Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Ve svém zpravodajském výhledu pro rok 2025, který byl zveřejněn ve středu, Dánská obranná zpravodajská služba (DDIS) uvedla, že USA stále více upřednostňují své vlastní zájmy a „využívají svou ekonomickou a technologickou sílu jako nástroj moci,“ a to i vůči spojencům a partnerům.
Zpráva konkrétně poukázala na to, že „Spojené státy využívají ekonomickou sílu, včetně hrozeb vysokými cly, k prosazení své vůle a již nevylučují použití vojenské síly, a to ani proti spojencům.“ Tato zmínka je zjevným odkazem na snahu Washingtonu získat kontrolu nad Grónskem, které je součástí Dánského království.
Toto hodnocení představuje jedno z nejsilnějších varování ohledně USA, které vzešlo od evropské zpravodajské služby. Již v říjnu nizozemští špióni uvedli, že přestali sdílet některé zpravodajské informace se svými americkými protějšky. Jako důvody uvedli politické vměšování a obavy o lidská práva.
Dánské varování zdůrazňuje evropský neklid, protože Washington agresivněji využívá průmyslovou politiku na globální scéně. Odkrývá také prohlubující se propast mezi spojenci. To se projevuje i v Americké národní bezpečnostní strategii, která uvádí, že Evropa bude čelit „vyhlídce civilizačního zániku“ během příštích 20 let.
Dánská zpráva dále konstatovala, že „existuje nejistota ohledně toho, jak se budou vyvíjet vztahy mezi Čínou a USA v nadcházejících letech.“ Důvodem je, že rychlý vzestup Pekingu narušil dlouholetou pozici USA jako nesporné globální mocnosti. Washington a Peking jsou nyní v souboji o vliv, spojenectví a kritické zdroje. To znamená, že USA „výrazně upřednostnily“ geografickou oblast kolem sebe – včetně Arktidy – s cílem snížit čínský vliv.
„Stále silnější zaměření USA na Tichý oceán také vytváří nejistotu ohledně role země jako hlavního garanta bezpečnosti v Evropě,“ uvedla zpráva. „Změněná politika USA klade velké nároky na zbrojení a spolupráci mezi evropskými zeměmi s cílem posílit odstrašující sílu proti Rusku.“
V nejhorším případě dánské zpravodajské služby předpovídají, že se západní země mohou během několika let ocitnout v situaci, kdy budou Rusko i Čína připraveny bojovat své vlastní regionální války v oblasti Baltského moře a v Tchajwanském průlivu.
Donald Trump oznámil, že po Harvardově univerzitě bude požadovat odškodné ve výši jedné miliardy dolarů. Toto prohlášení představuje další vyostření dlouhodobého sporu mezi jeho administrativou a prestižní institucí. Krok přichází poté, co deník New York Times informoval o tom, že americká vláda musela během vyjednávání s univerzitou ustoupit od svého původního požadavku na zaplacení 200 milionů dolarů.
Čína se stala první zemí na světě, která zakázala používání skrytých klik u elektromobilů. Tento kontroverzní designový prvek, který zpopularizovala společnost Tesla miliardáře Elona Muska, nyní čelí restrikcím kvůli bezpečnosti. Rozhodnutí přichází v době, kdy jsou elektrická vozidla pod přísným dohledem regulátorů po několika tragických nehodách. V Číně došlo mimo jiné ke dvěma smrtelným haváriím vozů značky Xiaomi, u nichž existuje podezření, že výpadek proudu zabránil otevření dveří.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.