Čínský vůdce Si Ťin-pching se připravuje na přijetí ruského prezidenta Vladimira Putina v Pekingu. Tato významná státní návštěva se uskuteční pouhé čtyři dny poté, co Čínu po náročném a ostře sledovaném summitu opustil americký prezident Donald Trump. Obě hlavy státu si před nadcházejícím setkáním vyměnily gratulační dopisy.
Podle čínských státních médií Si Ťin-pching v této korespondenci vyzdvihl bilaterální spolupráci mezi Ruskem a Čínou, která se podle jeho slov neustále prohlubuje a upevňuje. Letošní rok navíc představuje významný milník, jelikož si obě země připomínají třicáté výročí od navázání svého strategického partnerství. Putinova oficiální návštěva čínské metropole je naplánována na úterý a středu.
Čínský státní bulvární deník Global Times v pondělí uvedSmall, že tyto po sobě jdoucí návštěvy amerického a ruského prezidenta ukazují, že se Peking rychle stává hlavním centrem globální diplomacie. Analytici v médiích upozorňují, že v éře po skončení studené války je naprosto ojedinělé, aby jedna země hostila lídry Spojených států a Ruska takto těsně po sobě v rozmezí jediného týdne. Těsné sepětí mezi Čínou a Ruskem však nadále vyvolává setrvalé obavy v západních zemích.
Západ znervózňuje čínsko-ruský vztah zejména od doby, kdy Moskva v roce 2022 rozpoutala plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Podle západních diplomatů a analytiků pomáhá hospodářská a diplomatická podpora ze strany Pekingu udržovat tento válečný konflikt v chodu. Ruský a čínský vůdce se přitom osobně setkali již více než čtyřicetkrát, což výrazně převyšuje počet Si Ťin-pchingových schůzek s jakýmikoliv představiteli Západu.
Vzájemný obchod mezi Čínou a Ruskem dosáhl od roku 2022 rekordních hodnot, přičemž Peking v současnosti odebírá více než čtvrtinu veškerého ruského exportu. Masivní čínské nákupy ruské ropy zajišťují Moskvě stovky miliard dolarů, které plynou na financování válečného tažení na Ukrajině. Data výzkumného centra Centre for Research on Energy and Clean Air ukazují, že Peking od začátku invaze nakoupil ruská fosilní paliva za více než 367 miliard dolarů.
Tyto energetické obchody jsou klíčové i pro samotnou Čínu a její energetickou bezpečnost. Ta nabyla na významu zejména poté, co krize na Blízkém východě vedla k zastavení lodní dopravy s ropou přes strategický Hormuzský průliv. Paradoxně se však zdá, že ani válka na Ukrajině, ani specifické čínsko-ruské vztahy nebyly hlavním tématem minulotýdenních rozhovorů mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem.
Oficiální čínské prohlášení z tohoto bilaterálního setkání obsahovalo pouze stručnou zmínku o ukrajinské krizi, zatímco americké prohlášení se o ní nezmínilo vůbec. Jednání mezi USA a Čínou se místo toho soustředila na otázky obchodu, Tchaj-wanu a konfliktu na Blízkém východě. Donald Trump po schůzce uvedl, že Čína s ním sdílí pohled na důležitost opětovného otevření Hormuzského průlivu pro mezinárodní dopravu.
Čínský prezident během rozhovorů s Trumpem otevřel také otázku Tchaj-wanu a varoval před rizikem možného konfliktu, pokud se s tímto tématem nebude zacházet správně. Trump opustil Peking s vyjádřením, že se stále nerozhodl, zda schválí miliardový kontrakt na dodávky amerických zbraní pro Tchaj-wan. Zastavení tohoto prodeje by pro Peking znamenalo velké vítězství, jelikož se snaží získat kontrolu nad tímto samosprávným ostrovem, s čímž většina tamních obyvatel nesouhlasí.
Podle Josepha Webstera z organizace Atlantic Council může být otázka Tchaj-wanu skrytým hlavním motivem nadcházejícího setkání mezi Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem. Peking se pravděpodobně bude snažit uzavřít s Moskvou další dohody o dodávkách fosilních paliv, aby si zajistil stabilní zdroje energie pro případ budoucího vojenského konfliktu.
Rozšíření kapacity ruských ropovodů směřujících do Číny by výrazně zvýšilo energetickou bezpečnost země v situaci kolem Tchaj-wanu. Rusko navíc dlouhodobě tlačí na Čínu, aby pokročila v realizaci plynovodu Síla Sibiře 2, který by k současné síti přidal kapacitu padesát miliard krychlových metrů plynu.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí stále intenzivnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší zapojení své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle nejnovějšího hodnocení Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží donutit Minsk k tomu, aby poskytl své území pro masivnější vojenské operace.
Nedávné zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve svém nočním projevu vysmál snaze Ruska o úplné ovládnutí Donbasu. Podle jeho slov je politické vedení v Moskvě tímto regionem posedlé, přičemž od počátku plnohodnotné invaze určilo svým jednotkám již patnáct různých termínů pro jeho stoprocentní dobytí, z nichž ani jeden nevyšel.
Ukrajinské nálety bezpilotních letounů a raketové údery na klíčovou energetickou infrastrukturu v posledních týdnech vystavily Rusko vážné palivové krizi. Problémy se zásobováním pohonnými hmotami hlásí již dvě třetiny z 83 ruských regionů, což pro miliony obyvatel znamená bezprostřední komplikace a pro řadu podniků hrozbu pro jejich fungování. Obzvláště kritická situace panuje na Krymu, kde úřady vyhlásily výjimečný stav a zakázaly veškerý prodej paliv, což vedlo ke kolapsu tamního turistického ruchu.
Finanční uzávěrka vydaná Úřadem pro vládní etiku vyvolala další vlnu kritiky vůči prezidentu Donaldu Trumpovi. Podle zveřejněných dokumentů si Trump v prvním roce po svém návratu do Bílého domu přišel celkově na více než 2,2 miliardy dolarů.
Letní měsíce je třeba považovat v životě britské princezny Diany, který skončil velmi předčasně, za naprosto osudové. Zatímco posledního srpnového dne před necelými třiceti lety tragicky zahynula, prvního červencového dne se před 65 lety narodila. Dnešek navíc není jediným důležitým červencovým datem v jejím životě.
Státní rozpočet je po prvním pololetí v nominálně horší kondici než loni i předloni. Schodek 183,6 miliardy korun sám o sobě ještě neznamená, že stát celoroční plán 310 miliard korun nutně nedodrží. Ministerstvo financí správně připomíná, že pololetí bývá u státní kasy tradičně slabší, protože část výdajů se předfinancuje a příjmy se ve větší míře dostávají do rozpočtu až ve druhé polovině roku. Přesto by vláda neměla červnový výsledek zlehčovat.
Česko řeší vystoupení motoristických ministrů na festivalu v jihomoravské Strážnici, kde lidé vypískali nejprve Oto Klempíře a následně i Petra Macinku. Neuniklo to ani hudebníkovi Janku Ledeckému. Otec olympijské šampionky věnoval oběma politikům vlastní vzkaz.
První červencové hodiny sice přinesly přeháňky a bouřky, ale jako celek má sedmý kalendářní měsíc přinést teplé letní počasí. Dokonce má být tepleji, než je obvyklé. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) má na stole poměrně radikální návrh. Rád by totiž omezil dostupnost energetických nápojů tak, aby si je nemohly koupit děti mladší 16 let. Právě u nich totiž konzumace představuje největší riziko.
V moskevských ulicích se u čerpacích stanic tvoří dlouhé fronty osobních i nákladních automobilů kvůli akutnímu celonárodnímu nedostatku pohonných hmot. Mnozí řidiči tráví celé dny objížděním města a hledáním benzínu, což představuje v zemi, která patří k největším světovým producentům energií, zcela výjimečný stav.
Zavádění umělé inteligence ve světě může podle čerstvé zprávy Organizace spojených národů prohloubit globální nerovnost. Nezávislý mezinárodní vědecký panel pro AI, který loni zřídilo Valné shromáždění OSN jako vůbec první globální vědecký orgán v této oblasti, proto navrhuje společný rámec pro odpovědný vývoj technologií.