Britská automobilka Jaguar Land Rover oznámila, že pozastavuje veškeré dodávky svých vozů na americký trh. Důvodem je nově zavedené clo ve výši 25 %, které ve čtvrtek vstoupilo v platnost v rámci širších ochranářských opatření prezidenta Donalda Trumpa. Tato razantní změna v obchodních pravidlech má dalekosáhlé důsledky nejen pro britské automobilky, ale i pro globální dodavatelské řetězce.
Jaguar Land Rover ve svém prohlášení uvedl, že podniká „krátkodobá opatření, včetně dubnového pozastavení dodávek“, zatímco hledá řešení a přizpůsobuje své střednědobé a dlouhodobé strategie novému prostředí. Společnost se sídlem v Coventry, která má další závody v Solihullu a Wolverhamptonu, označila americký trh za „klíčový“ pro své luxusní značky.
Spojené státy jsou po Evropské unii druhým největším exportním trhem britského automobilového průmyslu. V období 12 měsíců do konce třetího čtvrtletí 2024 činil vývoz aut do USA hodnotu 8,3 miliardy liber, což z nich dělá nejdůležitější exportní artikl z Velké Británie do Spojených států.
Clům podlehla i řada dalších firem. Japonská automobilka Nissan zvažuje přesun části své výroby určené pro americký trh z Japonska přímo do USA. Výrobní závod v Tennessee má proto i nadále pokračovat ve dvou směnách, ačkoliv ještě v lednu společnost uvažovala o omezení provozu.
Automobilka Stellantis mezitím oznámila dočasné uzavření své továrny v kanadském Windsoru, která leží na hranicích s USA. Důvodem je právě vliv nového amerického celního režimu. Opatření přivítal i silný americko-kanadský odborový svaz United Auto Workers, který uvedl, že nová politika „vrací důraz na americké dělníky a nikoliv na chamtivost korporací“.
Trumpovo rozhodnutí ale vyvolává vlny i za hranicemi USA. Na další britský import má být uvaleno samostatné clo ve výši 10 %, přičemž některé ekonomiky čelí ještě vyšším sazbám. Globální akciové trhy zaznamenaly v posledních dnech prudké propady, když firmy po celém světě zjišťují, jak na nová pravidla zareagovat. Londýnský index FTSE 100 klesl v pátek o 4,9 %, což je jeho největší propad od počátku pandemie. Podobné ztráty zaznamenaly i trhy v Německu a Francii.
Britský premiér Sir Keir Starmer reagoval prohlášením, že Spojené království nebude jednat zbrkle a odmítá „vstoupit do obchodní války“. Zároveň ale upozornil, že „svět, jak jsme ho znali, už neexistuje“ a přislíbil, že jeho vláda bude připravena chránit britské podniky pomocí průmyslové politiky i případných státních zásahů.
Ve svém komentáři pro Sunday Telegraph Starmer uvedl, že usiluje o uzavření obchodní dohody se Spojenými státy, která by mohla část cel eliminovat. Zároveň ale nevyloučil možnost zásahů ze strany státu ve prospěch národního zájmu. Dodal také, že už zahájil jednání s evropskými lídry o společném postupu proti americkým obchodním krokům.
První z těchto rozhovorů vedl Starmer v sobotu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Oba státníci se shodli, že „obchodní válka není v zájmu nikoho“, zároveň ale dodali, že „by nemělo být vyloučeno žádné řešení“.
Důsledky nového amerického celního režimu se tak teprve začínají projevovat. Automobilky přehodnocují své výrobní a exportní strategie, britská vláda zvažuje protiopatření a Evropská unie se připravuje na vyjednávání. Jediná jistota v tuto chvíli zní: obchodní prostředí mezi Západem a Spojenými státy se zásadně mění.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.