Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Ve svém zpravodajském výhledu pro rok 2025, který byl zveřejněn ve středu, Dánská obranná zpravodajská služba (DDIS) uvedla, že USA stále více upřednostňují své vlastní zájmy a „využívají svou ekonomickou a technologickou sílu jako nástroj moci,“ a to i vůči spojencům a partnerům.
Zpráva konkrétně poukázala na to, že „Spojené státy využívají ekonomickou sílu, včetně hrozeb vysokými cly, k prosazení své vůle a již nevylučují použití vojenské síly, a to ani proti spojencům.“ Tato zmínka je zjevným odkazem na snahu Washingtonu získat kontrolu nad Grónskem, které je součástí Dánského království.
Toto hodnocení představuje jedno z nejsilnějších varování ohledně USA, které vzešlo od evropské zpravodajské služby. Již v říjnu nizozemští špióni uvedli, že přestali sdílet některé zpravodajské informace se svými americkými protějšky. Jako důvody uvedli politické vměšování a obavy o lidská práva.
Dánské varování zdůrazňuje evropský neklid, protože Washington agresivněji využívá průmyslovou politiku na globální scéně. Odkrývá také prohlubující se propast mezi spojenci. To se projevuje i v Americké národní bezpečnostní strategii, která uvádí, že Evropa bude čelit „vyhlídce civilizačního zániku“ během příštích 20 let.
Dánská zpráva dále konstatovala, že „existuje nejistota ohledně toho, jak se budou vyvíjet vztahy mezi Čínou a USA v nadcházejících letech.“ Důvodem je, že rychlý vzestup Pekingu narušil dlouholetou pozici USA jako nesporné globální mocnosti. Washington a Peking jsou nyní v souboji o vliv, spojenectví a kritické zdroje. To znamená, že USA „výrazně upřednostnily“ geografickou oblast kolem sebe – včetně Arktidy – s cílem snížit čínský vliv.
„Stále silnější zaměření USA na Tichý oceán také vytváří nejistotu ohledně role země jako hlavního garanta bezpečnosti v Evropě,“ uvedla zpráva. „Změněná politika USA klade velké nároky na zbrojení a spolupráci mezi evropskými zeměmi s cílem posílit odstrašující sílu proti Rusku.“
V nejhorším případě dánské zpravodajské služby předpovídají, že se západní země mohou během několika let ocitnout v situaci, kdy budou Rusko i Čína připraveny bojovat své vlastní regionální války v oblasti Baltského moře a v Tchajwanském průlivu.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.