Čínský vůdce Si Ťin-pching se připravuje na přijetí ruského prezidenta Vladimira Putina v Pekingu. Tato významná státní návštěva se uskuteční pouhé čtyři dny poté, co Čínu po náročném a ostře sledovaném summitu opustil americký prezident Donald Trump. Obě hlavy státu si před nadcházejícím setkáním vyměnily gratulační dopisy.
Podle čínských státních médií Si Ťin-pching v této korespondenci vyzdvihl bilaterální spolupráci mezi Ruskem a Čínou, která se podle jeho slov neustále prohlubuje a upevňuje. Letošní rok navíc představuje významný milník, jelikož si obě země připomínají třicáté výročí od navázání svého strategického partnerství. Putinova oficiální návštěva čínské metropole je naplánována na úterý a středu.
Čínský státní bulvární deník Global Times v pondělí uvedSmall, že tyto po sobě jdoucí návštěvy amerického a ruského prezidenta ukazují, že se Peking rychle stává hlavním centrem globální diplomacie. Analytici v médiích upozorňují, že v éře po skončení studené války je naprosto ojedinělé, aby jedna země hostila lídry Spojených států a Ruska takto těsně po sobě v rozmezí jediného týdne. Těsné sepětí mezi Čínou a Ruskem však nadále vyvolává setrvalé obavy v západních zemích.
Západ znervózňuje čínsko-ruský vztah zejména od doby, kdy Moskva v roce 2022 rozpoutala plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Podle západních diplomatů a analytiků pomáhá hospodářská a diplomatická podpora ze strany Pekingu udržovat tento válečný konflikt v chodu. Ruský a čínský vůdce se přitom osobně setkali již více než čtyřicetkrát, což výrazně převyšuje počet Si Ťin-pchingových schůzek s jakýmikoliv představiteli Západu.
Vzájemný obchod mezi Čínou a Ruskem dosáhl od roku 2022 rekordních hodnot, přičemž Peking v současnosti odebírá více než čtvrtinu veškerého ruského exportu. Masivní čínské nákupy ruské ropy zajišťují Moskvě stovky miliard dolarů, které plynou na financování válečného tažení na Ukrajině. Data výzkumného centra Centre for Research on Energy and Clean Air ukazují, že Peking od začátku invaze nakoupil ruská fosilní paliva za více než 367 miliard dolarů.
Tyto energetické obchody jsou klíčové i pro samotnou Čínu a její energetickou bezpečnost. Ta nabyla na významu zejména poté, co krize na Blízkém východě vedla k zastavení lodní dopravy s ropou přes strategický Hormuzský průliv. Paradoxně se však zdá, že ani válka na Ukrajině, ani specifické čínsko-ruské vztahy nebyly hlavním tématem minulotýdenních rozhovorů mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem.
Oficiální čínské prohlášení z tohoto bilaterálního setkání obsahovalo pouze stručnou zmínku o ukrajinské krizi, zatímco americké prohlášení se o ní nezmínilo vůbec. Jednání mezi USA a Čínou se místo toho soustředila na otázky obchodu, Tchaj-wanu a konfliktu na Blízkém východě. Donald Trump po schůzce uvedl, že Čína s ním sdílí pohled na důležitost opětovného otevření Hormuzského průlivu pro mezinárodní dopravu.
Čínský prezident během rozhovorů s Trumpem otevřel také otázku Tchaj-wanu a varoval před rizikem možného konfliktu, pokud se s tímto tématem nebude zacházet správně. Trump opustil Peking s vyjádřením, že se stále nerozhodl, zda schválí miliardový kontrakt na dodávky amerických zbraní pro Tchaj-wan. Zastavení tohoto prodeje by pro Peking znamenalo velké vítězství, jelikož se snaží získat kontrolu nad tímto samosprávným ostrovem, s čímž většina tamních obyvatel nesouhlasí.
Podle Josepha Webstera z organizace Atlantic Council může být otázka Tchaj-wanu skrytým hlavním motivem nadcházejícího setkání mezi Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem. Peking se pravděpodobně bude snažit uzavřít s Moskvou další dohody o dodávkách fosilních paliv, aby si zajistil stabilní zdroje energie pro případ budoucího vojenského konfliktu.
Rozšíření kapacity ruských ropovodů směřujících do Číny by výrazně zvýšilo energetickou bezpečnost země v situaci kolem Tchaj-wanu. Rusko navíc dlouhodobě tlačí na Čínu, aby pokročila v realizaci plynovodu Síla Sibiře 2, který by k současné síti přidal kapacitu padesát miliard krychlových metrů plynu.
Komunikační aplikace WhatsApp zavádí nové volitelné prvky rodičovské kontroly zaměřené na dospívající uživatele. Tento krok přichází v době, kdy technologické společnosti čelí rostoucímu tlaku úřadů i veřejnosti na zajištění bezpečnějšího prostředí pro děti. Nové funkce mají rodičům poskytnout lepší přehled o aktivitách jejich dětí a umožnit správu soukromí. Zástupci platformy zdůrazňují, že cílem je podpořit otevřenou debatu v rodinách o bezpečném využívání technologií.
První údaje z předčasného hlasování před nadcházejícími průběžnými volbami ve Spojených státech ukazují na počáteční převahu v motivaci voličů Demokratické strany. Ve téměř třiceti amerických státech již své hlasy odevzdalo nebo o korespondenční lístky požádalo přes šest set devadesát tisíc lidí. Zvýšený zájem ze strany příznivců demokratů odpovídá trendům, které naznačovaly již letní průzkumy veřejného mínění.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle webu Kyiv Post prohlásil, že je zatím předčasné hovořit o možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami. Ruská strana tak mírní své předchozí prohlášení, v němž americkou pozvánku původně přivítala. Podle Peskova zatím nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí a Moskva nabídku nejprve důkladně prostuduje prostřednictvím diplomatických kanálů. Mluvčí zároveň zdůraznil, že oficiální odpověď ruské strany bude formulována až po vyhodnocení všech okolností.
Evropská unie odmítá nové požadavky Ukrajiny na poskytnutí dodatečné finanční pomoci a vyzývá Kyjev ke splnění odkládaných reforem. Brusel zdůrazňuje, že hlavní prioritou je v současné době uvolnění miliard eur z již schváleného úvěrového balíku. Bez zavedení požadovaných reforem ze strany ukrajinských orgánů totiž nelze další finanční prostředky vyplácet. Unijní představitelé dělají vše pro to, aby se pomoc dostala k cíli řádným způsobem.
Švýcarské ledovce ztratily během pouhých pěti let téměř pětinu svého celkového objemu ledu. Místní alpská krajina se v důsledku extrémního tání proměňuje v kamenitou měsíční krajinu bez souvislé sněhové pokrývky. Vědci upozorňují, že takto prudký úbytek ledové hmoty představuje dramatickou proměnu celého horského ekosystému. Podle výzkumníků si přitom mnoho lidí plně neuvědomuje, jak rychlým tempem ledovce z povrchu mizí.
Ruská armáda podnikla rozsáhlý letecký útok na ukrajinskou energetickou síť a zasáhla zařízení v okolí Kyjeva i v dalších regionech. Podle ukrajinských představitelů si údery zaměřené na energetickou infrastrukturu vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Jednalo se o nejmasivnější kombinovaný útok na energetické objekty za poslední měsíce. Útoky následovaly po několika dnech intenzivních dronových náletů zaměřených především na ukrajinskou metropoli.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se prvním přidruženým členem Evropské unie. Návrh zazněl během jejího projevu o stavu Unie ve Štrasburku jako reakce na rostoucí napětí v globální politice a sílící vliv Číny. Cílem této iniciativy je prohloubit vazby mezi demokratickými spojenci v časech nestabilních mezinárodních vztahů. Projev sklidil v Evropském parlamentu potlesk ve stoje a vyvolal debatu o dalším směřování unijní zahraniční politiky.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.