Britská automobilka Jaguar Land Rover oznámila, že pozastavuje veškeré dodávky svých vozů na americký trh. Důvodem je nově zavedené clo ve výši 25 %, které ve čtvrtek vstoupilo v platnost v rámci širších ochranářských opatření prezidenta Donalda Trumpa. Tato razantní změna v obchodních pravidlech má dalekosáhlé důsledky nejen pro britské automobilky, ale i pro globální dodavatelské řetězce.
Jaguar Land Rover ve svém prohlášení uvedl, že podniká „krátkodobá opatření, včetně dubnového pozastavení dodávek“, zatímco hledá řešení a přizpůsobuje své střednědobé a dlouhodobé strategie novému prostředí. Společnost se sídlem v Coventry, která má další závody v Solihullu a Wolverhamptonu, označila americký trh za „klíčový“ pro své luxusní značky.
Spojené státy jsou po Evropské unii druhým největším exportním trhem britského automobilového průmyslu. V období 12 měsíců do konce třetího čtvrtletí 2024 činil vývoz aut do USA hodnotu 8,3 miliardy liber, což z nich dělá nejdůležitější exportní artikl z Velké Británie do Spojených států.
Clům podlehla i řada dalších firem. Japonská automobilka Nissan zvažuje přesun části své výroby určené pro americký trh z Japonska přímo do USA. Výrobní závod v Tennessee má proto i nadále pokračovat ve dvou směnách, ačkoliv ještě v lednu společnost uvažovala o omezení provozu.
Automobilka Stellantis mezitím oznámila dočasné uzavření své továrny v kanadském Windsoru, která leží na hranicích s USA. Důvodem je právě vliv nového amerického celního režimu. Opatření přivítal i silný americko-kanadský odborový svaz United Auto Workers, který uvedl, že nová politika „vrací důraz na americké dělníky a nikoliv na chamtivost korporací“.
Trumpovo rozhodnutí ale vyvolává vlny i za hranicemi USA. Na další britský import má být uvaleno samostatné clo ve výši 10 %, přičemž některé ekonomiky čelí ještě vyšším sazbám. Globální akciové trhy zaznamenaly v posledních dnech prudké propady, když firmy po celém světě zjišťují, jak na nová pravidla zareagovat. Londýnský index FTSE 100 klesl v pátek o 4,9 %, což je jeho největší propad od počátku pandemie. Podobné ztráty zaznamenaly i trhy v Německu a Francii.
Britský premiér Sir Keir Starmer reagoval prohlášením, že Spojené království nebude jednat zbrkle a odmítá „vstoupit do obchodní války“. Zároveň ale upozornil, že „svět, jak jsme ho znali, už neexistuje“ a přislíbil, že jeho vláda bude připravena chránit britské podniky pomocí průmyslové politiky i případných státních zásahů.
Ve svém komentáři pro Sunday Telegraph Starmer uvedl, že usiluje o uzavření obchodní dohody se Spojenými státy, která by mohla část cel eliminovat. Zároveň ale nevyloučil možnost zásahů ze strany státu ve prospěch národního zájmu. Dodal také, že už zahájil jednání s evropskými lídry o společném postupu proti americkým obchodním krokům.
První z těchto rozhovorů vedl Starmer v sobotu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Oba státníci se shodli, že „obchodní válka není v zájmu nikoho“, zároveň ale dodali, že „by nemělo být vyloučeno žádné řešení“.
Důsledky nového amerického celního režimu se tak teprve začínají projevovat. Automobilky přehodnocují své výrobní a exportní strategie, britská vláda zvažuje protiopatření a Evropská unie se připravuje na vyjednávání. Jediná jistota v tuto chvíli zní: obchodní prostředí mezi Západem a Spojenými státy se zásadně mění.
Druhý víkend po sobě se cestující pražskou hromadnou dopravou musí připravit na víkendovou výluku na části linky metra B. Lidé budou v sobotu a v neděli muset do tramvají, další alternativou budou vlaky.
Léto je sice stále ještě v plném proudu, ale nadcházející víkend přinese počasí, které je na probíhající roční období spíše chladnější. Nejvyšší teploty se dostanou jen lehce přes dvacítku, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Monika Babišová se v očích českého národa proslavila především jako manželka expremiéra či prezidentského kandidáta Andreje Babiše. Této nálepky by se ale zřejmě ráda zbavila. Podle nejnovějších informací se totiž chystá do práce.
Vila Karla Gotta na Bertramce zřejmě zeje prázdnotou, protože muzeum v ní pro tuto chvíli nevznikne. Rozhodla o tom vdova Ivana Gottová, která nákladný projekt zastavila z osobních a zdravotních důvodů. Zatímco budoucnost domu je nejistá, jeho minulost má velmi zajímavé kapitoly.
Ukrajinci nejspíš znovu vyřadili z provozu ropovod Družba, jímž proudí ropa například do Maďarska či na Slovensko. O zastavení dodávek informoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Označil ho za další útok na energetickou bezpečnost Maďarska.
Pohonné hmoty v Česku nadále zlevňují. Podle ekonoma Lukáše Kovandy čeká české řidiče po levných prázdninách i stejný nástup podzimu. Může za to především fakt, že do světa stále proudí ruská ropa. Vzdát se jí nehodlá například Indie.
Smutným dnem je pátek pro celé Česko, ale především pro rodinu Anny Slováčkové. Dnešních 30. narozenin se nadaná herečka a zpěvačka nedožila, protože její život v dubnu ukončila zákeřná rakovina. Jak si dnes milovanou dceru připomene Felix Slováček?
V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.
Nestárnoucí Jiřina Bohdalová ani po devadesátce neztrácí kontakt s tím, co se kolem ní děje. Nemá totiž problém vyjádřit city k mnohem mladším umělcům, o kterých by vůbec nemusela vědět, že existují. Jan Bendig je toho důkazem.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.