to díky rostoucímu včelařskému průmyslu a péči včelařů, ne všechny žijí v úlech. Napříč Evropou stále existují divoké kolonie, které hnízdí v dutinách stromů a dalších přírodních prostorech. Žijí tak, jako jejich předkové po miliony let. Poprvé v historii byly tyto divoké populace včel medonosných oficiálně zařazeny do kategorie ohrožených druhů v rámci Evropské unie. Vyplývá to z nejnovější aktualizace Červeného seznamu IUCN, oficiální světové databáze stavu ochrany druhů.
Včela medonosná západní má dlouhou historii soužití s lidmi. Již tisíce let, sahající až do dob starověkého Egypta, lidé chovají včelstva v jednoduchých úlech pro získání medu. Největší dopad na tento druh má ale moderní včelařství s mobilními úly a komerčním opylováním. Z tohoto důvodu dnes existuje včela medonosná západní ve dvou formách. Jsou to řízené kolonie chované v úlech a divoké kolonie žijící nezávisle na člověku. Oba typy sice patří ke stejnému druhu Apis mellifera, ale jejich životy a vyhlídky do budoucna se radikálně liší.
Řízené kolonie včel čelí krizi již od počátku 21. století. Včelaři po celém světě tehdy zaznamenali alarmující ztráty v úlech. Od té doby vědci spolupracují se včelaři na zkoumání příčin a snižování úmrtnosti kolonií. Kvůli tomu je celý druh obecně vnímán jako ohrožený. Realita je ovšem složitější. Ačkoliv řízené kolonie stále trpí vysokými ztrátami, je o ně aktivně pečováno včelaři a jsou studovány výzkumníky. To samé však nelze říci o jejich divokých protějšcích. Ty byly donedávna studovány jen málo, zejména v Evropě.
Tato mezera ve znalostech vedla několik evropských badatelů k zahájení výzkumu včel žijících volně v přírodě. Takové kolonie byly zdokumentovány po celém Irsku a Spojeném království, v národních parcích ve Francii, v lesích Německa, Švýcarska a Polska, a také v Itálii a dokonce i ve městech jako je Bělehrad v Srbsku. Tyto populace jsou nyní zkoumány s cílem zjistit, zda dokážou tvořit soběstačné populace, které jsou schopné přežít bez lidské pomoci.
Pro propojení těchto nezávislých výzkumných projektů vznikla v roce 2020 globální iniciativa nazvaná Honey Bee Watch. Jejím cílem je lépe porozumět životu včel medonosných ve volné přírodě. V rámci této koalice se autor tohoto článku stal součástí týmu čtrnácti vědců a expertů. Ti spolupracovali s Mezinárodní unií pro ochranu přírody (IUCN) na přehodnocení stavu ochrany divokých populací A. mellifera.
Tato práce byla součástí monumentálního úsilí o aktualizaci Evropského červeného seznamu včel, které vedli výzkumníci z Univerzity v Monsu v Belgii. V rámci tohoto projektu byl poprvé zkoumán stav ochrany téměř dvou tisíc druhů. V roce 2014 byly divoké populace A. mellifera v Evropě uvedeny jako „nedostatečné údaje“. Důvodem byl nedostatek informací k zodpovězení zdánlivě jednoduché otázky. Tou bylo, jak rozeznat, zda kolonie nalezená ve stromě je skutečně divoká, nebo jen uprchla z řízeného úlu.
Nové posouzení zvolilo jiný přístup. Včely medonosné nejsou skutečně domestikovány. Včelaři jim nikdy nedokázali zcela zabránit v rozmnožování s jinými koloniemi, ať už divokými nebo řízenými. To znamená, že genetické rozdíly mezi řízenými a divokými koloniemi jsou často zastřené. Místo snahy o stanovení genetické hranice oddělující oba typy byla upravena definice „divokého“ vztahující se ke včelám medonosným, kterou používá IUCN.
Divoké populace včel medonosných byly proto definovány na základě dvou kritérií. Zaprvé, žijí volně bez lidského řízení. Zadruhé, dokážou udržet svůj počet nezávisle, aniž by se spoléhaly na zavádění nových kolonií, například těch, které uprchly z řízených úlů. Využití ekologie namísto genetiky pro definování divokých včel medonosných umožnilo lépe vyhodnotit jejich stav ochrany.
Evropa má nejnižší hustotu volně žijících kolonií na světě, jelikož řízené úly výrazně převažují nad divokými. Díky nedávné analýze, kterou poskytli vědečtí posuzovatelé, víme, že jejich počet klesá. Spolu s důkazy o ztrátě přirozeného prostředí, invazivními parazity, nemocemi a hybridizací zprostředkovanou člověkem, se ukázal jasný obrázek. Divoké včely medonosné jsou skutečně v potížích.
Z tohoto důvodu byl jejich stav na Červeném seznamu aktualizován na „ohrožené v rámci Evropské unie“. Pro širší celoevropský region zůstávají nadále „nedostatečné údaje“. Důvodem je nedostatek dat pro oblasti jako je Balkán, Pobaltí, Skandinávie a východní Evropa.
Ochrana divokých včel medonosných není jen o záchraně ikonického druhu. Jde také o zabezpečení potravinové bezpečnosti, biodiverzity a ekosystémů pro budoucnost. Populace přežívající ve volné přírodě jsou ty, které se přirozeně vyvinuly, aby se dokázaly vyrovnat s parazity, nemocemi a drsnými podmínkami. Tyto podmínky mohou zničit řízené úly. Divoké včely představují životně důležitou genetickou zásobárnu, která by mohla pomoci zvýšit odolnost divokých i řízených včel vůči budoucím hrozbám. Nové hodnocení ohroženého druhu je formálním uznáním, že divoké včely medonosné jsou původní divokou zvěří, která potřebuje ochranu. Nadále si nemůžeme dovolit, aby zůstaly neprobádané a nechráněné.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Austrálie se potýká s následky nejhoršího teroristického útoku, ke kterému došlo na její půdě. Při incidentu, kdy dva ozbrojenci zahájili palbu na židovském shromáždění na známé pláži Bondi, kde se slavil první večer svátku Chanuka, zemřelo patnáct civilistů a jeden z útočníků. Dalších čtyřicet lidí utrpělo zranění.
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.