Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Ve svém zpravodajském výhledu pro rok 2025, který byl zveřejněn ve středu, Dánská obranná zpravodajská služba (DDIS) uvedla, že USA stále více upřednostňují své vlastní zájmy a „využívají svou ekonomickou a technologickou sílu jako nástroj moci,“ a to i vůči spojencům a partnerům.
Zpráva konkrétně poukázala na to, že „Spojené státy využívají ekonomickou sílu, včetně hrozeb vysokými cly, k prosazení své vůle a již nevylučují použití vojenské síly, a to ani proti spojencům.“ Tato zmínka je zjevným odkazem na snahu Washingtonu získat kontrolu nad Grónskem, které je součástí Dánského království.
Toto hodnocení představuje jedno z nejsilnějších varování ohledně USA, které vzešlo od evropské zpravodajské služby. Již v říjnu nizozemští špióni uvedli, že přestali sdílet některé zpravodajské informace se svými americkými protějšky. Jako důvody uvedli politické vměšování a obavy o lidská práva.
Dánské varování zdůrazňuje evropský neklid, protože Washington agresivněji využívá průmyslovou politiku na globální scéně. Odkrývá také prohlubující se propast mezi spojenci. To se projevuje i v Americké národní bezpečnostní strategii, která uvádí, že Evropa bude čelit „vyhlídce civilizačního zániku“ během příštích 20 let.
Dánská zpráva dále konstatovala, že „existuje nejistota ohledně toho, jak se budou vyvíjet vztahy mezi Čínou a USA v nadcházejících letech.“ Důvodem je, že rychlý vzestup Pekingu narušil dlouholetou pozici USA jako nesporné globální mocnosti. Washington a Peking jsou nyní v souboji o vliv, spojenectví a kritické zdroje. To znamená, že USA „výrazně upřednostnily“ geografickou oblast kolem sebe – včetně Arktidy – s cílem snížit čínský vliv.
„Stále silnější zaměření USA na Tichý oceán také vytváří nejistotu ohledně role země jako hlavního garanta bezpečnosti v Evropě,“ uvedla zpráva. „Změněná politika USA klade velké nároky na zbrojení a spolupráci mezi evropskými zeměmi s cílem posílit odstrašující sílu proti Rusku.“
V nejhorším případě dánské zpravodajské služby předpovídají, že se západní země mohou během několika let ocitnout v situaci, kdy budou Rusko i Čína připraveny bojovat své vlastní regionální války v oblasti Baltského moře a v Tchajwanském průlivu.
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.
Česká republika si i letos udržela pozici jednoho z nejbezpečnějších států světa, když v globálním indexu míru obsadila 12. příčku. Na samotném vrcholu žebříčku zůstává s výrazným náskokem Island, za nímž následují Irsko a Nový Zéland. Opačný pól představuje Rusko, které se propadlo na úplné dno a předstihlo nejen země zasažené genocidními konflikty, jako je Súdán či Demokratická republika Kongo, ale dokonce i Ukrajinu, kterou samo napadlo.