Ačkoli by se mohlo zdát, že se včelám medonosným daří dobře, a to díky rostoucímu včelařskému průmyslu a péči včelařů, ne všechny žijí v úlech. Napříč Evropou stále existují divoké kolonie, které hnízdí v dutinách stromů a dalších přírodních prostorech. Žijí tak, jako jejich předkové po miliony let. Poprvé v historii byly tyto divoké populace včel medonosných oficiálně zařazeny do kategorie ohrožených druhů v rámci Evropské unie. Vyplývá to z nejnovější aktualizace Červeného seznamu IUCN, oficiální světové databáze stavu ochrany druhů.
Včela medonosná západní má dlouhou historii soužití s lidmi. Již tisíce let, sahající až do dob starověkého Egypta, lidé chovají včelstva v jednoduchých úlech pro získání medu. Největší dopad na tento druh má ale moderní včelařství s mobilními úly a komerčním opylováním. Z tohoto důvodu dnes existuje včela medonosná západní ve dvou formách. Jsou to řízené kolonie chované v úlech a divoké kolonie žijící nezávisle na člověku. Oba typy sice patří ke stejnému druhu Apis mellifera, ale jejich životy a vyhlídky do budoucna se radikálně liší.
Řízené kolonie včel čelí krizi již od počátku 21. století. Včelaři po celém světě tehdy zaznamenali alarmující ztráty v úlech. Od té doby vědci spolupracují se včelaři na zkoumání příčin a snižování úmrtnosti kolonií. Kvůli tomu je celý druh obecně vnímán jako ohrožený. Realita je ovšem složitější. Ačkoliv řízené kolonie stále trpí vysokými ztrátami, je o ně aktivně pečováno včelaři a jsou studovány výzkumníky. To samé však nelze říci o jejich divokých protějšcích. Ty byly donedávna studovány jen málo, zejména v Evropě.
Tato mezera ve znalostech vedla několik evropských badatelů k zahájení výzkumu včel žijících volně v přírodě. Takové kolonie byly zdokumentovány po celém Irsku a Spojeném království, v národních parcích ve Francii, v lesích Německa, Švýcarska a Polska, a také v Itálii a dokonce i ve městech jako je Bělehrad v Srbsku. Tyto populace jsou nyní zkoumány s cílem zjistit, zda dokážou tvořit soběstačné populace, které jsou schopné přežít bez lidské pomoci.
Pro propojení těchto nezávislých výzkumných projektů vznikla v roce 2020 globální iniciativa nazvaná Honey Bee Watch. Jejím cílem je lépe porozumět životu včel medonosných ve volné přírodě. V rámci této koalice se autor tohoto článku stal součástí týmu čtrnácti vědců a expertů. Ti spolupracovali s Mezinárodní unií pro ochranu přírody (IUCN) na přehodnocení stavu ochrany divokých populací A. mellifera.
Tato práce byla součástí monumentálního úsilí o aktualizaci Evropského červeného seznamu včel, které vedli výzkumníci z Univerzity v Monsu v Belgii. V rámci tohoto projektu byl poprvé zkoumán stav ochrany téměř dvou tisíc druhů. V roce 2014 byly divoké populace A. mellifera v Evropě uvedeny jako „nedostatečné údaje“. Důvodem byl nedostatek informací k zodpovězení zdánlivě jednoduché otázky. Tou bylo, jak rozeznat, zda kolonie nalezená ve stromě je skutečně divoká, nebo jen uprchla z řízeného úlu.
Nové posouzení zvolilo jiný přístup. Včely medonosné nejsou skutečně domestikovány. Včelaři jim nikdy nedokázali zcela zabránit v rozmnožování s jinými koloniemi, ať už divokými nebo řízenými. To znamená, že genetické rozdíly mezi řízenými a divokými koloniemi jsou často zastřené. Místo snahy o stanovení genetické hranice oddělující oba typy byla upravena definice „divokého“ vztahující se ke včelám medonosným, kterou používá IUCN.
Divoké populace včel medonosných byly proto definovány na základě dvou kritérií. Zaprvé, žijí volně bez lidského řízení. Zadruhé, dokážou udržet svůj počet nezávisle, aniž by se spoléhaly na zavádění nových kolonií, například těch, které uprchly z řízených úlů. Využití ekologie namísto genetiky pro definování divokých včel medonosných umožnilo lépe vyhodnotit jejich stav ochrany.
Evropa má nejnižší hustotu volně žijících kolonií na světě, jelikož řízené úly výrazně převažují nad divokými. Díky nedávné analýze, kterou poskytli vědečtí posuzovatelé, víme, že jejich počet klesá. Spolu s důkazy o ztrátě přirozeného prostředí, invazivními parazity, nemocemi a hybridizací zprostředkovanou člověkem, se ukázal jasný obrázek. Divoké včely medonosné jsou skutečně v potížích.
Z tohoto důvodu byl jejich stav na Červeném seznamu aktualizován na „ohrožené v rámci Evropské unie“. Pro širší celoevropský region zůstávají nadále „nedostatečné údaje“. Důvodem je nedostatek dat pro oblasti jako je Balkán, Pobaltí, Skandinávie a východní Evropa.
Ochrana divokých včel medonosných není jen o záchraně ikonického druhu. Jde také o zabezpečení potravinové bezpečnosti, biodiverzity a ekosystémů pro budoucnost. Populace přežívající ve volné přírodě jsou ty, které se přirozeně vyvinuly, aby se dokázaly vyrovnat s parazity, nemocemi a drsnými podmínkami. Tyto podmínky mohou zničit řízené úly. Divoké včely představují životně důležitou genetickou zásobárnu, která by mohla pomoci zvýšit odolnost divokých i řízených včel vůči budoucím hrozbám. Nové hodnocení ohroženého druhu je formálním uznáním, že divoké včely medonosné jsou původní divokou zvěří, která potřebuje ochranu. Nadále si nemůžeme dovolit, aby zůstaly neprobádané a nechráněné.
Hynek Čermák opravdu nebude oblíbeným hercem vládních Motoristů. V pondělí marně čekal na jejich ministra kultury Oto Klempíře, jehož několik umělců zvalo na veřejnou debatu v jednom z pražských divadel. Poté se herec dostal do výměny názorů s předsedou Motoristů a šéfem české diplomacie Petrem Macinkou.
Poté, co musela česká rychlobruslařská legenda Martina Sáblíková v úvodu právě probíhajících zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo oželet kvůli nemoci závod na tříkilometrové trati, se nedalo čekat, že v závodě na její nejoblíbenější pětikilometrové trati dojde na zázraky. Chtěla se závodu zúčastnit už jen proto, že je na posledních olympijských hrách a že se chtěla se svou oblíbenou tratí rozloučit. Představila se až v poslední rozjížďce s italskou hvězdou Francescou Lollobrigidaovou, která potvrdila, že načasovala svoji formu nejlépe, jak jen mohla. Po tříkilometrové trati, kde triumfovala s olympijským rekordem, ovládla v Miláně i pětikilometrovou trať. Své oslabené české soupeřce ujela o parník a bere zlato i z tohoto závodu. Sáblíkové čas 7:07,08 stačil až na 11. místě.
V areálu ZOO Praha byla zjištěna ptačí chřipka. Podezření na nákazu se objevilo po úhynu několika ptáků. Vyšetření následně nemoc potvrdilo. V zoologické zahradě sice byla zavedena mimořádná veterinární opatření, ale vstup návštěvníků nijak omezen není.
V Česku momentálně panuje spíše jarní počasí, ale ještě v tomto týdnu nastane zvrat. Potvrzuje to i předběžné varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří v sobotu a neděli očekávají sněžení.
Z Hollywoodu přišla ve středu smutná zpráva. Ve věku pouhých 48 let zemřel populární herec James Van Der Beek, který v posledních letech života bojoval s rakovinou tlustého střeva. O úmrtí herce informovala světová média, například britská stanice BBC.
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že Spojené státy jsou do Aliance plně zainteresovány. Těmito slovy se snažil rozptýlit narůstající obavy, že by Washington mohl ustupovat ze své vedoucí role v této vojenské organizaci. Rutte zdůraznil, že udržuje velmi dobré vztahy s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem a jsou v neustálém přímém kontaktu.
Lídři Evropské unie se dnes ráno sešli v idylickém prostředí hradu Alden Biesen na východě Belgie. Neformální summit je věnován především tématu hospodářského oživení, kterému čelí Evropa v souvislosti s hrozbami cel ze strany Donalda Trumpa a tvrdou konkurencí z Číny.
Organizace spojených národů vyzvala Rusko, aby okamžitě zastavilo své útoky na ukrajinskou energetickou síť. Tyto údery uvrhly celá města do temnoty v době, kdy země čelí nejmrazivější zimě za čtyři roky trvání války. Moskva v posledních dnech stupňuje nálety na elektrárny a teplárenskou infrastrukturu, přičemž poslední rozsáhlý noční útok na energetická zařízení si vyžádal životy dvou lidí.
Mladý muž z centrální Afriky, kterému server The Conversation říká Eric, utíkal před válkou ve své vlasti, aby se nakonec ocitl v jiné formě pekla. Pod vidinou výdělku 2 000 dolarů měsíčně se nechal zlákat k práci v Kambodži, ale hned po příletu byl převezen do uzavřeného areálu u thajských hranic. Tam byl pod hrozbou násilí nucen k provádění on-line podvodů. Když se pokusil jednu z obětí varovat, dozorci ho zbili téměř k smrti a on sám se stal svědkem brutálního týrání ostatních i zoufalých sebevražd spolupracovníků.
Požadavky prezidenta Donalda Trumpa vůči Íránu zvyšují pravděpodobnost americké vojenské intervence. Navzdory současné vlně diplomatických aktivit, které mají za cíl odvrátit válku, zůstává situace mezi Washingtonem a Teheránem krajně napjatá. Vyslanci obou stran i regionální aktéři se snaží najít cestu vpřed, což vyvrcholilo nepřímými rozhovory v Ománu 6. února. Zatímco Trump je označil za „velmi dobré“ a Írán za „krok vpřed“, souběžný přesun amerických námořních sil do Perského zálivu naznačuje, že konfrontace je stále ve hře.
V loňském roce bylo zmařeno pět samostatných spiknutí, jejichž cílem byl atentát na syrského prezidenta a klíčové ministry. Vyplývá to ze zprávy OSN o aktivitách Islámského státu (IS). Dokument uvádí, že hlavní terč, prezident Ahmad al-Šará, čelil dvěma přímým pokusům o zabití, a to v severním Aleppu a v jihosyrské Dar'á.
Uznávaný etiopsko-švédský šéfkuchař Marcus Samuelsson nahlíží na africkou kuchyni nikoliv jako na něco, co právě přichází na scénu, ale jako na fenomén, který tu byl odjakživa. Podle něj je hluboce zakořeněná, duchovně podložená a sebevědomá, bez ohledu na to, zda jí zbytek světa věnoval pozornost. Samuelsson věří, že standardy pro kvalitu jídla nemusí přicházet zvenčí, protože africká tradice je sama o sobě neuvěřitelně bohatá.