Britská automobilka Jaguar Land Rover oznámila, že pozastavuje veškeré dodávky svých vozů na americký trh. Důvodem je nově zavedené clo ve výši 25 %, které ve čtvrtek vstoupilo v platnost v rámci širších ochranářských opatření prezidenta Donalda Trumpa. Tato razantní změna v obchodních pravidlech má dalekosáhlé důsledky nejen pro britské automobilky, ale i pro globální dodavatelské řetězce.
Jaguar Land Rover ve svém prohlášení uvedl, že podniká „krátkodobá opatření, včetně dubnového pozastavení dodávek“, zatímco hledá řešení a přizpůsobuje své střednědobé a dlouhodobé strategie novému prostředí. Společnost se sídlem v Coventry, která má další závody v Solihullu a Wolverhamptonu, označila americký trh za „klíčový“ pro své luxusní značky.
Spojené státy jsou po Evropské unii druhým největším exportním trhem britského automobilového průmyslu. V období 12 měsíců do konce třetího čtvrtletí 2024 činil vývoz aut do USA hodnotu 8,3 miliardy liber, což z nich dělá nejdůležitější exportní artikl z Velké Británie do Spojených států.
Clům podlehla i řada dalších firem. Japonská automobilka Nissan zvažuje přesun části své výroby určené pro americký trh z Japonska přímo do USA. Výrobní závod v Tennessee má proto i nadále pokračovat ve dvou směnách, ačkoliv ještě v lednu společnost uvažovala o omezení provozu.
Automobilka Stellantis mezitím oznámila dočasné uzavření své továrny v kanadském Windsoru, která leží na hranicích s USA. Důvodem je právě vliv nového amerického celního režimu. Opatření přivítal i silný americko-kanadský odborový svaz United Auto Workers, který uvedl, že nová politika „vrací důraz na americké dělníky a nikoliv na chamtivost korporací“.
Trumpovo rozhodnutí ale vyvolává vlny i za hranicemi USA. Na další britský import má být uvaleno samostatné clo ve výši 10 %, přičemž některé ekonomiky čelí ještě vyšším sazbám. Globální akciové trhy zaznamenaly v posledních dnech prudké propady, když firmy po celém světě zjišťují, jak na nová pravidla zareagovat. Londýnský index FTSE 100 klesl v pátek o 4,9 %, což je jeho největší propad od počátku pandemie. Podobné ztráty zaznamenaly i trhy v Německu a Francii.
Britský premiér Sir Keir Starmer reagoval prohlášením, že Spojené království nebude jednat zbrkle a odmítá „vstoupit do obchodní války“. Zároveň ale upozornil, že „svět, jak jsme ho znali, už neexistuje“ a přislíbil, že jeho vláda bude připravena chránit britské podniky pomocí průmyslové politiky i případných státních zásahů.
Ve svém komentáři pro Sunday Telegraph Starmer uvedl, že usiluje o uzavření obchodní dohody se Spojenými státy, která by mohla část cel eliminovat. Zároveň ale nevyloučil možnost zásahů ze strany státu ve prospěch národního zájmu. Dodal také, že už zahájil jednání s evropskými lídry o společném postupu proti americkým obchodním krokům.
První z těchto rozhovorů vedl Starmer v sobotu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Oba státníci se shodli, že „obchodní válka není v zájmu nikoho“, zároveň ale dodali, že „by nemělo být vyloučeno žádné řešení“.
Důsledky nového amerického celního režimu se tak teprve začínají projevovat. Automobilky přehodnocují své výrobní a exportní strategie, britská vláda zvažuje protiopatření a Evropská unie se připravuje na vyjednávání. Jediná jistota v tuto chvíli zní: obchodní prostředí mezi Západem a Spojenými státy se zásadně mění.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.