Čtyři dny po Trumpovi letí do Číny Putin

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Depositphotos
Klára Marková 18. května 2026 08:47
Sdílej:

Čínský vůdce Si Ťin-pching se připravuje na přijetí ruského prezidenta Vladimira Putina v Pekingu. Tato významná státní návštěva se uskuteční pouhé čtyři dny poté, co Čínu po náročném a ostře sledovaném summitu opustil americký prezident Donald Trump. Obě hlavy státu si před nadcházejícím setkáním vyměnily gratulační dopisy.

Podle čínských státních médií Si Ťin-pching v této korespondenci vyzdvihl bilaterální spolupráci mezi Ruskem a Čínou, která se podle jeho slov neustále prohlubuje a upevňuje. Letošní rok navíc představuje významný milník, jelikož si obě země připomínají třicáté výročí od navázání svého strategického partnerství. Putinova oficiální návštěva čínské metropole je naplánována na úterý a středu.

Čínský státní bulvární deník Global Times v pondělí uvedSmall, že tyto po sobě jdoucí návštěvy amerického a ruského prezidenta ukazují, že se Peking rychle stává hlavním centrem globální diplomacie. Analytici v médiích upozorňují, že v éře po skončení studené války je naprosto ojedinělé, aby jedna země hostila lídry Spojených států a Ruska takto těsně po sobě v rozmezí jediného týdne. Těsné sepětí mezi Čínou a Ruskem však nadále vyvolává setrvalé obavy v západních zemích.

Západ znervózňuje čínsko-ruský vztah zejména od doby, kdy Moskva v roce 2022 rozpoutala plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Podle západních diplomatů a analytiků pomáhá hospodářská a diplomatická podpora ze strany Pekingu udržovat tento válečný konflikt v chodu. Ruský a čínský vůdce se přitom osobně setkali již více než čtyřicetkrát, což výrazně převyšuje počet Si Ťin-pchingových schůzek s jakýmikoliv představiteli Západu.

Vzájemný obchod mezi Čínou a Ruskem dosáhl od roku 2022 rekordních hodnot, přičemž Peking v současnosti odebírá více než čtvrtinu veškerého ruského exportu. Masivní čínské nákupy ruské ropy zajišťují Moskvě stovky miliard dolarů, které plynou na financování válečného tažení na Ukrajině. Data výzkumného centra Centre for Research on Energy and Clean Air ukazují, že Peking od začátku invaze nakoupil ruská fosilní paliva za více než 367 miliard dolarů.

Tyto energetické obchody jsou klíčové i pro samotnou Čínu a její energetickou bezpečnost. Ta nabyla na významu zejména poté, co krize na Blízkém východě vedla k zastavení lodní dopravy s ropou přes strategický Hormuzský průliv. Paradoxně se však zdá, že ani válka na Ukrajině, ani specifické čínsko-ruské vztahy nebyly hlavním tématem minulotýdenních rozhovorů mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem.

Oficiální čínské prohlášení z tohoto bilaterálního setkání obsahovalo pouze stručnou zmínku o ukrajinské krizi, zatímco americké prohlášení se o ní nezmínilo vůbec. Jednání mezi USA a Čínou se místo toho soustředila na otázky obchodu, Tchaj-wanu a konfliktu na Blízkém východě. Donald Trump po schůzce uvedl, že Čína s ním sdílí pohled na důležitost opětovného otevření Hormuzského průlivu pro mezinárodní dopravu.

Čínský prezident během rozhovorů s Trumpem otevřel také otázku Tchaj-wanu a varoval před rizikem možného konfliktu, pokud se s tímto tématem nebude zacházet správně. Trump opustil Peking s vyjádřením, že se stále nerozhodl, zda schválí miliardový kontrakt na dodávky amerických zbraní pro Tchaj-wan. Zastavení tohoto prodeje by pro Peking znamenalo velké vítězství, jelikož se snaží získat kontrolu nad tímto samosprávným ostrovem, s čímž většina tamních obyvatel nesouhlasí.

Podle Josepha Webstera z organizace Atlantic Council může být otázka Tchaj-wanu skrytým hlavním motivem nadcházejícího setkání mezi Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem. Peking se pravděpodobně bude snažit uzavřít s Moskvou další dohody o dodávkách fosilních paliv, aby si zajistil stabilní zdroje energie pro případ budoucího vojenského konfliktu.

Rozšíření kapacity ruských ropovodů směřujících do Číny by výrazně zvýšilo energetickou bezpečnost země v situaci kolem Tchaj-wanu. Rusko navíc dlouhodobě tlačí na Čínu, aby pokročila v realizaci plynovodu Síla Sibiře 2, který by k současné síti přidal kapacitu padesát miliard krychlových metrů plynu.

Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.