Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Ve svém zpravodajském výhledu pro rok 2025, který byl zveřejněn ve středu, Dánská obranná zpravodajská služba (DDIS) uvedla, že USA stále více upřednostňují své vlastní zájmy a „využívají svou ekonomickou a technologickou sílu jako nástroj moci,“ a to i vůči spojencům a partnerům.
Zpráva konkrétně poukázala na to, že „Spojené státy využívají ekonomickou sílu, včetně hrozeb vysokými cly, k prosazení své vůle a již nevylučují použití vojenské síly, a to ani proti spojencům.“ Tato zmínka je zjevným odkazem na snahu Washingtonu získat kontrolu nad Grónskem, které je součástí Dánského království.
Toto hodnocení představuje jedno z nejsilnějších varování ohledně USA, které vzešlo od evropské zpravodajské služby. Již v říjnu nizozemští špióni uvedli, že přestali sdílet některé zpravodajské informace se svými americkými protějšky. Jako důvody uvedli politické vměšování a obavy o lidská práva.
Dánské varování zdůrazňuje evropský neklid, protože Washington agresivněji využívá průmyslovou politiku na globální scéně. Odkrývá také prohlubující se propast mezi spojenci. To se projevuje i v Americké národní bezpečnostní strategii, která uvádí, že Evropa bude čelit „vyhlídce civilizačního zániku“ během příštích 20 let.
Dánská zpráva dále konstatovala, že „existuje nejistota ohledně toho, jak se budou vyvíjet vztahy mezi Čínou a USA v nadcházejících letech.“ Důvodem je, že rychlý vzestup Pekingu narušil dlouholetou pozici USA jako nesporné globální mocnosti. Washington a Peking jsou nyní v souboji o vliv, spojenectví a kritické zdroje. To znamená, že USA „výrazně upřednostnily“ geografickou oblast kolem sebe – včetně Arktidy – s cílem snížit čínský vliv.
„Stále silnější zaměření USA na Tichý oceán také vytváří nejistotu ohledně role země jako hlavního garanta bezpečnosti v Evropě,“ uvedla zpráva. „Změněná politika USA klade velké nároky na zbrojení a spolupráci mezi evropskými zeměmi s cílem posílit odstrašující sílu proti Rusku.“
V nejhorším případě dánské zpravodajské služby předpovídají, že se západní země mohou během několika let ocitnout v situaci, kdy budou Rusko i Čína připraveny bojovat své vlastní regionální války v oblasti Baltského moře a v Tchajwanském průlivu.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.