Britská automobilka Jaguar Land Rover oznámila, že pozastavuje veškeré dodávky svých vozů na americký trh. Důvodem je nově zavedené clo ve výši 25 %, které ve čtvrtek vstoupilo v platnost v rámci širších ochranářských opatření prezidenta Donalda Trumpa. Tato razantní změna v obchodních pravidlech má dalekosáhlé důsledky nejen pro britské automobilky, ale i pro globální dodavatelské řetězce.
Jaguar Land Rover ve svém prohlášení uvedl, že podniká „krátkodobá opatření, včetně dubnového pozastavení dodávek“, zatímco hledá řešení a přizpůsobuje své střednědobé a dlouhodobé strategie novému prostředí. Společnost se sídlem v Coventry, která má další závody v Solihullu a Wolverhamptonu, označila americký trh za „klíčový“ pro své luxusní značky.
Spojené státy jsou po Evropské unii druhým největším exportním trhem britského automobilového průmyslu. V období 12 měsíců do konce třetího čtvrtletí 2024 činil vývoz aut do USA hodnotu 8,3 miliardy liber, což z nich dělá nejdůležitější exportní artikl z Velké Británie do Spojených států.
Clům podlehla i řada dalších firem. Japonská automobilka Nissan zvažuje přesun části své výroby určené pro americký trh z Japonska přímo do USA. Výrobní závod v Tennessee má proto i nadále pokračovat ve dvou směnách, ačkoliv ještě v lednu společnost uvažovala o omezení provozu.
Automobilka Stellantis mezitím oznámila dočasné uzavření své továrny v kanadském Windsoru, která leží na hranicích s USA. Důvodem je právě vliv nového amerického celního režimu. Opatření přivítal i silný americko-kanadský odborový svaz United Auto Workers, který uvedl, že nová politika „vrací důraz na americké dělníky a nikoliv na chamtivost korporací“.
Trumpovo rozhodnutí ale vyvolává vlny i za hranicemi USA. Na další britský import má být uvaleno samostatné clo ve výši 10 %, přičemž některé ekonomiky čelí ještě vyšším sazbám. Globální akciové trhy zaznamenaly v posledních dnech prudké propady, když firmy po celém světě zjišťují, jak na nová pravidla zareagovat. Londýnský index FTSE 100 klesl v pátek o 4,9 %, což je jeho největší propad od počátku pandemie. Podobné ztráty zaznamenaly i trhy v Německu a Francii.
Britský premiér Sir Keir Starmer reagoval prohlášením, že Spojené království nebude jednat zbrkle a odmítá „vstoupit do obchodní války“. Zároveň ale upozornil, že „svět, jak jsme ho znali, už neexistuje“ a přislíbil, že jeho vláda bude připravena chránit britské podniky pomocí průmyslové politiky i případných státních zásahů.
Ve svém komentáři pro Sunday Telegraph Starmer uvedl, že usiluje o uzavření obchodní dohody se Spojenými státy, která by mohla část cel eliminovat. Zároveň ale nevyloučil možnost zásahů ze strany státu ve prospěch národního zájmu. Dodal také, že už zahájil jednání s evropskými lídry o společném postupu proti americkým obchodním krokům.
První z těchto rozhovorů vedl Starmer v sobotu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Oba státníci se shodli, že „obchodní válka není v zájmu nikoho“, zároveň ale dodali, že „by nemělo být vyloučeno žádné řešení“.
Důsledky nového amerického celního režimu se tak teprve začínají projevovat. Automobilky přehodnocují své výrobní a exportní strategie, britská vláda zvažuje protiopatření a Evropská unie se připravuje na vyjednávání. Jediná jistota v tuto chvíli zní: obchodní prostředí mezi Západem a Spojenými státy se zásadně mění.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.