Britská automobilka Jaguar Land Rover oznámila, že pozastavuje veškeré dodávky svých vozů na americký trh. Důvodem je nově zavedené clo ve výši 25 %, které ve čtvrtek vstoupilo v platnost v rámci širších ochranářských opatření prezidenta Donalda Trumpa. Tato razantní změna v obchodních pravidlech má dalekosáhlé důsledky nejen pro britské automobilky, ale i pro globální dodavatelské řetězce.
Jaguar Land Rover ve svém prohlášení uvedl, že podniká „krátkodobá opatření, včetně dubnového pozastavení dodávek“, zatímco hledá řešení a přizpůsobuje své střednědobé a dlouhodobé strategie novému prostředí. Společnost se sídlem v Coventry, která má další závody v Solihullu a Wolverhamptonu, označila americký trh za „klíčový“ pro své luxusní značky.
Spojené státy jsou po Evropské unii druhým největším exportním trhem britského automobilového průmyslu. V období 12 měsíců do konce třetího čtvrtletí 2024 činil vývoz aut do USA hodnotu 8,3 miliardy liber, což z nich dělá nejdůležitější exportní artikl z Velké Británie do Spojených států.
Clům podlehla i řada dalších firem. Japonská automobilka Nissan zvažuje přesun části své výroby určené pro americký trh z Japonska přímo do USA. Výrobní závod v Tennessee má proto i nadále pokračovat ve dvou směnách, ačkoliv ještě v lednu společnost uvažovala o omezení provozu.
Automobilka Stellantis mezitím oznámila dočasné uzavření své továrny v kanadském Windsoru, která leží na hranicích s USA. Důvodem je právě vliv nového amerického celního režimu. Opatření přivítal i silný americko-kanadský odborový svaz United Auto Workers, který uvedl, že nová politika „vrací důraz na americké dělníky a nikoliv na chamtivost korporací“.
Trumpovo rozhodnutí ale vyvolává vlny i za hranicemi USA. Na další britský import má být uvaleno samostatné clo ve výši 10 %, přičemž některé ekonomiky čelí ještě vyšším sazbám. Globální akciové trhy zaznamenaly v posledních dnech prudké propady, když firmy po celém světě zjišťují, jak na nová pravidla zareagovat. Londýnský index FTSE 100 klesl v pátek o 4,9 %, což je jeho největší propad od počátku pandemie. Podobné ztráty zaznamenaly i trhy v Německu a Francii.
Britský premiér Sir Keir Starmer reagoval prohlášením, že Spojené království nebude jednat zbrkle a odmítá „vstoupit do obchodní války“. Zároveň ale upozornil, že „svět, jak jsme ho znali, už neexistuje“ a přislíbil, že jeho vláda bude připravena chránit britské podniky pomocí průmyslové politiky i případných státních zásahů.
Ve svém komentáři pro Sunday Telegraph Starmer uvedl, že usiluje o uzavření obchodní dohody se Spojenými státy, která by mohla část cel eliminovat. Zároveň ale nevyloučil možnost zásahů ze strany státu ve prospěch národního zájmu. Dodal také, že už zahájil jednání s evropskými lídry o společném postupu proti americkým obchodním krokům.
První z těchto rozhovorů vedl Starmer v sobotu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Oba státníci se shodli, že „obchodní válka není v zájmu nikoho“, zároveň ale dodali, že „by nemělo být vyloučeno žádné řešení“.
Důsledky nového amerického celního režimu se tak teprve začínají projevovat. Automobilky přehodnocují své výrobní a exportní strategie, britská vláda zvažuje protiopatření a Evropská unie se připravuje na vyjednávání. Jediná jistota v tuto chvíli zní: obchodní prostředí mezi Západem a Spojenými státy se zásadně mění.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.