Čínský vůdce Si Ťin-pching se připravuje na přijetí ruského prezidenta Vladimira Putina v Pekingu. Tato významná státní návštěva se uskuteční pouhé čtyři dny poté, co Čínu po náročném a ostře sledovaném summitu opustil americký prezident Donald Trump. Obě hlavy státu si před nadcházejícím setkáním vyměnily gratulační dopisy.
Podle čínských státních médií Si Ťin-pching v této korespondenci vyzdvihl bilaterální spolupráci mezi Ruskem a Čínou, která se podle jeho slov neustále prohlubuje a upevňuje. Letošní rok navíc představuje významný milník, jelikož si obě země připomínají třicáté výročí od navázání svého strategického partnerství. Putinova oficiální návštěva čínské metropole je naplánována na úterý a středu.
Čínský státní bulvární deník Global Times v pondělí uvedSmall, že tyto po sobě jdoucí návštěvy amerického a ruského prezidenta ukazují, že se Peking rychle stává hlavním centrem globální diplomacie. Analytici v médiích upozorňují, že v éře po skončení studené války je naprosto ojedinělé, aby jedna země hostila lídry Spojených států a Ruska takto těsně po sobě v rozmezí jediného týdne. Těsné sepětí mezi Čínou a Ruskem však nadále vyvolává setrvalé obavy v západních zemích.
Západ znervózňuje čínsko-ruský vztah zejména od doby, kdy Moskva v roce 2022 rozpoutala plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Podle západních diplomatů a analytiků pomáhá hospodářská a diplomatická podpora ze strany Pekingu udržovat tento válečný konflikt v chodu. Ruský a čínský vůdce se přitom osobně setkali již více než čtyřicetkrát, což výrazně převyšuje počet Si Ťin-pchingových schůzek s jakýmikoliv představiteli Západu.
Vzájemný obchod mezi Čínou a Ruskem dosáhl od roku 2022 rekordních hodnot, přičemž Peking v současnosti odebírá více než čtvrtinu veškerého ruského exportu. Masivní čínské nákupy ruské ropy zajišťují Moskvě stovky miliard dolarů, které plynou na financování válečného tažení na Ukrajině. Data výzkumného centra Centre for Research on Energy and Clean Air ukazují, že Peking od začátku invaze nakoupil ruská fosilní paliva za více než 367 miliard dolarů.
Tyto energetické obchody jsou klíčové i pro samotnou Čínu a její energetickou bezpečnost. Ta nabyla na významu zejména poté, co krize na Blízkém východě vedla k zastavení lodní dopravy s ropou přes strategický Hormuzský průliv. Paradoxně se však zdá, že ani válka na Ukrajině, ani specifické čínsko-ruské vztahy nebyly hlavním tématem minulotýdenních rozhovorů mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem.
Oficiální čínské prohlášení z tohoto bilaterálního setkání obsahovalo pouze stručnou zmínku o ukrajinské krizi, zatímco americké prohlášení se o ní nezmínilo vůbec. Jednání mezi USA a Čínou se místo toho soustředila na otázky obchodu, Tchaj-wanu a konfliktu na Blízkém východě. Donald Trump po schůzce uvedl, že Čína s ním sdílí pohled na důležitost opětovného otevření Hormuzského průlivu pro mezinárodní dopravu.
Čínský prezident během rozhovorů s Trumpem otevřel také otázku Tchaj-wanu a varoval před rizikem možného konfliktu, pokud se s tímto tématem nebude zacházet správně. Trump opustil Peking s vyjádřením, že se stále nerozhodl, zda schválí miliardový kontrakt na dodávky amerických zbraní pro Tchaj-wan. Zastavení tohoto prodeje by pro Peking znamenalo velké vítězství, jelikož se snaží získat kontrolu nad tímto samosprávným ostrovem, s čímž většina tamních obyvatel nesouhlasí.
Podle Josepha Webstera z organizace Atlantic Council může být otázka Tchaj-wanu skrytým hlavním motivem nadcházejícího setkání mezi Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem. Peking se pravděpodobně bude snažit uzavřít s Moskvou další dohody o dodávkách fosilních paliv, aby si zajistil stabilní zdroje energie pro případ budoucího vojenského konfliktu.
Rozšíření kapacity ruských ropovodů směřujících do Číny by výrazně zvýšilo energetickou bezpečnost země v situaci kolem Tchaj-wanu. Rusko navíc dlouhodobě tlačí na Čínu, aby pokročila v realizaci plynovodu Síla Sibiře 2, který by k současné síti přidal kapacitu padesát miliard krychlových metrů plynu.
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo vyřazení z provozu sedmi z deseti největších logistických center ruské e-commerce platformy Wildberries. Prohlášení následovalo po rozsáhlém dronovém útoku v Moskevské oblasti, který způsobil masivní požáry v klíčovém komplexu společnosti v obci Koledino o rozloze 250 tisíc metrů čtverečních a také v logistickém centru Severnoje Domodědovo. Oba objekty musely zcela zastavit svůj provoz.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Následující dekáda nabídne milovníkům vesmírných úkazů několik zatmění Slunce, přičemž to vůbec nejvýznamnější nastane 2. srpna 2027. Podle slunečního astrofyzika Ryana Frenche z Laboratoře pro atmosféru a vesmírnou fyziku v Coloradu půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce, které bude možné během našeho života pozorovat. Fáze totality, kdy měsíc zcela zakryje sluneční kotouč, potrvá v některých místech přes šest minut.
Ruské jednotky v brzkých ranních hodinách podnikly rozsáhlý raketový útok na Kyjev. Podle starosty města Vitalije Klička způsobil úder požáry nejméně ve dvou městských částech. Armádní administrativa metropole potvrdila nejméně jednoho zraněného člověka. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zaznělo několik silných výbuchů.
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.